119 C 227/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 1 590 538,59 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.590.538,59 Kč spolu se 7,05% zákonným úrokem z prodlení od 4.4.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 54.450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.590.538,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako zhotovitel uzavřel s žalovaným jako objednatelem dne 14.3.2016 smlouvu o dílo [číslo]. Předmětem této smlouvy o dílo byla realizace stavebních úprav, přístavby a nástavby objektu na ulici [příjmení] [číslo] v [obec]. Sjednaná cena za dílo dle smlouvy byla ve výši 3.849.670 Kč bez DPH. Žalobce realizoval kromě prací sjednaných ve smlouvě velké množství víceprací a změn oproti specifikovanému dílu ve smlouvě. Tyto více práce a změny provedl na základě požadavků žalovaného. Jejich provedení bylo nezbytné s ohledem na skutečný stav objektu. V průběhu stavby cena díla narostla na částku v celkové výši 4.787.903,13 Kč Cena víceprací činí 1.178.547 Kč. Celkovou cenu za provedené dílo ve výši 4.787.903,13 Kč žalobce fakturoval žalovanému prostřednictvím 29 faktur. Žalobce rovněž vystavil tři zálohové faktury. Dosud žalovaný žalobci za dílo uhradil částku v celkové výši 3.197.364,54 Kč. Dluží tedy žalobci částku 1.592.538,59 Kč. Žalobce dále uvádí, že některé faktury žalovaný uhradil celé, některé pouze zčásti a některé vůbec. Žalovaný uhradil část ceny za dílo sjednané ve smlouvě, některé vícepráce rovněž uhradil. Žalobce vystavoval jednotlivé faktury v průběhu provádění díla. Právě a vícepráce fakturoval na základě podepsaných zjišťovacích protokolů dle ujednání ve smlouvě o dílo. V každé faktuře jsou identifikovány zjišťovací protokoly, na základě kterých byla daná faktura vystavena. Žalobce dále připouští, přestože proces přebírání díla, vytýkání vad, podpisů zjišťovacích protokolů byl přesně upraven ve smlouvě a přestože ve smlouvě byl sjednán mechanismus jejich změn a sjednávání písemných dodatků za účelem sjednávání víceprací, mnohokrát byla smlouva měněna a vícepráce sjednávány pouze ústní dohodou mezi žalobcem a žalovaným. Přestože si je žalobce vědom, že nedostál písemnému ujednání ve smlouvě, s ohledem na skutečnost, že veškeré práce a vícepráce pro žalovaného provedl, vnímá nezaplacení faktur jako vysoce nemorální a nespravedlivé. Žalobce vyzval žalovaného emailem ze dne 31.1.2017 k úhradě dlužné částky, která je předmětem této žaloby a stanovil mu přiměřenou lhůtu k jejímu zaplacení. V dodatečné lhůtě žalovaný částku nezaplatil, žalobce tedy dopisem ze dne 27.3.2017 od smlouvy o dílo odstoupil. Přes snahu žalobce řešit věc mimosoudní smírnou cestou, dosud k dohodě mezi stranami nedošlo.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznává. Nerozporuje skutečnost, že dne 14.3.2016 byla uzavřena mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu ve vlastnictví žalovaného na ulici [příjmení] [číslo] v [obec]. Dle ujednání o ceně obsažného ve smlouvě, byla cena sjednána jako cena smluvní na základě zhotoveného výkazu výměr č. O [číslo] ze dne 24.2.2016, který zhotovil Ing. [jméno] [příjmení], osoba blízká jednateli a společníkovi žalobce. Výměr je součástí smlouvy jako její příloha č.

1. V průběhu provádění díla vyšlo najevo, že výkaz nebyl proveden v souladu se zadáním žalovaného tak, jak by s odbornou péčí být sestaven měl. Obsahoval mnoho faktických chyb, špatné výměry, nerealizované položky, položky realizované odlišným způsobem apod. Výkaz byl rovněž podkladem pro určení jednotlivých fází díla a pro dílčí úhrady ceny za dílo. Harmonogram byl přílohou č. 2 smlouvy o dílo. Z těchto skutečností vycházela povinnost žalobce do 10 kalendářích dnů po dokončení dané fáze prací vyhotovit zjišťovací protokol, který bude obsahovat soupis skutečně provedených prací, případně víceprací a méně prací, doložit změnové listy, uvést veškeré rozdíly od časového harmonogramu. Zjišťovací protokol odsouhlasil žalobce a žalovaný, souhlas potvrdili podpisem. V článku 8.6 smlouvy o dílo je ujednáno, že žalobci vznikne právo vystavit fakturu po schválení zjišťovacího protokolu žalovaným. Na základě ujednání žalobce a žalovaného žalobce vystavil žalovanému tři zálohové faktury č. FAZ [číslo], [anonymizováno], FAZ [číslo] v celkové výši 990.685 Kč. V průběhu provádění díla žalobce vystavil 22 faktur, kterými vyúčtoval provedené dílo, a to za období měsíce března 2016 do prosince 2016 s číslem FA [číslo] až FA [číslo]. Tato fakturace žalobcem proběhla v souladu s ujednáním obsaženým ve smlouvě o dílo, jejich podkladem byly odsouhlasené zjišťovací protokoly. Jedná se o zjišťovací protokoly [anonymizováno] až [anonymizována čtyři slova] Tyto faktury žalovaný žalobci řádné uhradil. V prosinci roku 2016 na základě dalších odsouhlasených zjišťovacích protokolů žalobce vystavil faktury FA [číslo] a FA [číslo] Tyto však byly vystaveny v rozporu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě o dílo bod 8.2 smlouvy, neboť v nich nebyla zaúčtována již uhrazená záloha. Žalovaný je tedy vrátil žalobci k opravě tzn. k vyúčtování zálohy. Žalobce však opravu (vyúčtování zálohy) neprovedl, žalovaný takto tedy chybně vystavené faktury neproplatil. Žalovaný uzavírá, že veškeré faktury, které žalobce vystavil v souladu s mechanismem sjednaným ve smlouvě, řádně proplatil po zaúčtování již uhrazené zálohy. Pokud žalobce zpochybňuje přístup žalovaného ke stavebnímu deníku a zápisům v něm činěným, kontrola provádění díla ze strany žalovaného probíhala od počátku zhotovování díla na pravidelných kontrolních dnech. Z každého kontrolního dne byl vystaven podrobný zápis, kde byly projednány veškeré aktuální skutečnosti ohledně prováděných prací, odsouhlasení dalších postupů apod. Zápisy z kontrolních dnů byly odsouhlaseny a podepsány zástupci obou stran. Vždy byly uvedeny přítomné osoby, číslo zápisu, datum jednání a určení termínu splnění konkrétních požadavků žalovaného. Již od počátku plnění díla, od 3. kontrolního dne 4.4.2016 se žalobce potýkal s prodlením, jak byl v položce 22 zápisu z kontrolního dne poučen. Toto se opakovalo na 4 kontrolním dni 18.4.2016 a dále. Následně se žalobce oproti sjednanému harmonogramu dostal do prodlení v délce tří týdnů, které se dále prodlužovalo. Nakonec dosáhla délka prodlení se zhotovením díla více jak 3 měsíce. Žalovaný upozornil žalobce, že toto prodlení považuje za podstatné porušení smlouvy o dílo. Žalovaný vyzval žalobce k předložení zdůvodnění prodlení s dílem (pokud byly důvodem vícepráce či další práce). Zdůvodnění však žalobce žalovanému nikdy nedoložil ani po měsíci a půl. Z důvodu právní nejistoty a nejistoty ohledně dokončení díla žalovaný dopisem ze dne 22.12.2016 od smlouvy odstoupil. Již při výběrovém řízení na zhotovitele bylo podstatným kritériem pro výběr zhotovitele dodržení termínu zhotovení. V důsledku prakticky nulových zkušeností žalobce s prováděním díla takto značného rozsahu, jeho nedbalým prováděním vznikla žalovanému škoda na majetku v důsledku zatečení do stavby. Žalovaný na kontrolním dni upozorňoval žalobce na nutnost zabezpečit stavbu proti zatečení. K zatečení do objektu došlo opakovaně, žalovanému vznikla škoda v celkové výši 446.367 Kč, kterou uplatnil písemně u žalobce dne 28.7.2016. Škoda byla uhrazena z pojištění žalobce, zčásti ve výši 193.907 Kč. Část škody ve výši 252.460 Kč žalobcem uhrazena nebyla. Žalobce vystavil žalovanému faktury, které nebyly podloženy zjišťovacími protokoly, odsouhlasenými a podepsanými žalovaným v souladu s ujednáním obsaženým ve smlouvě o dílo. Tyto faktury byly tedy předloženy v rozporu se smlouvou o dílo, neoprávněně. Tyto faktury vystavil žalobce na konci prosince roku 2017 v období, kdy měly probíhat jen dokončovací práce a opravy. V tomto období žalobce vystavil 33 zjišťovacích protokolů, přičemž za předcházející několikaměsíční období v průběhu díla bylo vystaveno dohromady jen 35 protokolů. V těchto pozdních zjišťovacích protokolech žalobce uvádí práce, které buď nebyly provedeny vůbec, práce, které neodpovídaly výměrou, práce, které nebyly projednané, neschválené vícepráce a jiné. Zjišťovací protokoly neodpovídaly skutečnosti, nebyly žalovaným schváleny, byly jím vráceny žalobci k opravě pochybných, či vadných částí tak, aby byly v souladu se smlouvou. Žalobce na tyto výtky a vrácení zjišťovacích protokolů nijak nereagoval a na základě neschválených zjišťovacích protokolů vystavil fakturu. Žalobce odůvodňuje svůj nárok na zaplacení částky ve výši 1.590.538,59 Kč tím, že se jedná o realizované vícepráce. Žalovaný jednak odkazuje na smluvní ujednání upravující postup žalobce v případě vzniku nutnosti víceprací, či dohody s žalovanou na provedení víceprací. Žalovaný dále uvádí, že vícepráce, které žalobce skutečně provedl a vyúčtoval v souladu se smlouvou, uhradil. Tyto byly vyúčtovány fakturami [anonymizováno], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], [anonymizováno]. Provedení případných dalších víceprací žalobce neprokázal. Žádné další vícepráce žalovaný neodsouhlasil. Žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu trvajícího prodlení a nezbylo mu nic jiného, než dílo dokončit prostřednictvím třetích osob. Z toho plyne, že žalobce nedokončil dílo v nikoliv nezanedbatelném objemu. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobce ze dne 23.3.2017 považuje žalovaný za iracionální, neboť smlouva o dílo již byla zrušena, a to odstoupením od ní ze strany žalovaného. Výzvou ze dne 30.3.2017 žalovaný vyzval žalobce ke smírnému vyřešení věci.

3. Mezi účastníky nebyla sporná, soud vzal za svá (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato skutková tvrzení účastníků. Žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne 14.3.2016 smlouvu o dílo [číslo]. Za stranu žalovaného jako statutární zástupce jednal Mgr. [jméno] [příjmení], jednatel a zástupce ve věcech technických [jméno] [příjmení]. Za žalovaného jednal odpovědný zástupce [příjmení] [příjmení], jednatel a zástupce ve věcech technických Ing. [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce na své riziko dodat, dopravit, provést montáž a uvést do provozu kompletní a plně funkční dílo na klíč, stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu [příjmení] [číslo] [obec]. Soud dále vzal za prokázané, že faktury č. F [číslo] až FA [číslo] byly uhrazeny až na 10% výše fakturované částky, tedy na zádržné. Zjišťovací protokoly sloužící jako jejich podklad, byly podepsány Mgr. [příjmení]. Jedná se o zjišťovací protokoly [číslo] – 29, 31, 32, 35. Není dále sporné, že byly uhrazeny faktury [číslo].

4. Ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.3.2016 soud dále zjistil, že dílo mělo být provedeno v souladu s nabídkou zhotovitele (rozpočet stavby a technickou specifikací, která byla přílohou [číslo] smlouvy), dále v souladu s harmonogramem stavby (příloha [číslo]), projektovou dokumentací stavby zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení] a v souladu s vyjádřením dotčených osob a dotčených orgánů státní správy. Cena byla sjednána v bodu 4 ve výši 3.849.970 Kč bez DPH, která dle článku 4.2 vychází z rozsahu daného předmětem smlouvy, považuje se za cenu maximální po celou dobu realizace. Případné zvýšení je přípustné pouze na základě vzájemného koncensu účastníků ve formě písemného dodatku k této smlouvě, není-li dále ve smlouvě uvedeno jinak. Bylo sjednáno, že zhotovitel má v ceně promítnuty veškerá předpokládaná zvýšení ceny. V článku 5 bod 5.1, 5.2 a 5.3. jsou upraveny případné změny a dodatečné práce. Strany si ujednaly, že sjednaná cena díla může být překročena pouze, pokud se objeví dodatečně při provádění díla nezbytná potřeba víceprací nezahrnutých do předmětu plnění, které při uzavírání smlouvy nemohly být předvídány. Žalobce se zavázal je zdůvodnit a finančně vyčíslit a toto oznámit žalovanému písemnou formou ihned po jejich zjištění. Pokud tak neučiní, nárok na úhradu zaniká. Cena víceprací bude dohodnuta písemně před jejich zahájením. V bodě 5.2 smlouvy je sjednáno právo žalovaného zadat žalobci vícepráce nad rozsah předmětu sjednaného díla, pokud s tím žalobce projeví souhlas, pak je tyto práce povinen provést a žalovaný uhradit. Před započetím víceprací však musí strany uzavřít písemný dodatek. Bez předchozího písemného souhlasu žalovaného nemůže žalobce vícepráce provést. V článku 6.6.1 byl sjednán termín předání staveniště dne 14.3.2016. Ukončení prací a předání dokončeného kompletního díla žalovanému, bylo sjednáno do 31.8.2016. Článek 8 upravoval platební podmínky. Dle článku 8.1. po protokolárním předání a převzetí stanoviště žalobce vystaví zálohovou fakturu ve výši 600.000 Kč splatnou ve lhůtě 15 dní. V bodě 8.2 byl sjednán mechanismus fakturace provedených prací žalobcem, který na základě dílčích odsouhlasených soupisů provedených prací (odsouhlasených žalovaným) předloží žalovanému daňový doklad, připočte DPH. Splatnost daňového dokladu bude 15 dní, proti takovému daňovému dokladu žalovaný započte část poskytnuté zálohy v poměru stejném, jako fakturovaná cena na daném daňovém dokladu k ceně díla. Pokud nebude v konečné faktuře započtena celá část složené zálohy žalovaným, je povinen žalobce nevyúčtovanou zálohu vrátit žalovanému nejpozději do 5 pracovních dnů. Přílohou každé faktury musí být soupis prací a dodávek provedených žalobcem, který bude odsouhlasen žalovaným, a to zástupcem strany, který je smlouvou k tomuto pověřen. Z každé vyúčtované faktury bude pozastaveno zádržné ve výši 10% z vyúčtované částky. Tzn. že žalovaný uhradí 90% každé fakturované částky, 10% (zádržné) bude uhrazeno po odstranění všech vad a nedodělků. Dle článku 8.4 na základě takto vystavených daňových dokladů bude prováděna úhrada ceny díla. Žalobci vzniká právo vystavit fakturu po schválení zjišťovacího protokolu žalovaným. Dle článku 14 bod 14.1 je oprávněn zatupovat žalovaného a dozorovat realizaci díla ve věcech technických [jméno] [příjmení]. Dle článku 14.2 za žalovaného je ve věcech smluvních pověřen jednat jednatel Mgr. [jméno] [příjmení], [titul]. Za žalobce je oprávněn ve věcech realizace stavby jedna Ing. [jméno] [příjmení] ve věcech smluvních jednatel [jméno] [příjmení].

5. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] soud zjistil, že tato byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena mimo 10% zádržného, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento byl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla uhrazena zcela, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento nebyl podepsaný Mgr. [příjmení], byla uhrazena zcela zálohou dříve žalovaným vyplacenou. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] soud zjistil, že tato nebyla uhrazena mimo částku 186.119 Kč uhrazenou zálohou, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento nebyl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace ze SOD k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] nebyla uhrazena mimo částku 48.237 Kč uhrazenou zálohou, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento nebyl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace víceprací k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla zcela neuhrazena, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento nebyl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace víceprací k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla zcela neuhrazena, z fa [číslo] se podává, že podkladem byl zjišťovací protokol [číslo] ze zjišťovacího protokolu [číslo] se podává, že tento nebyl podepsaný Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace víceprací k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla zcela neuhrazena, zjišťovací protokol, který by byl jejím podkladem, chybí. Z tabulky Přehled fakturace víceprací k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla zcela neuhrazena, z fa [číslo] se podává, že podkladem měly být zjišťovací protokoly [číslo] z těchto zjišťovacích protokolů soud zjistil, že nebyly podepsány Mgr. [příjmení]. Z tabulky Přehled fakturace víceprací k 13.6.2021 (příloha žalobce) soud zjistil, že faktura [číslo] byla zcela neuhrazena, z fa [číslo] se podává, že jejím podkladem měly být zjišťovací protokoly [číslo] z těchto zjišťovacích protokolů soud zjistil, že tyto nebyly podepsány Mgr. [příjmení].

6. Z dopisu upozornění na podstatné porušení smlouvy ze dne 21.7.2016, které zaslal jednatel žalovaného žalobci soud zjistil, že tímto dopisem žalovaný upozornil žalobce na podstatné porušení předmětné smlouvy o dílo dle bodu 11.4 a přílohy č. 2 harmonogramu stavebních prací, a to termín pro dokončení hrubé stavby k 6.6.2016 a sdělil žalobci, že se dostává do zpoždění o více než 45 dnů. Žalovaný vyjádřil obavu o dodržení konečného smluvního termínu.

7. Z dopisu odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 22.12.2016 soud zjistil, že tímto dopisem zaslaným žalovaným žalobci žalovaný odstoupil od předmětné smlouvy o dílo. Důvodem je podstatné porušení smlouvy, konkrétně„ neuvěřitelné prodlení“ s plněním díla, kdy k tomuto dni trvá prodlení s dokončením díla cca 4 měsíce. Prodlení žalobce činí téměř dvojnásobek doby sjednané ke zhotovení díla, tedy 113 dní. Dále vyzývá žalobce k dostavení se za účelem prohlídky díla.

8. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalovaný odeslal dopis odstoupení od smlouvy žalobci dne 22.12.2016. Z poštovní dodejky soud zjistil, že adresát byl nezastižen, uložení zásilky bylo oznámeno žalobci dne 23.12.2016, úložní doba skončila dne 9.1.2017. Zásilka byla dodána dne 4.1.2017, dopis převzal [jméno] [příjmení].

9. Z výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jejíž předmět podnikání patří mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Datum vzniku a zápisu do obchodního rejstříku je uvedeno 9.11.2015, základní kapitál činí 10.000 Kč, který byl splacen v rozsahu 100%, jediným společníkem je [příjmení] [příjmení], který jedná za společnost navenek ve všech záležitostech samostatně, neboť je současně jednatelem společnosti.

10. Z dopisu ze dne 28.7.2016 soud zjistil, že tímto dopisem žalovaný žalobce informoval ohledně opakovaného zatečení do objektu v důsledku žalobcem prováděných stavebních prací, od 27.6.2016 byla částečně odkryta stávající střecha z důvodu prací na stavbě. Jedná se o 8 zatečení. Narušuje to průběh prací zaměstnanců žalovaného.

11. Z dopisu ze dne 28.7.2016 soud zjistil, že tímto žalovaný vyzval žalobce k náhradě škody, neboť v období od 27.6.2016 do dne sepsání dopisu došlo v důsledku opakovaného zatečení do prostoru dílen ke vzniku škody ve výši 443.741 Kč. Tímto žalovaný oznámil žalobci výši škody s tím, že tuto škodu případnou další vzniklou bude vůči žalobci uplatňovat.

12. Z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek soud zjistil, že tímto dne 23.3.2017 žalovaný provedl jednostranné započtení pohledávek žalovaného za žalobcem z titulu nevyúčtovaných přijatých zálohových faktur na základě uzavřené smlouvy o dílo v celkové výši 224.231.30 Kč vůči pohledávkám žalobce za žalovaného z titulu došlých faktur na základě uzavřené smlouvy o dílo ve výši 224.231,30 Kč, jednalo se tedy o zápočet proplacené zálohy ceny provedeného díla. Z poštovní dodejky soud zjistil, že žalovaný poslal žalobci zápočet poštou dne 3.4.2017, z doručenky soud zjistil, že zásilku dne 3.4.2017 převzal osobně [jméno] [příjmení].

13. Z emailové komunikace jednatele žalovaného s žalobcem soud zjistil, že žalovaný vytýká žalobci, že vystavuje faktury č. FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], které nebyly vystaveny na základě žalovaným odsouhlasených zjišťovacích protokolů, proto faktury žalobci vrací a nebude je žalovaný evidovat v účetnictví. Dále vrací fakturu z důvodu neprovedení zaúčtování zálohy, a to faktury č. FA [číslo] a FA [číslo].

14. Z emailu ze dne 23.1.2017 odeslaného jednatelem žalovaného žalobci soud zjistil, že opět strany řeší faktury FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], FA [číslo], které vrátili, neboť jejich podkladem nebyly odsouhlasené zjišťovací protokoly. Dále žalovaný žádá o zjištění zdůvodnění zdokladování položek a vyzývá k předložení. Žalovaný prostřednictvím svého jednatele výslovně neodsouhlasil zjišťovací protokoly [číslo]. Naproti tomu odsouhlasil předložené zjišťovací protokoly [číslo].

15. Z emailu ze dne 30.12.2016 soud zjistil, že tímto emailem se jednatel žalovaného obrátil na žalobce, svolal schůzku na den 4.1.2017, jejímž předmětem má být prohlídka za účelem zjištění uskutečněných prací, zjištění odstranění vad a nedodělků, konečné odsouhlasení provedených prací, požádal o zaslání návrhu zjišťovacích protokolů do 2.1.2017. Dále nesouhlasil s žalobcem navrženým termínem odstranění vad a nedodělků. Vady byly oznámeny dne 9.12.2016 a 16.12.2016, akceptovatelný termín pro odstranění stanovil na 15.1.2017.

16. Z emailu ze dne 4.1.2017 soud zjistil, že jednatel žalovaného vyzýval žalobce, s ohledem na skutečnosti, že se 4.1.2017 nedostavil na schůzku k prohlídce díla, aby se dostavil v náhradním termínu 12.1.2017. Body jednání na schůzce mají být tytéž jako u předchozí schůzky.

17. Z emailu ze dne 13.1.2017 soud zjistil, že schůzka 12.1.2017 proběhla, žalovaný zaslal žalobci soupis vad a nedodělků spolu s navržením termínu jejich odstranění.

18. Z dopisu ze dne 16.1.2017 soud zjistil, že žalobce tímto sdělil žalovanému, že nesouhlasí z důvody odstoupení od smlouvy uvedenými v odstoupení ze dne 22.12.2016 s tím, že žalobce není tím, kdo by výhradně zapříčinil prodlení provádění díla. Uvádí, že žalobce od počátku provádění díla požadoval velké množství víceprací, v čemž mu žalobce vyšel vstříc, což se ovšem nutně promítlo do časového harmonogramu realizace. Dále uvádí, že posun časového harmonogramu byl zapříčiněn rovněž nedostatkem součinnosti na straně žalovaného. V neposlední řadě vyzývá žalovaného, aby umožnil žalobci přístup do objektu za účelem odstranění vad a nedodělků v řádně dohodnutých termínech.

19. Z dopisu jednatele žalovaného žalobci ze dne 25.1.2017 soud zjistil, že tímto reagoval na dopis ze dne 16.1.2017, uvádí, že vícepráce mohou být důvodem ke zdržení maximálně 2,5 týdne. Prodlení žalobce však bylo cca 4 měsíce. Pokud žalobce vyčítá žalovanému nečinnost, toto tvrzení považuje žalovaný za absurdní. Tvrzení žalobce považuje za ryze účelová. Uskutečnění schůzky se nebrání.

20. Z emailu ze dne 13.1.2017 soud zjistil, že tímto jednatel žalovaného poslal po schůzce dne 12.1.2017 žalobci upravený soupis vad.

21. Ze zápisu vad z prohlídky před předáním díla ze dne 9.12.2016 soud zjistil, že při prohlídce dne 9.12.2016 byly zjištěny vady, označeny položkami 1 – 86, tyto vady žalovaný žalobci vytkl, zápis je podepsán zástupem žalobce a zástupcem žalovaného.

22. Z emailu ze dne 27.12.2016 soud zjistil, že tímto emailem zástupce žalobce sděluje žalovanému, že některé z vad vytknutých dne 9.12.2016 a 16.12.2016 byly již odstraněny, toto uvádí u jednotlivých připomínek. Dále žádá u některých vad o zpřesnění popisů, neboť z nejlepším vědomím není schopen identifikovat podstatu problému. Dále doplňuje, že u větších položek termín odstranění do 31.1.2017 je příliš časný.

23. Ze zápisu vad z prohlídky před předáním díla ze dne 16.12.2016 soud zjistil, že proběhla prohlídka, při které byly zjištěny vady díla, evidovány pod položkou 87 – 131, zápis není podepsán ani zástupcem žalobce ani zástupcem žalovaného.

24. Ze zápisu o předání a převzetí soud zjistil, že dne 12.12.2016 proběhlo předání a převzetí předmětného díla, kdy žalovaný od žalobce převzal předmět díla. Jakost prací byla zhodnocena jako dobrá, na stupnici výborná, dobrá, uspokojivá. Co se týče zjištěných vad, soupis zjevných vad je přílohou č. 1 s tím, že stavba obsahuje zjevné vady a nedodělky. Stavba byla zahájena dne 14.3.2016. Po termínu dle smlouvy o dílo ze dne 12.12.2016 bylo zahájeno přejímací řízení. Není v zápisu vyznačeno, zda k termínu předání, převzetí ze dne 12.12.2016 stavba je či není dokončena dle podmínek smlouvy o dílo. Dále je dohodnuto, že žalobce stavbu předává a žalovaný ji přebírá. Podepsán za žalobce Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení], [titul]. Dále je podepsán technický dozor žalovaného [jméno] [příjmení].

25. Z příkazní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako příkazcem a [právnická osoba] s.r.o. jako příkazníkem soud zjistil, že touto smlouvou se zavázala [právnická osoba] jednající statutárním zástupcem [jméno] [příjmení] v rámci svého živnostenského oprávnění vykonávat dohled a poradenství v rámci akce stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu [příjmení] v [obec]. Předmětem jeho činnosti dle článku 3 bude především vykonávat technický dozor nad prováděním díla, řádné vedení stavebního deníku, kontrola dokončených částí staveb, kontrola provádění předepsaných zkoušek a materiálů, stručně tedy výkon stavebního dozoru.

26. Z účastnického výslechu [jméno] [příjmení] jednatele žalobce soud zjistil, že tento předtím, než začal působit jako jednatel společnosti žalobce, pracoval pro společnost žalobce na základě plné moci. V této pozici se účastnil realizace předmětného díla. Jeho úkolem bylo zajišťování provozní činnosti, staral se ohledně všeho, co bylo potřeba na stavbě zařídit, především tedy komunikoval se subdodavateli a účastnil se provádění stavba. Jednatelem společnosti byl v té době jeho otec, pomáhal mu, neformálně. Uvádí, že byl oprávněn v danému smluvním vztahu jednat za žalobce. Soud dále zjistil, že pan [jméno] [příjmení] byl informován o jednotlivých ustanoveních a ujednáních obsažených v předmětné smlouvě o dílo. Byl informován o tom, jaký je sjednaný postup při vyúčtování ceny díla prostřednictvím faktur. Soud dále zjistil, že postup sjednaný ve smlouvě nebyl dodržován, především postup, který měl řešit vícepráce, se ukázal jako nereálný. Jednalo se o rekonstrukci a stavební úpravy, víceprací tam bylo mnoho, nebylo možno dopředu říci, jaký bude objem víceprací, některé vyplynuly ze situace, některé byly na základě požadavků žalovaného. Aby se nedostal žalobce do časového skluzu, tak na základě ústní dohody s žalovaným prováděl další vícepráce s tím, že žalovaný mu je měl následně zaplatit. Jendtale žalobce uvádí, že jednal jednak s jednatelem panem [příjmení] [příjmení] a hlavně se stavebním dozorem panem [příjmení]. Žalobce se tedy ani formálně nesnažil dodržet princip a smluvní ujednání obsažená ve smlouvě o dílo ohledně sjednávání víceprací. S ohledem na skutečnost, že druhá strana nereagovala, neprotestovala, takto brali jako dohodu a prováděli vícepráce, které následně vyúčtovávaly jednotlivými fakturami. Jednatel žalobce uvádí ohledně skutečnosti, že ne všechny zjišťovací protokoly byly podepsány jednatelem žalovaného. Existovala dohoda, že pan [příjmení] bude odsouhlasovat všechny práce a na základě vyjádření pana [příjmení] bude žalobce fakturovat cenu díla i žalobci. Považoval to za zavedenou praxi stran. Není schopen však specifikovat, kdy a mezi kým byla tato dohoda uzavřena. Údajně se tak stalo ústně. Ohledně skutečnosti, že některé zjišťovací protokoly jsou podepsány Mgr. [příjmení], jiné nikoliv, jednatel žalobce uvádí, že na tom nevidí nic nejasného, někdy to pan [příjmení] podepsal, někdy ne. Pokud na některém protokolu nebyla odsouhlasena nějaká část díla, žalobce protokol předělal a danou část nefakturoval. Od její fakturace upustil. Spoustu zjišťovacích protokolů opravovali, aby pan [příjmení] byl spokojený. Jednatel žalobce uvádí, že ze strany žalovaného mu bylo sděleno, ať pracuje, provádí vícepráce i bez podepsaných protokolů, nakonec bude vše zaplaceno, hlavně stavba nesmí stát. Ke skutečnosti, že až po kolaudaci byly vystavena faktura na částku 1.000.000 Kč, když veškeré stavební práce byly ukončeny před kolaudací, jednatel žalobce uvádí, byla to vlastně dofakturace stavebních prací podle smlouvy, které dosud byly částečně provedeny před tímto obdobím, byly dokončeny před kolaudací, elektromontáže a podobně, ale dosud nebyla žalovaným odsouhlasena a proplacena. Konkrétně faktura ze dne 22.12.2016 na částku 1.081.951 Kč. Jedná se o dofakturování toho, co bylo rozpracováno v předchozím období, nebylo odsouhlaseno součástí podepsaného zjišťovacího protokolu žalovaným. Nyní to tedy vše žalobce vyúčtoval. Práce či vícepráce vyúčtované touto fakturou nebyly ze strany žalovaného odsouhlaseny zjišťovacím protokolem ani formálním či neformálním zápisem ve stavebním deníku. Uvádí konkrétní případ. Chtěl například v minulosti odsouhlasit práce za 100.000 Kč ze strany žalovaného, žalovaný vytkl vady či odsouhlasil pouze 80.000 Kč, žalobce tedy aby mu byla částka alespoň ve výši 80.000 Kč proplacena, fakturoval 80.000 Kč, práce v hodnotě 20.000 Kč, které nebyly odsouhlaseny, to potom byla jedna z položek té souhrnné faktury na více než 1.000.000 Kč. Ve velké faktuře na konci roku 2016 se jednalo se o zbytky, které dosud nebyly proplaceny. Skutečnost, že by byl v průběhu července upozorňován žalobce na prodlení, jednatel žalobce si nevzpomíná. Dále uvedl, že předmětné dílo je první zakázka nově vzniklé společnosti. Společnost neměla žádné zaměstnance, všechny práce prováděli subdodavatelé žalobce. Pan [příjmení] je jedním z těchto subdodavatelů. Nad rámec shora uvedeného soud z účastnické výpovědi jednatele žalobce nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení ve věci. Výpověď účastníka byla v některých ohledech konzistentní, v některých méně. Působila účelově s ohledem na skutečnost, že se jednalo o jednatele žalobce.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek spolupracoval se společností žalobce, realizovali zakázku pro žalovaného. Svědek uvedl, že dělal stavbyvedoucího s tím, že [právnická osoba] [příjmení] dělala subdodávku. Znamená to tedy, že stavbu reálně prováděli. Svědek se účastnil každého kontrolního dne, pracoval se stavebním deníkem, který byl umístěný na stavbě. Smlouvu nikdy nečetl, neviděl ji, neznal její konkrétní ustanovení. Ohledně víceprací ví, že ty se řešily, protože jich tam bylo hodně. Řešilo se to od srpna, protáhlo se to až do prosince. Důvodem byla spousta víceprací. Většina těch víceprací se nedala předpokládat. Kontrolních dnů se účastnil svědek, investor, Ing. [příjmení] a stavební dozor pan [příjmení]. Za investora konkrétně Mgr. [příjmení]. Byl nasmlouván žalobcem. S panem [příjmení] byl skoro v každodenním kontaktu. Jakékoli odsouhlasování či podepisování zjišťovacích protokolů šlo mimo svědka. Většina víceprací byla zapříčiněna buď požadavkem žalovaného nebo špatným stavem stavby. Svědek sdělil, že vždy ho pan [příjmení] upozornil na to, jaké vícepráce byly dohodnuty, rovněž jej upozornil na to, že nebyly sjednány podle smlouvy jako dodatky. Zadávání víceprací také probíhalo na kontrolním dnu, něco bylo v zápise, pan Ing. [příjmení] konkrétně říkal, co se má dělat. Dále to svědkovi říkal stavební dozor a podle toho postupovali. Svědek dále uvedl, že z jeho zkušeností se jednalo o běžnou stavbu, která se z odborného pohledu nelišila od běžných rekonstrukcí a ostatních obdobných staveb. Rovněž potvrdil, že došlo k zatečení do budovy, protože se rozdělala střecha a byly přívalové deště. Považuje to za vinu počasí. Nad rámec shora uvedených skutkových tvrzení soud z výpovědi svědka nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci. Výpověď svědka byla místy méně věrohodná, a to ve prospěch žalobce, kterým byl svědek najat a placen.

28. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnost pro posouzení věci.

29. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

30. Dne 14.3.2016 uzavřel žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel smlouvu o dílo [číslo]. Předmětem bylo dílo stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu [příjmení] [číslo] v [obec] Cena díla byla sjednána ve výši 3.849.970 Kč, a to jako cena maximální. Pro případ vzniku nutnosti provedení víceprací byl sjednán mechanismus jejich sjednání, a to v článku 5 smlouvy v bodech 5.1 a 5.

2. V případě, že vznikne potřeba víceprací, je zhotovitel povinen to oznámit ihned po jejich zjištění objednateli a teprve po písemném odsouhlasení provedení víceprací je zhotovitel oprávněn tyto provést a dále je vyúčtovat. Rovněž objednatel má právo, po souhlasu zhotovitele, zadat nad sjednaný rozsah prací vícepráce. Zhotovitel je povinen tyto vícepráce provést a objednatel je uhradit. Před započetím víceprací však musí být uzavřen písemný dodatek ke smlouvě. Před započetím provádění víceprací bude písemně formou dodatku dohodnuta cena víceprací. Žádné dodatky týkající se sjednaných víceprací k předmětné smlouvě o dílo uzavřeny nebyly. Nad rámec sjednaných prací uhradil žalovaný jako objednatel žalobci vícepráce, které odsouhlasil ve zjišťovacích protokolech [číslo]. Termín ukončení a předání dokončeného kompletního díla byl sjednán na 31.8.2016. Dílo bylo žalobcem předáno a žalovaným převzato dne 12.12.2016. Žalovaný dílo převzal, stavba však obsahovala vady vytknuté v zápisech ze dne 9.12.2016 a 16.12.2016 Cena díla byla sjednána na základě položkového rozpočtu a nabídky, kterou zpracoval zhotovitel a je součástí přílohy č. 1 smlouvy o dílo. Žalobce se zavázal dílo provádět dle časového harmonogramu, který je přílohou č. 2 smlouvy. Tak jak dílo prováděl, předkládal při dokončení jednotlivých etap žalovanému v souladu se smlouvou k odsouhlasení zjišťovací protokoly. Za žalovaného jako objednatele byl oprávněn zjišťovací protokoly odsouhlasit jednatel žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení], [titul] Pan [jméno] [příjmení] byl na základě příkazní smlouvy sjednán, aby prováděl technický dozor na stavbě. Byl oprávněn diskutovat a koordinovat s žalovaným technické otázky v průběhu zhotovování díla. Žalobce provedl práce v rozsahu sjednaném smlouvou, tyto vyúčtoval fakturami [číslo]. Žalovaný na základě třech zálohových faktur Z [číslo], [anonymizováno], Z [číslo] uhradil žalobci na záloze částku 990.685 Kč a dle ujednání v článku 8 bod 8.2 smlouvy každou z vystavených faktur uhradil ve výši 90% ceny, 10% z vyúčtované ceny díla představovalo zádržné, na jehož úhradu vznikne žalovanému nárok až po odstranění všech nedodělků. Žalovaný rovněž vyúčtovával na vystavenou fakturaci již uhrazenou zálohu. Faktury vystavené žalobcem [číslo] žalovaný žalobci řádně uhradil mimo částku 10% na zádržném. Tyto faktury žalobce vystavil po odsouhlasení zjišťovacích protokolů jednatelem žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení], [titul] (zjišťovací protokoly 01 – 29, 31, 32, 35). Žalovaný dále odsouhlasil a zcela uhradil faktury, kterými žalobce vyúčtoval vícepráce, které žalobce vyúčtoval po odsouhlasení zjišťovacích protokolů jednatelem žalovaného. Jednalo se o faktury [číslo]. Žalobce v prosinci roku 2016 vystavil další dvě faktury FA [číslo] a FA [číslo]. Zjišťovací protokoly, které použil jako podklad, nebyly odsouhlaseny a podepsány jednatelem žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení]. Na tyto faktury nebyla žalobcem při fakturaci zaúčtovaná záloha. Žalovaný proto vrátil tyto faktury žalobci k opravě. Žalobce opravu neprovedl a žalovanému tyto faktury v opravené podobě nepředložil. Žalobce proto v případě těchto dvou faktur nedodržel smluvní ujednání obsažená ve smlouvě. Žalobce vystavil žalovanému dne 18.12.2016 po převzetí díla fakturu [číslo] tato faktura byla žalovaným zcela uhrazena, a to již dříve uhrazenou zálohou ze strany žalovaného žalobci. Žalobce se dále domáhá uhrazení faktur č. FA [číslo], FA [číslo] obě vystavené dne 22.12.2016 Tyto faktury nebyly vystaveny na základě odsouhlaseného a žalovaným podepsaného zjišťovacího protokolu. Žalobce tvrdí, že těmito fakturami vyúčtoval provedené práce dle smlouvy o dílo, k faktuře [číslo] uvedl, že se jedná o fakturu souhrnnou. Jak plyne z výpovědi jednatele žalovaného, veškeré práce, které žalovaný v průběhu zhotovování ceny díla nepřevzal, měl k nim výhrady apod., žalobce vyúčtoval dne 22.1.2016 touto fakturou, kterou sám označuje za souhrnnou. Žalobce se dále domáhá zaplacení faktur [číslo]. K těmto uvádí, že jimi vyúčtoval provedené vícepráce. Všechny tři tyto faktury jsou ze dne 27.12.2016. Žalovaný namítá, že při fakturaci žalobce zcela nedržel sjednaný smluvní postup, chybí žalovaným odsouhlasené a podepsané zjišťovací protokoly, podepsané jednatelem žalovaného. Žalovaný je proto odmítl uhradit.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že celkem žalobce fakturoval na práce provedené v rámci sjednaného plnění ze smlouvy o dílo částku ve výši 3.600.377 Kč, z toho bylo zálohou uhrazeno 809.000 Kč, platbou bylo uhrazeno 1.595.375 Kč. Žalobce se domáhá zaplacení částky 1.205.002 Kč. Tato částka představuje nevyplacené zádržné ve výši 10% z každé předložené faktury a dvě neuhrazené faktury. Celkem na provedené vícepráce žalobce vyúčtoval částku 1.178.527 Kč, ze zálohy bylo uhrazeno 181.685 Kč. Žalovaný uhradil 569.399 Kč, žalobce se tedy domáhá úhrady na vícepráce ve výši 385.537 Kč.

32. Žalobce se v průběhu zhotovování díla dostal do prodlení, na což byl ze strany žalovaného opakovaně upozorňován. Nakonec prodlení žalobce činilo cca 4 měsíce. Žalovaný od smlouvy dopisem ze dne 22.12.2016 odstoupil. Dopis odstoupení od smlouvy byl doručen žalovanému. Důvodem odstoupení od smlouvy ze stany žalovaného bylo podstatné porušení smluvních ujednání ze strany žalobce, a to prodlení v délce cca 4 měsíce. Z důvodu vadného plnění ze strany žalobce a prodlení ze strany žalobce vnikla žalovanému škoda na budově v důsledku opakovaného zatečení do dílny. Tyto práce si musel nechat zajistit pomocí jiných firem, kterým opravu uhradil a vůči žalobci vnesl nárok na náhradu škody dne 28.7.2016 v celkové výši 446.367 Kč.

33. Dle ust. § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

34. Dle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dle odst. 2 tamtéž, je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejich provedení.

35. Dle názoru obsaženého v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.4.2019, sp.zn. 32 Cdo 1156/2019, který se sice vztahuje k předchozí právní úpravě, nicméně je aplikovatelný i v době platnosti a účinnosti nové právní úpravy. Určení doby vzniku nároku zhotovitele a povinnosti objednatele k úhradě ceny díla svěřuje zákon v prvé řadě smlouvě, teprve tehdy, nevyplývá-li ze smlouvy nebo zákona něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla (…). Sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla, na něž zákon váže vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky. V situaci, kdy nedojde k předání a převzetí díla, jak vyžaduje ujednání účastníků smlouvy o dílo (sepsání protokolu o předání a převzetí mezi účastníky smlouvy o dílo v posuzovaném případě odsouhlasení zjišťovacího protokolu jednatelem žalovaného) v důsledku nepředání díla sjednaným způsobem není prokázán okamžik vzniku splatnosti doplatku ceny díla. Jestliže tedy dodávka sjednaným způsobem předána není, splatnost ceny díla nenastává.

36. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dopěl k závěru, že žaloba v celém rozsahu není důvodná. Soud aplikaci shora citované zákonné úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že účastníci, mezi kterými byla uzavřena smlouva o dílo dle ust. § 2586 a násl. občanského zákoníku ve smlouvě upravili způsob fakturace a placení ceny díla, a to tím způsobem, že fakturace bude prováděna v závislosti na tom, jak žalobce v souladu s harmonogramem provádění díla dokončí jednotlivé etapy provádění díla. Poté předloží žalovanému k odsouhlasení zjišťovací protokol, po odsouhlasení zjišťovacího protokolu vznikne žalobci právo fakturovat cenu za provedené dílo. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nebyl schopen zajistit veškeré zjišťovací protokoly odsouhlasené a podepsané osobou oprávněnou jednat za žalovaného, jednatele Mgr. [jméno] [příjmení]. Faktury [číslo] k těmto fakturám nebyly doloženy odsouhlasené zjišťovací protokoly. Žalovaný vrátil tyto faktury žalobci k opravě, neboť na ně nebyla zaúčtovaná záloha. Žalobce je v opravené podobě žalovanému nepředložil k zaplacení. Nedodržel tedy sjednaný postup fakturace dle smlouvy o dílo. Fakturami [číslo] žalobce dle svých tvrzení vyúčtoval provedené vícepráce. Neprokázal však, že by se jednalo o vícepráce, které byly sjednány jedním ze dvou způsobů předpokládaných a sjednaných ve smlouvě o dílo, nedoložil ani jeden písemný dodatek ke smlouvě o dílo. Jiné vícepráce, které žalovaný uznal, odsouhlasil k nim zjišťovací protokoly, tyto na základě žalobcem vystavených faktur žalovanému uhradil. V daném případě byl mezi stranami smlouvou o dílo jasně stanoven postup při fakturaci ceny díla a hrazení ceny díla. Jeho součástí měly být odsouhlasené zjišťovací protokoly, faktura musí mít stanovené náležitosti, postupně ve výši 10% je zaúčtována již složená záloha. Právní úprava smlouvy o dílo upřednostňuje autonomii vůle smluvních stran, kdy strany smlouvy si mohou dohodnout vznik nároku na zaplacení ceny díla podle svého uvážení. V tomto směru je použitelná i dosavadní judikatura zohledňující dispozitivnost ustanovení obchodního zákoníku upravující smlouvu o dílo. Soud proto vycházel z judikatury Nejvyššího soudu ČR konkrétně z rozhodnutí ve věci sp.zn. 32 Cdo 1156/2019, dle něhož určení doby vzniku nároku zhotovitele a povinnosti objednatele k úhradě ceny díla svěřuje v první řadě smlouvě. Teprve tehdy nevyplývá-li ze smlouvy nebo obchodního zákoníku něco jiného, vzniká nárok na zaplacení ceny za dílo provedením díla. Sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že provedení předmětného díla, na nějž zákon váže vznik práva na zaplacení ceny, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky. V daném případě tak soud nehodnotil, zda dílo bylo dokončeno a předáno, zda dílo vykazovalo vady nebo nedodělky, zda byly konkrétní vícepráce provedeny či nikoli. Mezi účastníky byla dohodnuta forma sjednávání víceprací, způsob fakturace a nutný mechanismus zajištění podkladů pro fakturaci. S ohledem na skutečnost, že dosud nebyla splněna dohodnutá hmotně právní podmínka uhrazení jednotlivých faktur, nenastala dosud splatnost jednotlivých faktur a soud tedy žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. Pokud žalobce argumentuje tím, že přístup žalovaného je příliš formální, že v průběhu zhotovování díla byly uzavírány dohody ústně, tomuto soud nepřisvědčil. Žalobce je právnická osoba podnikající v oboru stavebnictví, měl by tedy k provádění díla přistupovat s odbornou péčí. Pokud žalobce argumentuje tím, že dané vícepráce byly fakticky provedeny, a že by žalobci mělo být vyhověno, a tedy žalovanému uložena povinnost zaplatit nárokovanou částku z titulu případně bezdůvodného obohacení, soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je nárok faktický, na jehož zaplacení žalobci případně vznikl nárok ihned po jeho provedení a odkazuje na žalovaným vznesenou námitku promlčení. Dle tvrzení žalobce případné vícepráce provedl v rozmezí měsíců dubna až listopadu roku 2016. Od okamžiku provedení počala běžet promlčecí lhůta, dle ust. § 619 odst.1, 2 občanského zákoníku. Tříletá promlčecí lhůta tedy uplynula v průběhu měsíce dubna až listopadu roku 2019. Žaloba v této věci byla podána k soudu až dne 10.12.2019, tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 54.450 Kč. Tato částka sestává z 3 úkonů právní služby po 14.700 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, účast při jednání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 9.450 Kč.