116 C 24/2025
č. j. 116 C 24/2025-230
V PLATNOSTIPlný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:Jméno žalovaného., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 5 254 512 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 254 512 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 475 215,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se v tomto řízení domáhá zaplacení částky 5 254 512 Kč, kterou vyplatil poškozeným jako pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené se žalovaným. Ke škodní události došlo 5. 1. 2021 při dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla žalovaného, jenž porušil dopravní předpisy a řídil pod vlivem alkoholu. V důsledku toho poskytl žalobce poškozeným pojistné plnění v uvedené výši, a proto po žalovaném požaduje regresní náhradu dle § 10 odst. 1 písm. i) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Současně žalobce požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 4. 12. 2024 do zaplacení, neboť žalovaný na předžalobní výzvu svou povinnost nesplnil.
2. Žalovaný ve svém vyjádření namítá, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., neboť prokázal existenci liberačních důvodů. Tvrdil, že nemohl ovlivnit jednání řidiče – svého zaměstnance – který služební vozidlo užil bez vědomí a proti pokynům žalovaného výhradně k soukromé jízdě, a to v návaznosti na neočekávanou a traumatizující zprávu. Podle žalovaného šlo o exces zaměstnance, nikoli plnění pracovních úkolů. Žalovaný zaměstnance opakovaně školil, zakazoval řízení pod vlivem alkoholu a neumožnil mu vozidlo používat pro soukromé účely. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu podle níž postižní právo pojistitele je originární, jeho podmínky jsou dány výhradně § 10 citovaného zákona a nelze je rozšiřovat. Proto má žalovaný za to, že regresní nárok má směřovat vůči samotnému řidiči, který škodu způsobil excesivním a nepředvídatelným jednáním, jež žalovaný nemohl ani při vynaložení rozumně požadované péče ovlivnit či mu zabránit.
3. K zjištění skutkového stavu soud provedl následující dokazování:
4. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a jméno FO jako zaměstnancem bylo zjištěno, že pracovní poměr byl uzavřen dne 1.6.2020 na dobu neurčitou na pozici Anonymizováno s místem výkonu práce adresa, pro účely cestovních náhrad adresa. Zaměstnanec souhlasil, že bude vysílán na pracovní cesty. Z přílohy č. hodnota ze dne 1.6.2020 bylo zjištěno, že zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o používání referentsky řízeného vozidla při pracovních cestách. Jednalo se o Ford Transit SPZ s tím, že zaměstnanec bude používat vozidlo jen k plnění pracovních úkolů a nebude jej užívat k soukromým účelům. Zaměstnavatel se zavázal, mmj. zajišťovat nákup pohonných hmot a dálniční známky a zajišťovat údržbu a oprav vozidla. Dne 1.6.2020 bylo vozidlo zaměstnanci předáno. (Protokol o předání a převzetí svěřeného služebního motorového vozidla, ze seznámení se s místním provozním bezpečnostním předpisem a organizační směrnice)
5. Z rozsudku Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne 16.9.2021 bylo zjištěno, že jméno FO byl odsouzen za přečin Anonymizováno a přečin Anonymizováno když dne datum kolem 19:30 v katastru obce adresa, v rámci výkonu svého zaměstnání ve společnosti Anonymizováno řídil vozidlo Ford Tranzit RZ SPZ, nedal přednost v jízdě po hlavní silnici jedoucímu nákladnímu vozidlu Anonymizováno s návěsem, přední částí vozidla Ford narazil do levé strany návěsu, který byl odhozen do smyku a celá nákladní souprava přejela do protisměru, kde se střetla s protijedoucím motorovým vozidlem Anonymizováno řízeným jméno FO, které se převrátilo na střechu do pravého silničního příkopu ve směru jízdy. Poškozená utrpěla traumatické Anonymizováno s dobou léčení v řádu měsíců a spolujezdkyně ve vozidle Peugeot poškozená jméno FO utrpěla Anonymizováno s dobou léčení v řádu měsíců. Dechovou zkouškou bylo zjištěno, že obviněný měl v dechu Anonymizováno alkoholu. Za toto jednání byl odsouzen k Anonymizováno. Dále mu byl udělen Anonymizováno a byl odsouzen k zaplacení náhrady škody zaměstnavateli ve výši částka. Z detailu relace o dopravní nehodě včetně fotografií byl zjištěn popis dopravní nehody shodující se s výrokem trestního rozsudku.
6. Z pojistné smlouvy č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobcem jako pojistitelem pojistnou smlouvu na pojištění vozidla Ford Transit SPZ s počátkem pojištění 3.6.2020 v rozsahu povinného ručení a havarijního pojištění.
7. Z vyúčtování nákladů léčení zdravotními pojišťovnami, uplatnění nároku na náhradu škody, rozhodnutí OSSZ adresa ze dne 21.4.2022, výpočtu cestovních náhrad, faktur za rehabilitace, z výpočtu renty, faktur za parkovné, ze znaleckých posudků k vyčíslení bolestného a ztížení společenského uplatněn vypracovaných znalcem tituly před jménem jméno FO pod č. č. účtu a č. č. účtu, ze stanovení hodnoty vozidla, z výpisu plateb z interních systémů žalobce bylo zjištěno, že žalobce poskytl poškozené jméno FO a jméno FO na základě pojistné smlouvy z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistné plnění v celkové výši 5 254 512 Kč. Výše pojistného plnění byla stanovena na základě dokladů (vyúčtování nákladů léčení zdravotními pojišťovnami, uplatnění nároku na náhradu škody, rozhodnutí OSSZ adresa ze dne 21.04.2022, znaleckých posudků, výpočtu cestovních náhrad, faktur za rehabilitace, faktury za parkovné, stanovení hodnoty vozidla, výpočtu renty) a výplata jeho jednotlivých položek je doložena doklady o platbě. Tyto důkazy nikdo v řízení nerozporoval.
8. Poškozené jméno FO byla uhrazena škoda na vozidle Anonymizováno ve výši 42 000 Kč, náklady na parkovné vraku ve výši 20 054 Kč, náklady na úpravu vozidla a cestovné ve výši 10 241 Kč, cestovné ve výši 1 938 Kč. Dále byly uhrazeny náklady léčení ve výši 1 012 820 Kč (vyplaceno přímo zdravotní pojišťovně), uhrazeno ztížení společenského uplatnění ve výši 1 546 634 Kč, ztráta na výdělku ve výši 105 000 Kč, dávky nemocenské ve výši 176 584 Kč (uhrazeno přímo OSSZ adresa), bolestné ve výši 651 254 Kč, a náklady na rehabilitaci ve výši 15 430 Kč. Poškozené byla vyplacena renta: za období od 21.11.2021 do 31.12.2021 - 3 937 Kč + 11 812 Kč = 15 749 Kč, doplatek renty za období od 1.1.2022 do 31.5.2022 ve výši 58 305 Kč, za období od 01.06.2022 do 31.08.2022 - 3x 12 937 Kč = 38 811 Kč, za období od 01.09.2022 do 31.12.2023 - 4x 13 812 Kč = 55 248 Kč, za období od 01.01.2023 do 31.05.2023 - 5x 14 574 Kč = 72 870 Kč, za období od 01.06.2023 do 30.09.2024 - 16x 15 001 Kč = 240 016 Kč.
9. Poškozené jméno FO byly uhrazeny náklady léčení ve výši 455 848 Kč (vyplaceno přímo zdravotní pojišťovně), bolestné ve výši 287 077 Kč, uhrazeno ztížení společenského uplatnění ve výši 446 683 Kč, cestovné ve výši 1 750 Kč a náklady na pořízení výpisu ze zdravotní dokumentace ve výši 200 Kč.
10. Soud provedl důkaz výslechem svědka jméno FO, který uvedl, že dne nehody byl na služební cestě v Anonymizováno, kde vykonával servisní práce. Během dne telefonoval své Anonymizováno ohledně zdravotního stavu Anonymizováno a po sdělení, že jeho stav je vážný, požil ve vozidle alkohol. Práci téhož dne nedokončil a rozhodl se vyjet směrem do Anonymizováno. Jelikož už nevykovával práci a jen se vracel domů za matkou a přítelkyní, považoval tuto jízdu za soukromou. Popsal průběh cesty i samotné dopravní nehody, přičemž uvedl, že před nehodou opakovaně zastavoval, necítil se dobře. Služební vozidlo obvykle parkoval buď doma, nebo v areálu společnosti. V době nehody podle něj neplnil pracovní úkoly, nýbrž jel za rodinou. K přítomnosti autosedačky ve vozidle uvedl, že pocházela z vozu jeho tehdejší přítelkyně a nebyla určena pro přepravu dětí v den nehody, pouze tam byla uskladněna.
11. Z výslechu jednatele žalovaného jméno FO soud zjistil, že pravidla firmy stanovovala, že služební vozidla mohou zaměstnanci užívat výhradně k výkonu práce a nikoli k soukromým účelům; ve vozidle se nesměly přepravovat jiné osoby než zaměstnanci. Uvedl, že zaměstnanci měli povinnost vozidla parkovat v areálu společnosti, přičemž svědek jméno FO měl výjimku umožňující parkování též na konkrétním místě v Anonymizováno. Všichni řidiči byli pravidelně školeni externím školením a firma kladla důraz na výběr spolehlivých zaměstnanců a zodpovědný přístup k provozu vozidel. K osobě jméno FO uvedl, že byl považován za spolehlivého a dopravně zodpovědného pracovníka, který se nikdy nedopustil přestupků. K okolnostem nehody sdělil, že mu jméno FO následně vysvětlil, že po zprávě o vážném zdravotním stavu Anonymizováno ztratil schopnost racionálního uvažování. Firma nevede GPS evidenci, avšak evidence jízd existuje; přidělování a ukončování pracovních cest probíhá operativně dle povahy poruchy strojů a zaměstnanci obvykle oznamují ukončení práce telefonicky, zda tomu tak bylo i v tomto případě, si nepamatoval.
12. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel uzavřel dne 1. 6. 2020 se zaměstnancem jméno FO pracovní smlouvu na dobu neurčitou na pozici mechanika strojních zařízení s místem výkonu práce adresa, a pro účely cestovních náhrad adresa. Součástí smluvního ujednání byl souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty. Téhož dne strany uzavřely dohodu o používání referentsky řízeného vozidla, na jejímž základě bylo zaměstnanci pro pracovní účely svěřeno vozidlo Ford Transit SPZ. Zaměstnanec byl oprávněn užívat vozidlo výhradně k plnění pracovních úkolů, nikoli pro účely soukromé. Zaměstnavatel se zavázal zajišťovat nákup pohonných hmot, dálničních známek a technickou údržbu vozidla. Dne 1. 6. 2020 bylo vozidlo zaměstnanci předáno. Dne 5. 1. 2021 zaměstnanec žalovaného jméno FO po předchozím požití alkoholu řídil uvedené vozidlo v rámci výkonu svého zaměstnání. Při jízdě nedal přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici, čímž způsobil řetězec kolizí, který vyústil ve střet s protijedoucím osobním vozidlem. Řidička i spolujezdkyně tohoto vozidla utrpěly závažná poranění s dlouhodobými následky. jméno FO byl za své jednání pravomocně odsouzen trestním soudem k Anonymizováno a povinnosti nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli. K vozidlu měl žalovaný sjednáno povinné ručení i havarijní pojištění. Pojišťovna na základě tohoto pojištění poskytla oběma poškozeným pojistné plnění výši 5 254 512 Kč, které pokrylo jejich újmy na zdraví, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění, majetkovou škodu i další související nároky. Výši poskytnutého plnění žalovaný nijak nerozporoval. Zaměstnanec žalovaného jméno FO se v den nehody nacházel na pracovní cestě v Anonymizováno, avšak po informaci o vážném zdravotním stavu člena rodiny požil alkohol, práci již nedokončil a rozhodl se jet směrem do Anonymizováno za rodinou. Žalovaný u zaměstnanců vyžadoval užívání služebních vozidel výlučně pro pracovní účely. jméno FO byl dosud hodnocen jako spolehlivý zaměstnanec.
13. Soud nejprve posoudil právní otázku, zda zaměstnanec v době dopravní nehody plnil pracovní úkol. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jméno FO byl dne 5. 1. 2021 vyslán na pracovní cestu do Anonymizováno za účelem provedení servisních prací, přičemž tato cesta představovala pracovní cestu ve smyslu § 42 odst. 1 zákoníku práce. Pracovní cesta zahrnuje nejen cestu na místo plnění pracovních úkolů a jejich výkon, ale rovněž cestu zpět do místa výkonu práce či na jiné zaměstnavatelem určené místo. Pracovní cesta proto trvá až do okamžiku návratu zaměstnance zpět a skutečnost, že zaměstnanec svou činnost v Anonymizováno nedokončil, tuto pracovní cestu sama o sobě neukončuje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se sám domníval, že cesta zpět domů je už jeho soukromou cestou. Soud dospěl k závěru, že jízda z Anonymizováno směrem do Anonymizováno byla stále součástí pracovní cesty a zaměstnanec tak i v době nehody plnil pracovní úkol.
14. V návaznosti na tento závěr soud posuzoval odpovědnost za škodu způsobenou třetím osobám. Podle § 156 odst. 2 zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel za škodu způsobenou zaměstnancem třetím osobám tehdy, jestliže k ní došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jelikož dopravní nehoda nastala při cestě, která byla součástí pracovní cesty, jednal zaměstnanec v rámci plnění pracovního úkolu ve smyslu citovaného ustanovení. Zaměstnavatel je proto osobou, která v právním smyslu odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla, a tedy osobou, vůči níž může pojistitel uplatnit regresní nárok podle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistitel je oprávněn požadovat náhradu toho, co plnil poškozeným, po osobě odpovědné za škodu, kterou je v tomto případě zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.
15. Žalovaný argumentoval § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. kdy provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odst. 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené, neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. Osobou podle odst. 1 § 10 je pojištěný. V daném případě je pojištěnou osobou žalovaný a zároveň také provozovatelem. Zaměstnanec se nestává provozovatelem vozidla na základě dohody o řízení referentského vozidla. V situaci, kdy řidič jednal jako zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, nelze toto liberační ustanovení aplikovat. Žalovaný se tak odpovědnosti za regresní nárok pojistitele zprostit nemůže.
16. Právní odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli vyloučena není. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu v plném rozsahu tehdy, způsobil-li ji porušením pracovních povinností v důsledku opilosti nebo zneužití jiných návykových látek. Ze skutkových okolností je zřejmé, že zaměstnanec řídil služební vozidlo ve stavu výrazné opilosti, čímž porušil nejen právní předpisy o silničním provozu, ale i své základní povinnosti zaměstnance a interní předpisy zaměstnavatele. Toto porušení bylo přímou příčinou vzniku škody. Proto zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu v plném rozsahu, tedy bez omezení na čtyřapůlnásobek průměrného výdělku.
17. Soud proto uzavírá, že zaměstnanec v době nehody plnil pracovní úkol, a zaměstnavatel tak odpovídá vůči poškozeným za vzniklou škodu podle § 156 odst. 2 zákoníku práce, čímž je splněna i podmínka vzniku regresního nároku pojistitele podle § 10 zákona o pojistné smlouvě. Zaměstnavatel pak je oprávněn požadovat náhradu této škody po zaměstnanci v plném rozsahu podle § 273 odst. 1 zákoníku práce.
18. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se do prodlení a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladu řízení , která spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 210 181 Kč, odměně advokáta dle § 7 a § 11 vyhlášky 177/1996 Sb. (AT) vypočtené z tarifní hodnoty 5 254 512 Kč, tj. 205 380 Kč za úkon, když bylo učiněno 7 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu, účast na jednání dne 13.11.2025, sepis vyjádření ze dne 11.12.2025 a účast na jednání dne 20.1.2026. Ke každému úkonu přísluší režijní paušál dle § 13 odst. 4 AT do 31.12.2024 ve výši 300 Kč a od 1.1.2025 450 Kč, tj. 2x 300 Kč, 5x 450 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny i cestovným za cesty k jednání u soudu 2x adresa a zpět osobním vozem Škoda Superb dne 13.11.2025 při spotřebě nafty 6,8 l /100 km, vyhláškové ceně nafty 34,70 Kč, 220 km na jednu cestu, paušálu 5,80 Kč/km dle vyhlášky celkem 3 590,20 Kč a cestovné dne 20.1.2026 při ceně nafty 34,10 Kč/km, základní sazby 5,90 Kč, celkem 3 616,30 Kč. Dále k nákladům přísluší náhrada za promeškaný čas advokáta, strávený cestou k soudu a zpět dle § 14 AT, a to na každou cestu 12 půlhodin po 150 Kč, celkem tak 2x 1 800 Kč. K nákladům přísluší i 21 % DPH z odměn a náhrad ve výši 45 997,70 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce částku 475 215,20 Kč.
20. Stanovené povinnosti soud uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě dle § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.