Městský soud v Brně · Rozsudek

116 C 259/2020

č. j. 116 C 259/2020-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:116.C.259.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. listopadu do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl provozovatelem vozidla, které bylo odtaženo kvůli překážce provozu na komunikaci. Náklady za odtah byly vymezeny usnesením orgánu města a byly vysvětleny zákonem o silničním provozu a občanským zákoníkem. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené náklady za odtah vozidla odtaženého dle protokolu o provedení technického úkonu číslo dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dle protokolu o provedení technického úkonu číslo bylo na základě pokynu strážníka Městské policie obec dne datum z ulice ulice v obec odtaženo prostřednictvím právnická osoba vozidlo značka automobilu, registrační značka, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Provozovatelem tohoto vozidla byl dle karty vozidla žalovaný. V předloženém protokolu byl žalovanému odtah vozidla vyúčtován na částku 400 Kč, která byla stanovena usnesením schůze Rady územní celek ze dne 14. 11. 2012. Splatnost této částky nastala ke dni 24. 11. 2019. Pověření právnická osoba k provádění výkonu vlastnických práv Statutárního města Brna k místním komunikacím na území územní celek vyplývá z mandátní smlouvy číslo ze dne datum spolu s dodatkem číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, spolu s pověřením primátora územní celek ze dne datum. Dne 6. 1. 2020 zaslal žalobce žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, požaduje žalobce zaplacení částky ve 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 25. 11. 2019 do zaplacení. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je provozovatelem vozidla. Protože žalovaný ponechal vozidlo na místě, kde tvořilo překážku v provozu na pozemní komunikaci dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o silničním provozu”), provedl žalobce odtah vozidla provozovaného žalovaným. V souvislosti s tímto odtahem vznikly žalobci náklady za zahájený odtah ve výši 400 Kč, které je žalovaný povinen žalobci uhradit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil a dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 25. 11. 2019 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, dle kterého jsou statutární města dostatečně materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů v částce 600 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady ve výši 200 Kč za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.