117 C 33/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení přijímacích zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA ([anonymizováno]), STB* STB KAON KCF – SA900PCO PVR HDD USB READY ([číslo]), STB* STB KAON KCF – SA900PCO PVR HDD USB READY ([číslo]) pronajatých žalovanému z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 23. 3. 2017.

2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):

3. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 3. 2017 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta přijímací zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA ([anonymizováno]), STB* STB KAON KCF – SA900PCO PVR HDD USB READY ([číslo]), STB* STB KAON KCF – SA900PCO PVR HDD USB READY ([číslo]), jak je zřejmé ze zakázkového listu (smlouva + zakázkový list ze dne 24. 3. 2017). Dne 10. 4. 2017 žádal žalovaný o zrušení služby TV z důvodu špatné finanční situace (žádost). Pro neplacení ceny služeb právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení pronajatého zařízení ke dni 3. 4. 2018, což však dosud žalovaný neučinil (odstoupení ze dne 7. 3. 2018). Podle smlouvy, pokud nebude zapůjčené zařízení vráceno v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, je klient povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku. Podle uvedeného ceníku pak smluvní pokuta činí za každé nevrácené zapůjčené zařízení 2 000 Kč (smlouva 23. 3. 2017 + VOP + ceník). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 27. 3. 2019 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 2. 4. 2019 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + upomínka). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože k úhradě byl vyzván i předžalobní upomínkou ze strany žalobkyně ze dne 20. 1. 2020 (předžalobní upomínka + sledování zásilky).

4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla mimo jiné dohoda stran o nájmu předmětného zařízení. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla předmětná zařízení. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Strany v projednávané věci smluvní pokutou ve výši 2 000 Kč (za jedno zařízení) utvrdily povinnost žalovaného po skončení vztahu založeného předmětnou smlouvou vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pronajatá zařízení. Protože žalovaný pronajatá zařízení v dohodnuté době právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil, zavázal jej soud k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč (3 x 2 000 Kč). Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalovaného. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené. Při úvahách o platnosti ujednání o smluvní pokutě soud vycházel ze základní soukromoprávní zásady„ Pacta sunt servanda.” („ Smlouvy se musí dodržovat.”). Smluvní pokuta v projednávané věci byla dohodnuta v souladu se zásadou poctivosti v soukromoprávních vztazích, když byla sjednána přímo ve smlouvě, ve které byla přímo uvedena utvrzovaná povinnost. Smluvní pokuta byla sjednána způsobem, který průměrného spotřebitele nemůže překvapit (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11). Dohodnutá smluvní pokuta ani nemůže jít k nepřiměřené tíži spotřebitele, když utvrzuje nikoliv svévolně podnikatelem spotřebiteli uloženou povinnost, ale jednu z nájemcových nejzákladnějších zákonných povinností, a to povinnost po skončení nájemního vztahu předmět nájmu řádně vrátit pronajímateli, když smluvní pokuta s ohledem na hodnotu pronajímaných zařízení, jak vyplývá z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, nebyla dohodnuta ve zřejmě nepřiměřené výši. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobkyni. S ohledem na uvedené soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

6. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.