119 C 63/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2.458 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.458 Kč spolu s 9% zákonným úrokem z prodlení od 28.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám advokáta žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 2.458 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nezaplacených úhrad za služby třetích stran při poskytování veřejně dostupných služeb komunikací a nezaplacených úhrad za koncové zařízení, které se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných splátkách. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny účastnické smlouvy, a to smlouva číslo číslo jejíž nedílnou byla kupní smlouva a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Předmětem smluv byl ze strany žalobce závazek poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací. Žalovaný se zavázal platit za tyto služby žalobci ceny dle vyúčtování ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu kupní, jejímž předmětem bylo koncové zařízení, kterou se žalobce zavázal uhradit formou splátek, které hradil rovněž v rámci jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, přestal za poskytnuté služby třetích stran platit úhradu, rovněž přestal hradit jednotlivé splátky za koncové zařízení, tím porušil své smluvní povinnosti. Žalovaný konkrétně neuhradil vyúčtování číslo ze dne 13.11.2018 splatné dne 27.11.2018 ve výši 2.200 Kč, vyúčtování číslo ze dne 6.7.2018 splatné dne 20.7.2018 ve výši 158 Kč, vyúčtování číslo ze dne 6.8.2018 splatné dne 20.8.2018 ve výši 100 Kč. Žalobce využil svého práva a předepsané splátky žalobce zesplatnil a zbývající neuhrazené splátky za koncové zařízení zesplatnil. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci částku 2.458 Kč, která představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 150 Kč a součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 2.300 Kč. Přes výzvu žalobce ze dne 7.1.2020 žalovaný dosud žalobci neuhradil ničeho. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, která měla náležitosti stanovené ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací (dále jen ZEK) a je tedy platná. Na základě této smlouvy byl žalobce povinen poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný za tyto služby platit (ust. § 64 odst. 1 ZEK). Žalovaný tuto povinnost nesplnil, resp. bylo na něm, aby prokázal opak, což neučinil. Účastníci zároveň uzavřeli v projednávané věci kupní smlouvu dle ust. § 2076 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). Předmětem této smlouvy byl prodej movité věci žalovanému, za nichž se zavázal zaplatit žalobci kupní cenu. Splatnost byla stanovena ve splátkách a strany si sjednaly ztrátu této výhody pro případ neplacení včas. K takové skutečnosti došlo, následně žalobce využil svého práva a vyúčtoval žalovanému zbylou dlužnou částku. Tím, že žalovaný neuhradil dluh čas, dostal se do prodlení dle ust. § 1968 občanského zákoníku a žalobci vznikl nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení nezpochybnil tvrzení žalobce, nezpochybnil pravost ani pravdivost listinných důkazů žalobcem předložených. Soud žalobci v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost dluh uhradit ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.