119 C 252/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované žalovanému: ; 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 54 589 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném 1) a žalovaném 2) zaplacení částky 30.979 Kč spolu se 10% zákonným úrokem z prodlení od 26.7.2020 do zaplacení, s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému 1) na nákladech řízení částku 1.800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech řízení za vypracovaný znalecký posudek částku ve výši 3.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 15.10.2021 se žalobce domáhal po žalovaném 1) a 2) zaplacení částky 54.589 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. Žalobu odůvodnil tím, že dne 28.6.2018 došlo ke škodní události, dopravní nehodě, při níž žalovaný 2) autem srazil žalobce jedoucího na kole. Žalobce utrpěl zranění, ve dnech 1.7.2018 – 6.7.2018 byl hospitalizován ve [anonymizována dvě slova] [obec] a dále léčen, čímž bylo zasaženo do jeho přirozených práv a vzniklo mu právo na náhradu škody i nemajetkové újmy zahrnující mimo jiné bolestné. Dne 18.4.2020 vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., MHA znalecký posudek, kterým stanovil bolestné ve výši 68.449 Kč Náklady na znalecký posudek činily 4.000 Kč. Škoda způsobená žalobci na movitých věcech činila 34.989 Kč jak plyne z informace ke škodní události ze dne 23.4.2021, kterou vydal žalovaný [číslo]). Žalobce uplatňoval své nároky na bolestné, znalečné a škody na movitých věcech u žalovaného 1) dne 12.6.2020. Na právním zastoupení žalobce nárokoval částku 34.6062 Kč. Právní zastoupení se skládalo z 5 úkonů právní pomoci. Žalovaný 1) žalobci částečně plnil, uhradil mu náklady na znalečné a škodu na movitých věcech. Částečně plnil žalovaný 1) rovněž na bolestné ve výši 37.470 Kč. Žalovaný 1) dále částečně plnil na náklady právního zastoupení ve výši 10.996 Kč. Zbývající částku tj. bolestné ve výši 30.979 Kč a náklady na právní zastoupení ve výši 23.610 Kč žalovaný 1) ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobce ze dne 16.4.2021 žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Žalovaný 1) vznesl námitku promlčení žalobcem tvrzeného práva na náhradu bolestného. Dle doložených lékařských zpráv obsažených rovněž v žalobcem předloženém znaleckém posudku [anonymizována dvě slova] bylo uvedeno, že poslední výkon byl proveden dne 3.7.2018 a dne 6.7.2018 byl žalobce propuštěn do domácího léčení. Žaloba však byla podána až dne 15.10.2021, tedy po uplynutí 3leté subjektivní promlčecí lhůty. K jednotlivým nárokům na doplatek bolestného žalovaný uvedl, že tyto úkony neuznal, neboť se jedná o úkony, které nebyly způsobeny škodní událostí, ale jedná se o přístupové operační úkony, které byly při operačním výkonu provedeny k zajištění cesty ke zlomenině. Tyto částečně porušené struktury byly opětovně sešity, přičemž operační přístup je plně hodnocen v jiné již uznané položce. Neuznal položky S532 a S565 – poranění anulárního vazu krčku rádia a natahovače předloktí. Žalovaný 1) neuznal rovněž položku S552 – poranění povrchní žíly, S0600 – otřes mozku, T180 – cizí těleso v ústech, T171 – cizí těleso v hltanu, neboť tyto položky jsou řádnou a zcela běžnou součástí základních položek v hodnocení základních diagnóz a součástí komplexu ošetření pacienta a součástí komplexu léčebných opatření. Navíc žalobce nebyl intubován. Ze zdravotní dokumentace žalobce nevyplynulo, že by v jeho případě nastaly jakékoli potíže, či že by v rámci operace nebo při nějaké součásti léčby po úrazu pociťoval bolest.

3. Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce v celém rozsahu neuznává, odkázal na vyjádření žalovaného 1) a rovněž on namítl promlčení žalobcem tvrzeného práva na náhradu za vytrpěnou bolest a s tím spojených nákladů právního zastoupení.

4. Usnesením ze dne 23.11.2021, č.j. 119 C 252/2021-26 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku ve výši 1.181 Kč, a to za část nárokované částky sestávající z doplatku nákladů na právní zastoupení. Ve stanové 15denní lhůtě žalobce soudní poplatek neuhradil, soud proto řízení v části týkající s zaplacení částky 23.610 Kč s příslušenstvím usnesením ze dne 8.2.2022, č.j. 119 C 252/2021-27, které nabylo právní moci dne 25.2.2022 dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zastavil.

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že následující skutkový stav.

6. Z dopisu žalovaného 1) ze dne 23.4.2021 soud zjistil, že žalovaný 1) uznal a vyplatil žalobci nárok na plnění ve výši 34.989 Kč jako nárok na škodu na movitých věcech. Z dopisu zástupce žalobce žalovanému 1) ze dne 16.4.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce urgoval vyřízení škodní události žalobce. Domáhal se zaplacení bolestného ve výši 68.449 Kč, náhrady znalečného ve výši 4.000 Kč, nákladů na právní zastoupení ve výši 40.172 Kč a náhrady zbývající škody na movitých věcech ve výši 9.800 Kč. Z dopisu zástupce žalobce žalovanému 1) ze dne 12.6.2020 soud zjistil, že zástupce žalobce oznámil žalovanému zaslání dokumentu k vyřízení škodní události, a to znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], vyčíslil a rozepsal náklady právního zastoupení. Z emailu zástupce žalobce adresovaného žalovanému 1) dne 19.6.2020 soud zjistil, že přílohou tohoto emailu měly být žalovanému 1) zaslány podklady pro vyřízení škodní události. Z dokladu likvidace – daňový doklad ze dne 18.4.2020 soud zjistil, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] si za vypracování znaleckého posudku vyúčtoval znalečné ve výši 4.000 Kč. Z protokolu o výslechu obviněného ze dne 1.11.2018 soud zjistil, že žalovaný 2) byl obviněn za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti jako viník dopravní nehody, při které došlo ke zranění žalobce. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne 19.11.2018 soud zjistil, že zástupce žalobce si prostudoval policejní spis o předmětné dopravní nehodě. Z usnesení [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec] ze dne 4.11.2018, [číslo jednací] soud zjistil, že trestní stíhání žalovaného 2) bylo podmíněně zastaveno. Ze záznamu jednání žalovaného 1) dle stavu ke dni 29.9.2014 soud zjistil, že žalovaný 2) měl s žalovaným 1) jako pojištěnec uzavřenou pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla č. smlouvy [číslo]. Z pojistky ze dne 29.9.2014 soud zjistil, že byla uzavřena pojistná smlouva a žalovanému 2) vystavena pojistka [číslo]. Ze všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel soud zjistil konkrétní podmínky pojistné smlouvy. Z oceňovací tabulky vydané žalovaným 1) soud zjistil, že se stanoví výše pojistného plnění úrazového pojištění část A a B. Z informace o výplatě pojistného žalovaného 1) ze dne 23.4.2021 soud zjistil, že žalovaný 1) vyplatil žalobci pojistné plnění ve výši 52.466 Kč.

7. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., MHA se podává, že znalec hodnotil bolestné poškozeného žalobce, které vzniklo při dopravní nehodě, jednalo se o zraněného cyklistu dne 28.6.2018. K dispozici měl protokoly z hospitalizace na [anonymizována tři slova], dále příjmový protokol [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] a potom již jen ambulantní úkony, které se však na bolestném nijak nepodílejí. Na základě shora uvedených podkladů zpracoval znalecký posudek. Žalobce utrpěl zlomeninu hlavičky vřetení kosti vlevo s dislokací, odřeniny v oblasti pravého radiálního epikondilu, tj. v oblasti lokte a v oblasti levé dlaně. Proběhla operace, žalobce byl přijat 1.7.2018, hospitalizace skončila dne 6.7.2018, operace proběhla 3.7.2018. Z tohoto období pramení znalcem posuzované položky, jednak vlastní zranění a dále skupina B, to jsou položky vzniklé při operaci. [jméno] znalec zhodnotil ránu na předloktí pronikající ke kosti 1 cm za 3 body, délku rány 10 cm plus 1 cm, tj. vyvedení drénu, tj. 11 bodů. Vzhledem k tomu, že během operace musely být částečně odepnuty extenzory, aby se dostali ke zlomenině, zahrnul dvě položky navíc, které hodnotil 50%. Nejednalo se totiž o primární poranění. Stejně tak položka S565 – poranění šlachy a extenzorů v úrovni předloktí za 40 bodů krátil polovinou na 20 bodů. Dle operačního protokolu byla provedena sutura a reinzerce extenzorů, tyto dvě položky tedy zahrnul navíc. Bolestné znalec ve znaleckém posudku ohodnotil 73 body. V položkách C znalec ohodnotil provedení celkové anestesie a celkovou přípravu pacienta. V této oblasti hodnotil i podávání léku nitrožilně, zavedení kanyly, a lehký otřes mozku, dále cizí těleso v ústech a hltanu. Znalec uvedl, že pro hodnocení a vyčíslení nároku na bolestné se neřeší ustálený zdravotní stav pacienta. Toto kritérium je podstatné pro úrazy pracovní, kde se bolestné i následky řeší až po ustálení zdravotního stavu. Bolestné lze vyčíslit v podstatě okamžitě, jakmile pacient opustí nemocnici. Jsou možné i případy, kdy dojde k reoperacím a některé další úkony jsou potom dobodovány třeba za 2 až 3 roky. Nic ale nebrání tomu, aby bylo vyhodnoceno bolestné za předmětnou operaci. O tom, kdy může být bolestné ohodnoceno nerozhoduje poškozený. Poškozený nerozhoduje ani o tom, kdy je jeho stav ustálený. O tom rozhoduje ošetřující lékař, který by se měl vyjádřit, zda je ten stav již ustálený. Nicméně v tomto případě, kdy se jedná o položky bolestného vzniklé při úrazu a operaci, je patrné, že stav byl již ustálen a bolestné bylo možné zhodnotit. Bolestné se tedy dá zhodnotit již ve chvíli, kdy je člověk propuštěn z nemocnice. Léčba může pokračovat i v rámci rehabilitací, lázní apod., ale tato kategorie již spadá do hodnocení trvalých následků. V rámci rehabilitace ani v rámci ambulantních výkonů se žádné invazivní výkony dělat nebudou.

8. Nad rámec shora uvedené soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci.

9. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

10. Dne 28.6.2018 došlo k dopravní nehodě, při které žalovaný 2) srazil žalobce jedoucího na kole. Žalobce byl hospitalizován od 1.7.2018 do 6.7.2018, dne 3.7.2018 podstoupil operaci. Žalobce nárokoval u žalovaného 1) na základě znaleckého posudku ze dne 18.4.2020 vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., MHA bolestné ve výši 68.449 Kč Náklady na znalecký posudek ve výši 4.000 Kč, škodu na movitých věcech ve výši 34.989 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 34.606 Kč. Na bolestné bylo žalovanému částečně plněno, a to částka ve výši 37.470 Kč. Rovněž tak bylo žalobci částečně plněno na náklady právního zastoupení ve výši 10.996 Kč. Žalobce se podanou žalobou domáhá úhrady zbývajícího bolestného ve výši 30.999 Kč a zbývající části nákladů na právní zastoupení ve výši 23.610 Kč, celkem tedy žalobce uplatnil nárok na zaplacení částky 54.589 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému 1) a 2). Veškeré položky bolestného, které žalobce uplatňuje na základě znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno] vznikly při samotné škodní události dne 28.6.2018 či při operaci dne 6.7.2018 a byly žalovanému 1) a 2) bezprostředně známy. Znalecký posudek, který nárok na bolestné vyčísluje, byl znalcem vypracován dne 18.4.2020. Žalobce naposledy absolvoval ambulantní kontrolu dne 19.9.2018.

11. Dle ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) při ublížení na zdraví a určení škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

12. Dle ust. § 1611 občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

13. Dle ust. § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

14. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá 3 roky.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda a kdo ji způsobil již při ukončení hospitalizace dne 6.7.2018. Veškeré nároky z titulu bolestného, které při škodní události dne 28.6.2018 utrpěl, a které ohodnotil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. MHA ve svém znaleckém posudku, vznikly při této škodní události a během hospitalizace. Žádné další položky bolestného žalobce neuplatňuje. Žalobci tedy nic nebránilo zjistit si výši bolestného a svůj nárok řádně u žalovaného 1), případně 2) řádně uplatnit. Skutečnost o rozsahu a výši bolestného žalobce zjistil již 18.4.2020, kdy byl znalecký posudek MUDr. [anonymizováno] zpracován. Dle názoru Nejvyššího soudu ČR obsaženého v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2558/2020 ze dne 31.5.2022 počátek běhu subjektivní promlčecí doby u nároku na náhradu za bolest se odvíjí od okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, tj. kdy prokazatelně zjistil, že na jeho úkor došlo ke škodě a kdo ji způsobil. V případě utrpěné bolesti nabývá poškozený vědomost o škodě v okamžiku, kdy se bolestivý stav natolik ustálil (případně odezněl), že lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti (…). Ve většině případů se v rámci tohoto nároku poskytuje jednorázová náhrada zohledňující bolest pociťovanou při škodní události, za níž odpovídá škůdce, a při lékařských zákrocích vedoucích k odstranění následků a k léčbě poranění; součásti tohoto procesu mohou být i postupně prováděné výkony. Mají-li určitý časový odstup nebo věcnou odlišnost (např. fáze rehabilitací či nutná další operace či reoperace, mohou být od prvotní škodní události odděleny významnějším časovým úsekem, útlumem či vymizením bolesti nebo mohou být způsobeny jinou příčinou), jsou jednotlivé bolestivé stavy (a taky bolesti) hodnoceny odděleně a mohou být považovány za samostatné nároky (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1654/2019). Soud dospěl k závěru, že žalobce nabyl vědomost o tom, že mu vznikla škoda, že ji způsobil žalovaný 2) a o její výši již dne 6.7.2018, již dne 18.4.2020 měl k dispozici znalecký posudek, který určil výši nároku žalobce na bolestné a lze uzavřít, že lhůta uplatnění nároku na bolestné počala běžet dne 6.7.2018. Pokud žalobce argumentuje tím, že ještě dne 19.9.2018 navštívil ambulantně lékaře, není toto důvod pro odklad uplatnění nároku na bolestné způsobené při nehodě a navazující operaci. Případné další nároky z titulu bolestného, které by mohly žalobci vzniknout z důvodu možných komplikací, mohl žalobce uplatnit v rámci dalších nároků. Žádné další nároky však z titulu bolestného žalobci nevznikly. Veškeré položky na bolestné, které znalec hodnotil vznikly pouze při nehodě samé a během operace. Soud proto dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovaným 1) a žalovaným 2) je důvodná. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta počala dne 6.7.2018 a uplynula dne 6.7.2021. Žalobce však žalobu podal u soudu až dne 15.10.2021. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Odůvodnil to tím, že žalovaný 1) plnil těsně před skončením promlčecí lhůty. Sám žalobce uvádí, že nárok u žalovaného 1) uplatňoval již dne 19.6.2020 a dle doložených důkazů žalovaný 1) plnil dne 27.4.2021. K tomu soud uvádí, že to byl sám žalobce, kdo skoro dva roky vyčkával s uplatněním nároku na zaplacení bolestného u žalovaného 1), což bylo pouze rozhodnutí závislé na vůli žalobce a nelze je přičítat k tíži žalovanému 1). Žádné jednání žalovaného 1) ani žalovaného 2) nebránilo po celou dobu běhu subjektivní promlčecí lhůty žalobci uplatnit svůj nárok na bolestné u soudu. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že námitka promlčení nároku žalobce na bolestné je důvodná, nárok žalobce na zbývající část bolestného je promlčen a proto soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný 1) byl ve věci zcela úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení v částce 1.800 Kč. Tato částka sestává 6 úkonů po 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne 4.4.2022, příprava na jednání dne 28.11.2022, účast na jednání dne 28.11.2022, příprava na jednání dne 13.2.2023, účast na jednání dne 13.2.2023, vyjádření k výslechu znalce) dle § 1 odst. 2, odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., jako náklady nezastoupeného účastníka.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný 2) byl ve věci zcela úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení. Žalovaný 2) se však výslovně nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.

18. Dle ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení částek, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na výsledek řízení, kdy žalovaní 1) a 2) byli ve věci plně úspěšní a na to, že u žalobce nebyly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud rozhodl tak, že je na místě žalobci uložit, aby nahradil náklady řízení státu. Tyto náklady sestávají ze znalečného ve výši 3.000 Kč, které je žalobce povinen uhradit státu tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.