13 C 134/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Mgr. Zity Bouškové a Mgr. Nory Doušové ve věci žalobkyně: titul celé jméno žalobkyně titul za jménem , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: název žalované , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 1 000 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 1 000 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 30. 8. 2019 domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit jí částku 1 000 000 Kč, a to z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy. Žalobkyně uvedla, že byla v pracovním poměru u žalované, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], kdy pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil dne 31. 8. 2016 uplynutím doby, kdy následně pracovní poměru žalobkyně u žalované nebyl prodloužen. Žalobkyně uvedla, že v roce 2016 nebyl žádný důvod neprodloužit jí smlouvu bez dalšího. Motivy žalované neprodloužit jí pracovní smlouvu hodnotila žalobkyně jako osobní a nepochopitelné vzhledem k tomu, že jí byl stanoven termín odevzdání [anonymizováno] práce ve stanovisku ke kvalifikačnímu růstu a stanovení úkolů na období 2016 - 2018, kdy tento specifický akt zadání termínu odevzdání [anonymizováno] práce je nutné vykládat ve světle § 18 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“). Jednání žalované po více než 20 letech pracovněprávního vztahu hodnotí žalobkyně jako v rozporu s dobrými mravy, jednání žalované vedlo ke zdravotním a sociálním potížím žalobkyně, jejímu znehodnocení víceleté odborné práce a k dalším negativním důsledkům. Nemajetková újma vznikla žalobkyni tím, že žalovaná ji zmařila její mnohaletou odbornou přípravu [anonymizováno], přičemž žalobkyně nebyla s tímto úkolem v prodlení, kdy tento úkol byl žalobkyni zadán přímo [anonymizována tři slova]. Důsledky neprodloužení smlouvy měly vliv na osobní, pracovní a sociální život žalobkyně, přičemž nemajetkovou újmu vyčíslila z výše průměrné tříleté mzdy u zaměstnavatele, dále z průměrné délky, po kterou žena ve věku [anonymizováno] a více let byla evidovaná jako uchazečka o práci, a jako negativní důsledky svého zdravotního stavu.

2. Na jednání soudu dne [datum] byla ze strany soudu připuštěna změna žalobního návrhu v kontextu doplňujících tvrzení žalobkyně, přičemž tato uvedla skutková tvrzení, že protiprávnost, v důsledku které rovněž vznikla žalobkyni nemajetková újma, spatřovala v jednání žalované při výběrovém řízení na pozici odborného asistenta [anonymizována čtyři slova], kdy protiprávní jednání konkrétně spatřovala v hlasování výběrové komise dne [datum], kdy jednání komise toho dne proběhlo dle [anonymizováno] výběrového řízení pro obsazování míst [anonymizováno] pracovníků [účinnost], kdy žalobkyně zpochybňovala proces výběrového řízení a namítala podstatnou vadu v průběhu řízení, v postupu výběrové komise, kdy při hlasování o výsledku výběrového řízení se 4 z 5 členů výběrové komise zdrželi hlasování a výsledek hlasování výběrové komise tedy považovala žalobkyně za nezákonný, kdy rovněž v důsledku protiprávního jednání komise od žalované vznikla žalobkyni nemajetková újma v částce 1 000 000 Kč, přičemž o příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a újmou, která vznikla žalobkyni na kariérním, osobním a sociálním životě dle žalobkyně nebyly pochybnosti. Ohledně hlasování a postupu výběrové komise rovněž poukazovala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2017, č.j. 10 As 171/2017-40. S ohledem na kariérní růst zadaný v roce 2016 až do roku 2018 měla žalobkyně tedy legitimní očekávání, že pracovní poměr za účelem dokončení [anonymizováno] práce bude prodloužen, kdy jednání žalované je tedy zcela jistě v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s poctivostí, a je rovněž zneužitím výkonu práva, kdy po více než 20 letech práce u žalované měla žalovaná rovněž, při zvážení, zda bude prodloužen pracovní poměr, zvážit situaci žalobkyně, které bylo [anonymizováno] let, měla malé dítě, jaký to bude dopad na její sociální pozici, kdy samotné ocitnutí se na trhu práce bylo pro žalobkyni nepříjemné, stresující a došlo k významnému snížení její sociální úrovně.

3. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala v plném rozsahu, kdy uvedla, že dne [datum] vyhlásila výběrové řízení na pozici asistent/asistentka nebo odborný asistent/asistentka [anonymizováno 8 slov] v [anonymizováno] na plný pracovní úvazek s nástupem od 1. 9. 2016. Žalobkyně se do výběrového řízení přihlásila, tj. o konaném výběrovém řízení věděla, bylo jí známo, že toto výběrové řízení se týká pozice, na níž dosud pracovala, a na kterou měla pracovní smlouvu do 31. 8. 2016. Žalobkyně si tedy byla vědoma, že pokračování jejího pracovního poměru u žalované je podmíněno úspěšným absolvováním výběrového řízení. Na této skutečnosti nemohla nic změnit ani skutečnost, že bylo [anonymizováno] žalované vydáno stanovisko ke kvalifikačnímu růstu a stanovený úkol na období 2016 - 2018. Žalobkyně ve výběrovém řízení před výběrovou komisí, která zasedala dne [datum], neuspěla a nebyla vybrána, přičemž o výsledku výběrového řízení byla žalobkyně informována. Ohledně hlasování výběrové komise žalovaná uvedla, že Řád výběrového řízení nezakazuje možnost, aby se člen komise zdržel hlasování, a že by tímto postupem došlo k porušení platného práva. Řád výběrového řízení tedy nestanoví, že by se člen komise nemohl zdržet hlasování. Komise měla sestavit pořadí kandidátů svým hlasováním, což učinila. Argumentace rozhodnutím Nejvyššího správního soudu je nepřípadná, protože v daném rozhodnutí se řešila povaha doktorské zkoušky, která je správním rozhodnutím, kdežto zde se jednalo o situaci z výběrové komise. Jakožto soukromoprávní orgán nevydává žádné rozhodnutí, nerozhoduje a není způsobilý založit žádná práva a povinnosti. Jejím úkolem je pouze posoudit uchazeče o pracovní místo a seřadit je podle vhodnosti, přičemž k tomuto posouzení je možné dojít také tím, že se většina členů zdrží hlasování. Žalovaná dále vznesla z opatrnosti námitku promlčení, kdy žalobkyně se dozvěděla, že s ní nebude uzavřena další pracovní smlouva dne 22. 6. 2016 a od tohoto dne jí počala běžet lhůta 3 let, která skončila 23. 6. 2019, nicméně žaloba byla podána až dne 30. 8. 2019. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že ukončení pracovního poměru nemělo vliv na možnost dokončení [anonymizováno] žalobkyně. [anonymizováno] mohla žalobkyně dokončit i bez pracovního poměru. Ze strany žalobkyně nebyla prokázána tedy jakákoliv protiprávnost jednání žalované, ať již v rozporu s dobrými mravy či jiné porušení právní povinnosti. Dále žalobkyni nemohlo vzniknout legitimní očekávání, protože cíl na roky 2016 2018 byl stanoven krátce před vyhlášením/proběhlým výběrovým řízením.

4. V dalším průběhu řízení účastníci setrvali na shora uvedených procesních stanoviscích.

5. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil dnem 31. 8. 2016 a následně nebyl prodloužen.

6. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Pracovní poměr žalobkyně u žalované byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum], kdy žalobkyně nastoupila v tentýž den na [anonymizováno 6 slov] do funkce asistent, kdy pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 14. 9. 1998 (Pracovní smlouva ze dne [datum]). Pracovní poměr byl následně prodloužen do 14. 9. 1999 (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]). Dále byl pracovní poměr prodloužen do 14. 9. 2004 (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]). Na základě Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 12. 12. 2000 žalobkyně souhlasila se svým vysíláním na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce na dobu nezbytnou (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]). Od 1. 4. 1994 se funkce asistent změnila na funkci odborný asistent, a to na základě Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]). Na základě Dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] měla žalobkyně jako odborná asistentka zajišťovat veškeré [anonymizováno] a související [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], zejména [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] pro [anonymizováno] (Dodatek pracovní smlouvy ze dne [datum]). Na základě Dodatku ze dne [datum] byl druh práce rovněž odborný asistent, zajišťující v souladu se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] veškeré [anonymizováno] a související [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] ve všech [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], zejména [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] pro [anonymizováno] (Dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum]). Na základě Dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] byl pracovní poměr prodloužen do [datum] (Dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum]). Následně byl pracovní poměr prodloužen do 30. 8. 2014 (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]), přičemž na základě dohody o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr žalobkyně u žalované prodloužen do 31. 8. 2016 (Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]).

8. Ze Stanoviska ke kvalifikačnímu růstu a stanovení úkolů na období 2016 – 2018 ze dne [datum] podepsaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], tehdejší [anonymizováno] (č. l. 34) soud zjistil, že: za 1) [anonymizováno] souhlasila s hodnocením, vytkla nesplnění [anonymizováno] plánu pro rok 2015 s [anonymizována čtyři slova]“ ([anonymizováno]), za 2) stanovila žalobkyni [anonymizováno] činnost – minimálně dvě [anonymizováno] za kalendářní rok - [anonymizováno], přičemž výsledek [anonymizováno] mohlo být nahrazeno výsledkem jiného druhu vyššího bodového hodnocení [anonymizováno]. Dále [anonymizováno] stanovila zahájení [anonymizováno] řízení nejpozději do [datum] v bodě Kariérní růst a dále dala ke zvážení realizaci minimálně tříměsíční zahraniční stáže [anonymizována dvě slova] v členském státu EU (s výjimkou [země]). Z vyhodnocení růstu za rok 2013 (č. l. 72) soud zjistil, že příprava na [anonymizováno] práci byla přerušena u žalobkyně nástupem na mateřskou dovolenou. V [anonymizováno] oblasti žalobkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], dále [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a dále [anonymizována dvě slova]. Měla zájem o [anonymizována dvě slova], měla [anonymizována dvě slova], za dané období měla uspořádat v [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]. Závěr [anonymizována dvě slova] byl – pokračovat v zajištění předpokladu pro [anonymizována dvě slova] v oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] – horizont 2016 – 2017. Z přípisu žalobkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 16. 6. 2016 (č. l. 74) soud zjistil, že se na něj žalobkyně obrátila v souvislosti se stanoviskem [anonymizováno] k jejímu plánu kariérního růstu, požádala ho, aby ji podpořil v jejím úsilí, aby připravila vše pro zahájení jejího [anonymizována dvě slova]. V této souvislosti žádala i o půlroční volno. [Anonymizovaný odstavec.] 10. [anonymizováno 5 slov] vyhlásila výběrové řízení na pozici asistent/asistentka nebo odborný asistent/asistentka [anonymizována čtyři slova] na plný pracovní úvazek na dobu určitou s nástupem od 1. 9. 2016, a to dne [datum] s tím, že přihlášky byly přijímány do 3. 6. 2016 (vyhlášení výběrového řízení č. l. 45v – 46), přičemž do výběrového řízení se přihlásilo celkem 7 uchazečů, mezi kterými byla i žalobkyně (písemnost Výběrové řízení ze dne [datum] č. l. 45). Z [anonymizováno] výběrového řízení pro obsazování [anonymizováno] pracovníků a dalších zaměstnanců [anonymizována čtyři slova] ve znění účinném od 25. 2. 1999 (č. l. 101-102) soud zjistil, že článek 5 upravuje průběh výběrového řízení, kdy z odstavce 5. je patrné, že při rozhodování o uchazečích, kteří splňují podmínky výběrového řízení, vychází komise z předložených písemných materiálů, případně z osobního pohovoru s uchazeči, z odstavce 6. je zřejmé, že o úspěšnosti a pořadí uchazeče rozhoduje komise veřejným hlasování, jehož výsledek je součástí zápisu. Dle odstavce 7. komise nejdříve rozdělí hlasováním uchazeče na ty, co ve výběrovém řízení uspěli a na ty, co neuspěli. Z úspěšných uchazečů opět hlasováním sestaví pořadí, přičemž na první pozici je nevhodnější uchazeč. Dle odstavce 8. k přijetí rozhodnutí o každém uchazeči je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise. Do počtu členů komise se zahrnuje i předseda. Nezíská-li žádný z uchazečů nadpoloviční většinu hlasů, rozhoduje komise ve druhém kole mezi dvěma uchazeči s nejvyšším počtem hlasů v prvním kole. Získají-li ve druhém kole oba uchazeči polovinu hlasů, rozhoduje předseda komise. Dle odstavce 11. článku 5 vyhlašovatel uzavře výběrové řízení rozhodnutím o přijetí, či nepřijetí do pracovněprávního vztahu. Při uzavření pracovněprávního vztahu s konkrétním uchazečem není vázán pořadím, které z úspěšných uchazečů sestavila komise. Není-li vhodný uchazeč, rozhodne o opakování výběrového řízení nebo o jiném řešení.

11. Ze zápisu ze zasedání výběrové komise ze dne [datum] (č. l. 44) soud zjistil, že na základě vyhlášeného výběrového řízení na pozici uvedenou shora, byla [anonymizováno 6 slov] [rok] jmenována komise ve složení – předseda [anonymizováno] [příjmení], členové – [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Do výběrového řízení se přihlásilo 8 uchazečů, předseda komise rozhodl o vyřazení přihlášky [anonymizováno] [příjmení] z důvodu absence a prokázání zvládnutí českého jazyka. Seznam uchazečů tedy činil kromě žalobkyně [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [příjmení], [titul za jménem]. Dále soud z uvedeného zápisu zjistil hodnocení komise dle článku 5 odstavec 7 věta prvá Řádu výběrového řízení pro obsazování míst [anonymizováno] pracovníků a dalších zaměstnanců [anonymizováno] spolu se zdůvodněním, kdy hlasování komise bylo následující: u [anonymizováno] [příjmení] – 4 hlasy pro, 0 hlasů proti, 1 zdržel se hlasování, u žalobkyně jeden hlas pro, 0 hlasů proti, 4 se zdrželi hlasování, u [anonymizováno] [příjmení] – 2 hlasy pro, 3 hlasy proti, nikdo se nezdržel hlasování, u [anonymizováno] [příjmení] – 2 hlasy pro, 2 hlasy proti, jeden se zdržel hlasování, u [anonymizováno] [příjmení] – 3 hlasy pro, jeden proti, jeden se zdržel hlasování, u [anonymizována dvě slova] – 5 hlasů proti, 0 pro, 0 se zdrželo, u [anonymizováno] [příjmení] – 5 hlasů pro, 0 hlasů proti, 0 se zdrželo hlasování. Komise tedy na základě výše uvedeného doporučila pracovní smlouvu na místo odborného asistenta/odborné asistentky na plný úvazek uzavřít s [anonymizováno] [příjmení] na 3 roky. V odůvodnění se podává, že členové komise vycházejí z naplnění kritérií výběrového řízení a zohledňují dle Směrnice [anonymizováno] [číslo] [rok], kariérní řád [anonymizováno] předpoklady pro kvalifikační a funkční postup uchazečů na základě jejich profesního rozvoje a zvyšování kvalifikace. Dále je z uvedeného zápisu patrné stanovisko [anonymizováno], která souhlasila se stanoviskem výběrové komise dne [datum]. Z e-mailové korespondence ze dne 22. 6. 2016 (č. l. 59) soud zjistil, že žalobkyně byla tohoto dne vyrozuměna, že nebyla vybrána na místo odborné asistentky [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

12. Žalobkyně oznámila žalované dne 30. 8. 2016, že trvá na tom, aby ji zaměstnavatel i nadále po uplynutí sjednané doby po 31. 8. 2016 zaměstnával a podle pracovní smlouvy v platném znění (oznámení zaměstnance o trvání na dalším zaměstnání ze dne 30. 8. 2016 č. l. 22).

13. Z přehledu důvodu ukončení pracovních poměrů žalované za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2019 (č. listu 47) soud zjistil, že dominoval důvod pro ukončení pracovního poměru, tj. konec pracovního poměru na dobu určitou. Ze Zápisu [číslo] [rok] [rok] ze zasedání [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (č. l. 60) soud zjistil, že [anonymizováno] vyjádřilo lítost nad osobní situací žalobkyně, nicméně se shodlo na tom, že [anonymizováno] hospodaří s [anonymizováno] finančními prostředky a k jejich vynaložení potřebuje mít právní titul, na základě kterého by bylo možné poskytnout finanční prostředky. [anonymizováno] doporučilo nechat proběhnout soudní řízení, které rozhodne o meritu sporu skončení nebo neskončení pracovního poměru žalobkyně. Z Opatření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [rok] – Ohodnocení [anonymizováno] pracovníků v souvislosti s rozhodnutím o prodloužení pracovního poměru (č. l. 64-65) soud zjistil, že hodnocení zaměstnance probíhá v prvním stupni na úrovni pracovišť ([anonymizováno] a [anonymizováno]). V druhém stupni probíhá hodnocení na úrovni zpravidla tříčlenné hodnotící komise jmenované [anonymizováno], která doporučuje [anonymizováno] postup při prodlužování pracovního poměru. Hodnotící komise na základě provedeného hodnocení navrhne [anonymizováno] následně některý z postupů - prodloužení pracovního poměru bez výběrového řízení, prodloužení pracovního poměru na základě výběrového řízení, neprodloužení pracovního poměru.

14. Z přípisu [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z [příjmení] [příjmení] v [anonymizováno] ze dne 25. 5. 2020 (č. l. 75) soud zjistil, že s uvedeným se žalobkyně poznala za jeho působení na [anonymizována dvě slova] žalované, když se účastnil několikrát konferencí, které žalobkyně organizovala. Uvedl, že žalobkyně měla vždy konference výborně zorganizované, vyvíjela maximální úsilí na zabezpečení přiměřených [anonymizováno] výstupů, výrazným způsobem podporovala atmosféru konstruktivní a vysoce odborné diskuse.

15. Z výplatních lístků za období od ledna 2016 do července 2016 soud zjistil, že průměrný výdělek žalobkyně za uvedené období činil částku 26 772 Kč (výplatní lístky č. l. 7-11).

16. Z lékařských zpráv (č. l. 29-33) soud zjistil, že žalobkyně měla [anonymizováno] problémy v [anonymizováno] roku 2016, a to v souvislosti se [anonymizována dvě slova] – problémy s pracovněprávním poměrem. V [anonymizováno] roku 2016 pocítila [anonymizována dvě slova], rovněž problémy spojené se sporem ohledně pracovněprávního vztahu. V roce 2019 rovněž žalobkyně uváděla celkové [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v souvislosti se stresem, který ji přinesla ztráta zaměstnání v roce 2016. V [anonymizováno] [rok] žalobkyně byla léčena ohledně možného [anonymizována dvě slova]. Na [anonymizováno] se žalobkyně dostavila s [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizováno], jejichž vyšetření neprokázalo [anonymizována dvě slova] onemocnění (lékařská zpráva č. l. 77). Z [anonymizováno] článku - [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] soud nezjistil žádné podstatné rozhodující skutečnosti (č.l. 120).

17. Žalobkyně byla vedena jako uchazečka o zaměstnání, byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], a to v rozmezí od 12 052 Kč do 15 024 Kč (potvrzení č. l. 116). Z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2015 (č. l. 117) soud zjistil, že úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti činil 453 767 Kč, proti tomu z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 2018 je patrný úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti ve výši 123 670 Kč (č. l. 118). V souvislosti s hledáním zaměstnání měla žalobkyně zřízený profil na internetových stránkách [webová adresa] (č. l. 76).

18. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky dne 20. 8. 2019 (předžalobní výzva č. l. 13 včetně doručenky).

19. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2017, č.j. 10 As 171/2017-40, soud zjistil, že tento rozsudek se zabýval postupem zkušební komise při hodnocení obhajoby doktorské disertační práce. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zkušební řád připouští možnost obhájil/neobhájil, komise se nemůže zdržet hlasování, takovou možnost mu studijní nebo zkušební řád nedává. Základním posláním zkušební komise je posoudit kvalitu práce a odbornou úroveň znalostí doktoranda v dané oblasti. Doktorand zakončuje své postgraduální studium na vysoké škole obhajobou disertační práce, která je výsledkem mnohaletého úsilí v oblasti vědeckého bádání. Nejvyšší správní soud se dále v tomto rozhodnutí zabýval povahou hlasování zkušební komise a za jaké situace vadné hlasování bude mít vliv na zákonnost rozhodnutí zkušební komise.

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] na jednání soudu dne [datum] vypověděl, že výběrové řízení se konalo zhruba před 6 lety, kdy u [anonymizováno] pracovníků nebo odborných pracovníků, kteří se mají do 10 let [anonymizováno], by se zhruba každé tři roky mělo dělat výběrové řízení, kdy samozřejmě uchazeči, u nichž existuje předpoklad, že u nich bude profesní růst v podobě [anonymizováno], v rámci výběrového řízení mohou být zvýhodnění, a to i s přihlédnutím ke Kariérnímu řádu z roku 2010, který byl stanoven směrnicí [anonymizováno]. K výběrovému řízení svědek uvedl, že byla ustanovena komise, jejíž byl předsedou. Do výběrového řízení se přihlásilo 6 uchazečů, konalo se na pozici asistent nebo odborný asistent, kdy se všemi uchazeči byl veden rozhovor, přičemž se hodnotily předpoklady pro jejich další kvalifikační růst, jejich dosavadní výsledky práce, takto bylo postupováno i s žalobkyní, kdy následně došlo k hlasování a určování pořadí. O průběhu řízení svědek vypověděl, že bylo poměrně klidné, nicméně si pamatuje, menší konflikt mezi žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení], která položila nevhodný dotaz, kdy žalobkyně předložila své dosavadní výsledky a [anonymizováno] [příjmení] se zeptala, co z toho tedy dokázala. Nicméně svědek uvedl, že takový způsob okamžitě zarazil a [anonymizováno] [příjmení] vysvětlil, že takto není možné klást dotazy. Následně výběrové řízení probíhalo už standardně, kdy na základě hlasování výběrové komise žalobkyně obsadila 5. místo a poté výběrová komise doporučila, s kým má být uzavřen pracovní poměr, přičemž [anonymizováno] doporučením výběrové komise vázán není. Ohledně kvalifikačních růstů, případně situace, kdy je na pozici odborný asistent vyhlášeno výběrové řízení a kdy je uzavřen pracovní poměr bez výběrového řízení, svědek uvedl, že to obvykle funguje tak, že je personalistka upozorní, že uběhla doba, že bude čas vyhlásit výběrové řízení na danou pozici dle kvalifikačního růstu, kdy [anonymizováno] se obrací na vedoucího [anonymizováno], který rozhodne, jakým způsobem bude dále postupovat. Co se týče žalobkyně, tak [anonymizováno] se na svědka obrátila a ten navrhl, že lze postupovat oběma způsoby, tj. je možné otevřít pracovní poměr bez výběrového řízení nebo je možné ve věci udělat výběrové řízení. Tehdejší [anonymizováno] byla v tomto ohledu přísná, trvala na dodržování směrnice [anonymizováno], proto trvala na provedení výběrového řízení. Svědek dále uvedl, že pro [anonymizováno] je vhodné, aby se neustále zvyšovaly kvalifikační předpoklady pracovníků, zvyšovala se jejich kvalifikace, protože čím má [anonymizováno] více [anonymizováno] a [anonymizováno], tak samozřejmě roste i odborná úroveň [anonymizováno]. Ohledně hlasování výběrové komise svědek uvedl, že jednotliví účastníci se vyjádřili k uchazečům, kdy na základě bodů se určí pořadí, kdy uchazeč s nejvíce body je následně vybrán. Takto to probíhá vždy, když se koná výběrové řízení. K institutu zdržení se hlasování svědek uvedl, že toto slouží pro členy komise, kteří jsou nerozhodní, nebo mají nějaký vztah k uchazeči a ve finále je to záporná hodnota. K situaci, kdyby měli uchazeči stejně hlasů, se uvádí, že by komise rozhodovala o těchto dvou uchazečích znovu s tím, že by následně byl vybrán nejvhodnější uchazeč. Svědek dále vypověděl, že žalobkyně nebyla nikdy kárně postižena, spolupracovala na [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova], ve kterém žádné odborné chyby nenašel. Žalobkyně se angažovala na [anonymizováno], pořádala konferenci, která se týkala [anonymizováno]. Žalobkyně dávala svědkovi najevo, že se chce [anonymizováno], nicméně svědek uvedl, že neznal její [anonymizováno], neviděl její [anonymizováno] a nikdy neviděl žádné podklady ohledně její [anonymizováno]. To, že se 4 z 5 členů komise zdrží hlasování, tak obvyklé příliš není, nicméně uvedené stejně vedlo k nepříznivému výsledku žalobkyně. Dle jeho přesvědčení desetiletý termín pro [anonymizováno] žalobkyni uběhl. Žalobkyně neměla žádné spory s ostatními členy komise, měla pouze napjatý vztah s [anonymizováno] [příjmení], nicméně ta byla kritická ke všem pracovníkům [anonymizováno]. Nevěděl, proč ostatní členové komise zaujali takové stanovisko. To, že se k uvedenému uchazeči člen komise nevyjádří, má negativní vliv na jeho úspěch. Zápis ze zasedání komise je standardizovaný, používají ho ve všech výběrových řízeních a rovněž i tu tabulku, která tam je uvedena. Svědek dále vypověděl, že se domnívá, že k porušení žádných předpisů při výběrovém řízení nedošlo a měl za to, že výběrové řízení bylo objektivní, ke každému z uchazečů proběhla diskuse a komise hlasovala a zaujala své stanovisko. Žádné antipatie ze strany členů komise nezaznamenal.

21. Návrh na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně soud zamítl a dospěl k závěru, že požadovaný účastnický výslech by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie v řízení a rovněž v rozporu s § 131 odst. 1 o. s. ř., kde je pro účastnický výslech zakotven předpoklad, že dokázanou skutečnost lze prokázat jinak. Soud však dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem z listinných důkazů i z výslechu svědka [příjmení]. Soud dospěl k závěru, že účastnický výslech žalobkyně nemohl pro věc přinést žádné další významné a rozhodující skutečnosti, jelikož sama žalovaná u hlasování výběrové komise nebyla účastna, přičemž ostatní pro věc rozhodující skutečnosti ohledně žalobkyně byly zjištěny z předložených listinných důkazů.

22. S ohledem na provedené dokazování vzal soud za prokázané, že na základě pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr žalobkyně u žalované od 15. 9. 1993, přičemž žalobkyně u žalované pracovala na pozici asistentky a následně odborné asistentky [anonymizováno 6 slov]. Pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil uplynutím doby, a to dne 31. 8. 2016, kdy žalobkyně neuspěla ve výběrovém řízení, které bylo vypsáno na její pracovní pozici.

23. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

24. Podle § 1 písm. a) zákoníku práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. Dle § 1 písm. d) zákoník práce upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a).

25. Podle § 1a odst. 1 písm. e) zákoníku práce smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

26. Podle § 30 odst. 1 zákoníku práce výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.

27. Podle § 4 zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

28. Podle § 48 odst. 2 zákoníku práce pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

29. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

30. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o specifický vztah v souvislosti s výkonem práce zaměstnance v době trvání pracovního poměru a před možností uzavřít nový pracovní poměr, a to v souladu s § 1 zákoníku práce, kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni, kdy tvrzenému protiprávnímu jednání žalované došlo.

31. Předmětem sporu bylo posoudit nárok žalobkyně, která se domáhala zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody (nemajetkové újmy), jelikož v jednání žalované, která žalobkyni neprodloužila pracovní smlouvu, spatřovala jednání žalované v rozporu s dobrými mravy a zneužitím práva. Rovněž jednání žalované u výběrového řízení, ve kterém žalobkyně neuspěla, protože čtyři členové komise se zdrželi hlasování, spatřovala žalobkyně jednání v rozporu s dobrými mravy, zneužitím práva, které mělo žalobkyni cíleně poškodit, aby s ní nebyl znovu uzavřen pracovní poměr.

32. Úvodem soud zmiňuje, že námitku promlčení žalované shledal nedůvodnou, vzhledem k tomu, že se neztotožnil s argumentací žalované, že se o protiprávnosti jednání žalované měla žalobkyně dozvědět již 22. 6. 2016. Vzhledem k tomu, že výsledky výběrového řízení nebyla [anonymizováno] vázána, tak až do 31. 8. 2016, mohla žalobkyně doufat v uzavření pracovního poměru. Okolnosti průběhu výběrového řízení se žalobkyně dozvěděla zcela jistě po 30. 8. 2016, proto nárok žalobkyně promlčen nebyl.

33. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

34. Pro vznik jakéhokoliv odpovědnostního vztahu z titulu náhrady škody či nemajetkové újmy je vždy nutné zjistit, zda došlo k protiprávnímu jednání či porušení právní povinnosti. Soud se tedy nejdříve musel vypořádat s otázkou, zda jednání žalované v podobě neprodloužení pracovní smlouvy a v rámci výběrového řízení došlo k úmyslnému jednání proti dobrým mravům či došlo ze strany žalované k porušení jejích právních povinností, kterou jsou jí dány primárně zákoníkem práce.

35. Při hodnocení případné protiprávnosti jednání žalované, resp. při zkoumání porušení její právní povinnosti, příp. hodnocení jejího chování v rozporu s dobrými mravy vyšel soud z následujících východisek.

36. Pracovní právo, jehož prostředky se žalobkyně domáhá ochrany svých subjektivních práv, je odvětvím soukromého práva, kde jsou subjekty právních vztahů v rovném postavení. Mezi vůdčí zásady odvětví soukromého práva patří zásada autonomie vůle, která vyjadřuje volnost účastníka, zda do určitého právního vztahu vstoupí a případně za jakých podmínek. V rámci pracovního práva je však mít na zřeteli specifickou ochranu zaměstnanců vůči zaměstnavateli, nicméně takovou ochranu soud posuzuje dle ochranných ustanovení zákoníku práce.

37. Co se týče pohledu žalobkyně na situaci, že pokud s ní nebyla prodloužena smlouva, resp. uzavřena nová pracovní smlouva po uplynutí doby pracovního poměru uzavřeného do 31. 8. 2016, tak je jednání žalované v rozporu s dobrými mravy a zneužití práva, tak soud tento její pohled nesdílí. Soud nezpochybňuje možnost vnímat uvedené jednání žalované jako nespravedlivé za situace, kdy žalobkyně pracovala u žalované více než 20 let a očekávala, že bude u žalované pracovat nadále. Nicméně dle soudu tento morální rozměr uvedeného jednání žalované neznamená, že žalovaná jednala v rozporu s dobrými mravy, případně že porušila nějakou svou povinnost. Soud v rámci svého hodnocení jednání žalované musel vzít specifika uzavírání pracovních poměrů na [anonymizována dvě slova]. V tomto ohledu je nutné vzít v úvahu, že se jedná o konkurenční prostředí, kdy spousta [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] by rádo na [anonymizováno] zůstalo, případně se na ní vrátilo po absolvování jiné praxe v [anonymizována dvě slova]. Dále z výpovědi [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že u zaměstnanců se postupuje podle kariérního řádu a hodnotí se jejich další profesní růst, přičemž i stávající odborní asistenti musí absolvovat výběrové řízení na svou pozici, pokud jsou pro stanoveny podmínky. Dle soudu nelze mít za to, že kdo již v pozici odborného asistenta působí, [anonymizována dvě slova] zůstane tzv. do důchodu. Lze jen dodat, že i v jiných pracovních odvětvích běžného života nebývají uzavřeny nové smlouvy po jejich skončení. V tomto ohledu se soudu jeví jako příhodný příměr se smlouvami uzavírány se sportovci v rámci různých sportovních odvětvích (fotbal, hokej, basketbal).

38. Dle soudu je uplynutí sjednané doby formou řádného skončení pracovního poměru dle § 48 odst. 2 zákoníku práce. Z úřední činnosti je soudu známo, že řetězení pracovních poměrů žalobkyně na dobu určitou u žalované obstálo v soudním přezkumu. Pracovní poměr žalobkyně tak zanikl řádně dne 31. 8. 2016. Dle soudu v souladu se zásadami ať již soukromého práva, tak pracovního práva nelze nutit žalovanou (zaměstnavatele), aby uzavřela s žalobkyní automaticky novou pracovní smlouvu a založit tak další trvání pracovního poměru. Dle soudu je výlučně na zaměstnavateli a jeho vůli, zda a s kým a za jakých podmínek uzavře pracovní poměr na volné pracovní místo. V projednávané věci tak bylo na žalované a osobě odpovídající za uzavření pracovního poměru ([anonymizována tři slova]) resp. i na přijatých interních předpisech, za jakých podmínek příp. zda vůbec prodlouží s žalobkyní smlouvu. Ze svědeckého výslechu [anonymizována dvě slova], jehož výslech soud hodnotil jako věrohodný a ohledně způsobu uzavírání pracovních poměrů jako přinášející významná skutková zjištění, dle soudu zcela jasně vyplynulo, že mohl být uzavřen pracovní poměr bez výběrového řízení nebo s výběrovým řízením, či [anonymizováno] [příjmení] jako nadřízený žalobkyně sám doporučil buď uzavření pracovního poměru bez výběrového řízení s žalobkyní, nebo vypsání výběrového řízení dle interních předpisů žalované. Uvedené rozhodnutí bylo na [anonymizováno]. Ta rozhodla v souladu s interními předpisy [anonymizována dvě slova] o vypsání výběrového řízení a obsazení pozice dříve zastávané žalobkyní z výběrového řízení. Dle soudu uvedeným postupem nedošlo k postupu v rozporu s vnitřními předpisy (ty takový postup předvídají) žalované, ani takový postup nelze hodnotit v rozporu s dobrými mravy, a to vzhledem k tomu, že je v zájmu žalované i jejich [anonymizováno], aby dané pracovní místo zastávala osoba, která byla vybrána v konkurenci jiných odborně zdatných osob a prokázala v rámci výběrového řízení svou odbornou a lidskou způsobilost dané pracovní místo zastávat. Soud má za to, že pokud žalobkyně působila u žalované přes 20 let, proto by jí mělo být známo konkurenční prostředí, které se projevuje v rámci zájmu o pozici odborného asistenta (limitní počet) [anonymizována tři slova]. Přestože žalobkyně působila u žalované přes 20 let, tak dle soudu neplatí automaticky, že se na danou pozici hodila nejlépe, případně ve srovnání s jinými uchazeči.

39. Dle soudu ani žalobkyni nemohlo vzniknout legitimní očekávání, že s ní bude pracovní poměr prodloužen, a to protože jí bylo dáno stanovisko ke kvalifikačnímu růstu a stanovení úkolů na období 2016 – 2018, případně, že se žalobkyně nacházela v [anonymizováno] na další období. Dle soudu uvedené dokumenty nemohly zvrátit právo žalované vypsat na pozici žalobkyně výběrové řízení. Uvedení v [anonymizováno] nenahrazovalo povinnost žalobkyně uspět ve výběrovém řízení pro pokračování v pracovním poměru, kdy o konání výběrového řízení se dozvěděla několik měsíců před začátkem [anonymizována dvě slova]. Pokud se žalobkyně domáhala ve vztahu k plánu její činnosti ([anonymizováno]) na roky 2016 – 2018 aplikace § 18 zákoníku práce, který stanoví, je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější, tak dle soudu je nutné hodnotit uvedené stanovisko jako tzv. faktické jednání, tedy projev vůle, který sám o sobě nesměřuje ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Faktické jednání může mít v pracovněprávních vztazích právní následky jen ve spojení s jinou právní skutečností (právním jednáním či právní událostí), a je právně relevantní jen tehdy, jestliže to právní předpisy výslovně stanoví. Dle soudu by se tedy uvedené stanovisko na uvedenou dobu promítlo až v souvislosti s právním jednání žalované směřující k uzavření pracovního poměru, tzn. by mělo relevanci, až při uzavření pracovní smlouvy s žalobkyní, k čemuž nedošlo v důsledku nesplnění předpokladu vítězství ve výběrovém řízení.

40. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje ohledně setrvalé a úporné argumentace žalobkyně týkající se zmaření šance se [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], že i sama žalobkyně připustila, že se mohla [anonymizováno] i bez uzavřeného pracovního poměru u žalované. Navíc ze svědecké výpovědi [anonymizována dvě slova] dle soudu bylo prokázáno, že mu jako vedoucímu žalobkyně nepředložila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž uvedené nedoložila ani soudu. Za takové situace vyvstává dle soudu otázka, v jaké fázi své [anonymizováno] činnosti se žalobkyně nacházela, zda tedy ze strany žalované vůbec k nějakému zmaření možnosti [anonymizováno] došlo.

41. Dle soudu tak jednáním žalované v podobě neobnovení pracovního poměru s žalovanou nedošlo k jednání v rozporu s dobrými mravy ani k porušení jakékoliv její povinnosti.

42. Ohledně průběhu a hlasování ve výběrovém řízení soud dospěl k následujícím závěrům.

43. Soud je přesvědčen, že ze shora uvedených východisek týkající se pracovního práva plyne, že je na rozhodnutí zaměstnavatele, jaké zaměstnance a jakým způsobem bude k plnění svých pracovních úkolů vybírat. Způsob, jakým má či může zaměstnavatel provádět výběr svých budoucích zaměstnanců, zákoník práce nestanoví. Je to čistě interní věc zaměstnavatele, kterou si může upravit případně svými vnitřními předpisy. K tomu došlo i v rámci projednávané věci, což bylo v řízení zcela jasně prokázáno, kdy v souladu s interními předpisy bylo na pozici žalobkyně vypsáno výběrové řízení, do kterého se žalobkyně řádně přihlásila.

44. K průběhu výběrového řízení má soud za to, že bylo nutné na něj nahlížet, zda při něm byla naplněna zásada rovného zacházení a nedošlo k diskriminaci dle § 1a písm. e) zákoníku práce. V této souvislosti soud uvádí, že zvláštního zákona o zaměstnanosti (§ 4 odst. 1) vyplývá, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, které se u nich ucházejí o zaměstnání.

45. V projednávané věci dle soudu výběrové komise postupovala v souladu Řádem výběrového řízení pro obsazování [anonymizováno] pracovníků a dalších zaměstnanců [anonymizována čtyři slova], dle kterého při rozhodování o uchazečích, kteří splňují podmínky výběrového řízení, vychází komise z předložených písemných materiálů, případně z osobního pohovoru s uchazeči. O úspěšnosti a pořadí uchazeče rozhoduje komise veřejným hlasování, jehož výsledek je součástí zápisu. Komise nejdříve rozdělí hlasováním uchazeče na ty, co ve výběrovém řízení uspěli a na ty, co neuspěli. Z úspěšných uchazečů opět hlasováním sestaví pořadí, přičemž na první pozici je nevhodnější uchazeč. Soud má za to, že dle provedených důkazů, především ze zápisu ze zasedání výběrové komise ze dne [datum], bylo prokázáno, že výběrová komise postupovala dle Řádu výběrového řízení. Dle soudu výběrová komise hodnotila účastníky, kteří se zúčastnili ústní části výběrového řízení, jako úspěšné, přičemž přestože sestavení pořadí je poněkud kostrbaté a není výslovně uvedeno, je patrné, že na prvním místě se umístila [anonymizováno] [příjmení] (5 hlasů pro, 0 hlasů proti, 0 se zdrželo hlasování). Ze zápisu je rovněž zřejmé, že druhé místo obsadil [anonymizováno] [příjmení] (4 hlasy pro, 0 hlasů proti, 1 zdržel se hlasování). Komise tedy na základě výše uvedeného doporučila pracovní smlouvu na místo odborného asistenta/odborné asistentky na plný úvazek uzavřít s [anonymizováno] [příjmení] na 3 roky.

46. Argumentaci žalobkyně, která má za to, že člen komise se nemůže zdržet hlasování, jelikož má rozhodnout o odborné způsobilosti uchazeče, dle soudu není důvodná a nemá oporu v provedeném dokazování. Soud vzal za prokázané, že Řád výběrového řízení, dle kterého výběrová komise postupovala, nestanoví přesný způsob rozhodnutí o uchazeči při sestavování pořadí. Nezakazuje institut zdržení se hlasování. Úkolem výběrové komise je sestavením pořadí rozhodnout o nejvhodnějším uchazeči, s nímž navrhuje [anonymizováno] uzavřít pracovní poměr. Uvedené soudu rovněž potvrdil svědecká výpověď [anonymizována dvě slova], který především uvedl, že institut zdržení se hlasování slouží pro členy komise, kteří jsou nerozhodní, nebo mají nějaký vztah k uchazeči. Ze svědecké výpovědi [anonymizována dvě slova] vzal soud za prokázané, že institut zdržení se hlasování je ve finále záporná hodnota, což se projevilo i u pořadí žalobkyně, která dle provedeného dokazování obsadila 5. pozici v rámci výběrového řízení (1 hlas pro, 0 hlasů proti, 4 se zdrželi hlasování). Dle soudu je zřejmé, že tímto způsobem hlasování o pořadí dává výběrová komise přednost jinému uchazeči ve výběrovém řízení.

47. K poukazu žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího správní soudu ze dne 20. 7. 2017, č.j. 10 As 171/2017-40, soud uvádí, že uvedený poukaz vyhodnotil jako nepřípadný. Argument bezrozpornosti soudního rozhodování tedy neobstojí, pokud Nejvyšší správní soud rozhoduje zcela jiné věci spadající do správního soudnictví, oproti věcem rozhodující civilní soudy, mezi které se řadí i věci pracovní. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že výběrová komise při obhajobě dizertační práce v uvedené věci měla dle vnitřních předpisů možnost hlasovat„ obhájil“ x„ neobhájil“. Jiný způsob nebyl přípustný. Navíc se jednalo o zásah ze strany komise do veřejných subjektivních práv přezkoumatelný ve správním soudnictví, kde uvedené standardy jsou diametrálně odlišné, např. nadřazené postavení vysoké školy oproti studentovi s obhajobou proti situaci uzavírání pracovního poměru a vztah zaměstnance a zaměstnavatele, kde bylo na vůli zaměstnavatele upravit si postup pro výběr vhodného uchazeče a rovněž na jeho vůli, zda skutečně s tímto uchazečem uzavře pracovní poměr.

48. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že s žalobkyní bylo postupováno odlišným způsobem (nerovným) oproti ostatním uchazečům výběrového řízení. V tomto ohledu vyšel soud ze svědecké výpovědi [anonymizována dvě slova], který kromě menšího incidentu s [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že se všemi uchazeči bylo postupováno shodným způsobem, přičemž [anonymizováno] [příjmení] je přehnaně kritická ke všem pracovníkům katedry. Institut zdržení se hlasování byl využit u celkem 4 uchazečů včetně žalobkyně. Dle soudu se výběrová komise přiklonila v rámci svého výběru k jinému uchazeči, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], a při určování pořadí se v případě žalobkyně byl ze strany výběrové komise místo stanoviska„ proti“ pravděpodobně v důsledku dlouhodobých vzájemných vztahů využit institut zdržení se hlasování, což však znamenalo pro žalobkyni negativní hodnotu. Dle soudu bylo ze zápisu z jednání výběrové komise prokázáno, že výběrová komise vycházela z naplnění kritérií výběrového řízení a zohlednila předpoklady pro kvalifikační a funkční postup uchazečů na základě jejich profesního rozvoje a zvyšování kvalifikace. Rovněž svědek [příjmení] soudu potvrdil v rámci své svědecké výpovědi, že u [titul za jménem] pracovníků nebo odborných pracovníků, kteří se mají do 10 let [anonymizováno], by se zhruba každé tři roky mělo dělat výběrové řízení. Uchazeči, u nichž existuje předpoklad, že u nich bude profesní růst v podobě [anonymizováno], v rámci výběrového řízení mohou být zvýhodnění, a to i s přihlédnutím ke Kariérnímu řádu z roku 2010, který byl stanoven směrnicí [anonymizováno]. Dle soudu bylo prokázáno, že žalobkyně nepředložila svému vedoucímu téma [anonymizováno] práce, [anonymizována dvě slova] práce, přičemž ve vyhodnocení za rok 2013 měla pokračovat v zajištění předpokladů pro [anonymizována dvě slova] – horizont 2016 2017. Pro soud je tedy s podivem, že ani v polovině roku 2016 žalobkyně nesdělila svému nadřízenému [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Otázka jejího dalšího růstu ve výběrovém řízení mohla sehrát svoji roli. Soud dále pouze okrajově podotýká k argumentaci žalobkyně, že měla nejlepší předpoklady pro úspěch ve výběrovém řízení, že v rámci výběrového řízení se hodnotí samozřejmě odborné předpoklady, nicméně jak již bylo uvedeno výše, zohledňoval se další potenciální růst, což bylo pro [anonymizováno] důležité. Soud dále doplňuje, že je obecně známou skutečností, že se ve výběrovém řízení nezohledňují pouze a výlučně odborné předpoklady. Roli hrají i jiné osobnostní faktory (sympatie, osobní vystupování). Soud rovněž poukazuje na fakt, že ani kdyby žalobkyně obdržela plný počet 5 hlasů pro, tak by automaticky výběrové řízení nevyhrála. V druhém kole by opětovně volila výběrová komise mezi ní a [anonymizováno] [příjmení], přičemž i pokud by žalobkyně uspěla ve výběru, [anonymizováno] při uzavření pracovněprávního vztahu s konkrétním uchazečem nebyla vázána pořadím, které z úspěšných uchazečů sestavila komise. V tomto ohledu by tedy i v případě protiprávnosti postupu žalované byla otázka příčinné souvislosti s možnou újmou vzniklou žalobkyni v důsledku postupu výběrové komise. Uvedené je zcela v souladu s úvodem vymezenou tezí, že je na rozhodnutí zaměstnavatele, jaké zaměstnance a jakým způsobem bude k plnění svých pracovních úkolů vybírat.

49. Závěrem chce soud zdůraznit, že jeho úkolem v tomto řízení však nebylo posuzovat kvalitu výběru u žalované, ale proces uvedeného výběru, přičemž dle soudu v rámci tohoto výběru nedošlo k porušení jakékoliv právní povinnosti na straně žalované.

50. Argument diskriminace vůči mladší kolegyni vznesla žalobkyně poprvé až v podání dne 20. 1. 2022 po účincích koncentrace řízení, proto se jím soud blíže nezabýval. Navíc byl dle soudu vznesen zcela obecným způsobem bez konkrétních souvislostí.

51. S ohledem na výše uvedené bylo nutné podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout.

52. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč. Dle § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 6 úkonů spočívajících ve vyjádření ve věci samé ze dne 2. 3. 2020, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne 21. 6. 2021, vyjádření ze dne 21. 4. 2022 a 2x účast na jednání soudu dne [datum] – jednání delší než 2 hodiny (dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) citované vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení činí částku 1 800 Kč, kterou uložil soud výrokem II. zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám žalované.