116 C 69/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:a) Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 55 591,45 Kč s příslušenstvím - faktura I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.396,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 31.1.2023 do zaplacení, částku 4.851,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 a částku 7.743 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21.3.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení, částky 100 Kč, částky 22 400 Kč, částky 300 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení od 21.3.2023 do zaplacení a částky 18.400 Kč se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu sodu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující cenu za energie ve výši 1 396,7 Kč, 4 851,88 Kč, a to konkrétně za dodaný plyn, částku 7 743 Kč za dodanou a nezaplacenou elektřinu do odběrného místa adresa. Účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ze dne 28.6.2022 a elektřiny. Žalobce dále požadoval smluvní pokuty 22 400 Kč a 18 400 Kč na základě smlouvy za předčasné ukončení z důvodu opakovaného porušení platebních povinností a částky 500 Kč, 100 Kč a 300 Kč jako smluvní pokuty za nezaplacené faktury.

2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaný s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spisovém materiálu. Následně zjistil skutkový stav. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 28.6.2022 se účastníci dohodli na dodávce plynu do odběrného místa na adrese adresa (smlouva). Žalobce vyúčtoval fakturou variabilní symbol var. symbol za období 6.1.2023 do 20.3.2023 za dodaný plyn částku 4 851,88 Kč za 125,63 m3 odebraného plynu, přičemž součástí této faktury je i smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se zaplacením záloh (faktura Anonymizováno). Vyúčtování smluvní pokuty provedl žalobce v rámci upomínky (Upomínka).

4. Dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

5. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě, které byl žalobce povinen dodávat žalovanému zemní plyn do určeného odběrního místa a žalovaný byl povinen hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu za potřebu zemního plynu v předmětném období žalovanému řádně vyúčtoval a následně ho vyzval k úhradě. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku, byť z části, splatil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku za dodávku zemního plynu tímto rozhodnutím.

6. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 28.6.2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa na adrese adresa elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný se zavázal k úhradě vyúčtování za spotřebovanou elektřinu. Dne 26.2.2023 žalobce vyúčtoval fakturou variabilní symbol var. symbol za období od 19.7.2022 do 21.2.2023 na částku 7 943,40 Kč představující cenu za odebranou elektřinu a souvisejících služeb za 1,21900 MWh a 300 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh z předchozí faktury.

7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

8. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen „cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaný výše uvedené ceny za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatil, zavázal jej k tomu soud tímto rozhodnutím.

9. Jelikož žalovaný neuhradil řádně a včas, dostal se do prodlení a je tak povinen zaplatit žalobci i úrok z prodlení z přiznaných částek v souladu s ustanovením § 1970 o.z. od prvního dne prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Co se týče požadovaných smluvních pokut, dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaný má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo.

11. Podle § 1815 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.

13. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty.

14. Ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu a elektřiny uzavřené dne 28.6.2022 mezi žalobcem a žalovaným vyplývá, že žalobce se zavázal dodávat žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa adresa a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit její cenu. Obě smlouvy jsou koncipovány tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Ujednání o smluvní pokutě je zahrnuto do jednolitého odstavce s minimálním odlišením textu a zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku. Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta, přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o „případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.

15. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem. Je třeba i hodnotit způsob, jakým byla spotřebiteli informace o smluvní pokutě poskytnuta, jak je uvedeno výše (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 70 Co 6/2019). Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě je neplatné a není možno k němu přihlížet (výrok II.).

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný. Nebylo zjištěno, že by mu náklady řízení vznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.