13 C 350/2003

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO sídlem adresa proti žalované: právnická osoba ., IČO: IČO sídlem adresa zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO , tituly za jménem sídlem adresa o zaplacení 136 213 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 136 213 Kč s úrokem z prodlení- ve výši 3,50 % ročně z částky 77 836 Kč od 7. 1. 2003 do zaplacení,- ve výši 2 % ročně z částky 58 377 Kč od 2. 10. 2003 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 136 213 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání pozemku parc. č. , číslo, o výměře , hodnota, m2, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí budova č. p. , číslo, , dále za užívání pozemku parc. č. , číslo, o výměře , hodnota, m2, zastavěná plocha a nádvoří a za užívání pozemku parc. č. , číslo, o výměře , hodnota, m2, zastavěná plocha a nádvoří a za užívání pozemku parc. č. , číslo, o výměře , hodnota, m2, ostatní plocha – , Anonymizováno, vše v k. ú. , katastrální území, (v současnosti je označení pozemků: parc. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, – pozn soudu), obec , obec, . Konkrétně se pak žalobkyně domáhala částky 77 836 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3,50 % ročně z částky 77 836 Kč od 7. 1. 2003 do zaplacení představující bezdůvodné obohacení za období od 1. 10. 2001 do 30. 9. 2002 a částky 58 377 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 58 377 Kč od 2. 10. 2003 do zaplacení, představující bezdůvodné obohacení za období od 1. 10. 2002 do 30. 6. 2003.

2. Žalovaná nárok ani z části neuznala. K věci uvedla, že nájemní vztah ohledně předmětných pozemků s žalobkyní skončil ke dni 30. 9. 1999 a žalovaná nemá povinnost žalobkyni cokoli hradit. Žalovaná sice pozemky žalobkyni nepředala a prostory má uzamčené, ovšem důvod vězí na straně žalobkyně, která odmítá žalované vyplatit kompenzaci za provedené práce.

3. Vlastnictví pozemků žalobkyní bylo nesporné i mezi stranami, stejně jako skutečnost, že žalovaná za žalované období neposkytla v souvislosti s předmětnými pozemky žalobkyni žádné plnění.

4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne , Anonymizováno, vyplývá, že ve sporu s totožnými subjekty bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna předmětné pozemky vyklidit a předat žalobkyni, přičemž jako předběžnou otázku soud posuzoval vlastnictví pozemků a dospěl k závěru, že jejich vlastníkem je žalobkyně.

6. Žalobkyně dala žalované do užívání pozemky, a to na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor a pozemků. Žalovaná se za toto užívání zavázala hradit nájemné v částce 113 813 Kč ročně. Nájemní smlouva byla účinná v období od , datum, do , datum, (smlouva o nájmu nebytových prostor a pozemků ze dne , datum, a dodatky č. , číslo, k této smlouvě).

7. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení peněžitých částek na základě faktického užívání pozemků (dopis ze dne 11. 12. 2002 s dodejkou, výzva a vyúčtování ze dne , datum, s dodejkami).

8. Z žádosti o zápis stavby (č.l. 9) soud zjistil, že ke stavbě na parc. č. , číslo, existovalo pravomocné kolaudační rozhodnutí. Touto žádostí bylo žádáno o zápis stavby do katastru nemovitostí. Z výzvy k odstranění stavby (č.l. 49) soud zjistil, že se týkala stavby na pozemku parc. č. , číslo, a byla vydána dne , datum, . Tato výzva byla učiněna z důvodu, že stavba je postavena přímo na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

9. Z výslechu jediného jednatele žalované , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná ke dni soudního jednání, tedy ke dni , datum, předmětné pozemky nevyklidila.

10. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , číslo, a její výpovědi soud zjistil, že obvyklá výše nájemného pro období od 1. 10. 2001 do 30. 6. 2003 činí částku 6 486,67 Kč měsíčně. Dále znalkyně uvedla, že v rámci ocenění rovněž zohlednila skutečnost, že v rámci pronájmu nemovitosti by mohl nastat určitý problém, a to v souvislosti s možným odstraněním staveb, a to v důsledku možného zásahu stavebního úřadu. Výslednou cenu to ponížilo. I nemovitost, která by připadala k odstranění, tak pronajmout lze.

11. Ze spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že řízení se týkalo shodných účastníků řízení a užívání pozemků bez právního důvodu za období od 1. 10. 1999 do 30. 11. 2000. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, provedeného v tomto řízení soud zjistil, že tato stanovila výši bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v , adresa, s pozemkem parc.č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, za dobu od 1. 10. 1999 do 30. 11. 2000 v rozsahu za užívání budov 19 407,50 Kč, za užívání pozemků 23 406,54 Kč. Z revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pak soud zjistil, že tento shledal znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, jako věcně správný, bez nutnosti potřeby čehokoliv měnit. Ve věci požadavku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za shora uvedené období bylo rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyhověno, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno v rámci tohoto nároku i usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Uvedená rozhodnutí jsou v právní moci.

12. Na základě výše provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná užívala předmětné pozemky (v tom smyslu, že měla kontrolu nad vstupem na tyto pozemky) v období od 1. 10. 2001 do 30. 6. 2003, přesto že si byla vědoma skutečnosti, že k jejich užívání nemá žádný nárok. Vlastníkem pozemků byla žalobkyně, ovšem v jejich užívání jí bylo bráněno žalovanou. Za toto užívání žalovaná žalobkyni nic neuhradila. Obvyklá výše měsíčního nájmu předmětných pozemků v daném období činila částku 6 486,67 Kč.

13. Z dalších provedených důkazů (výpočtový list ze dne , datum, , výpočtový list ze dne , datum, , vyúčtování nájemného ze dne , datum, , vyúčtování nájemného ze dne , datum, , vyúčtování nájemného ze dne , datum, , vyúčtování nájemného ze dne , datum, , spisu sp. zn. , spisová značka, , spisu sp. zn. , spisová značka, , založená fotodokumentace) soud nezjistil pro řízení významné skutečnosti.

14. Soud neprováděl další, žalovanou navrhované důkazy (dotaz na stavební úřad ohledně kolaudace stavby, stavebního povolení, resp. odstranění stavby, dodatečný výslech jednatele žalované, dotaz na kanalizace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), jelikož skutkový stav byl dostatečně bez důvodných pochybností prokázán a provádění dalších důkazů by bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Pro rozhodnutí v dané věci bylo rozhodné, zda byla v předmětném období žalobkyně vlastníkem pozemku, zda byl pozemek v užívání (držení) žalované, zda k tomuto užívání měla žalovaná právní důvod, a pokud ne, zda se žalovaná tímto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, případně v jaké výši. Všechny tyto skutečnosti pak byly v řízení bez důvodných pochybností prokázány provedenými důkazy. Jednatel žalované v řízení byl vyslechnut dvakrát a ke všem rozhodným skutečnostem se již vyjádřil především při svém účastnickém výslechu na jednání dne , datum, . Co se týče dalších navrhovaných důkazů v podobě dalších dotazů na stavební úřad. Odstranění stavby bylo nerozhodné, jelikož výzva k odstranění stavby, která neměla charakter rozhodnutí o odstranění stavby, byla učiněna až po rozhodném období. Co se týče dotazu na stavební úřad ohledně kolaudace stavby, stavebního povolení a dotazu na kanalizace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak dle sdělení znalkyně by to na jejím ocenění nic nezměnilo, přičemž ta dle svého sdělení charakter pozemků zohlednila při svém ocenění.

15. Tvrdila-li žalovaná, že zpracovaný znalecký posudek nebyl dostatečně přesvědčivý, nelze s tímto závěrem souhlasit. Znalecký posudek splňuje zákonné náležitosti, jeho nález i způsob, kterým k němu znalkyně dospěla je srozumitelný a logický. Posudek je řádně odůvodněn a je prost vnitřních logických rozporů. Znalkyně též své závěry logicky, srozumitelně a přesvědčivě obhájila při své výpovědi. Bylo přitom na žalované, aby konkrétně identifikovala případné nepřesnosti nebo vnitřní rozpory, pokud nějaké spatřovala. Pouhé obecné tvrzení o nedostatečné přesvědčivosti posudku (bez uvedení konkrétních tvrzení, která by byla s to posudek zpochybnit) není dostatečným důvodem pro to, aby soud z posudku nevycházel nebo aby byl zpracován posudek revizní. Jelikož tedy soud nemá pochybnosti o přesvědčivosti zpracovaného posudku, revizní posudek zpracovat nenechal, a i tento důkazní návrh žalované zamítl. K uvedenému lze dále uvést, že zpracovaný posudek byl v souladu s již dříve zpracovanými posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Vzhledem ke skutečnosti, že bezdůvodné obohacení bylo požadováno za období od 1. 10. 2002 do 30. 6. 2003 posuzoval soud skutkový stav dle právních předpisů účinných v době vzniku bezdůvodného obohacení, a to zejména zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.).

17. Podle ustanovení § 451 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Tím, že žalovaná v období od 1. 10. 2001 do 30. 6. 2003 užívala pozemek žalobkyně bez právního důvodu se podle ustanovení § 451 o. z. na její úkor bezdůvodně obohatila a je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Bezdůvodné obohacení spočívá v tom, že žalovaná žalobkyni fakticky bránila v užívání pozemků a v dispozici s nimi. Tímto svým jednáním znemožnila žalobkyni z pozemků čerpat majetkový prospěch. Naopak sama žalovaná mohla pozemky užívat (je přitom nerozhodné v jaké míře tak opravdu činila). Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, dle níž lze na bezdůvodné obohacení usuzovat i u osoby, jež si bez náležitého právního důvodu uzurpuje postavení detentora nemovitosti tím, že ji učiní přístupnou jen pro sebe, bez ohledu na to, jak intenzivně ji skutečně využívá (srovnej kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1321/2011, ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2739/2012, a ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, jakož i v něm uvedená rozhodnutí). Je přitom třeba předpokládat, že pokud by žalobkyně poskytla pozemky k užívání jiné osobě, vyžadovala by za to úplatu. Tímto se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Protože šlo o bezdůvodné obohacení formou užívání cizí věci bez právního důvodu, je žalovaná povinna žalobkyni poskytnout za toto užívání náhradu.

19. Výše peněžité náhrady vyplývá z finančního ocenění prospěchu, který obohacenému užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; náhrada se tady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53, ročník 2000, rozsudek ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 33 Odo 394/2004, či rozsudek ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 33 Odo 412/2005).

20. Výše bezdůvodného obohacení tedy pak odpovídá výši nájemného (které by žalovaná platila, pokud by právní důvod k užívání pozemků za úplatu existoval) v čase a místě obvyklém, která byla určena vypracovaným znaleckým posudkem, a to obdobně, jak tato částka byla určena znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, v jiném řízení týkajících shodných účastníků za období od 1. 10. 1999 do 30. 11. 2000. Výše takto vypočteného bezdůvodného obohacení v projednávané věci činila částku 136 221 Kč (6 486,67 Kč za 21 měsíců, zaokrouhleno na celé koruny). Protože žalobkyně požadovala pouze přiznání částky 136 213 Kč, přiznal jí soud pouze tuto částku, neboť nemohl překročit předmět řízení vymezený žalobkyní. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

21. Soud se blíže nezabýval námitkou žalované spočívající v tvrzení, že pozemky nevyklidila, neboť jí žalobkyně neuhradila kompenzaci za jejich zhodnocení, která jí náleží, jelikož žalobkyně tuto námitku řádně nespecifikovala (neuvedla za co konkrétně by jí měla být náhrada vyplacena, ani v jaké výši) tak, aby ji bylo možné uplatnit jako návrh k započtení dle § 98 zákona o. s. ř. Stejně tak se soud nezabýval tvrzením, že žalobkyně porušila svoji povinnost prodat žalované pozemky na základě smlouvy o smlouvě budoucí, neboť tato námitka se netýkala projednávané věci.

22. Námitkám žalované, že jí nebyl předložen doklad ohledně účelu stavby, o její kolaudaci a že nebyla zohledněna výzva k odstranění stavby ze dne , datum, , což nebylo promítnuto do stanovení výše bezdůvodného obohacení soud nepřisvědčil, neboť s těmito námitkami se řádně vypořádala znalkyně ve svém posudku a následné výpovědi. Dále lze k tomu uvést, že výzva k odstranění stavby byla učiněna až po rozhodném období, které bylo posuzováno v projednávané věci a byla učiněna z důvodu, že stavba byla postavena přímo na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ohrožovala bezpečnost a zdraví osob, tedy nikoliv z důvodu, že stavba nebyla kolaudována. Soud tedy vyhodnotil tyto námitky jako liché bez vlivu na stanovenou výši bezdůvodného obohacení.

23. Žalovaná je dále povinna nahradit žalobkyni náklady řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výši paušální náhrady výdajů nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. (neboť žalobkyně skutečně vynaložené náklady nevyúčtovala). Žalobkyně ve věci učinila celkem 7 účelných úkonů, za které jí náleží náhrada ve výši 300 Kč za každý úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Jedná se o podání žaloby, vyjádření ze dne 2. 2. 2004, účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne 10. 5. 2004, účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ). Celkem tedy žalobkyni náleží částka 2 100 Kč. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

24. Výrok III je pak odůvodněn tím, žalobkyně, jako zcela úspěšný účastník není povinna hradit náklady řízení státu a žalovaná byla zase zcela osvobozena od soudních poplatků, povinnost k náhradě nákladů řízení státu tedy též nemá. Ze stejného důvodu soud nerozhodoval ani o povinnosti k zaplacení soudního poplatku dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.