119 C 295/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Skripovou ve věci žalobce:a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o zaplacení 50 328,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 50.328,90 Kč spolu s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 1.12.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 3.300 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 50.328,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem id 2/3 nemovitých věcí, a to pozemku p.č. , Anonymizováno, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 179 m2, p.č. , Anonymizováno, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 125 m2 a pozemku p.č. , Anonymizováno, /11 ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 43 m2, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen předmětné pozemky). Žalovaný je vlastníkem id 1/3 předmětných pozemků. Na pozemcích p.č. , Anonymizováno, /32 a p.č. , Anonymizováno, /33 v k.ú. , adresa, se nachází zelené plochy mezi bývalým průmyslovým areálem společnosti , Anonymizováno, a komunikací , Anonymizováno, . Tyto pozemky užívá výlučně žalovaný jako plochy určené územním plánem města , Anonymizováno, pro umístění dopravní infrastruktury. Na pozemku p.č. , Anonymizováno, /11 se nachází veřejně přístupná místní komunikace, kterou rovněž výlučně užívá žalovaný. Žalovaný tak činí nad rámec svého spoluvlastnického podílu, činil tak v období od 1.12.2018 do 31.7.2021, neposkytl žalobci jako většinovému vlastníkovi žádnou náhradu. Za předchozí období od 1.12.2016 do 30.11.2018 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání ze dne 19.11.2018 na základě které žalovaný zaplatil žalobci náhradu za užívání předmětných nemovitostí. Žalobce vyzval následně žalovaného dne 14.7.2021 k vydání bezdůvodného obohacení za následující období (1.12.2018 do 31.7.2021) ve výši 50.999,70 Kč, žalovaný však dosud žalobci nezaplatil ničeho. Při jednání soudu dne 30.9.2024 změnil žalobce svá tvrzení tak, že na pozemcích p.č. , Anonymizováno, /32 a p.č. , Anonymizováno, /33 se nachází stoka spravovaná , Anonymizováno, .s. Vlastníkem této stavby je žalovaný. V linii kanalizačních staveb se nachází ochranné pásmo, které brání využití pozemku. Stavba kanalizace byla zbudována v letech 1981-1984. Žalobce byl již tehdy vlastníkem předmětných pozemků na základě rozhodnutí o dědictví ze dne 13.2.1978, nikdy však o stavbě nebyl nijak informován. Stavba nebyla v souladu s platnou legislativou, nejedná se o legální stavby, žalovaný by měl proto žalobci za jejich užívání platit částku, která odpovídá přesně již dříve žalované částce. Podáním ze dne 31.1.2025 žalobce svá tvrzení doplnil tak, že nárok žalobce není promlčen, neboť náhrada dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona umožňuje dohodnout si plnění opakované, případně sjednání renty. Novelizace provedena zákonem č. 182/2024 Sb., text ust. § 59a výrazně pozměnila a určila možnost náhradu čerpat pouze jednorázově. Před datem účinnosti novely, tedy do 31.7.2024, což je i posuzovaný případ, bylo možno dohodnout se na jakékoliv formě náhrady za užívání pozemku, následně od 1.8.2024 přichází v úvahu již náhrada jednorázová. Žalobce dále tvrdí, že v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 217 C 67/2016 uplatňoval vůči žalovanému svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání týchž předmětných pozemků za období od 1.12.2014 do 30.11.2016, přičemž v tomto jednání byl uzavřen smír. Podáním ze dne 10.8.2017 se žalobce výslovně zmiňuje a uvádí, že předmětnou finanční částku požaduje i z důvodu, že jsou pozemky využívány k obhospodařování veřejného statku, a to vedení, údržby a oprav kanalizační stoky. V tomto řízení strany uzavřely smír, a žalobci tak byla poskytnuta náhrada za užívání pozemků za období od 1.12.2014 do 30.11.2016, za navazující období od 1.12.2016 do 30.11.2018 byla žalobci poskytnuta náhrada žalovaným uzavřením dohody ze dne 19.11.2018. Tímto smírem a shora označenou dohodou žalovaný uznal nároky žalobce na náhradu za užívání předmětných pozemků žalovaným a rovněž nárok na kompenzaci ve smyslu ust. § 59a vodního zákona. Nárok žalobce tedy není promlčen, v tomto řízení se žalobce domáhá plnění, které již dříve uplatnil za předchozí období, nyní za období od 1.12.2018 do 30.11.2021 ohledně kterého dosud nedošlo mezi stranami k dohodě.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznává. Tvrdí, že žalobci žádnou náhradu za omezení vlastnického práva dle ust. § 59a vodního zákona neposkytl. Co se týče období od 1.12.2014 do 30.11.2016 na základě soudního smíru, který byl schválen usnesením Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 217 C 67/2016 a co se týče dohody za období od 1.12.2016 do 30.11.2018, na základě dohody o narovnání ze dne 19.11.2018 nebyl uplatněn nárok žalobce z titulu vodního zákona. Vůči nároku žalobce vzneseném v tomto řízení žalovaný vznesl námitku promlčení. Dne 1.1.2014 nabyla účinnosti novela vodního zákona provedená zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Citovaná novela doplnila do vodního zákona přechodné ustanovení, dle kterého nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Jelikož v uvedené lhůtě mezi účastníky k dohodě nedošlo, žalobce měl od 2.1.2016 možnost obrátit se na soud s návrhem na určení výše náhrady. Tříletá promlčecí lhůta uplynula 2.1.2019, řízení v předmětné věci bylo ovšem zahájeno až 30.11.2021. Žalobcův nárok je tedy zcela promlčený.

3. Mezi účastníky byla nesporná a soud vzal za svá (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato skutková tvrzení účastníků:Žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemků p.č. , Anonymizováno, /32 a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , v rozsahu id 2/3, žalovaný je vlastníkem shora označených pozemků v rozsahu id 1/3; přes pozemky p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, vede liniová stavba kanalizace; pozemky p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jsou zarostlé náletovými dřevinami; žalobce nabyl předmětné pozemky rozhodnutím o dědictví ze dne 13.2.1978; stavba zahrnuje dvě odpadní roury, a to splaškovou a dešťovou, které vedou paralelně vedle sebe.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:Z předžalobní výzvy ze dne 14.7.2021 se podává, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od 1.12.2018 do 31.7.2021 a to s odůvodněním, že na pozemcích se nachází zelené plochy a dále veřejně přístupná místní komunikace. Dle doručenky do datové schránky předžalobní výzva byla žalovanému doručena 21.7.2021. Z dohody o narovnání z 8.11.2021 se podává, že žalovaný uzavřel s žalobcem dohodu o narovnání, jejímž předmětem jsou jiné pozemky ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, které nadužívá žalovaný. Z dohody o narovnání ze dne 19.11.2018 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným se podává, že tato dohoda byla uzavřena ohledně týchž předmětných pozemků, žalovaný vydal žalobci bezdůvodné obohacení za nadužívání za období od 1.12.2016 do 30.11.2018. Žalovaný v bodě II. 2 dohody uvedl, že považuje nároky žalobce za sporné, neboť žalovanému nevzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu za užívání pozemků, které jako veřejný statek užívá blíže neurčený počet osob. Dohodu uzavřel z důvodu, aby předešel zahájení dalšího soudního jednání. Dle emailu zaslaného pracovnicí žalovaného zástupci žalobce dne 18.10.2021 se podává, že žalovaný vzal na vědomí předžalobní výzvy žalobce a že byla schválena dohoda o narovnání. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobci finanční náhradu z titulu bezdůvodného obohacení. Dle informace o pozemku p.č. , Anonymizováno, /33 k.ú. , adresa, , výměra 125 m2, způsob využití jiná plocha, ostatní plocha, se podává, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu id 1/3, žalobce je podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu id 2/3 pozemku. Z informace o pozemku p.č. , Anonymizováno, /32 se podává, že tento pozemek v k.ú. , adresa, má výměru 179 m2, způsob využití pozemku jiná plocha, ostatní plocha. Žalobce je spoluvlastníkem pozemku o velikosti podílu id 2/3, žalovaný je podílovým spoluvlastníkem tohoto pozemku o velikosti podílu id 1/3.

5. Z žádosti o sdělení informace ze dne 24.7.2024 zástupce žalovaného, tento žádá o sdělení informací týkající se předmětných pozemků, konkrétně v tom smyslu, zda se zde nachází kanalizační potrubí, a to kanalizační stoka na dešťovou vodu a kanalizační stoka na splaškovou vodu. Tyto údajně provozují , právnická osoba, ., žádá o sdělení, kdy byly tyto stoky konkrétně vybudovány. Dle rozhodnutí , Anonymizováno, vodního a lesního hospodářství a zemědělství ze dne 1.4.2011, sp. zn. , č. účtu, se podává, že na vymezené stavby se vztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích, jednou z vymezených staveb je stavba , adresa, výstavba kanalizačního sběrače , Anonymizováno, . Dle rozhodnutí , Anonymizováno, z 28.9.1984 bylo rozhodnuto o povolení k užívání kanalizačního sběrače , adresa, dešťová sekce. Z rozhodnutí , Anonymizováno, z 13.3.1981 se podává, že bylo povoleno užívání stavby splaškové větve kanalizačního sběrače , adresa, a byly vzaty na vědomí drobné odchylky od ověřené a schválené dokumentace. Dle sdělení , Anonymizováno, , a.s. ze dne 13.8.2024 ohledně předmětných pozemků (, Anonymizováno, /32 a , Anonymizováno, /33), tyto pozemky jsou dotčeny uložením kmenové kanalizační stoky „, Anonymizováno, /2430“ dešťové kanalizace pro veřejnou potřebu včetně , Anonymizováno, ochranného pásma, dle kterého je v šíři 3,5 m vodorovně od vnějšího líce stěny potrubí kmenové kanalizační stoky a kmenové kanalizační stoky „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, “ splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu včetně jejího ochranného pásma v šíři 3,5 m vodorovně od vnějšího líce stěny potrubí kmenové kanalizační stoky. Tyto kanalizace jsou v provozování , Anonymizováno, , a.s. Dle sdělení , Anonymizováno, , a.s. z 9.9.2024 na žádost zástupce žalobce byla zástupci žalobce zaslána rozhodnutí o poskytnutí k povolení k výstavbě a rozhodnutí o provozování předmětné kanalizace. Dle rozhodnutí Národního výboru města Brna č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /78-Za/K bylo rozhodnuto o udělení povolení k výstavbě předmětné kanalizace.

6. Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci.

7. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný je podílovým spoluvlastníkem o velikosti id 1/3 a pozemku p.č. , Anonymizováno, /11 o výměře 43 m², ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 32 o výměře 179 m², ostatní plocha, jiná plocha a pozemku p.č. , Anonymizováno, /33 o výměře 125 m², ostatní plocha, jiná plocha. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků o velikosti spoluvlastnického podílu id 2/3. Žalobce nabyl vlastnictví k předmětným pozemkům na základě rozhodnutí o dědictví D 476/1977 ze dne 13.2.1978. Dva z předmětných pozemků, a to pozemek p.č. , Anonymizováno, /32, a p.č. , Anonymizováno, /33 jsou dotčeny uložením kmenové kanalizační stoky „, Anonymizováno, “ dešťové kanalizace pro veřejnou potřebu včetně jejího ochranného pásma a kmenové kanalizační stoky „, Anonymizováno, “ splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu včetně jejího ochranného pásma. Tyto dvě kmenové kanalizační stoky jsou v majetku žalovaného a v provozování , Anonymizováno, , a s. Kmenové stoky F byly vybudovány pro odvodnění sídlišť , adresa, v letech 1978–1981.

8. Řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 217 C 67/2016 mezi týmiž účastníky bylo zahájeno dle 1.12.2016. Jeho předmětem byl nárok žalobce z titulu podílového spoluvlastníka na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného za nadužívání (týchž předmětných pozemků). Žalobce argumentoval, že na pozemcích p.č. , Anonymizováno, /33 v k.ú. , adresa, se nachází zelené plochy mezi bývalým průmyslovým areálem společnosti , Anonymizováno, a komunikací na , adresa, , tyto plochy jsou plochami určenými pro dopravu, pro výstavbu komunikací, veřejná prostranství místního významu a jako rezervní plochy pro dopravu lemující komunikaci. Žalobce se dále domáhal náhrady za pozemek , Anonymizováno, /11 v k.ú. , adresa, , na kterém se nachází veřejně přístupná místní komunikace a i tento pozemek je užíván jako veřejné prostranství. Podáním soudu ve věci 217 C 67/2016, dne ze dne 10.8.2017 žalobce v bodu I. odstavec 5 uvádí, že dle šetřením na místě samém a nahlédnutím do katastru nemovitostí byly předmětné pozemky využívány k obhospodařování veřejného statku, a to vedení, údržby a oprav kanalizační stoky a zejména provozování, údržby a opravám stavby ve vlastnictví žalovaného nacházející se na pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , konkrétně se jednalo o revizní betonové šachty, podzemní kanalizace. Žalobce dále navazuje, že ze všech uvedených skutečností je zřejmé, že pozemky žalobce svým charakterem splňují atributy veřejného prostranství, jak je vymezuje platná právní úprava a jak na ně nahlíží i současná judikatura. V článku IV. tamtéž žalobce uvádí, že co se týče otázky výše bezdůvodného obohacení, jehož vydání se domáhá, vycházel při jejím výpočtu z platného cenového předpisu. Dle žaloby výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši nájemného, které by byl žalovaný povinen platit v případě existence nájemního vztahu, tedy ve výši nájemného stanoveného cenovým předpisem Ministerstva financí pro pozemky nesloužící nájemci k podnikání. Řízení ve věci 217 C 67/2016 skončilo smírem ze dne 13.11.2017, který nabyl právní moci 14.11.2017. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit určitou částku odpovídající užívání spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného za dobu od 1.12.2014 do 30.11.2016 s tím, že žalovaný měl předmětné pozemky užívat jako veřejné prostranství, a to aniž by měl s žalobcem uzavřenou platnou nájemní smlouvu a aniž by za jejich užívání žalobci čehokoliv platil.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná v celém rozsahu. Zákonem č. 303/2013 Sb., bylo zavedeno do právní úpravy vodního zákona ustanovení § 59a, dle kterého vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1.1.2002 a jeho užívání. Novelizací provedenou zákonem č. 182/2024 Sb., byl text ustanovení § 59a vodního zákona významně pozměněn, když jeho nové znění zní: vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1.1.2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55, odstavec 1 tohoto zákona. Ustanovení § 59a vodního zákona koncipovalo speciální nárok na jednorázovou náhradu poskytovanou vlastníku pozemku za jeho zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1.1.2002 potlačuje aplikovatelnost obecné úpravy bezdůvodného obohacení (k tomu srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.4.2017 sp.zn. 28 Cdo 2880/2016). Pro okamžik vybudování díla je rozhodný moment jeho kolaudace. Dle vodního zákona je kanalizace i vodovodní potrubí vodním dílem. Žalobce jako spoluvlastník pozemku, na němž se vodní dílo ve vlastnictví žalovaného nachází, je povinen za náhradu strpět na svém pozemku toto vodní dílo, které bylo vybudováno před 1.1.2002, včetně jeho užívání. Žalobce tedy splňuje předpoklady stanovené § 59a vodního zákona, kdy na pozemku, který spoluvlastní, se nachází cizí vodní dílo, toto vodní dílo bylo zřízeno před 1.1.2002. Vodní dílo bylo zřízeno bez dohody s žalobcem a za strpění užívání vodního díla nebyla žalobci poskytnuta finanční náhrada. Dle názoru soudu žalobce v období od 1.1.2014, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodách, kterou bylo zavedeno stanovení § 59a a tedy povinnost vlastníků strpět za náhradu na vlastním pozemků vodní dílo, do 1.1.2016 nezahájil jednání s vlastníkem vodního díla a nevznesl svůj nárok na poskytnutí náhrady. K 1.1.2016 uplynula lhůta, během které se měli vlastníci pozemků a vodního díla dohodnout. Následně od 2.1.2016 byla založena pravomoc soudu spor stran o výši náhrady vyřešit. Vodní zákon neobsahuje speciální úpravu promlčení, použije se proto obecná úprava občanského zákoníku, dle které platí, že obecná tříletá promlčecí lhůta začne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle závěru soudu tak právo na náhradu dle § 59a vodního zákona bylo promlčeno 2.1.2019. Soud dává za pravdu žalobci v tom smyslu, že náhrada nemusí být nutně poskytnuta jednorázově. Ústavní soud i novelizace ustanovení §59a vodního zákona připouští, že před touto novelizací bylo možné sjednat náhradu také formou opakovaných plnění či renty. Do 31.7.2024 bylo tedy možno se dohodnout na jakékoliv formě náhrady za užívání předmětného pozemku. Žalovaný vznesl námitku promlčení žalobcova nároku, a to podáním, doručením soudu dne 11.10.2024. Tvrzení žalobce o tom, že již v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 217 C 67/2016 byla řešena náhrada žalobce za strpění vodního díla na předmětných pozemku, a to pro období od 1.12.2014 do 30.11.2016, nemá oporu v provedeném dokazování, zejména z návrhu žalobce, textu smíru a způsobu určení výše náhrady sjednané stranami. Totéž platí i o dohodě stran ze dne 19.11.2018.

10. Předmětem řízení ve věci 217 C 678/2016 byl návrh žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu, že na předmětných pozemcích se nachází zelené plochy, veřejné prostranství místního významu a veřejně přístupná místní komunikace. Výše částky, která měla představovat náhradu, byla určena jako výše nájemného, které by byl žalovaný povinen platit žalobci v případě existence nájemního vztahu dle cenového předpisu Ministerstva financí pro pozemky nesloužící nájemci k podnikání. Ohledně tohoto nároku byl mezi stranami uzavřen soudní smír. V podání žalobce ze dne 10.8.2017 je výslovně zmíněno, že na dvou z předmětných pozemcích, a to , Anonymizováno, /32, a p.č. , Anonymizováno, /33 v kú. Źidenice se nachází kanalizační stoky a stavby sloužící k jejich provozování a údržbě. Nicméně nejednalo se o vznesení nároku žalobce na stanovení náhrady ve smyslu ustanovení § 59a vodního zákona.

11. Dle ustanovení § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen Občanský zákoník), promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v době od 1.1.2014 do 1.1.2016 žalovaný neinicioval jednání s žalobcem a ani žalobce nevznesl svůj nárok na náhradu za strpění vodního díla na svých pozemcích. Poté ve tříleté promlčecí lhůtě žalovaný nevznesl svůj nárok za strpění vodního díla na svých pozemcích vůči žalovanému u soudu. Neučinil tak v řízení vedeném pod sp. zn. 217 C 67/2016 a tento nárok nebyl ani předmětem dohody o narovnání uzavřené mezi stranami dne 19.11.2018, kdy předmětem této dohody bylo vypořádání bezdůvodného obohacení, jenž mělo žalovanému vzniknout užíváním ideální 2/3 pozemků jako veřejného prostranství za období od 1.12.2016 do 30.11.2018. Nárok žalobce na přiznání náhrady za strpění vodního díla na předmětných pozemcích byl tak promlčen dne 2.1.2019, žaloba v této věci byla podána dne 30.11.2021, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému příslušná náhrada nákladů řízení v částce 3 300 Kč. Sestávají z 11 úkonů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 a 2 odst. 3 vyhlášky § 254/2015 Sb (3x písemné podání ve věci: 14.2.2022, 11.10.2024 a 10.3.2025, 4x příprava na jednání a 4x účast na jednání dne 26.6.2024, 30.9.2024, 3.2.2025 a 17.3.2025).