119 C 134/2019
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně zrušil věcné břemeno doživotního užívání bytu v přízemí domu, protože žalovaní nikdy nevyužívali právo odpovídající věcnému břemenu a uplynula desetiletá promlčecí doba. Soud se opřel o § 109 občanského zákoníku, podle něhož právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Zrušení věcného břemene proběhlo bez náhrady, protože žalovaným nevznikla újma, neboť nikdy byt nepoužívali. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 940 Kč, kterou žalovaní musí uhradit do tří dnů od právní moci.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozený/á dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované žalované: ; 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec o zrušení věcného břemene - služebnosti
I. Služebnost bytu k pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek, jehož součástí je stavba adresa, vše zapsáno na anonymizováno č. číslo pro k.ú. část obce, kdy povinnou z této služebnosti je žalobkyně, jako vlastnice předmětné nemovitosti a oprávněnými jsou žalovaní 1 a 2, zřízené darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum, se zrušuje bez náhrady.
II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 21 940 Kč. Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 9.7.2019 domáhala zrušení věcného břemene doživotního bydlení a užívání bytu v přízemí domu adresa postaveném na pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek, zapsáno na LV č. číslo pro k.ú. část obce, kdy vlastníkem je žalobkyně a oprávněnými ze služebnosti jsou žalovaní, zřízení darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Darovací smlouvy ze dne datum se žalobkyně stala vlastníkem pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek, jehož součástí je stavba adresa, zapsáno na LV č. číslo pro k.ú. část obce. Zároveň bylo touto smlouvou zřízeno věcné břemeno – služebnosti doživotního bydlení ve prospěch žalovaných, kdy žalovaní jsou oprávněni výlučně užívat byt v přízemí výše uvedeného domu. Žalovaní však v domě nikdy nebydleli a nikdy jej neužívali a to ani částečně. Dům užívá namísto žalovaných sestra žalobkyně paní jméno příjmení. Navíc žalovaným bylo z řízeno věcné břemeno doživotního užívání také k bytové jednotce ve obec číslo umístěné v domě adresa v k.ú. obec územní celek, kterou vlastní sestra žalobkyně. Věcné břemeno bylo zrušeno z důvodu potřeby úvěru pro paní příjmení, avšak žalovaní v bytě ve obec stále bydlí. Žalobkyně tedy z důvodu neužívání nemovitostí vznáší námitku promlčení práva žalovaných z věcného břemene, kdy počátek promlčecí lhůty nastal ke dni 25.10.1994 tedy ke dni zápisu věcného břemena do katastru nemovitostí.
2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že s návrhem žalobkyně na zrušení věcného břemene nesouhlasí. Darování domu a zřízení věcného břemene bylo uskutečněno v rámci dohody celé rodiny. Sestra žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytové jednotce v obec – obec, přičemž bylo dohodnuto, že žalovaní budou bydlet v bytové jednotce ve obec (které vlastní sestra žalobkyně) a že v část obce bude bydlet sestra žalobkyně, a to na základě věcného břemene rodičů. Koncem roku 2018 zaslala žalobkyně paní příjmení výzvu k vyklizení domu. Na tuto žalovaní reagovali tak, že pro ně bude obtížné měnit bydlení s ohledem na jejich věk. Na to žalobkyně reagovala dopisem, kdy jim sdělila, že trvá na tom, aby se její sestra odstěhovala a žalovaným sdělila, že dům zatížený věcným břemenem žalovaných má užívat dcera žalobkyně. Paní příjmení vyklidila dům a klíče předala žalovaným. Žalovaným však byl znemožněn přístup do domu, neboť tento užívá dcera žalobkyně. Nakonec žalovaní uvedli, že s ohledem na jejich věk lze předpokládat, že budou potřebovat stále více pomoc, a že tedy nyní nastává období, pro které bylo věcné břemeno zřízeno. Žalovaní také namítají rozpor s dobrými mravy. Jsou přesvědčení, že jim svědčí právo věcného břemene, a proto navrhují zamítnutí žaloby. Pro případ zrušení věcného břemene žádají žalovaní náhradu ve výši 1 338 000 Kč, kterou dovozují z posudku č. číslo zpracovaného právnická osoba K požadované náhradě dále uvádí, že vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu si budou muset hledat bydlení v domě pro seniory, kdy cenu za odpovídající bydlení odhadují na částku 14 500 Kč měsíčně oproti nynější částce 3 350 Kč. Dále předpokládají, že budou potřebovat využít také asistenčních služeb, které se pohybují v rozmezí 4 000 Kč – 8 500 Kč měsíčně. Žalovaní dále podotýkají, že zajištění bydlení v dobře a snadno přístupném bytě a zajištění základní pomoci ve stáří a nemoci bylo důvodem pro zřízení věcného břemene při darování nemovitostí žalobkyni. Dále uvádí, že zrušením věcného břemene vznikne žalobkyni majetkový prospěch spočívající v hodnotě věcného břemene, kdy jde o částku 141 416 Kč ročně.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.
4. Shodným tvrzením účastníků a výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene podle které byli žalovaní oprávněni doživotně a bezplatně užívat byt v přízemí domu adresa postaveném na pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek. Tato skutečnost vyplývá také z obsahu darovací smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne datum. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. číslo pro k.ú. část obce vyplývá, že věcné břemeno bylo vloženo do katastru nemovitostí dne 25.10.1994.
5. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalovaní předmětný dům neužívali a že od roku 1994 do datum bytovou jednotku užívala paní jméno příjmení. Tato skutečnost rovněž vyplývá zejména ze samotné svědecké výpovědi paní jméno příjmení a také z listinných důkazů. Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené mezi jméno příjmení a právnická osoba ze dne 3.11.2012 je uvedena adresa místa instalace ulice a číslo tedy v nemovitosti zatížené věcným břemenem. Ve fotokopie dokladu o zaplacení SIPO z července 2019 je taktéž ve vztahu k platbě za dodávky plynu uvedena jako plátce jméno příjmení a adresa ulice a číslo.
6. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud dále zjistil, že svědkyně užívala bytovou jednotku v domě adresa postaveném na pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek od roku 2001 do roku 2018 na základě ústní dohody s žalobkyní s tím, že žalovaní zůstanou bydlet v bytové jednotce ve obec, kterou v té době vlastnili žalovaní. Tato bytová jednotka byla následně darována svědkyni s tím, že žalovaným bylo zřízeno věcné břemeno užívání, avšak to bylo následně zrušeno kvůli zástavnímu právu, která však má být opět vymazáno a znovu zřízeno věcné břemeno žalovaným. Svědkyně se z bytu odstěhovala po výzvě žalobkyně a klíče předala žalovaným.
7. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 21.1.2019 soud zjistil, že žalovaní sdělili žalobkyni, že bytovou jednotku v část obce měla paní příjmení uvolnit až ve chvíli, kdy žalovaní uznají, že tuto jednotku chtějí a potřebují sami využívat. V takové případě by paní příjmení uvolnili bytovou jednotku ve obec. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 28.6.2019 soud zjistil, že paní příjmení žalobkyni sdělila, že bytovou jednotku vyklidila a klíče předala žalovaným. Z emailového vyjádření žalovaných ze dne 5.7.2019 soud zjistil, že žalovaní žalobkyni vyzvali, aby jim předala klíče od bytu a zdržela se jakýchkoli zásahů, manipulací a prací v tomto bytě. Z emailového vyjádření žalobkyně ze dne 10.7.2019 vyplývá, že žalobkyně žalované vyzvala, aby zanechali svých snah o užívání bytových prostor, které si nárokují na základě věcného břemene, a upozornila žalované, že se dovolávají již dávno promlčeného práva.
8. Z odborného posudku č. číslo ze dne datum vypracované příjmení příjmení s.r..o, znalecká kancelář se sídlem adresa, že v posudku byla stanovena cena obvyklá věcného břemene bytu ke dni 26.1.2020 na částku 1 175 000 Kč.
9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je vlastníkem domu adresa postaveném na pozemku p. číslo v k.ú. část obce, územní celek, zapsáno na LV č. číslo pro k.ú. část obce. Tato nemovitost je zatížena věcným břemenem bezplatného doživotního užívání bytu v přízemí tohoto domu zřízeného smlouvu ze dne datum ve prospěch žalovaných jako oprávněných. Žalovaní dům od zřízení věcného břemene neužívali, byt v přízemí tohoto domu užívala jejich dcera (sestra žalobkyně) paní jméno příjmení.
10. Dle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Dle § 101 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
12. Dle § 109 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.
13. Při právním hodnocení soud postupoval zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neboť dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
14. Dle § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Dle dost. 2 při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.
15. Dle § 618 promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.
16. Po provedeném dokazování a po podřazení zjištěného skutkového stavu pod právní normy, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
17. Smlouvou o zřízení věcného břemene bylo zřízeno věcné břemeno užívání bytu v přízemí domu adresa, postavené na pozemku p. číslo v k.ú. část obce, obci obec pro žalované jako oprávněné do katastru nemovitostí bylo zapsáno s právními účinky ke dni 25.10.1994. V tento den tedy mohlo být právo uplatněno poprvé. Žalovaní nikdy nevykonávali právo odpovídající věcnému břemeni. Po deseti letech tedy nejdříve dne 25.10.2004 došlo k uplynutí desetileté promlčecí doby. Od té doby existuje právo odpovídající věcnému břemeni jako naturální obligace. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vznesla námitku promlčení, došlo k promlčení práva žalovaných odpovídajícího věcnému břemeni. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2006, sp. zn. 22 Cdo 346/2006 věcné břemeno zaniká, nastanou-li změny uvedené v § 151p odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (tomu odpovídá § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.), přičemž k takovým změnám patří i promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení, kdy lze požádat soud, aby věcné břemeno zrušil. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene, když uplynula promlčecí doba a žalobkyně vznesla námitku promlčení, a proto tímto rozsudkem soud věcné břemeno zrušil. Na základě tohoto rozsudku bude věcné břemeno vymazáno z veřejného seznamu.
18. Za výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni nelze pokládat umožnění užívání věcným břemenem zatížené věci dcerou žalovaných paní jméno příjmení, protože výkon práva věcného břemene je vázán na konkrétní osoby a nelze jej převést na jinou osobu. Paní jméno příjmení nebyla osobou oprávněnou k užívání věci, a proto užívání věci touto osobou nelze pokládat za výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni.
19. Pokud jde o náhradu za zrušení věcného břemene, soud má za to, že je na místě zrušit věcné břemeno bez náhrady. Zrušením věcného břemene žalovaným nevznikne žádná újma. Žalovaní nikdy věcné břemeno neužívali, od vzniku věcného břemene žijí jinde. Zrušením věcného břemene se pro ně tedy situace nezmění, a proto jim ani nemůže vzniknout žádná újma.
20. Vzhledem k tomu, že žalovaným nevznikne újma v důsledku zrušení věcného břemene, má soud za to, že je bezpředmětné zabývat se hodnotou věcného břemene, a proto zamítl důkazní návrh žalovaných na vypracování znaleckého posudku, jehož předmětem by bylo ocenění hodnoty předmětného věcného břemene.
21. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a náhradu nákladů řízení přiznal plně úspěšné žalobkyni. Přestože žalobkyně přípisem ze dne 28.1.2021 soudu sdělila, že náklady řízení nepožadují, na jednání konaném dne 25.1.2021 žalobkyně náhradu nákladů řízení požadovala s tím, že tyto vyčíslí v lhůtě tří dnů. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, dle kterého byla žalovaným uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Soud při písemném vyhotovení rozhodnutí nemůže zcela změnit obsah již vyhlášeného výroku. S ohledem na výše uvedené tedy soud vyčíslil náhradu nákladů řízení dle obsahu spisu. Pokud jde o výši nákladů řízení, tyto se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z odměny právního zástupce žalobkyně, kterou soud určil dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ AT.“ Tarifní hodnotu soud určil dle § 9 odst. 3 písm. c) AT ve výši 35 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny tedy činí částku 2 500 Kč za jeden úkon dle § 7 bod 5 AT. Dle obsahu spisu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně provedl pět úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby včetně doplnění ze dne 19.1.2021, účast na soudním jednání dne 7.10.2020, 18.1.2021 a 25.1.2021. Za přípisy ze dne 28.1.2021 a 23.11.2020, soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože nejde o podání ve věci samé, když v přípise ze dne 23.11.2020 žalobkyně soud pouze informuje o mimosoudním jednání účastníků a v přípise ze dne 28.1.2021 se vyjadřuje k nákladům řízení. Za pět úkonů tedy soud přiznal žalobkyni částku 12 500 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši dle § 13 odst. 1,3 AT ve výši 300 Kč za každý úkon, tedy za pět úkonů částka 1 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, soud tedy žalobkyni přiznal také náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné výši tedy 21% z částky 14 000 Kč, tedy 2 940 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 940 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.