Městský soud v Brně · Rozsudek

116 C 278/2021

č. j. 116 C 278/2021-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2022:116.C.278.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o uložení povinnosti žalované zaplatit částku 1.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 10. října do zaplacení. Soud uznal, že žalobce jako vlastník komunikace provedl odtah vozidla v souladu s právním předpisem a vzniklé náklady jsou podle § 19a a § 19b zákona o pozemních komunikacích povinností žalované. Náklady řízení ve výši 600 Kč byly přiznány žalobci dle § 1 a § 2 vyhlášky o soudních poplatcích. Rozsudek byl vyhlášen bez jednání, protože žalovaná se k žalobě nevyjádřila a soud rozhodl na základě listinných důkazů.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1.500 Kč s příslušenstvím představující náklady za odtah vozidla odtaženého dle protokolu o provedení (zahájeného) technického úkonu/zpětného odtahu v místě číslo dne 31. 8. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dle protokolu o provedení (zahájeného) technického úkonu/zpětného odtahu v místě číslo soud zjistil, že dne 31. 8. 2020 v 9:03 hod. bylo z ulice ulice v obec za účelem blokového čištění odtaženo vozidlo tovární značky Renault, registrační značka, které se nacházelo na místě, kde bylo dočasně zakázáno stání vozidel. Provozovatelem tohoto vozidla je dle karty vozidla žalovaná. V předloženém protokolu byl žalované odtah vozidla vyúčtován na částku 1.500 Kč Cena za technický úkon při blokovém čištění byla stanovena usnesením schůze Rady územní celek č. R8/015 ze dne 29. 2. 2019. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě výzvy ze dne 24. 9. 2020, č.j. spisová značka, s lhůtou k plnění do 14 kalendářních dnů od doručení výzvy. Dle předložené doručenky byla uvedená výzva odeslána 24. 9. 2020. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 1.500 Kč s úrokem z prodlení od 10. 10. 2020 do zaplacení. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník pozemní komunikace pro naplnění účelu dočasného zákazu stání silničních vozidel odstranil vozidlo žalované, ponechané na pozemní komunikaci, odstavil je na vhodném místě a po pominutí důvodů pro odstranění, je vrátil. V souvislosti s tímto odtahem vznikly žalobci náklady za odtažení vozidla ve výši 1.500 Kč, které je žalovaná povinna žalobci uhradit (§ 19a ve spojení s § 19b zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení těchto nákladů. Vzhledem k tomu, že žalovaná náklady za odtah řádně a včas neuhradila, dostala se do prodlení a žalobci vzniklo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 10. 10. 2020 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, dle kterého jsou statutární města dostatečně materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů v částce 600 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) v celkové výši 200 Kč. Soud přiznal odměnu dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť je mu z úřední činnosti známo, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částku 50.000 Kč Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.