14 C 172/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; titul celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ;, IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení příslušenství,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně za období od datum do datum z částky 9.982 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.534 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou původně domáhal po žalované zaplacení 9.982 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět z důvodu uhrazení jistiny, kterou žalovaná uhradila žalobci dne datum, neboť uznala nárok žalobce, jak žalobci sdělila v přípisu ze dne datum. Vzhledem k tomu vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně jistiny a trval na úhradě příslušenství. Soud následně usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství – zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně za období od datum do datum z částky 9.982 Kč, což činí 509,28 Kč (kapitalizovaný úrok). Žalovaná ve svém podání ze dne datum uvedla, že ponechává rozhodnutí o zbytku nároku a o náhradě nákladů řízení na rozhodnutí soudu. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázáno, že proti žalobci bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka trestní řízení. Trestní řízení bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Městského ředitelství policie obec, anonymizováno oddělením obecné kriminality, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, a to pro spáchání trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce prostřednictvím svého obhájce stížnost, která byla Městským státním zastupitelstvím v Brně zamítnuta. Po podání obžaloby byl žalobce po projednání věci v hlavním líčení rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací zproštěn obžaloby v celém rozsahu. Po celou dobu řízení byl žalobce zastoupen obhájcem. Finanční náklady za obhajobu představují majetkovou škodu, jejíž náhrady se nyní žalobce domáhá. Žalobce svůj nárok řádně uplatnil u žalované dne datum, což žalovaná potvrdila. Žalovaná byla povinna o nároku žalobce rozhodnout a částku představující vzniklou škodu zaplatit do 6 měsíců od uplatnění nároku (tj. do datum), což učinila opožděně, když v přípisu ze dne datum žalovaná uznala nárok žalobce a uhradila žalobci dne datum požadovanou částku z titulu náhrady škody. Celková výše majetkové újmy žalobce tedy představovala částku 8.250 Kč + DPH, tj. celkem 9.982 Kč. Tuto částku zaplatil žalobce dne datum svému obhájci. Výše vzniklé škody vyplývá z ceny právních služeb podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen„ AT“). Obhájce vykonal úkony právní služby, které žalovaná uznala i uhradila a jednalo se o 1x první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy obhajoby dne datum, 1x stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne datum (úkon v hodnotě 0,5), 1x účast u výslechu obviněného dne datum, 1x prostudování spisu + návrh na doplnění dokazování dne datum a 1x účast u hlavního líčení dne datum, tedy celkem 4,5 úkonu právní služby. Za tarifní hodnotu se v trestním řízení považovala dle § 10 odst. 3 písm. b) AT částka 10.000 Kč. Dle § 7 AT je sazba odměny za jeden úkon právní služby 1.500 Kč. Celkem tedy odměna za 4,5 úkonu právní služby á 1.500 Kč činila 6.750 Kč. Dle § 13 AT náleží advokátovi za každý úkon právní služby náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon právní služby. Za 5 úkonů právní služby (byť jeden z nich hodnocen nižší odměnou, stále se jedná o úkon právní služby) náhrada činila celkem 1.500 Kč. Celková výše majetkové újmy žalobce tedy představovala částku 8.250 Kč + DPH, tj. celkem 9.982 Kč. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, stát odpovídá za škodu, způsobenou vydáním rozhodnutí v trestním řízení. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle ust. § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalovaná nárok žalobce uznala i uhradila (neboť byly splněny všechny podmínky, s nimiž zákon přiznání náhrady škody spojuje), avšak opožděně, proto má žalobce právo požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně za období od datum do datum z částky 9.982 Kč. Poškozený (žalobce) má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Žalobce (poškozený) uplatnil svůj nárok u žalované dne datum a lhůta tak uplynula dne datum, proto je žalovaná v prodlení od datum, jak žalobce správně ve své žalobě uvedl. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu soud vyhověl žalobě ohledně požadovaného příslušenství a zavázal žalovanou zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně za období od datum do datum z částky 9.982 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v účelně vynaložených nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), 3x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 1.134 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 6.534 Kč. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.