117 Nc 630/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Novákovou Hermanovou ve věci nezletilé:Jméno nezletilé, narozená dne Datum narození nezletilé bytem Adresa nezletilé zastoupené kolizním opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno dcery rodičů:Jméno opatrovníka A, narozená dne Datum narození opatrovníka A bytem Adresa opatrovníka A Jméno opatrovníka B, narozený dne Datum narození opatrovníka B bytem Adresa opatrovníka B o určování a popírání otcovství

I. Návrh na popření otcovství jméno FO, nar. dne Datum narození opatrovníka B, vůči nezletilé Jméno nezletilé, narozené rodné přijmení Datum narození nezletilé, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh otce nezletilé na popření jeho otcovství. Otec svůj návrh odůvodnil tím, že se se svou manželkou, matkou nezletilé, nestýká již 20 let. O své dceři se dozvěděl dne 30. 4. 2024, když byl v adresa na pálení čarodějnic. Otec nechápe, kdo jej za otce uvedl. Ohledně důvodu pro prominutí zmeškání popěrné lhůty neuvedl ničeho.

2. K věci se vyjádřil pouze opatrovník nezletilé. Uvedl, že jelikož se nezletilá jméno FO narodila za trvání manželství, zápis otce do rodného listu se provádí automaticky. Dle sdělení matky není vyloučeno, že je otce nezletilé právě Jméno opatrovníka B. Upozornil na uplynutí popěrné lhůty a uvedl, že není v zájmu nezletilé, aby byla otci popěrná lhůta prominuta, protože zde není jiná osoba, která by mohla být určena jako otec a není v zájmu nezletilé, aby neměla zapsaného otce v rodném listu.

3. Dle § 785 odst. 1 věta první o. z. manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte.

4. Dle § 792 o. z. je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

5. Dle § 425 odst. 2 věta druhá z. ř. s. rozhoduje-li soud o zamítnutí návrhu z důvodu podání návrhu na popření otcovství po uplynutí popěrné lhůty není třeba nařizovat jednání.

6. V prvé řadě se soud zabýval včasností návrhu na popření otcovství. Nezletilá jméno FO se narodila dne Datum narození nezletilé, tedy až po uplynutí šestileté objektivní popěrné lhůty. Otec nezletilé uvedl, že se o dceři dozvěděl dne 30. 4. 2024, návrh na popření otcovství podaný k soudu dne 13. 11. 2025 tak byl podán i po uplynutí šestiměsíční subjektivní popěrné lhůty.

7. Přestože otec nepodal návrh na prominutí zmeškání lhůty, posuzoval soud z moci úřední, zda je v zájmu dítěte a veřejného pořádku zmeškání lhůty prominout. K prominutí zmeškání popěrné lhůty je možné přistoupit jen ve výjimečných případech, zejména v případech otců již zletilých dětí, které nejsou závislé ani na výživném, ani na přítomnosti otcovské role a zabezpečení stabilního výchovného prostředí během dospívání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. II. ÚS 1741/18). Tento postup slouží výhradně k umožnění nápravy poměrů v případech, kdy stávající stav působí takové následky, které se příčí základním hodnotám společnosti do té míry, že jeho zachování je společensky zcela nepřijatelné, a které proto odůvodňují zásah do stabilních poměrů dítěte (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1012/2016). V nyní řešené věci soud neshledal, že by bylo v zájmu nezletilé a veřejného pořádku zmeškání popěrné lhůty prominout. Samotné skutečnosti, že otec o své dceři nevěděl, nestýkají se a není ani zcela jisté (ale ani vyloučené) biologické otcovství otce, nejsou natolik závažnými důvody, aby jimi bylo oprávněno prominutí zmeškání lhůty. Současné poměry účastníků nelze označit jako žádoucí, přesto se nepříčí základním hodnotám společnosti. Rovněž nelze pominout, že zde není jiná osoba, která by mohla být za otce určena a v zájmu dítěte není, aby nemělo zapsaného otce v rodném listu. Vzhledem k tomu, že otce nepodal návrh na prominutí zmeškání lhůty, ani přes výzvu soudu neuvedl žádné důvody, pro které by měl soud lhůtu prominout a soud si tuto předběžnou otázku vyhodnotil negativně, nerozhodoval soud samostatným usnesením (srov. LAVICKÝ, P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních: Praktický komentář. Znění ke dni 30. 6. 2015. Wolters Kluwer).

8. Jestliže byl návrh podán po uplynutí objektivní i subjektivní popěrné lhůty a soud dospěl k závěru, že zde nejsou dány důvody pro prominutí zmeškání popěrné lhůty, bylo na místě návrh na popření otcovství bez jednání zamítnout.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., přičemž ve věci úspěšným účastníkům žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to písemně ve čtyřech vyhotoveních.