13 C 57/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně:Název zainteresované společnosti, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO tituly za jménem. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO: IČO, narozený dne datum Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 32 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 393,11 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 748,43 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 509,25 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 12 941,62 Kč od 12. 7 2023 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 496 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 388 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba. dne datum. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že na ni byla ke dni datum postoupena pohledávka ze strany původního věřitele. Dluh žalovaného na předmětné smlouvě činí 32 388 Kč s příslušenstvím, které je představováno úrokem, zákonným úrokem z prodlení, a to zčásti kapitalizovanými. Žalobkyně rovněž požaduje přiznání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vyplývající ze závazkového vztahu mezi podnikateli.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Dne datum žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. uzavřel smlouvu nazvanou „Smlouva o podnikatelském úvěru“ č. číslo, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, kterou měl žalovaný spolu s úroky a poplatky prostřednictvím čtrnácti pravidelných měsíčních splátek po 1 992 Kč. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě. Žalovaný smlouvu uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti (úvěrová smlouva ze dne datum + předpis splátek). Shora uvedená částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaným však byla v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena pouze částka 4 500 Kč (transakční historie).

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti právnická osoba. na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek + příloha č. číslo). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne datum.

6. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 podané k poštovní přepravě dne datum (předžalobní výzva + podací lístek).

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Soud se nejprve zabýval hodnocením toho, zda žalovaný skutečně uzavřel smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti. Samotná smlouva je pojmenována jako „Smlouva o podnikatelském úvěru“, žalovaný je v ní označen identifikačním číslem. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovaným podána na formuláři „Žádost o úvěr pro podnikatele“, kde je rovněž označen identifikačním číslem. Jako předmět podnikání uvedl Anonymizováno a Anonymizováno. Z výpisu z živnostenského rejstříku Anonymizováno č. j. Anonymizováno bylo zjištěno, že oprávnění pro předmět podnikání Anonymizováno a Anonymizováno vzniklo žalovanému dne datum. Na základě výše uvedeného, zejména ze skutečnosti, že žalovaný před uzavřením úvěru předložil poskytovali řadu dokumentů osvědčujících jeho podnikání, nemá soud pochybnost o tom, že žalovaný smlouvu uzavřel v postavení podnikatele. Z výše uvedených důvodů tak soud nezkoumal posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelem přitom může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, č. j. 23 ICdo 56/2019-87). Z průběhu kontraktace je totiž soudu zřejmé, že žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel.

10. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však své povinnosti nedostál, když uhradil pouze částku ve výši 4 500 Kč. Právní předchůdkyně následně postoupila pohledávku na žalobkyni, která má nárok na přisouzení dlužné jistiny ve výši 12 941,62 Kč spolu s poplatky (za sjednání úvěru, poskytnutí úvěru, hotovostní inkaso splátek a administrativní činnost). Celková výše těchto poplatků činí 10 446,98 Kč, tedy zhruba 70 % poskytnuté jistiny. Takovou výši administrativních poplatků, které jsou odměnou poskytovatele úvěru, nepovažuje soud s ohledem na skutečnost, že žalovaný uzavřel smlouvu v postavení podnikatele, a zároveň bylo ujednáno i hotovostní inkaso splátek, které je činností zatěžující poskytovatele úvěru po časové i personální stránce, v rozporu s dobrými mravy. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání, avšak případný závěr o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je zásahem výjimečným a odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. V tomto případě však takové skutečnosti nenastaly a smlouvu lze hodnotit jako platnou. Soud dále přisoudil žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, které je představováno zčásti kapitalizovaným úrokem a zčásti kapitalizovaným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud úspěšné žalobkyni, která prokázala, že žalovanému zaslala ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 496 Kč. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 592 Kč, odměnou advokátovi v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platební rozkazu a výzva k plnění) ve výši 500 Kč za úkon, třemi náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a DPH ve výši 504 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).