119 C 154/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o uložení povinnosti vyklidit byt

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] který se sestává ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství a který se nachází v 1. podlaží domu v [obec] na ulici [ulice] číslo orientační 6, číslo popisné [číslo] a předat jej žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2021 se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] který se sestává z 3 pokojů, kuchyně a příslušenství a který se nachází v 1. podlaží domu v [obec] na ulici [ulice] číslo orientační 6, číslo popisné [číslo]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne 9. 3. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu předmětného bytu, a to na dobu určitou pro období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2020, kdy k uzavření této smlouvy došlo po přechodu nájmu bytu po zesnulé matce žalovaného. O smrti původní nájemkyně se pronajímatel dozvěděl na základě narůstajícího dluhu na nájmu a službách spojených s užíváním bytu a na základě vráceného dopisu adresovaného paní [příjmení]. Následně se žalovaný dostavil na správu bytových domů, dluh doplatil a předal na sebe kontakt. Dne 3. 2. 2020 podal žádost o přechod nájmu bytu, kterou [jméno] městské části [obec] – [obec] vzala na vědomí, protože byly splněny zákonné podmínky. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 4. 2020. Následně žalobce nesouhlasil s prodloužením nájemní smlouvy, které požadoval žalovaný a nájem bytu tedy ke dni 30. 4. 2020 zanikl uplynutím doby. Žalovaný však i přes následné výzvy žalobce předmětnou bytovou jednotku po skončení nájemního vztahu nevyklidil a nepředala tento byt žalobci.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí a že požadavek žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný uvedl, že nikdy nebydlel jinde, v bytě žije celý svůj život. Jinou možnost bydlení nemá. Je sice pravda, že reagoval pozdě ohledně vyřízení formalit k přechodu nájmu bytu po své zemřelé matce. Domníval se, že z účtu matky dále odchází nájemné a zálohy. Po její náhlé smrti byl ve špatném psychickém stavu a nebyl schopen praktické věci vyřizovat, což je pochopitelné a omluvitelné. Jakmile zjistil, že má dluh na nájemném, věc rychle vyřešil a od té doby žádný dluh nemá. Žalovaný má rovněž za to, že postup pronajímatele vůči němu je nestandardní, když mu nebyl prodloužen nájem na dobu neurčitou. Dle jeho názoru je to v rozporu s pravidly pronájmu bytů v domech v majetku [anonymizováno] [územní celek], kde je zakotvená prevence ztráty bydlení. Město [anonymizováno] by mělo jednat vždy v zájmu svých občanů, v zájmu uspokojování základních potřeb svých občanů a chránit jejich zájmy. Také by mělo být přihlédnuto k tomu, že matce žalovaného byl byt přidělen jako náhrada za rodinný dům, který byl před padesáti lety v ulici [anonymizováno] v [obec] zdemolován, aby ustoupil nové výstavbě. Žalovaný vždy řádně plnil své povinnosti nájemce, neprodloužení nájmu pokládá za libovůli úředníků. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby, v případě, že by bylo žalobě vyhověno, nechť je žalobci uložena povinnost poskytnout žalovanému srovnatelný náhradní byt, pokud jde o výši nájemného.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], obec Brno je zřejmé, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] který se sestává ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství, a který se nachází v 1. podlaží domu [adresa] v [obec] v k.ú. [obec]. Dle žádosti o vydání osvědčení o přechodu nájmu bytu byla před žalovaným nájemkyní bytu jeho matka [jméno] [příjmení], která zemřela dne 1. 5. 2018 (což je zřejmé také z úmrtního listu). Žalovaný dne 3. 2. 2020 požádal o vydání osvědčení o tom, že na něj jako spoluuživatele bytu přešel nájem tohoto bytu. Z dopisu žalobce ze dne 3. 3. 2020 vyplývá, že žalobce vzal na vědomí přechod nájmu bytu a že nájemní smlouva bude uzavřena na dobu určitou na dva roky do 30. 4. 2020.

4. Z nájemní smlouvy ze dne 9. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaný smlouvu o nájmu bytu [číslo] který se sestává z 3 pokojů, kuchyně a příslušenství a který se nachází v 1. podlaží domu v [obec] na ulici [ulice] číslo orientační 6, číslo popisné [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2020.

5. Z žádosti o změnu nájemní smlouvy ze dne 2. 3. 2020 vyplývá, že žalovaný požádal žalobce o prodloužení smlouvy na dobu neurčitou. Z přípisu žalobce ze dne 2. 3. 2020 vyplývá, že žalobce schválil prodloužení smlouvy o jeden rok, dle doručenky byl přípis žalovanému doručen dne 15. 4. 2020. Z žádosti žalovaného ze dne 8. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný žádal o prodloužení nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Z přípisu žalobce ze dne 8. 3. 2021 vyplývá, že žalobce neschválil další prodloužení smlouvy a uvedl, že nájem bytu končí 30. 4. 2021, dle doručenky byl přípis doručen dne 26. 4. 2021. Z dopisu žalovaného ze dne 26. 4. 2021 nazvaného odvolání proti rozhodnutí neschválení prodloužení nájemní smlouvy vyplývá, že žalovaný nesouhlasil s neprodloužením smlouvy. Z přípisu žalobce ze dne 20. 5. 2021 vyplývá, že žalobce projednal odvolání žalovaného a prodloužení nájemní smlouvy nebylo schváleno, dle doručenky byl přípis doručen dne 24. 5. 2021. Výzvou ze dne 20. 5. 2021, doručenou žalovanému dne 24. 5. 2021, upozornil žalobce žalovaného na ukončení nájemního vztahu uplynutím sjednané doby ke dni 30. 4. 2021. Současně jej vyzval k odevzdání předmětného bytu, dle doručenky byla výzva doručena dne 26. 5. 2021. Žalovaný byt žalobci nepředal.

6. Ze zápisu z šetření ze dne 15. 6. 2021 vyplývá, že žalobce od sousedů žalovaného zjistil, že tito žalovaného vídají velmi málo a že v bytě žije nějaká paní se psem, kterou neznají. Schránka bytu je označena jmény žalovaného a [příjmení] [jméno], která je v evidenci vedena jako přítelkyně. Ze záznamu telefonických hovorů ze dne 18. 3. 2021 vyplývá, že žalobce zjistil od sousedů žalovaného, že žalovaný v bytě nežije, v bytě po smrti matky žalovaného vídají mladý pár. Ze zápisu ze šetření ze dne 19. 3. 2021 vyplývá, že v bytě na zvonek nikdo nereagoval a v bytě pouze štěkal pes.

7. Na listině předložené žalovaným jsou uvedeny podpisy nájemníků bytů [číslo] kteří prohlašují, že žalovaný užívá byt, žije v něm doposud, zdržuje se zde, chová se řádně a neruší poměry ani ostatní nájemníky. Tento důkaz je v rozporu se zjištěními žalobce provedených při šetření poměrů v domě, kdy jiní nájemníci uvádí, že žalovaný v bytě nežije. Soud má však za to, že osoby, které oslovil žalobce, jsou více znalé poměrů v bytě žalovaného, když jde o sousedy ze stejného patra, jako se nachází byt žalovaného.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Matka žalovaného [jméno] [příjmení] byla do 1. 5. 2018 nájemkyní bytu [číslo] který se sestává ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství a který se nachází v 1. podlaží domu v [obec] na ulici [ulice] číslo orientační 6, číslo popisné [číslo] a který je ve vlastnictví žalobce. Po její smrti dne 1. 5. 2018 užíval byt její syn - žalovaný, který byl spoluuživatelem tohoto bytu. Dne 3. 2. 2020 žalovaný požádal žalobce o uzavření nájemní smlouvy s ním, jelikož na něj měl přejít nájem bytu. Žalobce následně uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu na dobu určitou do 30. 4. 2021, doba nájmu byla následně prodloužena o jeden rok do 30. 4. 2021. K dalšímu prodloužení nájmu nedošlo. Navíc žalobce ze svého šetření zjistil, že žalovaný byt neužívá, když sousedi vypověděli, že v bytě bydlí paní se psem nebo mladý pár se psem a že žalovaného v domě nevídají. Následně žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu, tento však do dnešního dne byt nevyklidil a žalobci nepředal.

9. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014.

10. Podle § 2279 odst. 1 o.z. platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel.

11. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě přechodu nájmu bytu po zemřelé původní nájemkyni, která byla matkou žalovaného, žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2020, které bylo následně prodlouženo o rok do 30. 4. 2021. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni 30. 4. 2021 a žalovaný byl v daný den povinen odevzdat byt pronajímateli dle ust. § 2292 o. z. Žalovaný však i přes výzvy žalobce nesplnil svou povinnost vyklidit byt a po datu 30. 4. 2021 užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Nic na tom nemění ani skutečnosti uváděné žalovaným ohledně toho, že celý život žil v předmětném bytě, který dostala k užívání jeho matka jako náhradu za vyvlastněnou jinou nemovitost. Skutečnost, že dříve došlo k vyvlastnění nemovitosti určené k bydlení, nezakládá nikomu neomezené užívací právo k jiné nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Navíc tyto skutečnosti nejsou relevantní pro posouzení otázky trvání nájmu bytu ve vztahu k žalobci.

13. Vlastníkem bytu je žalobce, který tak má právo nakládat se svým bytem dle svého svobodného uvážení a tedy může svobodně rozhodovat také o tom, komu byt přenechá k užívání. Přestože v případě nájmu věci určené k bydlení je vlastnické právo pronajímatele omezeno z důvodu ochrany bydlení nájemce (například omezení výpovědních důvodů ze strany pronajímatele, zakázaná ujednání v nájemních smlouvách, úprava zvyšování nájemného atd.), nelze nikoho nutit k uzavření nájemní smlouvy a tedy k omezení svých vlastnických práv na dobu neurčitou, a to ani v případě že je pronajímatelem a vlastníkem bytu statutární město. V soukromoprávních vztazích platí zásada autonomie vůle a smluvní svobody, která může být omezena pouze kogentní právní normou, přičemž žádné zákonné ustanovení neukládá žádnému pronajímateli povinnost uzavírat nájemní smlouvy na dobu neurčitou.

14. Nad rámce výše uvedeného soud také podotýká, že nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že vždy řádně plnil své povinnosti nájemce, neboť sám přiznává, že na nájmu dříve vznikl dluh a navíc pronajímateli oznámil skutečnosti, že původní nájemkyně zemřela a že došlo k přechodu nájmu bytu, až více než rok po smrti původní nájemkyně. Z šetření žalobce přinejmenším vyplývají pochybnosti o tom, zda žalovaný byt skutečně sám užívá.

15. Dále je třeba podotknout, že původní nájemkyně zemřela dne 1. 5. 2018 a při přechodu nájmu platí, že nájem skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel tedy ke dni 30. 4. 2020. Žalobce poskytl žalovanému dokonce delší dobu po přechodu nájmu bytu, když doba nájmu byla prodloužena do 30. 4. 2021. Žalovaný měl tedy dostatek času na zajištění náhradního bydlení, když věděl, kdy nájem skončí. K zajištění náhradního bydlení mohl žalovaný rovněž využít období, kdy probíhá toto soudní řízení.

16. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalovanému k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., ze kterého mimo jiné vyplývá, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř.