Městský soud v Brně · Rozsudek

13 C 167/2024

č. j. 13 C 167/2024-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2024:13.C.167.2024.1

Citované zákony (12)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 777 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku o výši 777 830 Kč spolu se- smluvním úrokem o výši 1,00 % měsíčně z částky 777 830 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení,- zákonným úrokem z prodlení o výši 14,75 % ročně z částky 777 830 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok o výši 777 830 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení úroku ve výši 629 941 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 32 999 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím (smluvními úroky a úroky z prodlení) z titulu neuhrazených nároků ze dvou samostatných smluv o zápůjčce, které s žalovaným uzavřel ve dnech , datum, a , datum, a jejichž existenci žalovaný utvrdil dvěma samostatnými písemnými uznáními dluhu ze dne 1. 7. 2014 a 16. 10. 2015.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.):a. Žalovaný převzal od žalobce dne 6. 1. 2014 částku o výši 377 830 Kč, kterou se žalobci zavázal uhradit nejpozději dne 30. 6. 2014. Úroky z této částky nebyly sjednány. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci včas neuhradil, a to ani z části, dne 1. 7. 2014 tento dluh co do důvodu i výše písemně uznal. V písemném uznání dluhu se žalovaný s žalobcem zároveň dohodli na úročení celé dlužné částky, a to úrokem ve výši 1 % měsíčně ode dne, kdy žalovaný dluh písemně uznal, tedy od 1. 7. 2014 (uznání dluhu ze dne 1. 7. 2014). K úhradě dlužné částky žalobce žalovaného vyzval dne 7. 3. 2024, kdy na adresu trvalého pobytu, jakož i poslední známou doručovací adresu žalobce, odeslal písemnou výzvu k zaplacení (výzva k zaplacení dluhů ze dne 5. 3. 2024).b. Žalovaný dále převzal od žalobce dne 16. 10. 2015 částku o výši 400 000 Kč, kterou se žalobci zavázal uhradit nejpozději dne 15. 10. 2015. Úroky z této částky nebyly sjednány. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci včas neuhradil, a to ani z části, dne 16. 10. 2015 tento dluh co do důvodu i výše písemně uznal. V písemném uznání dluhu se žalovaný s žalobcem zároveň dohodli na úročení celé dlužné částky, a to úrokem ve výši 1 % měsíčně ode dne, kdy žalovaný dluh písemně uznal, tedy od 16. 10. 2015 (uznání dluhu ze dne 16. 10. 2015). K úhradě dlužné částky žalobce žalovaného vyzval dne 7. 3. 2024, kdy na adresu trvalého pobytu, jakož i poslední známou doručovací adresu žalobce odeslal písemnou výzvu k zaplacení (výzva k zaplacení dluhů ze dne 5. 3. 2024).

4. Celková dlužná jistina činí 777 830 Kč.

5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že dne , datum, uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o zápůjčce o výši 377 830 Kč, neboť se zavázal žalobci vrátit v určené době zastupitelnou věc (peníze), kterou mu žalobce přenechal k libovolnému užití (§ 2390 občanského zákoníku). Ačkoliv žalobce písemnou smlouvu o zápůjčce soudu nepředložil, tato skutečnost vyplývá z doloženého písemného uznání dluhu, v němž žalobce svůj závazek co do konkrétních v něm uvedených důvodů uznal. Takto učiněné uznání dluhu ke skutkovému vymezení věci postačuje, což plyne z unesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1173/2004. Jelikož žalovaný svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce včas nesplnil, dne 1. 7. 2014 tento dluh ve smyslu § 2053 občanského zákoníku co do důvodu i výše písemně uznal, čímž založil vyvratitelnou domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Součástí písemného uznání dluhu bylo též ujednání o úrocích ve smyslu § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve výši 1 % měsíčně, tedy výši, která nenaplňuje znaky neúměrného krácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku ani lichvy ve smyslu § 1796 téhož zákona.

6. Obdobná situace nastala též, jde-li o druhou část žalovaného nároku o výši 400 000 Kč. I ohledně ní došel soud k závěru, že vznikla na základě smlouvu o zápůjčce, neboť dne 16. 10. 2015 převzal žalovaný od žalobce zastupitelnou věc (peníze), kterou se žalobci zavázal uhradit nejpozději dne 15. 10. 2015. Také v tomto případě žalobce existenci smlouvy o zápůjčce doložil písemným uznáním dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, v němž žalovaný dne 1. 7. 2014 uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal, čímž založil vyvratitelnou domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Součástí písemného uznání dluhu bylo i v tomto případě ujednání o úrocích ve smyslu § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve výši 1 % měsíčně, tedy výši, která nenaplňuje znaky neúměrného krácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku ani lichvy ve smyslu § 1796 téhož zákona.

7. Žalobce se ve své žalobě domáhal kromě jistiny též příslušenství, konkrétně smluvního úroku ve výši 1 % měsíčně a zákonného úroku z prodlení, a to pro každou žalovanou částku zvlášť. Zatímco z částky 377 830 Kč žalobce požadoval smluvní úrok o výši 1 % měsíčně od 1. 7. 2014 do zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2015 do zaplacení, z částky 400 000 Kč požadoval smluvní úrok o výši 1 % měsíčně od 16. 10. 2015 do zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení od 31. 10. 2015 do zaplacení. Jen ke dni podání žaloby (tj. , datum, ) tedy veškeré žalované příslušenství činilo částku o výši 1 407 771 Kč (446 972,89 Kč jako smluvní úrok z prodlení z částky 377 830 Kč, 280 404,21 Kč jako zákonný úrok z prodlení z částky 377 830 Kč, 410 266,67 Kč jako smluvní úrok z prodlení z částky 400 000 Kč a 270 127,12 Kč jako zákonný úrok z prodlení z částky 400 000 Kč). Jak plyne z § 1805 odst. 2 občanského zákoníku, věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2716/2023, přitom plyne, že se do uvedeného limitu započítávají všechny úroky v širším smyslu, tedy nejen úroky smluvní, ale i ty zákonné. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žalobci přiznal úrok kapitalizovaný ke dni podání žaloby, a to ve výši 777 830 Kč, která odpovídá výši žalované jistiny. Jelikož v souladu s druhou větou § 1805 odst. 2 občanského zákoníku žalobci ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, další úroky znovu náleží, rozhodl soud tak, že mu od 18. 3. 2024 smluvní i zákonné úroky opět náleží. Zákonný úrok z prodlení se opírá o § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na částečný úspěch žalobce ve věci ve výši 44,8 % (žalobce byl z 72,4 % úspěšný a z 27,6 % neúspěšný, a rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem tedy činí 44,8 %). V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 přihlížel soud při posuzování míry úspěchu ve věci nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 24. 10. 2024, a vycházel tak z celkové žalované částky o výši 2 280 382,48 Kč, tj.- 777 830 Kč – jistina- 474 680,42 Kč – kapitalizovaný smluvní úrok z částky 377 830 Kč od 1. 7. 2014- 298 736,72 Kč – kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 377 830 Kč od 1. 1. 2015- 439 600,00 Kč – kapitalizovaný smluvní úrok z částky 400 000 Kč od 16. 10. 2015- 289 535,34 Kč – kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 400 000 Kč od 31. 10. 2015,kterou porovnával s částkou, kterou žalobci tímto rozsudkem přiznal (1 650 872,43 Kč), tj.- 777 830 Kč – jistina- 777 830 Kč – úroky kapitalizované ke dni podání žaloby- 57 300,14 Kč – kapitalizovaný smluvní úrok z částky 777 830 Kč od 18. 3. 2024- 37 912,29 Kč – kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 777 830 Kč od 18. 3. 2024.

9. Náhrada nákladů řízení, na kterou by žalobce měl nárok při plném úspěchu ve věci, sestává ze- zaplaceného soudního poplatku ve výši 31 114 Kč;- odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu týkající se věci samé) ve výši 11 420 Kč za úkon [§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.];- náhrad hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.);- DPH ve výši 7 383,60 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).S ohledem na částečný úspěch žalobce přiznal soud žalobci náhradu toliko o výši 44, 8 % z uvedené částky, tj. o výši 32 999 Kč.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud ve vztahu ke všem přiznaným nárokům jako třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.