13 C 187/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 7. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 6. 10. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 500 Kč, ze smluvní pokuty za nesplacení úvěru ve výši 2 500 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na , datum, , k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně smluvního příslušenství a poplatků do 6. 10. 2024 (smlouva o podnikatelském úvěru). Totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu (kopie OP). Na ověření své totožnosti rovněž žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 Kč (doklad o platbě , Anonymizováno, ). Žalobkyně následně žalovanému vyplatila částku 15 001 Kč (potvrzení o platbě + sdělení , právnická osoba, o provedené platbě, č. l. 28). Zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne 4. 2. 2025 vč. podacího archu).

6. Soud má za to, že v řízení nebylo prokázáno na základě předložené smlouvy, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti, jelikož samotný název smlouvy o podnikatelském úvěru, či předtištěné ujednání, že klient je podnikatelem – fyzickou osobou, toto neprokazuje. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uzavření smlouvy s žalovaným jako podnikatelem a následného ověření úvěruschopnosti žalovaného by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008).

7. Za této situace soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako spotřebitelskou a aplikoval na ni relevantní ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. včetně ověřování úvěruschopnosti žalovaného.

8. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). Této povinnosti žalobkyně nedostála, když neověřovala úvěruschopnost žalovaného.

9. Pokud tedy byla následně mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jak již bylo konstatováno výše jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal.

10. V řízení bylo prokázáno, že na úvěr byla čerpána částka 15 000 Kč, přičemž žalovaný ničeho neuhradil. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 15 000 Kč. Na straně žalovaného došlo ve smyslu § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení ve výši 15 000 Kč, což je částka, kterou musí žalovaný žalobkyni jako ochuzené vydat. Zároveň soud stanovil přiměřenou lhůtu k zaplacení bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 87 ZSÚ, které je speciálním ustanovením vůči úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, to 30 dnů od právní moci rozsudku. Tímto je též stanovena splatnost částky bezdůvodného obohacení a případné prodlení žalovaného tak může nastat až po marném uplynutí soudem stanovené lhůty k zaplacení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Proto soud výrokem I. podané žalobě částečně vyhověl.

11. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobkyni požadované poplatky, smluvní pokutu a úroky z prodlení, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – odpadl. Ve zbytku žaloby týkající se poplatků, smluvní pokuty a souvisejících úroků z prodlení soud žalobu výrokem II. zamítl.

12. Výrokem č. III. soud rozhodl o nákladech řízení. podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. když úspěch žalobkyně a žalovaného po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozsudku byl téměř stejný. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.