116 C 270/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 830 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 8 740 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, co do částky ve výši 6 090 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 24. 8. 2024 do 20. 3. 2025 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 9. 2024 do 25. 3. 2025 zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 23 830 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2024 a smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2024. Žalovaný uhradil dne 20. 2. 2025 částku ve výši 2 000 Kč a dne 20. 3. 2025 částku ve výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly obě pohledávky postoupeny na žalobce.

2. Podáním ze dne 23. 1. 2026, které bylo doplněno podáním ze dne 10. 2. 2026, vzal žalobce svůj návrh v rozsahu uvedeném ve výroku I. zpět s odůvodněním, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání skutečnosti, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a proto bere žalobu v uvedeném rozsahu zpět. Soud tomuto návrhu vyhověl a v souladu s § 96 odst. 1 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) řízení v uvedeném rozsahu zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 23. 7. 2024 byla mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) a žalovaným elektronicky uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do 23. 8. 2024. Z předloženého potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 24. 7. 2024 zaslal právní předchůdce žalobce na bankovní účet č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, částku ve výši 8 000 Kč. Dne 18. 7. 2024 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným elektronicky uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do 17. 8. 2024. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2024 došlo k prodloužení splatnosti úvěru do 16. 9. 2024. Z předloženého potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 18. 7. 2024 zaslal právní předchůdce žalobce na bankovní účet č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno, /20.11.2024 a Smlouvy o postoupení pohledávky č. , Anonymizováno, /20.11.2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky na přechodného věřitele , právnická osoba, , IČO: , IČO, . Smlouvou o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne 20. 11. 2024 postoupil přechodný věřitel obě pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný uhradil pouze dne 20. 2. 2025 částku ve výši 2 000 Kč a dne 20. 3. 2025 částku ve výši 2 000 Kč, dále již neuhradil ničeho a neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 4. 11. 2025.

6. Právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 16. 1. 2026, č. j. , spisová značka, , vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, avšak žalobce na výzvu soudu reagoval sdělením, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) pro rozpor se zákonem absolutně neplatná.

7. V případě plnění v rámci absolutně neplatné smlouvy se obecně postupuje dle příslušných ustanovení občanského zákoníku týkající se bezdůvodného obohacení. V daném případě se však postupuje dle zákona o spotřebitelském úvěru, který je ve vztahu k občanskému zákoníku speciální úpravou a má aplikační přednost. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

8. Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovanému byla poskytnuta částka v celkové výši 13 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil pouze 4 000 Kč. Sám žalovaný v řízení neuvedl, že by požadovanou částku žalobci zaplatil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč.

9. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, nereagoval na výzvy soudu a soudu se nepodařilo zjistit, jaké jsou majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. Z tohoto důvodu soud postupoval dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil žalovanému lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

10. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem II., naopak úspěch žalovaného je představován výrokem I. a III. Jelikož žalovaný byl v řízení úspěšnější, má právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu je však zřejmé, že žalovanému žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.