13 C 105/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Pitrunem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; anonymizováno adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; jméno jméno, anonymizováno dne datum bytem adresa o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.500 Kč od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum byl proveden odtah vozidla anonymizováno, registrační značka z ulice ulice v obec, neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, na které mělo být provedeno blokové čištění. Ke dni odtahu byla provozovatelem vozidla žalovaná. Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem v celkové výši částka. Žalovaná byls vyzván k zaplacení žalované částky, ovšem svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatňovaný žalobcem má za neoprávnění. Dle žalované jí bylo žalobcem sděleno, že pohledávka bude stornována. Dále uvedla, že pozemní komunikace nebyla řádně označena v zákonné lhůtě, nejméně sedm dnů před provedením blokového čištění. Je nepravděpodobné, že bylo s vozidlem manipulováno, protože stálo na stejném místě jako před tvrzeným odtahem. Žalobkyně požadovala fotografie prokazující odtah, ty jí však nebyly poskytnuty. Zaměstnanci žalobce jí dávali protichůdné informace.

3. Žalobce v doplnění žaloby uvedl, že dopravní značení bylo umístěno v souladu se zákonem, nejméně 7 dní před blokovým čištění a dále by zveřejněno na úřední desce, jako opatření obecné povahy. Provedení odtahu prokazují pořízené fotografie.

4. Žalovaná v dalším vyjádření zopakovala svá stanoviska a uvedla, že listinné důkazy předložené žalobcem neprokazují, že ulice byla řádně označena.

5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a z předložených listin dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Soud zjistil z pověření správce místních komunikací, že žalobce pověřil správou místních komunikací právnická osoba, včetně provádění odtahů vozidel a za tuto činnost se zavázal příkazníkovi hradit odměnu dle příkazní smlouvy. Protokolem o odtažení vozidla číslo fotografiiemi odtaženého vozidla, bylo zjištěno, že dne datum byl proveden odtah vozidla anonymizováno, registrační značka z ulice ulice v obec, jelikož vozidlo tvořilo překážku pro blokové čištění. Z karty vozidla bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla byla v rozhodné době žalovaná. Z předžalobní výzvy ze dne datum a přiložené doručenky bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky a dále byla upozorněna, že v případě nezaplacení může dojít k soudnímu vymáhání dluhu. Z provozního deníku právnická osoba a předložené fotodokumentace soud zjistil, že ulice byla dne datum opatřena dopravním značením zákaz stání pro den datum, že předmětné vozidlo se na ul. ulice nacházelo a byl u něj proveden úkon spočívající v jeho dočasném přemístění ze zákazu státní.

7. Zjištěné skutkové okolnosti pak soud podřadil pod následující právní normy.

8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se komunikace nachází. Dle odstavce 3 téhož ustanovení může vlastník převést výkon správy komunikace převést na třetí osobu.

9. Na základě ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích je provozovatel vozidla povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

10. Ustanovení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. stanoví, že řidič je povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

11. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ten, kdo způsobuje překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit. Neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace. Podle odstavce 4 téhož ustanovení, je-li překážkou provozu na pozemních komunikacích vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie. Vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele.

12. Podle ustanovení § 19a odst. 4 písm. a) platí, že bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení.

13. Dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 1970 zákon č. 89/2012 Sb., o. z. ocitne-li se dlužník v prodlení s plněním má věřitel právo požadovat po dlužníku zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na místní komunikaci v ulici ulice, obec, bylo na pokyn oprávněné osoby odtaženo vozidlo anonymizováno, registrační značka, neboť tvořilo překážku pro blokové čištění. Provozovatelem vozidla byla v rozhodné době žalovaná. Pokyn k odtahu byl dán v souladu s dikcí § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., osobou oprávněnou a odtah vozidla byl proveden správcem místní komunikace na základě pověření žalobcem. Správce místní komunikace vydal o odtahu vozidla protokol, který obsahuje požadavek na zaplacení žalované částky a žalovanou vyzval k úhradě této částky. Provozovatele vozidla zde stíhá objektivní povinnost k náhradě škody dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., která je rovna vzniklým nákladům na odtah vozidla (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dn 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007). Tvrzení žalované, že zpětný odtah vozidla nebyl proveden, soud nepovažoval za pravdivé, neboť z fotodokumentace předložené žalobcem je viditelné, že vozidlo, ač stojící ve stejném prostoru jako před zpětným odtahem, je po provedení odtahu jinak natočeno, tedy není v totožné poloze. K námitce, že ulice nebyla včas označena dopravním značením, žalovaná neoznačila žádné důkazy. Naopak z listin předložených žalobcem vyplývá, že ulice ulice byla označena dopravním značením 7 dní před provedeným odtahem, tedy v souladu se zákonem. Proto soud dospěl k názoru, že žaloba je důvodná.

16. Soud nevyžadoval záznamy telefonních hovorů, jak navrhovala žalovaná, neboť tyto hovory nemohly nijak napomoct ke zjištění toho, zda byl odtah proveden a zda byla ulice řádně označena dopravním značením.

17. Žalovaný se dostal do prodlení se splněním své povinnosti, a proto žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem, ale pouze paušální náhradu hotových výdajů jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky číslo. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2396/09, jenž odpovídá i nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2984/09. U žalobce jako statutárního města lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k tomu, aby mohl a byl schopen v dostatečné míře hájit svá práva a zájmy, navíc v takto bagatelních a skutkově jednoduchých věcech bez toho, aby musel využívat služeb advokátů. Odměnu advokáta tak nelze považovat za účelně vynaložený náklad k hájení práv žalobce. V projednávané věci byl žalobce plně úspěšný a učinil celkem tři úkony dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za které soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů, a to zaslání předžalobní upomínky, za podání žalobního návrhu a za podání ze dne datum tedy 3 x částka, celkem částka. Dále žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.