13 C 143/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Hany Šilhavé a Mgr. Adély Galleové ve věci žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované:Jméno žalované., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 768 960 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 768 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky - 64 080 Kč od 11. 7. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 8. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 9. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 10. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 11. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 12. 2014 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 1. 2015 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 2. 2015 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 3. 2015 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 4. 2015 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 5. 2015 do zaplacení, - 64 080 Kč od 11. 6. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 42 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu náhrady mzdy za období od 6/2014 do 5/2015. V řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka se žalobce domáhal určení neplatnosti skončení pracovního poměru ve zkušební době u žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne datum. Uvedla, že žalobce na požadovanou částku náhrady mzdy za shora zmíněné období nemá právní nárok, neboť v uvedeném období žalovaná žalobce v žádném pracovněprávním vztahu nezaměstnávala, žalobce pro ni ani žádnou práci nevykonával. Pracovní poměr žalobce u žalované byl platně skončen zrušením ve zkušební době ke dni datum, jak konstatoval pravomocně soud v řízení pod sp. zn. spisová značka.

3. V projednávané věci soud nařídil jednání na datum, která následně odročil na datum z důvodu pracovní neschopnosti na straně žalobce. Stejným způsobem soud postupoval i na návrh žalobce, kdy jednání plánované na datum odročil na datum. Ze sdělení zdravotnického zařízení ze dne datum, které vystavilo žalobcem doloženou pracovní neschopnost soud zjistil, že žalobce se z důvodu nestabilního zdravotního stavu nemůže účastnit jednání datum (nic konkrétnějšího sděleno nebylo). Soud chtěl tímto postupem dát žalobci případně prostor pro specifikaci svých zdravotních problémů trvalejšího rázu a ověřit, zda tyto problémy jsou skutečně dlouhodobého rázu. Z jednání nařízeného na datum se však žalobcem neomluvil, nic dále ke svým zdravotním obtížím neuvedl, přestože byl o termínu jednání řádně vyrozuměn. Nenavrhl odročení nařízeného jednání. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., že věc bude projednána v nepřítomnosti žalobce. Soud rovněž musel přihlédnout k procesnímu postupu žalobce, který je mu známý z úřední činnosti a z jeho kverulujících podání. Soud má za to, že bylo na žalobci, který aktivně hájí svá práva, aby se z nařízeného jednání v dostatečném předstihu omluvil, navrhl odročení jednání. To však žalobce neučinil.

4. Provedeným dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že dne datum uzavřel žalobce s žalovanou pracovní smlouvu, ve které byl dohodnut den nástupu do práce datum, byla dohodnuta pracovní pozice, jakož i místo výkonu zaměstnání a pravidelné pracoviště. Pracovní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, byla dohodnuta zkušební doba v délce tří měsíců (pracovní smlouva č. l. 2-3 z připojeného spisu sp. zn. spisová značka).

6. Ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne datum vyplývá, že listina má písemnou formu. Za zaměstnavatele jednala tituly před jménem jméno FO, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec je zde označen. Zaměstnanec převzal listinu dne datum, což stvrdil podpisem. Pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době ke dni datum, což nepochybně vyplývá z textu této listiny. Den zrušení nepředcházel doručení listiny (zrušení pracovního poměru ve zkušení době č. l. 7 z připojeného spisu sp. zn. spisová značka).

7. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, vzal soud za prokázané, že žaloba žalobce ze dne datum, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované ke dni datum jeho zrušením ve zkušební době je neplatné, byla zamítnuta. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, vzal soud za prokázané, že shora uvedený rozsudek Městského soudu v Brně byl jako věcně správný potvrzen ze strany odvolacího soudu.

8. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

9. Podle § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

10. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

11. Na základě provedeného dokazování bylo dle soudu prokázáno, že pracovní poměr žalobce u žalované byl zrušen ve zkušební době ke dni datum. Žalobce se určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době u soudu nedomohl. Jeho žaloba na požadované určení neplatnosti byla pravomocně soudem zamítnuta. V žalobou uplatněném období od 6/2014 do 5/2015 žalovaná žalobce v žádném pracovněprávním vztahu nezaměstnávala, žalobce pro ni ani žádnou práci nevykonával, a proto nemá na mzdu ani na náhradu mzdy žádný právní nárok. Z uvedených důvodů soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. Procesně plně úspěšné žalované soud výrokem II. přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne datum) ve výši 34 140 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 11 380 Kč), § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 359 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 42 399 Kč uložil soud zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. Žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku (srov. usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum, č.j. spisová značka), nicméně dle soudu z důvodu plného úspěchu žalované nebyly splněny podmínky ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, a proto soud výrokem III. rozhodl, že Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení v podobě neuhrazeného soudního poplatku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, muže se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.)