116 C 77/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:a) Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:

1. Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žalovanému:

2. Jméno žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o zaplacení 207 200 Kč s příslušenstvím - náhrada škody I. Žalovaní 1, 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 6 985,50 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 27.1.2022 do zaplacení.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 214,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 27.1.2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady znalečného ve výši 10 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným 1, 2 oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 126 406 Kč k rukám právního zástupce žalovaných ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala náhrady škody, ke které došlo po útoku psa žalovaných – křížence německého ovčáka rasy československý vlčák, na její čivavy. Žalobkyně byla vlastnicí tří psů rasy čivava, a to , jméno, , , jméno, a , jméno, . První útok se odehrál dne 27.1.2017 na čivavu , jméno, , která měla vážná zranění a náklady na léčení dosáhly částky 3 397 Kč. Tyto náklady žalovaní uhradili a nejsou předmětem žaloby. Druhý útok se stal dne 15.1.2019, kdy pes žalovaných napadl , jméno, a způsobil ji vážná zranění. Veterinární ošetření bylo vyčísleno na částku 22 179 Kč. Tuto částku žalovaní neuhradili. Třetí útok ze dne 23.11.2021 skončil smrtí napadené čivavy – , jméno, (domácím jménem , jméno, ). Utrpěl vážná zranění a za veterinární ošetření žalobkyně zaplatila částku 3 681 Kč. Za kremaci uhradila částku 5 290 Kč. Za tohoto psa požadovala i škodu za pořízení psa ve výši 30 000 Kč (tuto částku následně upravila na 10 000 Kč vyplývající z kupní smlouvy za psa) a marně vynaložené náklady na výživu a péči 50 Kč denně po dobu 7 let a 11 měsíců, celkem 144 250 Kč. Při útoku psa žalovaných na , jméno, byla žalobkyni způsobena škoda na mikině ve výši 1 800 Kč, kterou také nárokovala.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Co se týče nároku na náhradu škody ve výši 22 179 Kč vznesli námitku promlčení. Žalovaní nepopřeli, že dne 23.11.2021 došlo ke střetu mezi , jméno, a jejich psem a že na následky poranění , jméno, zemřel. K poranění obou psů však podle nich došlo zcela nesporně a výlučně v důsledku lehkomyslného jednání žalobkyně a jejího bratra při venčení, kdy nedodrželi nepsané pravidlo o průběhu venčení ve dvorním traktu, ačkoli věděli o nesnášenlivosti psa žalovaných k čivavám. Žalovaní také nesouhlasili s výší požadované částky jako hodnoty , jméno, v době smrti ani možnost přiznat náklady na výživu psa do jeho smrti.

3. Soud provedl následující dokazování:

4. Z kupní smlouvy ze dne 22.2.2014 bylo zjištěno, že žalobkyně zakoupila štěně čivavy jménem , jméno FO, za částku 10 000 Kč.

5. Z faktury , Anonymizováno, , adresa, ze dne 21.1.2019 a ze dne 28.1.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 21 942 Kč a 237 Kč za ošetření čivavy , jméno, . Z denního záznamu z , Anonymizováno, ze dne 21.1.2019 bylo zjištěno, že byla přijata k ošetření čivava , jméno, poté, co ji pokousal pes, prodělala operaci a do domácího ošetření byla propuštěna 21.1.2019. Dne 28.1.2019 byla provedena kontrola zdravotního stavu na klinice , Anonymizováno, (denní záznam z , datum, ).

6. Z průkazů o původu psa byl zjištěn původ a stáří psů , jméno, , , jméno, a , jméno, ). Z potvrzení o individuální kremaci domácího zvířátka č. , hodnota, a faktury bylo zjištěno, že dne 25.11.2021 byla provedena v , adresa, . kremace zvířátka Čivava , jméno, . Celková částka 5 290 za rakev, žeh a mosaznou urnu se srdcem byla uhrazena dne 25.11.2021 žalobkyní. K úhynu psa čivava , jméno, došlo pro kousné trauma dne 24.11.2021 (zpráva o úhynu zvířete).

7. Z výzev k náhradě škody bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovaným výzvu k úhradě škody ve výši 297 200 Kč. (výzvy z 28.1.2021 a fotokopie doporučených zásilek s dodejkou).

8. Z fotografií ve spisovém materiále (čl. 52-55) soud zjistil, jak vypadá vchod do dvorního traktu v domě účastníků, kde probíhalo venčení psů. Částečně prosklené dveře na kliku, za nimi stojící postava a v zámku klíče s dlouhou šňůrou. Dále zjistil podobu psa žalovaných jménem , jméno, a zraněných čivav , jméno, a , jméno, .

9. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že byl přítomen u konfliktu a pokousání mezi jeho psem a čivavou. U venčení byl přítomen bratr žalobkyně , jméno FO, . Když žalovaný odcházel s , jméno, ze dvora, dal ji na vodítko. Uviděl, jak přichází , jméno FO, v náručí s jedním psem a další pes odcházel po schodech zpátky k , jméno FO, . Vytušil pohyb svého psa a pochopil, že došlo k nějakému kontaktu s čivavou. Nevěděl však, že by došlo k pokousání. S , jméno FO, to neřešil, jelikož s ním pro jeho diagnózu nedokáže komunikovat. Svého psa chodí žalovaní venčit zejména mimo dům. Ve večerních a nočních hodinách, když jdou na dvůr tak nechávají klíče ve dveřích, stojí u dveří tak, aby bylo vidět, že tam někdo je. Když žalovaný vystupuje se psem z výtahu a uvidí siluetu za dveřmi, tak na dvůr nejde. , jméno, je vždy na vodítku, čivavy nikdy. Nekontrolovaně běhají kolem, neustále štěkají, reagují na jakýkoliv pohyb a doráží na něj i psa. Prvního půl roku se jich , jméno, bála, pak se ale jednoho dne něco změnilo a šla po nich. Psi se navzájem nemají rádi. Žalobkyni i další osoby venčící čivavy opakovaně upozorňoval, ať si je dají na vodítko. Když venčí , jméno, na dvoře, stojí venku u dveří. , jméno, je kříženec československého vlčáka, pes je mírumilovný přátelský k lidem i psům, pokud to není fena, tam může být problém. Jiného psa nikdy nekousla. Při venčení je na vodítku, koš nenosí, špatně ho snáší.

10. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že je kamarádkou žalobkyně. U incidentu mezi psy nikdy nebyla. Když byl napaden , jméno, přijela k žalobkyni zrovna na návštěvu, ale až když měla žalobkyně zraněného , jméno, v náručí. V tu chvíli tam byl i bratr žalobkyně, který ji pouštěl do domu, žalovaná se psem a žalovaný, který posléze přišel. Žalobkyni vezla na veterinu, protože neměla zrovna k dispozici auto a žalovaní ji odmítli pomoc. Podle ní se čivavy venčí na vodítku, občas je vypustí, ale jen když jsou na dvoře samy. Jsou poslušné a přátelské, neštěkají. O pravidlech venčení na dvoře ji nikdo neříkal.

11. Z výslechu , jméno FO, bylo zjištěno, že pomáhá žalobkyni, která je jeho sestra, venčit psy. Když vychází z bytu, nese je v náručí. Když potřebuje odemknout dveře na dvůr tak je položí, oni čekají a pak je vypustí na zahradu (dvůr/dvorní trakt). Když zamyká, oni čekají a pak je zase nese. Nemůžou chodit sami. Když jdou mimo dům, dává je na vodítko. Když je nese tak někdy štěkají, štěkají i jen tak. Osobně byl u napadení čivavy , jméno, vlčákem. Když je na zahradě vlčák, nesmí tam jít, pozná to tak, že v zámku je klíč a je vidět, že tam někdo je. Chodí venčit i večer, svítí si baterkou. U výtahu je čidlo, rozsvítí se, je tam vidět. Když uvidí vlčáka na chodbě, počká až nastoupí do výtahu a odjedou, pak jde na dvůr. Když čivavy potkají vlčáka, tak se bojí a někdy i štěkají.

12. Z výslechu matky žalobkyně, , jméno FO, , bylo zjištěno, že nebyla přítomna žádného incidentu, kdy by pes žalovaných napadl jakéhokoli psa. Celkem má její dcera čtyři čivavy. Dvě má u sebe doma žalobkyně a dvě ona. Bydlí se synem ve stejném domě, ale v jiném bytě. Dohromady se psi nevenčí. Když jdou na ulici, jsou na vodítku, když na zahradu, nosí je v náručí. Žádná dohoda o venčení není, ale když je klíč v zámku znamená to, že tam někdo je. Dvůr bývá vždy zamčený. Na chodbě ke dveřím do dvora je světlo na fotobuňku, které se rozsvítí. Když se čivavy potkají s vlčákem, tak se ho bojí, on na ně cení zuby. Po domě se vlčák pohybuje někdy i bez vodítka i bez koše. Často se s žalovanými nepotkává, je se synem doma, pečuje se o něj a na zahradu chodí během dne, kdy tam nikdo nebývá. Podle svědkyně vlčák napadá i jiné psy, nemá rád ty malé, lidé ji zastavují a ptají se jí, co je to za psa, že se ho bojí.

13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že bydlí ve stejném domě jako účastníci. S žalovanými se přátelí. Nebyla přítomna u žádného incidentu psů účastníků. Pes žalovaných je vždy na vodítku, někdy má i koš. Moc se ale nepotkávají. Čivavy se pohybují na volno nebo je mají v náručí, jednu nesou a druhá běží. Pes účastníků je potichu, čivavy štěkají pořád. Nejsou zlé, jen nevychované a neposlouchají. Jestli mají účastníci dohodu na venčení neví. Když jdou venčit psy na dvůr, nechávají klíče v zámku. Ona to nedělá. Jednou se jí stalo, že vycházela s malým synem a čivava, která zrovna šla kolem, mu ňafla po noze, tehdy říkala , jméno FO, , ať je má na vodítku. Se psem žalovaných se potkávají na návštěvách, tam samozřejmě vodítko ani náhubek nemá.

14. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že účastníky zná, protože bydlí ve stejném domě. Nikdy nebyla přítomna napadení psů. Pes žalovaných je vždy na vodítku, poslouchá. Psa zná dobře, protože psa občas hlídala i přes noc, problémy s ním nemá. Když psa hlídala, dostala instrukce, jak jej venčit na vodítku a s košem. , jméno, nemá ráda malé psy, musí jít u nohy, pod kontrolou. Čivavy se pohybují po domě většinou jedna v náručí a druhá běží, trošku ňafají. Neví, že by se psem žalovaných měl konflikt i jiný pes. Dveře do dvora jsou prosklené, zamykají se.

15. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je přítelkyní žalovaných. Navzájem si hlídají psy. Jednou se jí stalo, že ji vběhla čivava téměř do výtahu, tak musela stát mezi svým psem a čivavou. Čivava ňafala, svědkyně ji odstrčila, ale štěkala tam ještě jedna čivava, volala ať si je někdo zavolá. Poté přišel pan , jméno FO, a vzal si je do náručí. Byla poučena ohledně venčení v domě, že musí nechat klíče z chodby, aby bylo vidět, že tam někdo je. Podle ní je , jméno, přátelská, vycvičená, poslušná. Čivavy potkala v domě vícekrát, zpočátku byly všechny na volno, pak začal pan , jméno FO, jednu nosit v náručí a jednu na volno. Na vodítku je nikdy neviděla. Toto venčení ji přišlo příliš komplikované, protože měla při hlídání i svého psa, začala si , jméno, na hlídání brát na chalupu. Žalovaní s , jméno, podstoupili výcvik poslušnosti s prvky agility, mají už třetího psa. Svědkyně věděla, že po útoku , jméno, jedna z čivav zemřela.

16. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že k napadení , jméno, došlo 23.11.2021 v podvečer. Šla vyvenčit na zahradu , jméno, a , jméno, , vodítko neměli, nesla je v náručí. Dojela výtahem do přízemí, poté šla ke dveřím do dvora, ve dveřích byly klíče, otevřela a dala , jméno, hned za dveře na podestu schodů, , jméno, zůstala za dveřmi v chodbě. Už když ho pokládala, věděla, že je zle, protože uviděla žalovanou a následně svítící oči jejich psa. , jméno, odběhl, okamžitě ho vzal do tlamy pes žalovaných a běžel s ním pár metrů. Společně s žalovanou se je snažily oddělit. , jméno, na povely žalované nereagovala. , jméno, sebou škubla a porazila žalobkyni, ta spadla a sedřela si ruku do krve. Po chvíli pustila , jméno, , jméno, na zem, ten odběhl na schody, měl vyboulené břicho a vypadal, že omdlévá a upadá do šoku. Když vyšla ze dvora, už tam byla její kamarádka , jméno FO, a posléze přišel i žalovaný. Nepsaná dohoda o venčení se podle ní začala dodržovat až po tomto útoku, do té doby ani nevěděla, že by žalovaní tady psa venčili. Sama pokousaná nebyla, odřeniny si ošetřila sama.

17. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že v den incidentu vzala , jméno, vyvenčit, nechala klíče v zámku. Z vodítka ji odepla až na dvoře. Stoupla si za dveře. Po nějaké době uslyšela, jak se otevírají dveře a uviděla žalobkyni a jednoho pejska. Druhého pejska ještě stačila nohou vyšoupnout za dveře. Mezitím už , jméno, zacítila , jméno, , běžela za ni, křičela na ni pusť, pusť a zkoušela ji silou roztáhnout čelisti. Bylo to hrozně rychlé. , jméno, odběhl, ona připla , jméno, a odešla i s manželem. Už tam byli i další lidi. Protože byla ve stresu, křičela na žalobkyni, nechápala, jak to mohla udělat, když je v domě pes, kterého se bojí, jak může nechat pořád chodit psy na volno nebo minimálně jednoho. To že pes umřel se dozvěděla od manžela žalobkyně, když ho potkala na chodbě. Dohodu ohledně venčení neuzavřeli, vyplynulo to v průběhu let a fungovalo to. Pokud je na dvoře někdo jiný, jde vyvenčit psa ven. I když je tma, tak silueta za dveřmi na dvůr vidět je. Ten den bylo škaredě, byla tma, byl listopad, bylo nepravděpodobné, že by si tam šly hrát děti.

18. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika odvětví ceny a odhady hospodářská a domácí zvířata bylo zjištěno, že jeho úkolem bylo určit obvyklou cenu psa čivavy , jméno, (, jméno, ) nar. 19.12.2013 ke dni 24.11.2021. Znalec vycházel při určení obvyklé ceny z databáze prodeje psů v kategorii Čivava. Pro uvedené období nalezl 10 psů se stejným pohlavím, obdobným stářím, plemenem a variantou krátkosrstý. Průměrná cena psů byla zjištěna ve výši 4 690 Kč. Většina psů byla v kategorii s hodnotou „daruji“. Cenu , jméno, snižoval fakt, že se jednalo o pohlaví pes, věk a že nebyl uchovněn. Naopak jeho cenu zvyšovalo, že se jedná o psa s původem, pravidelnou vakcinací, veterinární péčí a v dobrém zdravotním stavu. Znalec vzal také v potaz, že kupní cena byla ve výši 10 000 Kč a při zpětném prodeji by podle smlouvy chovatel psa odkoupil zpět za 2/3 pořizovací ceny, tj. za 6 667 Kč. Znalec na základě výše uvedených ukazatelů stanovil cenu psa , jméno, na částku 5 000 Kč ke dni jeho úhynu.

19. Po provedeném dokazování byl zjištěno následující skutkový stav:

20. K prvnímu útoku psa žalovaných na čivavy žalobkyně došlo dne 27.1.2017. Jednalo se o čivavu , jméno, , náklady na veterinární péči ve výši 3 397 Kč uhradili žalovaní a nejsou předmětem žaloby. Ke druhému útoku došlo dne 15.1.2019, kdy , jméno, napadla čivavu , jméno, a způsobila ji zranění. Za veterinární ošetření zaplatila žalobkyně dne 21.1.2019 částku 21 942 Kč a dne 28.1.2019 částku 237 Kč. Tyto náklady žalovaní odmítli uhradit.

21. Všichni zúčastnění, jejich rodinní příslušníci, či přátelé věděli, že se psi navzájem nesnesou.

22. Dne 23.11.2021 v podvečerních hodinách venčila žalovaná svého psa - fenu , jméno, na dvoře. Nechala klíče se šňůrkou v zámku a jako vždy stála venku u dveří se skleněnou výplní tak, aby bylo vidět, že venku někdo je. Žalobkyně šla venčit dvě čivavy , jméno, a , jméno, . V zámku dveří viděla klíče, otevřela dveře a dala ven , jméno, , , jméno, zůstala stát, protože schody nesejde. Už když psa pokládala na zem všimla si, že je venku žalovaná a během pár sekund ji došlo, že je tam i , jméno, . , jméno, odběhl, , jméno, jej zacítila, chytla ho do tlamy a odběhla s ním. Žalované se podařilo , jméno, vstrčit zpět do domu za dveře. Běžely odtrhnout psy. , jméno, na povely žalované nereagovala. Žalovaná se ji snažila otevřít tlamu a vyndat , jméno, . Během těchto pokusů, žalobkyně upadla a odřela si ruku. Po chvíli , jméno, psa pustila, , jméno, odběhl ke dveřím, žalobkyně za ním, tam zjistila, že má pes vyboulené břicho a upadá do šoku. Žalovaná si připla , jméno, na vodítko a odešla i s manželem, který tam po incidentu přišel. Něco na žalobkyni křičela, byla v šoku, nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Žádost o pomoc od žalobkyně neslyšela, neodmítla by ji. V té době už byla v domě i kamarádka žalobkyně, kterou do domu pustil bratr žalobkyně. Jelikož žalobkyně neměla k dispozici auto a žalovaní na její žádost o odvoz nereagovali, zavezla na veterinu žalobkyni s , jméno, její kamarádka , jméno FO, . , jméno, byl ošetřen, žalobkyně zaplatila částku 3 681 Kč. Následující den 24.11.2021 uhynul. Za kremaci a urnu zaplatila žalobkyně částku 5 290 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované předžalobní výzvou ze dne 28.12.2021 k úhradě náhrady škody za veterinární ošetření , jméno, , , jméno, , kremaci, náklady na jeho výživu a škodu za roztrženou mikinu v hodnotě 1 800 Kč.

23. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení.

24. Podle § 620 odst. 1 o.z. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. Promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ustanovení § 636 o.z. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

25. Druhý útok na čivavu, který je žalobou uplatňován, se odehrál dne 15.1.2019, náklady na léčbu čivavy , jméno, ve výši 22 179 Kč uhradila žalobkyně dne 21.1.2019 a dne 28.1.2019. Žaloba byla podána dne 21.4.2022. V řízení bylo prokázáno, že náklady vznikly v souvislosti se škodou událostí, ale byly uplatněny až po tříleté promlčecí době. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by škoda vznikla úmyslným jednání vlastníků psa. S ohledem na výše uvedené byla v této části žaloba zamítnuta.

26. Podle ustanovení § 2895 zákona č. 89/2012 Sb. Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

27. Podle ustanovení § 2933 zákona č. 89/2012Sb. působí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

28. Skutečnost, že se podle výše citovaného zákonného ustanovení jedná o objektivní odpovědnost bez možnosti liberace neznamená bez dalšího, že by bylo možné přiznat náhradu škody, aniž by se soud zabýval okolnostmi případu. Jde o odpovědnost za výsledek bez ohledu na běh událostí. Předpoklady této odpovědnosti jsou existence škodné události, vznik škody a její výše a příčinná souvislost mezi nimi. Škoda vznikla škodnou událostí způsobenou psem žalovaných, výše škody vyplývá z faktury veterinární kliniky, krematoria a znaleckého posudku.

29. V daném případě žalovaní tvrdili a prokazovali, že se i žalobkyně svým jednáním podílela na vzniku škody z titulu spoluzavinění. Účast poškozeného na vzniku škody ve smyslu § 2918 o.z. lze dovodit jen tehdy, je-li jednání (opomenutí) poškozeného prokazatelně jednou z příčin vzniku škody.

30. Podle ustanovení § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce se poměrně sníží. Podílejí-li se vak okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem škoda se nedělí.

31. V tomto konkrétním případě soud zjistil, že všichni zúčastnění věděli, že se psi nemají rádi a že v minulosti opakovaně došlo k napadení čivav. Tento stav trval už od roku 2017 a byla tedy namístě obezřetnost na obou stranách. Účastníci měli nepsané pravidlo venčení, klíče v zámku dveří vedoucích na dvůr a venčící osoba hned u dveří, tak aby byla v prosklených dveřích vidět silueta postavy. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prokazatelně porušila pravidlo venčení, i když viděla klíče v zámku, aniž se přesvědčila, že ve dvoře nikdo není, vpustila tam , jméno, . Na druhé straně žalovaná nebyla schopna zabránit svému psovi v napadení čivavy. Soud pak vyhodnotil poměr podílu zúčastněných stran na vzniklé škodě jako 50 %.

32. Podle ustanovení § 489 o.z. Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

33. Podle ustanovení 494 o.z. Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

34. Jelikož zvíře, zejména domácí zvířata a konkrétně pes má pro člověka zvláštní význam a hodnotu, přiznal soud žalobkyni náklady za kremaci a urnu uhynulého zvířete, jako možnost důstojného rozloučení se se členem domácnosti v plné výši.

35. Zvíře je však v právním smyslu věcí, jelikož může být předmětem vlastnictví, protože se to nepříčí povaze zvířete. Stejně tak, jak byla stanovena kupní cena zvířete, nechal soud prostřednictvím znaleckého posudku určit hodnotu zvířete ke dni jeho úhynu. Žalobkyně proti znaleckému posudku, určení ceny na výzvu soudu ničeho nenamítala. U jednání předložila rozsudek , adresa, č.j. , spisová značka, v němž byly do obvyklé ceny zahnuty náklady na výchovu psa, jeho socializaci a náklady na základní výcvik psa. Navrhla, aby soud po seznámení se s tímto rozhodnutím zvážil a vzal v potaz další aspekty určení hodnoty zvířete. Žalobkyní nebyly do té doby ani tvrzeny náklady na výcvik a socializaci uhynulého psa. Soud se těmito námitkami proto nezabýval.

36. Hodnota psa byla v době úmrtí ve výši 5 000 Kč, náklady na veterinární péči 3 681 Kč a náklady kremace 5 290 Kč. Celkem 13 971 Kč, přičemž 50 % činí částku 6 985 Kč.

37. V souladu s ustanovením § 1970 o.z. byl žalobkyni přiznán i úrok z prodlení v zákonné výši od požadovaného data.

38. Soud nepřiznal žalobkyni náklady na výživu psa požadované za celou dobu jeho života do doby úmrtí ve výši 144 250 Kč (50 Kč denně 7 let a 11 měsíců), jelikož toto nejsou náklady, které vznikly v souvislosti se škodou. Vznikly předtím, než ke škodě došlo. Tyto náklady jsou již zohledněny v obvyklé ceně psa v době úmrtí. Jeho stav byl výsledkem dobré péče a dobré výživy. Jednalo se o běžné náklady, které nebyly vynaloženy např. k udržení psa při životě po napadení.

39. Soud zamítl také žalobu v části 1 800 Kč, která měla představovat škodu na poškozené mikině. Tuto škodu žalobkyně nejenže nedotvrdila, ale ani neprokázala. Soud si nemůže sám učinit závěr dle svého uvážení, že mikina, kterou asi měla žalobkyně na sobě v době incidentu byla poškozena a její hodnota v době poškození byla 1800 Kč.

40. Procesně neúspěšné žalobkyni byla uložena povinnost nahradit náklady řízení za vypracovaný znalecký posudek v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř. výrok III.

41. Při hodnocení úspěchu a neúspěchu dospěl soud k závěru, že žalovaní byli převážně procesně úspěšní, jejich neúspěch byl jen v nepatrné části, proto soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů žalovaným v plné výši. Náklady řízení spočívají v zastoupení advokátem dle vyhlášky 177/1996 Sb. dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 za jeden úkon právní pomoci 14 624 Kč (z předmětu řízení 207 200 Kč při zastupování dvou osob). Advokát učinil 7 úkonů (převzetí a příprava, vyjádření z 12.7.2022, účast u jednání přesahující 2 hodiny dne 6.4.2023 a stejně tak dne 23.5.2023 a účast u jednání dne 24.9.2024) 7x 14 624 Kč. Dle ustanovení § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. přísluší ke každému úkonu náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tj. 7x 300 Kč. Z odměny a náhrad pak přísluší i 21 % DPH, které je právní zástupce povinen uhradit, ve výši 21 938 Kč. Celkem je žalobkyně povinna nahradit žalovaným částku 126 406 Kč.

42. Stanovené povinnosti soud uložil žalobkyni uhradit v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř.