14 C 160/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Silnickou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci,

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (Plynoměr) výrobního čísla hodnota umístěné v bytě č. hodnota v nemovitosti na adrese adresa do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 982,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení bylo vydání věci – měřící zařízení (Plynoměr) výrobního čísla hodnota umístěné v bytě č. hodnota v nemovitosti na adrese adresa, přičemž toto zařízení ve vlastnictví žalobkyně se nacházelo na uvedeném místě za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému. V odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu, proto má žalobkyně právo přerušit distribuci plynu. Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na odběrné místo, v místě spotřeby č. Anonymizováno, bytě č. hodnota v nemovitosti na adrese adresa, ve kterém žalovaný odebíral od žalobkyně zemní plyn, bylo osazeno měřící zařízení výrobní číslo hodnota, a to za účelem měření spotřeby zemního plynu. V odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru zemního plynu, proto má žalobkyně právo přerušit distribuci plynu. Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván. Tyto skutečnosti soud zjistil z potvrzení o převzetí plynoměru zákazníkem, protokolu o montáži a demontáži měřidla, oznámení o neoprávněném odběru plynu, knihy odeslané pošty. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“) provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Dle §71 odst. 6 EZ zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný neměl uzavřenou smlouvu o dodávce zemního plynu a z tohoto důvodu prováděl neoprávněný odběr ve smyslu § 74 odst. 1 EZ. Žalobkyně pak má, jako provozovatel distribuční soustavy, právo při neoprávněném odběru plynu omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu jeho distribuci. V tomto případě pak měl žalovaný povinnost vydat žalobkyni na její výzvu měřící zařízení – umožnit demontáž měřícího zařízení. Žalovaný však demontáž neumožnil, ačkoliv byl k umožnění demontáže několikrát vyzván, jak vyplývá zejména z předloženého protokolu o demontáži a oznámení o neoprávněném odběru. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný neoprávněně zadržuje měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, a je proto povinen jej ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vydat žalobkyni. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis výzvy k plnění) po 2 300 Kč (§ 7 bod 5., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), ze tří částek paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad, jíž je advokát žalobce plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), ve výši 1 732,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.