119 C 11/2026

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Skripovou ve věci žalobce:a) Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 761 Kč s příslušenstvím - zápůjčka I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.500 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.388 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17.888 Kč od 29.8.2024 do zaplacení a částky 2.500 Kč, se zamítá. III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.873 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22.761 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 13.500 Kč na účet číslo č. účtu dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zároveň zaplatit poplatek ve výši 4.388 Kč, jistina i poplatek byly splatné datum. Žalovaný však neplnil své povinnosti řádně a včas. Žalovaný žalobci ničeho nezaplatil. Před poskytnutím zápůjčky žalobce prověřil úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný se ocitl v prodlení následkem čehož mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady ve výší 2.500 Kč za odeslání výzev. Celková výše dluhu žalovaného činí 20.388 Kč. Jedná se o jistinu a poplatek ve výši 17.888 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Žalobce se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty dle čl. 2.3 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 13.500 Kč od datum do datum ve výši 4.873 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tato byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku dne datum. Smlouvou se žalobce zavazuje poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 13.500 Kč na žalovaným uvedený účet. Žalovaný se zavazuje vrátit zápůjčku spolu s poplatkem 4.388 Kč. V bodu 2.3 byla sjednána smluvní pokuta a dále výše paušálních plateb za jednotlivé služby. Dle výpisu z účtu žalovaného za červenec 2024 byla na žalovanému částka 13.500 Kč poskytnutá na jeho účet. Dle předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2025 spolu s poštovním podacím lístkem byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. Z upomínek ze dne 4. 9. 2024, 11. 9. 2024 se podává, že žalobce zaslal žalovanému upomínku, rovněž tak byly žalovanému zaslány opakované výzvy k úhradě, a to ve dnech 18. 9. 2024, 27. 9. 2024, 12. 10. 2024. Dne sdělení právnická osoba ze dne datum, majitelem účtu číslo č. účtu je žalovaný.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soudu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). Na základě této smlouvy žalobce žalovanému dne datum poskytl peněžní prostředky ve výši 13.500 Kč. Žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Jsou tedy nejprve z úřední povinnosti (Anonymizováno Anonymizováno) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměru dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm nezávislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně, natož pak s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce, jakožto poskytovatel zápůjčky ve své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí nedostál, a pokud této povinnosti nedostál, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a dle ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvu, která svým obsahem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a již shora citovaný nález Ústavního soudu).

5. Nad rámec shora uvedeného doplňuje soud i další důvod neplatnosti smlouvy, a to zjevný rozpor z jejího obsahu s dobrými mravy (ustanovení § 588 občanského zákoníku) a skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví vzájemnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele.

6. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí automaticky ze zákona, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniklo. Absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného sjednaného poplatku a nákladů spojených se zasíláním upomínek (kterých bylo zasláno neodůvodněně mnoho v krátkém časovém úseku) nevznikl a nelze je proto žalobci přiznat. Žalovaný však na základě této neplatné smlouvy její předmět převzal a čerpal dne datum ve svůj prospěch a peněžní prostředky výši 13.500 Kč je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobci z této částky úrok z prodlení. Bezdůvodné obohacení se stává splatným v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutá dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto soud určil lhůtu k plnění do 30 dnů od právní moci rozsudku s odkazem na § 161 o. s. ř. (výrok I.), ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II., III. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného byl v zásadě stejný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.