13 C 27/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16 638 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení, jejichž přesná výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení žalované částky společně s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu smlouvy o úschově. Žalobce žalovanému v létě roku , rok, předal do úschovy 30 000 Kč v hotovosti s tím, že uvedené peníze jsou určeny do budoucna k úhradě jeho pohřbu. V měsíci , měsíc, , rok, se žalobce žalovaného zeptal, zda peníze uschoval. Žalovaný mu však odpověděl, že peníze použil na opravu automobilu. V reakci na tuto informaci žalobce žalovaného vyzval, aby mu částku ve výši 30 000 Kč ihned vrátil. Žalovaný mu však neuhradil ničeho. Žalobce dále v průběhu řízení uvedl, že v červenci nebo v srpnu , rok, dal žalovanému 10 000 Kč za ostříhání, 8 000 Kč pro sestru (vnučku žalobce). Dále mu dal 30 000 Kč za účelem úschovy, tj. že to nejsou jeho peníze a že to je na pohřeb žalobce.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal v plném rozsahu. Žalovaný uvedl, že v letních měsících roku , rok, od žalobce žádný finanční obnos neobdržel. Žalovaný obdržel od žalobce v listopadu , rok, částku 30 000 Kč, ze které měl 8 000 Kč předat své sestře. V lednu , rok, mu žalobce předal opět částku 30 000 Kč, kterou měl však užít žalovaný pro svoji potřebu. Později mu žalobce volal, aby polovinu z těchto prostředků předal sestře. Žalovaný však v daný moment už tyto prostředky neměl, a proto předal sestře 15 000 Kč později. V době, kdy o to požádal žalobce, žalovaný tyto prostředky použil na opravu svého automobilu. V červenci , rok, mu žalobce předal 2 000 Kč pro syna žalovaného, kterému žalovaný následně koupil Lego. Dle žalovaného neproběhlo mezi ním a žalobcem jakékoliv ujednání o schování peněz za účelem hrazení pohřbu žalobce.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků. Žalobce občasně finančně vypomáhal formou daru žalovanému a jeho sestře, a to před sporným poskytnutím částky 30 000 Kč za účelem úschovy pro pohřeb žalobce. Žalovaný jezdil jednou za čas žalobce stříhat do , obec, .

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne , datum, žalobce podal vysvětlení na , Instituce, . Žalobce uvedl, že žalovaný je jeho vnukem, který jej každý druhý nebo třetí měsíc jezdíval stříhat k němu do , obec, . Za ostříhání mu vždy dal nějaké peníze. Vždy alespoň 10 000 Kč, které mu dával dobrovolně, aby mu přilepšil. Občas po žalovaném poslal i nějaké peníze pro vnučku , jméno FO, . Na jaře , rok, po žalovaném poslal , jméno FO, částku 8 000 Kč. V srpnu , rok, , asi , datum, , jej žalovaný přijel ostříhat. Po ostříhání mu dal částku 10 000 Kč a poté mu dal dalších 30 000 Kč, a přitom mu řekl, aby tyto peníze uschoval, že budou na pohřeb žalobce. Žalovaný peníze převzal a řekl žalobci, že je uschová. Peníze žalobce žalovanému předal v hotovosti. Dne , datum, žalobce telefonoval žalovanému a ptal se ho, zda peníze uschoval. Žalovaný mu řekl, že je dal do banky. Následně si žalobce telefonoval s , jméno FO, , která mu řekla, že mu děkuje za 6 000 Kč, co jí poslal. To žalobce překvapilo, protože jí poslal 8 000 Kč. Žalobce se bál, že žalovaný těch 30 000 Kč na pohřeb utratil, a proto žalovanému telefonoval. Žalovaný mu sdělil, že sestře 2 000 Kč ještě poveze. Peníze na jeho pohřeb již nemá, protože si nechal opravit auto. Proto žalobce žalovaného vyzval, ať mu celou částku vrátí. Žalobce uvedl, že o tom, že žalovanému předal peníze na pohřeb, věděla , jméno FO, (úřední záznam k podání vysvětlení ze dne , datum, ).7. , Instituce, dne , datum, sdělila žalobci, že dne , datum, podal vysvětlení na , Instituce, žalovaný. Žalovaný uvedl, že v lednu , rok, mu žalobce předal 30 000 Kč, a přitom mu měl říct, že po úmrtí si mají zajít na nějakou společnou večeři, nicméně žalobce mu nesdělil, že večeři má uhradit z těchto peněz ani kdo na tuto večeři má být pozván. Někdy na jaře , rok, mu měl žalobce telefonovat a ptát se ho, zda má stále těch 30 000 Kč. Žalovaný měl sdělit, že je stále má. Následně mu měl žalobce říci, aby 15 000 Kč dal své sestře. Žalovaný uvedl, že žalobce nikdy nezmiňoval, že peníze byly určeny na pohřeb žalobce. Asi v září , rok, mu měl žalobce telefonicky sdělit, že chce uvedených 30 000 Kč zpět. Důvod mu žalobce nesdělil, ale žalovaný mu odpověděl, že tyto peníze již nemá, protože si je měl se sestrou nechat pro svoji potřebu (vyrozumění ve věci z , datum, ).

8. Dne , datum, žalobce žalovaného vyzval k úhradě žalované částky předžalobní výzvou (předžalobní výzva ze dne 2. 1. 2025 vč. doručenky).

9. Dne , datum, , jméno FO, potvrdila, že jí žalovaný předal částku 15 000 Kč, které jí poslal žalobce (předávací protokol z , datum, , č. l. 33).

10. Z účastnické výpovědi žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že mu žalovaný volal, zda se chce nechat ostříhat. Po ostříhání dal žalobce žalovanému 10 000 Kč za ostříhání, a ještě mu dal 8 000 Kč pro , jméno FO, . Poté šel žalobce dozadu a vytáhl 30 000 Kč. Žalovanému sdělil: „toto prosím neutrať, toto nejsou tvoje peníze“. Žalobce to žalovanému zopakoval asi 3x, že to je na pohřeb nebo kdyby se mu rozbila pračka nebo něco pokazilo na domě. Takže mu to dal jako do úschovy. Žalovaný si peníze převzal. Peníze si neponechal doma, protože dům přepsal na svého syna, který by po jeho smrti dům určitě prohledával a hledal peníze v domě. Měl strach, aby peníze nepřipadly synovi, se kterým se předtím 21 let nebavil. Asi za 14 dnů mu volala vnučka, která děkovala za 6 000 Kč. Žalobce jí sdělil, že jí poslal 8 000 Kč, a proto hned volal žalovanému, který mu řekl, že jí předal 6 000 Kč a že ty 2 000 Kč jí doveze. Následně mu žalobce řekl, ať mu vrátí 30 000 Kč, které mu dal do zálohy. Žalovaný mu sdělil, že peníze použil na opravu auta.

11. Svědkyně , jméno FO, (partnerka žalovaného) uvedla, že žalovaný se s žalobcem moc nevídal, za poslední dva roky se viděli cca 4x-5x. Žalovaný jej jezdil ostříhat, někam odvézt, něco koupit. Žalovaný za to občas něco dostal, třeba 1 000 Kč za stříhání. Svědkyně věděla, že žalovaný dostal 30 000 Kč ze začátku roku , rok, . Asi po půl roce volal žalobce, ať dá polovinu sestře. Tu částku žalovaný použil na opravu auta. V červenci , rok, byl žalovaný u žalobce se synem. Syn dostal 2 000 Kč k narozeninám. Na dovolenou žalovaný odjížděl , datum, , na dovolené byli asi cca do , datum, ., a to v , Anonymizováno, . Žalovaný částku 15 000 Kč poté našetřil a v lednu nebo v únoru , rok, jí předal své sestře. Svědkyně věděla o dalším poskytnutí částky 30 000 Kč někdy předtím. Žalovaný měl předat poměrnou část opět své sestře. Svědkyně nevěděla, že by se žalobce měl bavit s žalovaným o pohřbu. O peníze se měl dělit se sestrou asi 2x. Pravidelně nepodepisovali předávací protokol. V polovině roku , rok, volal žalobce, že chce vrátit 30 000 Kč. Tyto peníze měli být na pohřeb. Předtím žalobce volal ještě jednou, ať dá žalovaný 15 000 Kč své sestře. Nejprve tedy žalobce volal, aby žalovaný 15 000 Kč předal sestře, žalovaný mu však řekl, že peníze použil na opravu auta. Poté žalobce volal znovu, aby mu vrátil 30 000 Kč, které dostal žalovaný na pohřeb. Žalovaný jí sděloval, že těch 30 000 Kč dostal od žalobce pro rodinu (svědecká výpověď , jméno FO, ).

12. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalobce je její děda, za kterým občas jezdila s dětmi i s přítelem (cca 2x ročně). Žalovaný je její bratr. Svědkyně věděla, že děda zažaloval bratra o 30 000 Kč, údajně o peníze za pohřeb. Svědkyně nevěřila, že by žalovaný žalobce okradl, protože je žalovaný čestný chlap. Svědkyně nevěděla nic o penězích na pohřeb. Kdyby mu žalobce takové peníze dal, tak by se jí žalovaný s tím svěřil. Podle svědkyně bylo pravidlem, že jim děda dával peníze darem. Někdy jí tyto peníze předával osobně, a to na návštěvě, někdy je žalobce poslal po žalovaném. Někdy dostala 30 000 Kč, někdy dostala 40 000 Kč, někdy dostala třeba 1 000 Kč. Svědkyně si myslela, že to bylo z důvodu, že jí žalobce říkal, aby ty peníze nedostal jeho syn , Jméno žalobce, , až žalobce zemře. Svědkyně uvedla, že před dvěma lety poslal žalobce po žalovaném cca 8 000 Kč. Následně v lednu dostal žalovaný 30 000 Kč, což měl žalovaný pro rodinu. Nicméně žalobce už byl nějaký naštvaný, tak žalovanému sdělil, aby jí dal polovinu. Žalobce byl naštvaný, protože v době, kdy jí měl žalovaný předat 8 000 Kč, tak jí dal pouze 6 000 Kč. Jakmile se to žalovaný dozvěděl, tak jí 2 000 Kč doplatil. Dle svědkyně to bylo spíše nedorozumění, protože děda jednou řekl, 6 000 Kč, jednou 8 000 Kč, ale bylo jasné, že se žalobce na žalovaného nazlobil. Svědkyně nevěřila, že žalovaný měl dostat něco na pohřeb nebo do úschovy. Podle svědkyně dále žalovaný obdržel v lednu 30 000 Kč, z čehož jí měl dát polovinu. Svědkyně nevěděla, že by tam žalovaný byl později v tom srpnu, protože byl na dovolené. Svědkyně tam byla někdy předtím se synem, který dostal asi 1 000 Kč. Žalovaný jezdil za žalobcem, aby mu pomohl s něčím na domě, aby odvezl nákupy, něco vyřídil nebo aby jej ostříhal, protože je kadeřník. Svědkyně nevěřila, že by za stříhání dostával 10 000 Kč. Dle svědkyně se žalobci mohou ty finanční věci již plést, jelikož má svůj věk. 15 000 Kč žalovaný svědkyni doplatil později, protože opravoval auto, předal jí to někdy asi v únoru letošního roku, k čemuž sepsali i předávací protokol. Předtím předávací protokol nesepisovali, ale tentokrát jí to přišlo správné, aby to měli papírově podložené. V té době možná už i věděla, že to je mezi žalobcem a žalovaným špatné. O tom lednovém darování se dozvěděla někdy v létě, jelikož jí žalovaný říkal, že mu děda volal, aby jí dal 1/2. Když se viděla s žalobcem, tak jí říkal, že dal žalovanému 30 000 Kč a že to po něm chce vrátit. Dle svědkyně se to žalobci mohlo začít trochu plést, a proto se celá situace vyhrotila (svědecká výpověď , jméno FO, ).

13. Z účastnické výpovědi žalovaného, učiněné na jednání soudu dne , datum, soud zjistil, že žalovaný za žalobcem jezdíval, nicméně poté se delší dobu neviděli. Viděli se v listopadu , rok, , kdy jel žalobce ostříhat, trochu tam poklidil a následně mu žalobce dal 30 000 Kč a řekl mu, ať dá 8 000 Kč , jméno FO, . Následně se stavil u své sestry, které dal 6 000 Kč, a to asi nedopatřením. Sestra následně volala žalobci a děkovala za 6 000 Kč. Žalobce mu okamžitě volal, že jí měl dát 8 000 Kč, a proto to ihned sestře doplatil. Následně se s žalobcem viděl v lednu , rok, , kdy mu žalobce dal opětovně 30 000 Kč, a to pro něj a pro jeho rodinu. Žalobce říkal, že nikdy člověk neví, zda tady stále žalobce bude a ať si zajdou na večeři. Následně asi za půl roku mu žalobce volal, aby polovinu z těch 30 000 Kč předal , jméno FO, . Ptal se, jestli má stále peníze. Žalovaný mu sdělil, že ty peníze nemá, protože si opravil auto. Žalovaný se s ním snažil domluvit, že jí ty peníze dá později. Žalovanému přišlo, že se následně žalobce na něj naštval, že snad ty peníze , jméno FO, nechce dát. Žalovaný mu však sděloval, že jí to předá, jakmile to bude mít. Že měl dostat nějaké peníze na pohřeb, se žalovaný dozvěděl až na , Instituce, . V srpnu , rok, u žalobce vůbec nebyl, protože byli s rodinou na dovolené, kam odjížděl , datum, . Naposledy byl u žalobce asi , datum, se synem. V době, kdy volal žalobce, aby předal , jméno FO, 15 000 Kč, tak o pohřbu nebyla řeč. Žalovaný prostě dostal peníze 30 000 Kč v lednu , rok, a poté už žádné peníze od žalobce nedostal. Někdy později v tom červenci snad měl žalobce volat, že chce ty peníze zpátky. Dle žalovaného se mělo jednat o peníze z toho ledna, protože jiné peníze nedostal.

14. Návrhy na doplnění dokazování soud zamítl, a to v podobě vyžádání úředního záznamu o podání vysvětlení žalovaného na , Instituce, . Soud dospěl k závěru, že by další dokazování bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie v řízení, jelikož skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem pro jeho právní posouzení.

15. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

16. Žalobce občasně finančně vypomáhal formou daru žalovanému a jeho sestře, a to před sporným poskytnutím částky 30 000 Kč za účelem úschovy pro pohřeb žalobce. Soud vzal za prokázané, že žalobce nejprve v listopadu , rok, daroval žalovanému částku 30 000 Kč, pičemž částka 8 000 Kč byla určena pro sestru žalovaného , jméno FO, . Následně v lednu , rok, žalovaný opětovně dostal darem od žalobce částku 30 000 Kč pro potřeby rodiny. Asi po půl roce žalobce žalovanému sdělil, aby z této částky předal 15 000 Kč opět své sestře. Žalovaný sdělil žalobci, že tuto částku již nemá, jelikož ji použil na opravu auta, nicméně své sestře tyto prostředky předal v únoru , rok, . Naposledy byl žalovaný u žalobce v červenci , rok, (, datum, ), kdy mu žalobce dal cca 2 000 Kč pro jeho syna k narozeninám. Na konci července odjel žalovaný společně s rodinou na dovolenou do , Anonymizováno, , ze které se vrátil kolem , datum, . Po této době volal žalobce žalovanému, že částku 30 000 Kč, kterému mu dal pohřeb požaduje zpět.

17. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

18. Smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli (§ 2402 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „o.z.“).

19. Požádá-li o to uschovatel, vrátí mu schovatel věc i před uplynutím ujednané doby úschovy. Sám ale nemá právo vrátit věc dříve, ledaže ji nemůže pro nepředvídatelnou okolnost bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat (§ 2403 odst. 2 o. z.).

20. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá (§ 2055 odst. 1 o. z.).

21. Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba (§ 2068 odst. 1 o. z.).

22. Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny (§ 2072 odst. 1 o. z.).

23. Právní posouzení shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žalovaná není důvodná, protože skutkovou verzi o uzavření smlouvy o úschově částky 30 000 Kč v létě , rok, na náklady pohřbu ve smyslu § 2402 o. z. žalobce neprokázal.

24. Naopak se dle soudu v řízení prokázala skutková verze žalovaného, tj. že žalobce žalovanému a jeho sestře občasně finančně vypomáhal formou daru. Při jejich návštěvě jim dával buď částky menší (jednotky tisíc Kč), nebo občas částky ve výši 30 000 Kč – 40 000 Kč. Sled jednotlivých darů se odehrál, jak je popsán v odst. 16 tohoto rozsudku. Proto soud ani nepoučoval žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního, jelikož se prokázala jiná skutková verze.

25. Dle soudu skutkovou verzi o daru prokázala svědecká výpověď sestry žalovaného (vnučky žalobce) , jméno FO, . Tuto svědeckou výpověď soud hodnotil jako klíčovou, jelikož svědkyně , jméno FO, působila věrohodně, přesvědčivě a bez zájmu působit ve prospěch jedné či druhé strany, přestože k oběma účastníkům řízení ji pojí blízký rodinný vztah. Její podání celého příběhu bylo v souladu s tím, jak celou rodinnou situaci popisoval žalovaný v rámci svého účastnického výslechu, bez významných vzájemných rozporů. Verzi žalovaného rovněž podporovala svědecká výpověď svědkyně , jméno FO, . Její výpověď však pro soud nebyla tak podstatná, jako výpověď svědkyně , jméno FO, , protože svědkyně , jméno FO, jako partnerka žalovaného znala celou situaci zprostředkovaně právě od žalovaného.

26. Naopak žalobce popisoval svoji verzi příběhu relativně zmatečně ve zcela jiných časových obdobích oproti prokázané verzi žalovaného, což lze sice přikládat vysokému věku žalobce, nicméně to nemůže vést bez jakýkoli jiných zjištěných skutečností k tomu, že se soud mohl přiklonit k jeho verzi příběhu. Žalobce buď popisoval předání prostředků (8 000 Kč) pro vnučku , jméno FO, a zároveň uzavření smlouvy o úschově (30 000 Kč na pohřeb) během jediné návštěvy v létě , rok, (jeho účastnický výslech). Při popisu své verze u , Instituce, zase uváděl, že 8 000 Kč předal žalovanému na jaře , rok, a k předání částky 30 000 Kč mělo dojít , datum, . V tomto období se však žalovaný teprve vracel z letní dovolené v , Anonymizováno, , jak popisoval žalovaný a jeho sdělení podpořila i jeho partnerka. Tyto rozpory soud vedly k tomu, že se celá skutková verze odehrála jinak, než ji popisoval žalobce.

27. V rámci interpretace jednotlivých jednání žalobce soud postupoval dle obecných pravidel o výkladu právních jednání (§ 555 a násl. o. z.), tzn. posuzoval právního jednání podle jeho obsahu, podle úmyslu jednajícího, resp. přisuzování projevu vůle dárce takový význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba, jíž je jednání adresováno (obdarovaný). V této souvislosti právě nešlo odhlédnout od skutečnosti, že žalobce formou daru vypomáhal žalovanému i jeho sestře pravidelně v rámci jejich návštěv u žalobce ve , obec, . Předtím s nimi smlouvu o úschově nikdy neuzavíral, a proto se soud právě přiklonil k tomu, že žalobce žalovanému prostředky ve výši 30 000 Kč daroval, přičemž následně požadoval, aby 15 000 Kč předal i své sestře, což žalovaný splnil. Jiná verze sledu událostí (předání peněž za účelem úschovy) se v projednávané věci neprokázala.

28. Žalobce v celém průběhu řízení působil velmi emotivně, aniž by byl schopen reflektovat možný odlišný sled událostí, než jak si je pamatoval on. Soud spíše usuzuje, že pravděpodobně u žalobce došlo postupem času u žalovaného ke ztrátě důvěry (předání částky 6 000 Kč místo 8 000 Kč své sestře, použití daru 30 000 Kč na opravu auta), zda nakládá s darovanými prostředky, jak si představoval žalobce. Proto zřejmě žalobce požadoval vrácení částky 30 000 Kč z titulu navrácení úschovy. Projev vůle žalobce o navrácení peněžních prostředků však nešlo vykládat jako odvolání daru za podmínek § 2068 odst. 1 o. z. (nouze), či § 2072 odst. 1 o. z. (nevděk). Tyto skutkové okolnosti ani žalobce netvrdil. Za této situace nešlo u žalovaného ani uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení, protože právní důvodem poskytnutí peněžních prostředků bylo darování.

29. Proto soud podanou žalobu zamítl v celém rozsahu.

30. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalovanému náleží náhrada nákladů řízení proti žalobci jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

31. Náklady žalovaného tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 300 Kč/úkon – 5 úkonů, tj. 11 500 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 2 250 Kč. Dále má zástupce žalovaného nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 2 888 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 638 Kč uložil soud zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Za požadovanou jednoduchou výzvou soud odměnu nepřiznal, jelikož tato výzva není vůbec obsahem spisu.

32. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedenému nároku žalobce nebylo v plném rozsahu vyhověno, žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, proto je žalobce povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením svědečného svědkyni , jméno FO, . Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku, jejichž přesná výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.