119 C 265/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; a) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec o zaplacení 616.875 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 616.875 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 89.588,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 397.221 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jako kupující uzavřela dne číslo kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitých věcí v k.ú. část obce. Mimo jiné dům určený k bydlení. Postupem času se na nemovitostech projevilo množství vad. Vady zatížily zejména rodinný dům. Žalobkyně oznámila vady osobně žalovanému několik týdnů po převzetí předmětných nemovitostí, dále vady oznámila opakovaně dopisem ze dne 19.3.2018. Vady nemovitostí reálně existují, v důsledku těchto vad vznikají žalobkyni škody na všech konstrukcích rodinného domu. Žalobkyně byla nucena opravit střechu. Posouzení střechy a nosné konstrukce bylo provedeno znaleckým posudkem číslo rok ze dne 24.8.2018 zpracovaného soudním znalcem Ing. jméno příjmení. Ten se ve svém posudku zabýval konstrukcí střechy, která dle jeho nálezu byla provedena velmi nekvalitně, nebyly použity správné materiály, nebyly dodrženy technologické postupy. Důsledkem vady střechy je zatékání do domu. Žalobkyně uplatnila nároky z vadného plnění žalobou ze dne 2.8.2018, řízení bylo vedeno u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 204/2018. S ohledem na skutečnost, že nároky žalované z titulu vadného plnění byly promlčeny, vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 9.5.2019 č.j. 48 C 204/2018-27, které nabylo právní moci dne 28.5.2019. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá náhrady škody, která jí vznikla poskytnutím vadného plnění ze strany žalovaného. Na výzvu soudu dle ust. 118a odst. 1, 3 o.s.ř. učiněnou při jednání dne 10.11.2021 žalobkyně doplnila, že se domáhá náhrady škody, navrhla změnu žaloby jejím rozšířením na částku 616.875 Kč. Jedná se o 4 škodní události, které vznikly v důsledku vadné konstrukce střechy, a to 1) zvlhnutí stavebních konstrukcí vikýřů ve střeše, opadání zdiva pod střechou, porušení omítky pod střechou, hniloba dřevěných trámů; 2) zatečení vody a kondenzátu do koupelny v prvním patře domu, promrzání stropu koupelny, plíseň zdiva; 3) oprýskání fasádní barvy, potečení fasády vodou ze střechy, mechy a plíseň na obvodovém zdivu z venkovní strany, svislé trhliny fasády; 4) hniloba dřevěného podbití podhledů pod střešním pláštěm. Žalobkyně dále uvedla, že opravu těchto poškození provedla firma právnická osoba, kdy žalobkyni vyúčtoval fakturu č. 2019 ze dne 25.3.2019 a fakturu číslo ze dne 3.6.2021. Žalobkyně tyto na faktury uhradila 80.695,50 Kč a 536.179,45 Kč. Na výzvu soudu dále žalobkyně uvedla v podání ze dne 28.7.2022, že o vzniku existence škod, jejíž náhrady se v tomto řízení domáhá, se dozvěděla v průběhu roku 2017, nejpozději v roce 2018, kdy byl mimo jiné znalcem Ing. jméno příjmení zpracován znalecký posudek číslo – anonymizováno rok (ve dnech 11.7.2018 – 6.8.2018). Vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá má žalobkyně od okamžiku sjednávání kupní smlouvy, jedná se o žalovaného. O změně žaloby a zastavení části řízení na základě zpětvzetí části žaloby ze dne 4.5.2022 rozhodl soud usnesením ze dne 12.5.2022, č.j. 119 C 265/2020-122. Toto rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I. dne 17.5.2022 a ve výroku II. dne 2.6.2022.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, nebo co do základu. Nerozporoval nijak skutečnost, že žalovaný jako prodávající uzavřel s žalobkyní jako kupující dne 8.8.2013 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí v k.ú. část obce. Zmínil, že žalovaná se již v minulosti domáhala slevy z ceny nemovitosti z titulu nároku z vad plnění, po namítnutí uplynutí prekluzivní lhůty vzala žalobkyně žalobu zcela zpět. V tomto řízení se žalobkyně domáhá prakticky stejného nároku prostřednictvím náhrady škody původně ve výši 397.222 Kč, které mají představovat náklady na opravu střechy. Žalovaný dále uvedl, že právní poměry založené před nabytím účinnosti tohoto zákona včetně práv a povinností z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy, je třeba na předmětný spor aplikovat právní úpravu dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Dle názoru žalovaného je nutné považovat nedostatky nemovitosti za vady, jichž se nelze domáhat prostřednictvím žaloby na náhradu škody. Po připuštění změny žaloby žalovaný uvedl, že žalovaná věděla o vadě střechy dlouhou dobu, nijak ji neopravila, porušila tím svou prevenční povinnost, nijak nelze dovodit odpovědnost žalovaného za škodu, která případně vznikla žalobkyně a namítl promlčení nároku žalobkyně na náhradu škody. Kupní smlouva byla uzavřena dne 8.8.2013, k předání stavby došlo 4.9.2013. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že nechala provést opravu vikýřů a stropu koupelny v prvním patře dle faktur vystavených až v roce 2019. Práva a povinnosti se řídí dosavadním občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., kde je promlčení těchto nároků upraveno v ust. § 106 odst. 1 s tím, že právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žalovaný odkazuje na dopis, který obdržel od žalobkyně dne 22.12.2019, ze kterého usuzuje, že nejpozději tehdy se žalobkyně získala povědomost o škodě a domnělém škůdci a promlčecí doba počala běžet. Nárok žalobkyně byl tedy promlčen v subjektivní promlčecí lhůtě ke dni 23.12.2020.

3. Mezi účastníky byla nesporná a soud vzal za svá (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato skutková tvrzení účastníků. Žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovité věci v k.ú. část obce, a to pozemek par. č. st. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 349 m2, součástí pozemku je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, jiná stavba na pozemku par. číslo; pozemek par. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 129 m2, součástí pozemku je stavba adresa rodinný dům; pozemek par. číslo zahrada o výměře 678 m2, to vše se všemi součástmi a příslušenstvím zapsané na list vlastnictví vedeném pro katastrální uzemí, územní celek a okres okres, stát. instituce. K předání nemovitosti mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne 4.9.2013.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění.

5. Z dopisu ze dne 22.12.2019 zaslaného zástupkyní žalobkyně žalovanému soud zjistil, že se jedná o výzvu k náhradě škody, předžalobní výzvu. Touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody v důsledku skrytých vad na nemovitosti. Odkazuje na setkání žalobkyně a žalovaného v anonymizováno pouze několik týdnů po převzetí koupených nemovitostí, tehdy údajně žalobkyně vytkla žalovanému vady věci. V důsledku vad nemovitosti došlo ke škodám prakticky na všech konstrukcích nemovitosti, a to na konstrukci střechy, střešního pláště, tepelných izolací. Informuje žalovaného, že byl vypracován znalecký posudek Ing. jméno příjmení. Důsledkem vad střechy je zatékání do domu, kondenzace vody a její stékání do místnosti v nižších podlažích, vlhnutí konstrukcí, poškození dřevěných konstrukcí hnilobou a dřevokaznými houbami. Vyzvala žalovaného k náhradě škody za opravu nevyhovující střechy ve výši 382.096 Kč, včetně poštovního podacího lístku. Z dopisu ze dne 19.3.2018, který zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému plyne, že tímto dopisem oznámila žalovanému skryté vady nemovitosti a uplatnila právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Vytkla vady pod body 1) až 20). Slevu z ceny požadovala žalobkyně ve výši 800.000 Kč. Z výpisu z Katastru nemovitostí ke dni 3.5.2017 soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemku st. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. a č.ev. Dále pozemku st 124 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemku p. číslo zahrada. Na těchto nemovitostech vázne zástavní právo, a to smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 10.3.2016, právní účinky zápisu ke dni 4.4.2016. Žalobkyně nabyla nemovitosti kupní smlouvou ze dne 8.8.2013, právní účinky vkladu práva ke dni 9.8.2013, to vše zapsáno v Katastru nemovitostí, katastrální uzemí, územní celek, okres okres. Z kupní smlouvy soud zjistil, že žalovaný jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřeli dne 8.8.2013 kupní smlouvu, jejímž předmětem jsou shora označené nemovitosti. Žalobkyně i žalovaný uzavírali tuto smlouvu jako fyzické osoby nepodnikající. Kupní cena byla sjednána ve výši 2.600.000 Kč. Z faktury číslo 2019 soud zjistil, že tuto fakturu vystavil Ing. jméno příjmení dne 24.4.2019, byla splatná dne 30.4.2019 a vyúčtoval žalobkyni k úhradě 15.125 Kč za zpracování znaleckého posudku Posouzení kvality konstrukce střechy, střešního pláště včetně tepelných izolací, RD část obce. Z kupní smlouvy uzavřené dne 22.8.2003 soud zjistil, že žalovaný jako kupující zakoupil předmětné nemovitosti od jméno příjmení a Ing. jméno příjmení za kupní cenu v celkové výši 80.000 Kč. Z faktury č. 2018 soud zjistil, že touto fakturou firma právnická osoba vyúčtovala žalované dne 1.11.2018 částku ve výši 382.096 Kč, a to za opravu střešního pláště RD část obce a číslo. Faktura byla splatná dne 1.11.2018. Soud zjistil, že firma právnická osoba vyúčtovala žalobkyni fakturou číslo dne 25.3.2019 částku 10.525,50 Kč za opravu SDK vikýř + koupelny na objektu část obce a číslo, faktura byla splatná dne 25.3.2019. Z příjmového dokladu soud zjistil, že dne 25.3.2019 firma právnická osoba od žalobkyně převzala částku 80.695,50 Kč. Z faktury číslo soud zjistil, že touto fakturou firma právnická osoba vyúčtovala žalobkyni dne 3.6.2021 částku ve výši 69.936,45 Kč, a to za opravy fasády a podhledů na objektu část obce a číslo. Faktura byla splatná dne 3.6.2021. Z příjmového dokladu soud zjistil, že tímto potvrdila firma právnická osoba, že od žalobkyně převzala dne 5.3.2021 částku ve výši 150.000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že tímto firma právnická osoba potvrdila, že dne 8.4.2021 převzala zálohu na fasádu RD část obce a číslo od žalobkyně ve výši 100.000 Kč. Z příjmového dokladu soud zjistil, že tímto firma právnická osoba potvrdila dne 6.5.2021 převzetí zálohy na fasádu RD část obce a číslo od žalobkyně ve výši 150.000 Kč. Z příjmového dokladu ze dne 20.5.2021 soud zjistil, že firma právnická osoba tímto potvrdila převzetí zálohy na fasádu RD část obce a číslo od žalobkyně ve výši 100.000 Kč. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ke dni 22.2.2021 soud zjistil, že žalovaný má registrováno živnostenské oprávnění pod bodem 1, a to zednictví od 2.9.1992 na dobu neurčitou a pod bodem 2 provádění staveb, jejich změn a odstraňování od 27.1.2003 na dobu neurčitou.

6. Z fotografií na č.l. 36, 37 soud zjistil, že takto byla nemovitost prezentována realitní kanceláří při prodeji. Na fotografiích na č.l. 49 až 54 spisu jsou podrobně zadokumentovány fotografie poškození nemovitosti. Stejně tak na fotografiích na č.l. 102 až 108 spisu jsou zadokumentovány poškození nemovitosti (opadávání omítky, zatékání a hnití dřevěných částí).

7. Výslechem svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, matky žalobkyně soud zjistil, že svědkyně žije od počátku v předmětném domě v část obce s žalobkyní. Dům koupila žalobkyně v roce 2013. Uvedla, že o rozsahu poškození se dozvěděly při opravě střechy v roce 2018, tehdy byl rovněž zpracován znalecký posudek Ing. anonymizováno. Přišli za nimi řemeslníci jim ukázat, co po odkrytí střešních tašek zjistili. Celé to tam bylo prohnilé. Oprava střechy probíhala od srpna do října roku 2018. Konkrétně byla zjištěna hniloba dřevěných trámů, nejvíce u jednoho vikýře. Již dříve žalobkyně a svědkyně pozorovaly zatékání do domu, a to na různých místech. Poté jim zateklo výrazněji do ložnice. To bylo podmětem, proč začaly v roce 2018 řešit opravu střechy. Svědkyně uvedla, že zatékání za omítku a oprýskání fasádních barev si nevšimla, nicméně toto všechno jim bylo řečeno při opravě té střechy v roce 2018, stejně tak otázka mechů a plísní. O hnilobě dřevěného podbití se žalobkyně a svědkyně dozvěděly poté, co byla sundána střecha. Poté bylo jasné, že je nutné to vyměnit. Svědkyně dále uvedla, že prvních problémů se stavbou si všimla v létě roku 2014. Schválně nemalovaly, objevovaly se postupně malinké skvrnky, domnívaly se, že to může být náhodou, vždycky to bylo jedno a poté jiné místo, nejvíce v předsíni, což byl malý přístavek. Nijak to svědkyně ani žalobkyně neřešily, vždycky to uschlo. To, že je něco špatně se střechou, je napadlo po zimě roku 2017 2018, kdy jim zateklo do ložnice, což bylo opravdu hodně vidět. Svědkyně uvedla, že s panem žalovaným komunikovala od začátku, nějaké věci jí slíbil, ale o domě s ním nekomunikovala. Svědkyně uvádí, že komunikace ohledně domu s žalovaným vázla, vůbec jí nebral telefony, takže s ním o tom nijak nemluvila. Dopis mu neposlala. Až v roce 2017 2018, po opravě střechy vyvstala nutnost věc nějak řešit. Zaslaly žalovanému předžalobní výzvu. Původně měly v úmyslu s žalobkyní řešit pouze nároky z vadného plnění, konkrétně co se týče opravy střechy. Toto řízení bylo vzato zpět, a až poté podaly žalobu na náhradu škody, což je důvod, proč nepodaly žalobu dříve. Svědkyně se domnívá, že musely být prokázány náklady, tedy že musí být provedena oprava a až jsou vyčísleny náklady škody, pak teprve je možné to řešit soudní cestou. Nejdříve tedy shromáždily peníze a pak nemovitost rekonstruovaly. Výpověď svědkyně byla vnitřně konzistentní, věrohodná, v souladu s ostatními provedenými listinnými důkazy.

8. Pro nadbytečnost a z důvodu procesní ekonomie soud neprovedl výslech Ing. jméno příjmení a důkaz jím zpracovaného znaleckého posudku a výslechem svědka jméno příjmení. Dále soud neprovedl důkaz zpracováním znaleckého posudku ke zjištění existence vad v době předání nemovitosti a zjištění okamžiku vzniku škoda a příčinné souvislosti.

9. Po takto provedeném dokazování, kdy soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.) učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

10. Žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávají uzavřeli dne 8.8.2013 kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti v k.ú. část obce, a to pozemek par. č. st. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 349 m2, součástí pozemku je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, jiná stavba na pozemku par. číslo; pozemek par. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 129 m2, součástí pozemku je stavba adresa rodinný dům; pozemek par. číslo zahrada o výměře 678 m2, to vše se všemi součástmi a příslušenstvím zapsané v k.ú nemovitostí na list vlastnictví vedeném pro katastrální uzemí, územní celek a okres okres, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, stát. instituce (dále jen předmětné nemovitosti). Předmětné nemovitosti byly žalovaným žalobkyni předány dne 4.9.2013. Již v průběhu roku 2014 se začaly objevovat vady nemovitosti. Žalovaná nároky z vadného planění uplatnila v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 204/2018. Žalobu v tomto řízení vzala zpět a řízení bylo pravomocně zastaveno. Žalobkyni vznikla následkem vadného plnění žalovaného škoda. Podanou žalobou se domáhá nahrazení majetkové újmy vzniklé následkem porušení právní povinnosti žalovaného, neboť vadné plnění bylo příčinou vzniku škody a na majetku žalobkyně ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.8.2005, sp.zn. 25 Cdo 1612/2004. Konkrétně mělo dojít ke čtyřem škodným událostem, a to 1) zvlhnutí stavebních konstrukcí vikýřů ve střeše, opadání zdiva pod střechou, porušení omítky pod střechou, hniloba dřevěných trámů; 2) zatečení vody a kondenzátu do koupelny v prvním patře domu, promrzání stropu koupelny, plíseň zdiva; 3) oprýskání fasádní barvy, potečení fasády vodou ze střechy, mechy a plíseň na obvodovém zdivu z venkovní strany, svislé trhliny fasády; 4) hniloba dřevěného podbití podhledů pod střešním pláštěm. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že žalobkyně se dozvěděla o již vzniklé škodě v průběhu roku 2018, kdy byla provedena oprava střechy předmětné nemovitosti, dozvěděla se o povaze škody, jejím rozsahu, a rovněž jí v té době bylo známo, kdo za škodu odpovídá. Tyto skutečnosti jsou rozhodné pro posouzení počátku běhu subjektivní lhůty žalobkyně k uplatnění práva na náhradu škody. Soud v souladu s názorem obsaženým v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 477/2001 ze dne 30.4.2002 vycházel při posuzování otázky, kdy se poškozená dozvěděla o škodě z prokázané vědomosti poškozené o vzniklé škodě. Tato se opírá jednak o tvrzení samotné žalobkyně, svědeckou výpověď její matky, která uvedla, že o škodách se dozvěděly v plném rozsahu při odkrytí střešní krytiny a provádění opravy střechy v období srpna až října roku 2018 a rovněž v roce 2018 při vypracování znaleckého posudku znalcem Ing. jméno příjmení. Tehdy byl zjištěn druh a rozsah majetkové újmy a bylo možno jí vyčíslit v penězích, a tedy právo na náhradu škodu bylo možno uplatnit u soudu.

11. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jejich účinnosti.

12. Dle ust. § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dopěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se dozvěděla o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, a to v tom rozsahu, že se dozvěděla o újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivně vyčíslit v penězích, že lze právo na její náhradu důvodně uplatnit u soudu, nejpozději do konce roku 2018, tedy do 31.12.2018. Dvouletá subjektivní promlčecí lhůta marně uplynula dne 31.12.2020. Žalobkyně uplatnila nároky na náhrad škody u soudu až na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. podáním ze dne 3.4.2022. Žalovaný podáním ze dne 6.4.2022 namítl promlčení nároků žalobkyně na náhradu škody ve dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě. Dle soudní praxe (R 29/1983) dovolá-li se dlužník odůvodněně námitky promlčení, soud žalobu zamítne, aniž by zkoumal, zda uplatněné právo věřitele existuje či nikoli. Vychází přitom z toho, že pokud je uplatněné právo – pohledávka skutečně promlčeno, byla by stejně žaloba zamítnuta (prevalence principu procesní úspornosti – ekonomie). Toto je praktické zejména při uplatnění práva na náhradu škody, kde se soud po vznesení námitky promlčení již nemusí zabývat ani základem odpovědnosti za škodu ani výší škody.

14. S ohledem na shora uvedené soud po zjištění rozhodných skutečností, a to kdy se žalobkyně dozvěděla o škodě, jejím rozsahu a skutečnosti, kdo je za škodu odpovědný, a zároveň že od okamžiku, kdy mohl být rozsah škody zjištěn např. znaleckým posudkem uplynula promlčecí lhůta subjektivní v délce 2 roky, zamítl z důvodu procesní neefektivnosti další důkazní návrhy účastníků a žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. K námitkám žalobkyně soud uvádí, žalobkyně namítla rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. Na výzvu soudu však neuvedla žádné okolnosti, které by tento závěr odůvodňovaly. Žalovaný uzavíral smlouvu jako fyzická osoba nepodnikající, není tedy podepřen názor žalobkyně, že by se jednalo o odborníka či dodavatele a že by žalobkyně zasluhovala zvýšenou právní ochranu v právním vztahu založeném kupní smlouvou o prodej předmětných nemovitostí. Naopak žalobkyně ve smlouvě deklarovala, že se se stavem převáděných nemovitostí seznámila. Z jejích tvrzení i ze svědecké výpovědi jméno celé jméno žalobkyně vyplývá, že po dobu několika let, kdy jí bylo známo, že nemovitost trpí vadami, tyto nijak neřešila, mnohých si ani nevšimla, neuplatněním nároku z vadného plnění si sama žalobkyně přivodila následek uplynutí prekluzivní lhůty a pozbytí těchto nároků. A zároveň neřešením vad nemovitosti zanedbala svou prevenční povinnost a vznikla škoda na nemovitosti v rozsahu, který by nebyl nutný, kdyby žalobkyně řádně a včas uplatnila nároky z vadného plnění. Není správný závěr žalobkyně, že je nutno čekat na opravy, nejpozději v roce 2018 při odkrytí střešní krytiny bylo možno znaleckým posudkem zjistit rozsah a vyčíslit škodu, která na nemovitosti v důsledku vad stavby vznikla (dle závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1510/2019). Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalovaný nějakým svým jednáním zapříčinil prodlení žalobkyně. Naopak pokud je pravdou, jak tvrdí žalobkyně, že žalovaný s žalobkyní nekomunikoval, a to od roku 2014, pak bylo na žalobkyni, aby řádně a precizně uplatnila své nároky u soudu, neboť nelze spoléhat na dosažení dohody s žalovaným, který je nekontaktní, nelze čekat, že bude jakýmkoli způsobem kompenzovat žalobkyni její nároky. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaný způsobil škodu úmyslně, k tomu soud dodává, že tato skutečnost nebyla prokázána, nebyl prokázán úmysl žalovaného žalobkyni škodu způsobit, nebyla prokázána ani skutečnost, že by žalovaný nejednal poctivě. Pokud by žalobkyně uplatnila své nároky včas, lze se domnívat, že by mohla být úspěšná.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 89.588,40 Kč. Tato částka sestává (tarifní hodnota věci 397.221 Kč) ze 4 úkonů právní služby po 9.900 Kč, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu ze dne 17.12.2020, ze dne 14.4.2021, jednání u soudu dne 10.11.2021) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále (tarifní hodnota věci 616.875 Kč) ze 3 úkonů právní služby po 9.900 Kč, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (písemné podání soudu ze dne 6.4.2022, jednání u soudu dne 23.5.2022, 21.9.2022) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 15.548,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.