117 Nc 729/2025
č. j. 117 Nc 729/2025-70
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně určil, že matrikový otec není biologickým otcem dítěte, zatímco domnělý otec byl otcem. Soud se opřel o § 785 a § 792 odst. 1 OZ, které upravují lhůty a podmínky pro popření a určení otcovství. Důkazy, včetně výpovědí účastníků a rodného listu, prokázaly, že biologickým otcem je domnělý otec. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výhradně podle § 23 zákona o zvláštních řízeních.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci matky: za účasti nezletilého: otce: domnělého otce:Jméno otce, narozená dne Datum narození otce bytem Adresa otce zastoupené advokátem Jméno advokáta A, sídlem Adresa advokáta A Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupeného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno opatrovníka A, narozený dne Datum narození opatrovníka A bytem Adresa opatrovníka A Jméno opatrovníka B, narozený dne Datum narození opatrovníka B bytem Adresa opatrovníka B o určení a popření otcovství
I. Určuje se, že matrikový otec Jméno opatrovníka A, narozený rodné přijmení Datum narození opatrovníka A, není otcem Jméno advokáta B, narozeného dne Datum narození advokáta B z matky Jméno otce, narozené rodné přijmení Datum narození otce.
II. Určuje se, že domnělý otec Jméno opatrovníka B, narozený rodné přijmení Datum narození opatrovníka B, je otcem Jméno advokáta B, narozeného dne Datum narození advokáta B z matky Jméno otce, narozené rodné přijmení Datum narození otce.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 5. 6. 2025 se matka domáhala popření a určení otcovství ve vztahu k ostatním účastníkům řízení. V rámci svého vyjádření matka uvedla, že matrikový otec není skutečným otcem nezletilého. S matrikovým otcem, který je dosud jejím manželem, přestala udržovat partnerský vztah a intimně se stýkat již v roce 2022, poté navázala vztah s domnělým otcem, který dosud trvá. Z jejich vztahu se narodil dne Datum narození advokáta B byl pro právní domněnku do rodného listu nezletilého zapsán matrikový otec.
2. Všichni účastníci řízení včetně kolizního opatrovníka nezletilého s návrhem souhlasili a k tomu se připojili.
3. Soud ve věci usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2025, č. j. spisová značka, prominul matce zmeškání lhůty k popření otcovství.
4. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem nezletilého a oddacím listem matky a matrikového otce, ze kterého vyplývá, že jako otec je v něm uvedený matrikový otec Jméno opatrovníka A, a jako matka Jméno otce. Matka a matrikový otec uzavřeli manželství dne datum v Brně.
5. Soud ve věci provedl dokazování i výslechy účastníků řízení, kteří shodně vypověděli, že biologickým otcem nezletilého není matrikový otec, ale domnělý otec. Matrikový otec o nezletilého neprojevuje žádný zájem a s matkou se v rozhodném období intimně nestýkal. Matrikový otec o nezletilého projevuje zájem jako skutečný otec a podílí se na výchově a výživě nezletilého společně s matkou. Matka s domnělým otcem udržují partnerský vztah a v rozhodné době se intimně stýkali. Matka se v rozhodné době intimně nestýkala s žádnou jinou osobou.
6. Podle ustanovení § 785 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.
7. Podle ust. § 789 OZ matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popření otcovství manželem platí obdobně.
8. Podle ustanovení § 792 OZ je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
9. Po provedeném dokazování, a to jak listinnými důkazy, tak i výpověďmi všech tří účastníků řízení, lze uvést, že se jejich obsahy vůči sobě navzájem nedostaly do vzájemného rozporu a výsledky dokazování byly jednoznačné a přesvědčivé. Všemi důkazy tak bylo v řízení postavené najisto, že biologickým otcem nezletilého není matrikový otec. Proto mohlo být ze strany soudu rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.
10. Podle ust. § 783 odst. 1 a 2 OZ nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.
11. Dále pak bylo účastnickými výpověďmi postavené najisto, že domnělý otec je biologickým otcem nezletilého. Protože se v průběhu řízení skutková tvrzení nedostala do rozporu s provedeným dokazováním a ze všech důkazů vyplynulo, že otcem nezletilého je domnělý otec, soud rovněž vyhověl i podanému návrhu na určení otcovství domnělého otce. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku. Výrok I. a výrok II. jsou vzájemně provázané a výrok II. nemůže nabýt právní moci bez právní moci výroku I.
12. S ohledem na skutečnost, že všichni účastníci v řízení spolupracovali a na výsledku řízení měli stejný zájem, bylo za využití ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, soudem rozhodnuto tak, že si každý účastník své náklady ponese ze svého.
13. Matka nárokovala náhradu nákladů řízení ve forma zaplaceného soudního poplatku z důvodu její špatné ekonomické situace, na základě které byla osvobozena od placení soudních poplatků. S ohledem na skutečnost, že dle ust. § 138 odst. 1 poslední věta o.s.ř. se poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevracejí, matka byla již při podání návrhu zastoupena právním zástupcem a mohla požádat o osvobození od soudních poplatků před jejím zaplacením, neshledal zde soud důvod k výjimečnému přiznání náhrady nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.