13 C 186/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně:právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO sídlem adresa proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši - 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, - 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, - 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, - 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, - 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, - 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - 8 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, - 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, - 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, - 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, - 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, - 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, - 10,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, - 14 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, a za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, a kapitalizovaného úroku ve výši 10 030 Kč od 30. 12. 2008 do 5. 1. 2010, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala zaplacení částky společně s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem ve výši 10 030 Kč a zákonným úrokem z prodlení) z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum č. číslo, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO: IČO) žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, neví nic o tom, že by bral jakoukoliv půjčku v rozhodném období, jelikož v měsíc rok obdržel finanční částku ve výši 169 000 Kč. Na jednání soudu setrvale tvrdil, že předmětnou smlouvu o půjčce nepodepsal.

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum č. číslo soud zjistil, že měla být uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Z uvedené smlouvy neplyne, že by byla jakýmkoli způsobem ověřena totožnost žalovaného při uzavírání předmětné smlouvy. Na základě této smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč s tím, že bude splácena 53 týdenními splátkami po 640 Kč. Celkem tak měla být uhrazena částka 33 920 Kč, když zbytek byl částkou označenou jako souhrnný poplatek. Rovněž z uvedené smlouvy žádným způsobem neplyne, že to byl konkrétně žalovaný, kdo si převzal peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (smlouva o půjčce č. číslo).

5. Pohledávka byla nejprve ke dni datum postoupena na společnost právnická osoba, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 (smlouva o postoupení pohledávek + příloha+ oznámení o postoupení pohledávky + podací arch). Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 9. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek + oznámení o postoupení pohledávky + poštovní podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 26. 4. 2023 včetně podacího archu).

6. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil jako nárok z titulu uzavřené smlouvy o půjčce. S ohledem na skutečnost, že smlouva o půjčce byla uzavřena před 1. 1. 2014, posoudil soud tento právní vztah dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

7. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle soudu z provedené dokazování nebylo zřejmé, zda to byl skutečně žalovaný, kdo shora uvedenou smlouvu o půjčce podepsal a převzal peněžní prostředky. Žalovaný průběhu celého řízení uvedené popíral (tvrdil neuzavření smlouvy, peněžní prostředky nepotřeboval).

9. V usnesení ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, Nejvyšší soud v souladu se svou ustálenou praxí uvedl: „Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá“ 10. Dle soudu tak bylo na žalobkyni, která se dovolávala pro ní příznivých důsledků ze soukromé listiny (smlouvy o půjčce), aby prokázala je pravost, tj. že smlouva byla uzavřena mezi její právní předchůdkyní a žalovaným.

11. Dle soudu na základě provedeného dokazování v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce s obsahem tvrzeným v žalobě. Žalobkyní předložená listina sice obsahuje podpis, který je podobný podpisu žalovaného, nicméně žalovaný zpochybnil uzavření smlouvy o půjčce a rovněž podpis takové smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by v rámci uzavírání smlouvy byla ověřena totožnost žalovaného a že to byl žalovaný, kdo si peněžní prostředky převzal. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uzavření smlouvy, tj. hlavně ověření totožnosti žalovaného a převzetí peněžních prostředků žalovaným by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008).

12. Dle soudu tak žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ohledně uzavření smlouvy právě žalovaným a jeho převzetím finančních prostředků ve výši 20 000 Kč.

13. Soud proto žalobu výrokem I. zamítl v celém rozsahu, jelikož její podání nebylo důvodné.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný účastník má právo na náhradu nákladů řízení vůči tomu, kdo neuspěl. Žalovaný byl ve věci úspěšný, protože žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, nicméně se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, a proto mu soud právo náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.