13 C 39/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Mgr. Zity Bouškové a Bc. Ivany Telecké ve věci žalobce: celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 496 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 496 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 496 000 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 115 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), a to náhrady nemajetkové újmy v podobě bolestného, ztížení společenského uplatněné a nákladů za vyplacené znalečné, vše z titulu pracovního úrazu. Žalobce uvedl, že jako zaměstnanec žalované utrpěl dne [datum] při plnění pracovních povinností pracovní úraz. Žalobce byl v okamžiku pracovního úrazu u žalované zaměstnán na pozici elektrikáře a údržbáře, kdy sjednaným úkolem žalobce bylo provádění údržbových, elektroinstalatérských a stavebních prací pro žalovanou, a to na základě pokynu jejího [anonymizováno] pana [jméno] [příjmení]. K pracovnímu úrazu žalobce došlo při montování zářivek, kdy žalobce upadl ze žebříku z výšky cca 4 metrů, v důsledku čehož utrpěl [anonymizováno 10 slov] a [anonymizováno] a [anonymizováno 9 slov] a [anonymizována tři slova]. Žalobce byl po pádu několik chvil v bezvědomí a posléze byl odvezen k ošetření rychlou záchranou službou (dále jen„ RZS“), kterou zavolala partnerka pana [příjmení]. V provozovně [anonymizováno] [příjmení], která se nachází v areálu žalované, došlo k předmětnému úrazu. Žalobce se v souladu s předloženým znaleckým posudkem domáhal z titulu předmětného pracovního úrazu zaplacení bolestného ve výši 158 000 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 325 000 Kč a nákladů za vyplacené znalečné ve výši 13 000 Kč. Žalovanou vyzval k úhradě, přičemž ta k jeho výzvě ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala, a to ani zčásti. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že žalobce pro ni prováděl některé výpomocné práce, když základem jejich smluvního vztahu byla dohoda o provedení práce. Žalobce tedy pro ni realizoval a plnil jednotlivé úkoly, když v žádném případě nebyl zaměstnán na plný ani částečný úvazek, ale svoji činnost realizoval výlučně„ na požádání“, při plnění konkrétních, zadaných a samozřejmě, že předem dohodnutých, úkolů. Dle žalované bylo podivně, že žalobce započal svoje tvrzené nároky uplatňovat teprve po uplynutí cca 30-ti měsíců od okamžiku, kdy se mu úraz stal. Nikdy dříve jakýkoli takový úkon ve vztahu k žalované (a to ani neformálně) neučinil, ničeho se nedomáhal a to přesto, že pro ni poté dále pracoval. Dle žalované žalobce předmětný den byl„ na fušce“ (tedy rozhodně neplnil žádný úkol pro žalovanou) u [anonymizována dvě slova] v objektu [obec], [ulice a číslo], u paní [příjmení]. Tento„ melouch“ si dojednal sám s uvedenou [anonymizováno] a při tom, kdy jí pomáhal pravděpodobně s výměnou zářivky (dle nájemní smlouvy je tato údržba plně v režii nájemce). Špatně si postavil žebřík a upadl. Dle žalované žalobce faktický stav věci (fuška u [anonymizováno]) nikdy nerozporoval, a proto nebyla záležitost ze strany žalované nikterak řešena a úraz nikdy nebyl hlášen jako pracovní, dokonce se ani nezkoumal„ alkohol“ v krvi pana [celé jméno žalobce].

3. Žalobce v replice uvedl, že povinnost zaměstnavatele hradit náhradu škody za pracovní úraz platí i pro uzavřenou dohodu o práci mimo pracovní poměr. Žalovaná věděla, že žalobci byla volána RZS, přesto porušila své povinnosti, když o pracovním úraze nesepsala záznam. Žalobce jednal z přímého pokynu žalovaného, bral si materiál z jeho skladu, na příkaz pana [příjmení]. Jednalo se o větší zakázku v provozovně [anonymizováno] [příjmení], nejednalo se o jenom o výměnu zářivky. Vše se konzultoval s [příjmení] i panem [příjmení]. K uplatnění nároku došlo se zpožděním, protože jej napřed řešil v rámci pojišťovny. Nevěděl, že má nárok i na odškodnění dle zákoníku práce.

4. Žalovaný dále v reakci doplnil, že v období [měsíc] a [měsíc] [rok] žalobce pracoval na elektroinstalaci posilujících rozvodů NN ve [anonymizováno] a [anonymizováno] a zahajoval práci na [anonymizována dvě slova] ve [anonymizováno], rozhodně ne v provozovně (dávno předané a fungující) v [anonymizováno].

5. V dalším průběhu řízení setrvali účastníci na svých stanoviscích.

6. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalobce vykonával pro žalovanou údržbové, elektroinstalatérské a stavební práce na základě dohody o provedení práce ze dne [datum]. Mezi stranami je rovněž nesporné, že v době, kdy se měl stát pád ze žebříku, byl tedy žalobce v pracovním poměru u žalované, resp. ve vztahu obdobném pracovním poměru na základě dohody.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Z dohody o provedení práce soud nezjistil žádné skutečnosti nad rámec shora uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení (č. l. 11).

9. Ze záznamu o výjezdu (č. l. 13) soud zjistil, že je ze dne [datum] RZS byla volána v [číslo] hod, na místo dorazila v [číslo]. Elektrikář na žebříku ve výšce 3,5 – 4m, pád, nalezen na zádech při vědomí, nemluví, po příjezdu při vědomí, bolest hlavy, krev z ucha, kabely nebyly pod proudem. [Anonymizovaný odstavec.]

11. Ze znaleckého posudku [číslo] (č. l. 25-39) soud zjistil, že znalec se zabýval životem žalobce před úrazem, kdy tento žil na ubytovně, chodil do práce (elektrikář), byl bez sledovaných onemocnění, bez chronické medikace, bez operací, bez jiných dysfunkcí, od roku [rok] porucha sluchu, vlevo ztráta 15,6 %, vpravo ztráta 28,9 %. Žalobce jezdil autem, rybařil, sportoval, pomáhal mamince, pomáhal [anonymizováno] dcerám. Dále znalec popsal úraz žalobce, kdy se jednal o pád ze žebříku ze 4 metrů. V nemocnici ošetřen, do [anonymizováno 5 slov]. Hospitalizován od [datum] do [datum], terapie konzervativní, [anonymizována tři slova], podruhé [anonymizováno] ze [anonymizována tři slova]. Opakované kontroly na [anonymizováno]. Opakovaně [anonymizováno] (celkem [anonymizováno]). K životu po úraze znalec zjistil, že žalobce nepracuje v původní firmě, pracuje jako OSVČ, stále jako elektrikář. Po úraze ho trvale obtěžuje tinitus, jednostranná ztráta chuti, zhoršený sluchu – vpravo zhoršení z 28,9 % na 60,8, vlevo z 15,6 % na 60,8 %. Dále má žalobce bolesti hlavy. Hůře se žalobce soustředí, při práci ve výškách má obavu pádu, musí více odpočívat než před úrazem. Omezen v [anonymizována dvě slova], nestabilní, nejistý v udržení pozice těla. Dále znalec hodnotil bodově bolestné za jednotlivé lékařské výkony. [anonymizováno] hodnotil jako [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova].

12. Znalec bolestné celkem vyhodnotil na 632 bodů x 250 Kč/bod, což celkem činilo 158 000 Kč. Ohledně ztížení společenského uplatnění znalec uvedl, ztráta chuti pouze vlevo – 500b, neurotizující tinitus – 600b, nedoslýchavost lehčího až středně těžkého stupně 200b. Celkem za ZSÚ [číslo] bodů x 250 Kč/bod, což je celkem 325 000 Kč.

13. Znalec uvedl v závěru posudku, že zdravotní stav žalobce byl ke dni [datum] ustálený. Rovněž znalec vysvětlil použití položek otoskopie per analogiím, kdy bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Rovněž se znalec vyjádřil, proč zhoršení sluchu ohodnotil nízkým bodovým hodnocením, a to proto, že byl sluch zhoršen již před úrazem.

14. Znalecký posudek je opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř.

15. Z faktury za znalecký posudek soud zjistil, že cena za jeho vyhotovení byla 13 000 Kč, přičemž tato částka byla uhrazena ze strany zástupce žalobce dne [datum] (faktura a platba, č. l. 41).

16. Dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok z pracovního úrazu ze dne [datum] a sdělil převzetí právního zastoupení (výzva ze dne 20. 5. 2021, č. l. 12). Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uplatněný nárok žalobce odmítla, a to důvodu, že měla za to, že se nejednalo o pracovní úraz, protože žalobce byl u [anonymizováno] [příjmení] na fušce, a nikdy se o pracovním úrazu nezmiňoval. Uvedená odpověď byla doručena zástupci žalobce dne 28. 5. 2021 (odpověď žalované ze dne 28. 5. 2021, č. l. 51v-52). Předžalobní výzvou žalobce u žalované nárok z titulu pracovního úrazu uplatnil dne [datum] s tím, že stanovil datum k úhradě nejpozději do [datum], výzva byla doručena zástupci žalované dne [datum] (upomínka + dodejka, č. l. 8-10). Předžalobní výzvu žalovaná prostřednictvím svého zástupce odmítla přípisem ze dne [datum], který byl doručen zástupci žalobce dne 6. 9. 2021 (odpověď, č. l. 52v ze dne [datum]).

17. Z vyjádření samotného žalobce ze dne [datum] (č.l. 70), podepsané žalobcem, soud zjistil, že zakázku v [anonymizováno] na [příjmení] mu zadal pan [příjmení], udělat elektrické rozvody ve [anonymizována dvě slova]. Materiál bral žalobce ze [právnická osoba] na příkaz pana [příjmení]. Rozvaděč si určil sám, obvody měly být co nejkratší dle potřeb [anonymizováno] [příjmení]. Rozmístění jednotlivých místnosti si určovali [anonymizováno] [příjmení], nicméně vše bylo konzultováno rovněž s panem [příjmení]. Celou zakázku platil pan [příjmení] v hotovosti.

18. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání mezi společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 63 – 69) soud zjistil, že předmětem pronájmu byly prostory v [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice a číslo] v [obec] v budově [adresa]. Účel nájmu byla výroba ([anonymizována dvě slova]) a řízení vlastní podnikatelské činnosti. Nájem byl sjednán od [datum].

19. Z kolaudačního souhlasu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], vydaného stavebním úřadem [anonymizována dvě slova] [územní celek], [obec] [část obce] a [část obce] (č.l. 82 – 83), soud zjistil, že byl vydán dne [datum], a to pro stavební úpravy pro změnu užívání části objektu [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]) – ul. [ulice a číslo], stavební úpravy pro změnu v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí, umístěné na pozemku p. [číslo] [anonymizováno] [část obce], [územní celek].

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že žalovaná svědkyni a jejímu [anonymizováno] pronajímala prostor, kde se měla stát určitá nehoda. Ve věci byla svědkyně oslovena zástupcem žalobce, kdy učinila čestné prohlášení v jeho kanceláři. Svědkyně uvedla, že ji nikdo neovlivňoval. Svědkyně uvedla, že v den úrazu žalobce byla na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] byl v zahraničí na dovolené. Prostor, který jim byl pronajat, nebyl ještě zkolaudovaný. [příjmení] to mohlo být zkolaudováno, tak měl být v kanceláři nainstalován větrák, protože tam nebyla okna a musel tam být přívod vzduchu. Tuto práci přišel udělat žalobce s tím, že tam byl asi hodinu, kdy se následně ozvala rána. Našla v kanceláři žalobce zamotaného do žebříku, nereagoval s tím, že mu tekla z uší krev, proto zavolala záchranku. Žalobce byl v bezvědomí, ale dýchal. Následně jej odvezla záchranná služba. Svědkyně nevěděla konkrétní den, kdy se úraz stal. Svědkyně uvedla, že shora zmíněné práce ohledně větráku s [role v řízení] neplatili. Dle svědkyně předmětnou opravu platil zřejmě pan [příjmení], který dodal i pravděpodobně materiál, protože přinesl materiál sebou pan žalobce. Sdělila jim to asistentka pana [příjmení], že přijde žalobce s tím, že žalobce tam v tom celém objektu předtím dělal celou elektriku. Kdo kdy konkrétně přijde jim sdělila asistentka pana [příjmení]. Vzhledem k tomu, že ten prostor měli tedy pronajatý, tak nechtěli, aby se tam něco dělalo bez nich. Na žalobci nepozorovala něco neobvyklého. Kdyby bylo něco neobvyklého, takto by zpozorněla. Vzhledem k tomu, že žalobce neviděla poprvé. Svědkyni žalobce přišel normální. Žalobce viděla naposledy, když ho propustili z nemocnice. Donesl jí květinu jako poděkování, že ho zachránila. V soukromých záležitostech jim žalobce žádnou výpomoc nedělal. V průběhu nájemního vztahu s panem [příjmení] vymýšleli nebo dávali doporučení, kdy by mohly být konkrétní zásuvky. Svědkyně si nepamatovala, zda to bylo před uzavřením nájemní smlouvy nebo po uzavření nájemní smlouvy. Rovněž si nepamatovala, zda tam byl žalobce nebo jenom pan [příjmení]. Svědkyně si nevybavila a nepamatovala si, že cítila ze žalobce alkohol. Ohledně čestného prohlášení doplnila že bylo pořízeno v kanceláři zástupce žalobce. Sdělila vše, co věděla. Bylo to přepsáno na papír, jí přečteno, přičemž poté uvedené podepsala.

21. Z čestného prohlášení učiněného dne [datum] (č. l. 85) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedla obdobné skutečnosti jako ve své svědecké výpovědi. Nad rámec výše uvedené z česného prohlášení soud zjistil, že prostory pro [anonymizována dvě slova] měli [příjmení] pronajaty od [datum], nicméně kolaudační souhlas byl udělen až [datum], protože prostor nesplňoval veškeré podmínky pro jeho udělení. Žalovaná musela udělat ještě určité práce v podobě přívodu vzduchu do kanceláře v zádní části prostoru, a to z pokynu hygieny. Vše zajišťoval pan [příjmení] za žalovanou a žalobce měl naistalovat ten ventilátor.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že svědek byl v žalované v nájmu se svojí společností. Žalobce v tom objektu dělal elektřinu. Svědek uvedl, že u samotného úrazu samotného nebyl. Domníval se, že se stal na začátku [měsíc] [rok] s tím, že jsem byl mimo ČR a volala mu to žena. Žalobce u nich dělal přívod vzduchu, a to v kanceláři, kdy nebyla okna, a to v rámci kolaudace, vzhledem k tomu, že to požadovali proto, aby ten objekt byl zkolaudován. Manželka mu sdělila, že žalobce spadl ze žebříku a odvezla ho sanitka. Ohledně toho přívodu vzduchu svědek uvedl, že vše se řešilo přes pana [příjmení] a jeho asistentku. Oni neplatili nic, jednalo se o práce v rámci kolaudačního řízení. Vše šlo tedy za žalovanou. Jenom jednou požadovali nad rámec přivést zásuvku k [anonymizováno] Vše vyřizovali s asistentkou pana [příjmení], nicméně jednalo se úplně o jinou věc než ten předmětný větrák, bylo to v jiné místnosti. V rámci té kolaudace vše šlo za panem [příjmení] ať už v rámci materiálu či úhrady. Žalobce jim nedělal nic na jejich objednávku, vše se řešilo s panem [příjmení]. Pravděpodobně svědek věděl, že žalobce přijde. Před uzavřením smlouvy o nájmu řešili umístění zásuvek, a to s panem [příjmení] a s žalobcem. Řešili, kde by ty zásuvky zhruba měly být, a to vzhledem k tomu, že ten prostor se stavěl nový. Pravděpodobně to řešili s panem [příjmení] i s žalobcem. Zda tam byl pan [příjmení] vždy, si nepamatoval.

23. Další dokazování soud neprováděl, a to vzhledem k tomu, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem. Dle soudu bylo nadbytečné slyšet znalce [příjmení] [příjmení], vzhledem k tomu, že jeho posudek soud vyhodnotil jako přesvědčivý a logický a v souladu s ostatnímu provedenými důkazy. Obrana žalované o vyloučení určitých položek z bolestného vznesená na jednání dne [datum] byla dle soudu účelová po zjištění názoru soudu, že hodnotí úraz žalobce jako pracovní. V této souvislosti je nutné dle soudu připomenout, že již v rozsudku ze dne 17. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 420/2008, Nejvyšší soud vysvětlil, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o. s. ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Zahrnutí jednotlivých úkonů otoskopie bylo dle soudu v souladu ostatními lékařskými zprávami i v souladu s charakterem úrazu žalobce v podobě problémů s levým uchem. Dle soudu zahrnutí/vyloučení této položky nepřísluší soudu, ale znalci, a to vzhledem k tomu, že se jedná o otázku odbornou.

24. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce dne [datum] při plnění zadaného úkolu od žalované v podobě montáže přívodu vzduchu v provozovně [anonymizováno] [příjmení] spadl ze žebříku ze 4 metrů, v důsledku čehož utrpěl otřes mozku, zlomeninu kosti skalní vlevo se ztrátou chuti a čichu a částečnou ztrátou sluchu levého ucha, frakturu levé temporální kosti a levého čelistního kloubu.

25. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

26. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném pro projednávanou věc, dále jen („ zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

27. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Dle odst. 2 téhož ustanovení zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

28. Podle § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Dle odst. 2 téhož ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

29. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

30. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

31. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

32. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

33. Na základě shora uvedené právní úpravy se soud zabýval nejdříve, zda úraz žalobce v podobě pádu ze žebříku dne [datum] v provozovně [anonymizováno] [příjmení] lze hodnotit jako úraz pracovní dle shora citovaných ustanovení zákoníku práce.

34. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce vykonával pro žalovanou údržbové, elektroinstalatérské a stavební práce na základě dohody o provedení práce ze dne [datum], a to na základě konkrétních pokynů především pana [příjmení] - [role v řízení] žalované. Mezi účastníky nebylo sporně ani to, že žalobce byl u žalované v pracovněprávním vztahu na základě shora jmenované dohody i dne [datum].

35. Sporné mezi účastníky bylo, zda činnosti, které žalobce vykonával u [anonymizováno] [příjmení] bylo plnění jeho pracovních povinností nebo tzv. soukromá fuška.

36. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že dne [datum] přišel žalobce do provozovny [anonymizováno] [příjmení] na [anonymizována dvě slova], kde byla [jméno] [příjmení], za účelem nainstalování ventilátoru do kanceláře v provozovně [anonymizováno] [příjmení], protože v této místnosti nebyla okna a musel tam být přívod vzduchu pro kolaudaci daného prostoru. Dle svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] byla tato záležitost plně v režii pana [příjmení], který ji celou platil, dodal materiál a zajistil na tuto práci žalobce. Ohledně jeho příchodu komunikovali s jeho asistentkou. Uvedené vzal soud za prokázané především ze svědeckých výpovědí [anonymizováno] [příjmení], které byly dle soudu věrohodné, nebyly ničím motivované. Oba svědci se shodovali, jejich výpověď byla konzistentní. Z ničeho neplynulo, že by snad svědci měli důvod vypovídat nepravdivě. Uvedené svědecké výpovědi byly rovněž v souladu se skutečností, že daný prostor byl skutečně kolaudován až [datum], což bylo prokázáno z kolaudačního souhlasu.

37. Dle soudu tak byla vyvrácena verze žalované, že se jednalo o soukromou„ fušku“ či„ melouch“ žalobce pro [anonymizováno] [příjmení]. Ti v rámci své svědecké výpovědi zcela odmítli, že by někdy žalobce pro ně něco dělal soukromě a že by mu cokoliv hradili. Všechny práce žalobce u nich dělal z pokynů pana [příjmení] od žalované. Naopak tedy bylo prokázáno, že se jednalo o„ fušku“ v podobě plnění pracovních povinností žalobce. Jednalo tedy o pracovní úkol žalobce, který konal z pokynů žalované. Tento úkol tedy spočíval v rámci jeho uzavřené dohody o provedení práce v instalaci ventilátoru do kanceláře v provozovně [anonymizováno] [příjmení]. Uvedená činnost tedy naplňuje znaky § 273 odst. zákoníku práce.

38. Při této činnosti došlo k pádu žalobce ze žebříku. Došlo tedy k poškození zdraví žalobce jako zaměstnance nezávisle na jeho vůli krátkodobým a náhlým působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů. Dle soudu tedy došlo k pracovnímu úrazu žalobce dle § 271k odst. 1 zákoníku práce.

39. Vzhledem ke skutečnosti, že dle soudu došlo k pracovnímu úrazu vznikla podle § 269 odst. 1 zákoníku práce povinnost žalované jako zaměstnavatele k náhradě škody nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, protože dle soudu bylo rovněž prokázáno, že nemajetková újma žalobce vznikla při plnění pracovních úkolů.

40. Své odpovědnosti se mohla žalovaná zprostit tvrzením a naplněním předpokladů uvedených v ustanovení § 270 zákoníku práce. Žalovaná však pouze obecně uvedla, že u žalobce nebylo zkoumáno, zda nebyl pod vlivem alkoholu. Dle soudu z provedeného dokazování nic takového nevyplynulo, kdy v lékařských zprávách RZS nebo z nemocnice se nepíše ničeho o tom, že by se žalobce zdál pod vlivem alkoholu, nebo by z něj byl cítit alkohol. Proto pravděpodobně potřeba zkoumat hladinu alkoholu nevyplynula. Rovněž svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se jí zdál žalobce normální, bývala s ním v kontaktu často, a proto by si něčeho neobvyklého všimla. Svědkyně si nepamatovala, že by cítila ze žalobce alkohol. Rovněž tato obecná obrana žalované byla dle soudu provedeným dokazováním vyvrácena.

41. V důsledku pádu žalobce ze žebříku při plnění pracovních úkolu utrpěl žalobce nemajetkovou újmu. Žalobce požadoval nahradit v důsledku vzniklé odpovědnosti žalované nemajetkovou újmu v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění ve smyslu § 271c zákoníku práce. Náhradou za bolest a za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje nemajetková újma vzniklá v souvislosti s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Úprava těchto dílčích nároků je v zákoníku práce provedena jen co do základu rámcově tak, že stanoví, že tyto nároky se poskytují jednorázově, že se poskytují„ nejméně“ ve výši (tj. v minimálně zaručené výši) stanovené právním předpisem (tím je nařízení vlády č. 276/2015 Sb.) a že takto stanovenou výši odškodnění může soud přiměřeně zvýšit (§ 271s).

42. Odškodnění žalobce za bolestné a ztížení společenského uplatnění bylo vyčísleno na základě znaleckého posudku [titul] [příjmení] dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen„ nařízení vlády č. 276/2015 Sb.“), které v pracovněprávních vztazích zachovává bodový systém výpočtu náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Podle tohoto nařízení vlády tedy znalec stanoví náhradu za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění.

43. V projednávané věci znalec bolestné celkem vyhodnotil na 632 bodů x 250 Kč/bod, což celkem činilo 158 000 Kč. Ohledně ztížení společenského uplatnění znalec uvedl, ztráta chuti pouze vlevo – 500b, neurotizující tinitus – 600b, nedoslýchavost lehčího až středně těžkého stupně 200b. Celkem za ZSÚ 1300 bodů x 250 Kč/bod, což je celkem 325 000 Kč.

44. Soud má za to, že k vyčíslení nemajetkové újmy došlo ze strany znalce (lékaře) v souladu a dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Jakékoliv okolnosti pro zvýšení této újmy ze strany žalobce tvrzeny nebyly, nebyly požadovány, a proto se tímto soud ani nezabýval. Co se týče požadavku žalované o vyškrtnutí úkonů otoskopie v rámci bolestného, odkazuje soud již na výše uvedenou argumentaci v bodě 23.

45. Nemajetková újma přiznaná dle soudu byla tedy ve výši 483 000 Kč.

46. Žalobce dále požadoval uhradit částku 13 000 Kč za uhrazené znalečné, přičemž tento nárok soud rovněž vyhodnotil jako oprávněný, a to dle § 513 o. z. jako náklad spojený s uplatněním pohledávky.

47. Žalovaná nárok žalobce neuhradila, přestože k tomu byla vyzvána a dostala do prodlení dle § 1968 o. z, a to 3. 9. 2018. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku se zákonnými úroky z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl dle výroku I. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

48. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti žalované jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

49. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 10 300 Kč/úkon – 9 úkonů, tj. 92 700 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], další porada s klientem přesahující 1 hodinu ze dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 2 700 Kč. Dále má zástupce žalobce nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 20 034 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 115 434 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

50. Zbylé požadované úkony soud vyhodnotil jako neúčelně vynaložené náklady, proto za ně odměnu a paušální náhradu hotových výdajů zástupci žalobce nepřiznal. Jednalo o písemné podání ve věci ze dne [datum] (oznámení o převzetí právního zastoupení a výzva k úhradě) a osobní poradu se svědky ze dne [datum]. Co se týče písemného podání ze dne [datum], tak dle soudu je uvedené mohlo být již součástí předžalobní výzvy a jednalo o úkon nadbytečný neúčelně vynaložený. Rovněž soud nepovažoval za účelně vynaložený úkon setkání se svědky za účelem zpracování čestného prohlášení, kdy dle soudu je uvedené nadbytečné vzhledem k následnému výslechu obou svědků.