14 C 176/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 117 049 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 116 308 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 3. 8. 2021 do zaplacení z částky ve výši 116 308 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 741 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 3. 8. 2021 do zaplacení z částky ve výši 741 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 62 529,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 936 Kč za vynaložené znalečné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 117 049 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 72 m2 (způsob využití ostatní komunikace), parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 516 m2 (způsob využití ostatní komunikace) v období od 30. 1. 2019 do 30. 6. 2021, které jsou zapsány u [katastrálního úřadu], [katastrálního pracoviště] na [list vlastnictví] pro [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno] [část obce] (dále jen„ předmětné pozemky“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že předmětné pozemky jsou veřejným prostranstvím, což vyplývá i z přípisu [obecního úřadu], [odboru] [anonymizována čtyři slova], č.j. [spisová značka] [rok] ze dne 25. 5. 2021. Žalobce doplnil, že předmětné pozemky jsou situovány v sídlišti [část obce] mezi ulicemi [ulice] a ulicí [ulice], přičemž se jedná o prostor mezi panelovými domy. Předmětné pozemky jsou ze zákona veřejným prostranstvím a jsou předmětem veřejného užívání. Užívání těchto pozemků mezi žalobcem jako jejich vlastníkem a žalovaným ([]) není smluvně upraveno a žalovaný vlastníkovi pozemků za jejich užívání nic nehradí, čímž mu vzniká bezdůvodné obohacení. Žalobce má nárok na zaplacení náhrady za omezení užívání předmětných pozemků z titulu bezdůvodného obohacení. Výši bezdůvodného obohacení žalobce vypočetl jako peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných věcí zpravidla formou nájmu. Žalobce vyzval žalovaného přípisem ze dne 1. 7. 2021 k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 117 049 Kč a lhůty k zaplacení byla určena nejpozději do 2. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci doposud požadovanou výši bezdůvodného obohacení nezaplatil, tak se dostal do prodlení, a to od 3. 8. 2021 do zaplacení, protož žalobce požaduje po žalovaném rovněž zaplacení za příslušenstvím spočívající v zákonném úroku z prodlení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný na obranu proti žalobě uvedl, že pokud jde o předmětné pozemky, tak se o veřejné prostranství nejedná. Žalovaný poukázal na zákon o definici veřejného prostranství, která je obsažena v ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle této definice jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Z výše uvedené definice vyplývají znaky veřejného prostranství, a to a) demonstrativní vymezení veřejných prostor, b) volný přístup každému bez omezení bez ohledu na vlastnictví, c) obecné užívání prostoru. Žalovaný poukázal na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2129/2019 němž soud uvádí, že veřejná prostranství zpravidla musí vykazovat užitnou hodnotu a potřebnost pro obecní život, které významem podstatně přesahují hranice bezprostředního okolí. Skutečnost, že pozemek je volně přístupnou sídlištní zelení, na jejímž zachování mají rezidenti z okolí zvýšený zájem, sama o sobě nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatříděn do zvláštní kategorie veřejných prostranství. Z ústavního hlediska ochrany vlastnického práva není nijak výjimečný stav, kdy pozemek, jehož praktické využití pro potřeby vlastníka je minimální (zejména v důsledku umístění a regulace jeho využití, včetně vyloučené zastavitelnosti), který však má přínos pro sousedství (estetický, funkční, ekologický či jiný), není veřejným prostranstvím ve smyslu příslušné právní úpravy. Naopak případné snahy vlastníka takového pozemku o prezentaci daného stavu jako nedovoleného omezení vlastnického práva bez náhrady z titulu (nedeklarovaného) veřejného prostranství je třeba podrobit i přezkumu z hledisek ekvivalentu tzv. vnuceného obohacení. Žalovaný rovněž poukázal ještě i na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 21/02. Žalovaný rovněž rozporoval vyčíslení výše bezdůvodného obohacení. Současně žalovaný zdůraznil, že je namístě zohlednit specifickou okolnost v projednávané věci a to, že žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemků v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne 25. 1. 2019 při vědomí charakteru a možnosti využití pozemků. Žalovaný v této kupní smlouvě, a to v čl. IV. odst. 1 Kupní smlouvy jako kupující prohlásil, že se seznámil se stavem předmětu převodu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků.

5. Z přípisu [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 5. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že předmětné pozemky jsou situovány ve stavební stabilizované ploše pro bydlení se stanoveným funkčním typem BC – plocha čistého bydlení. Pozemek [číslo] je situován v ochranném pásmu – ve stanoveném záplavovém území a je dotčen bezpečnostním pásmem plynovodu VTL. Z Regulativů [anonymizováno] pro uspořádání území (tvořící Přílohu [číslo] obecně závazné vyhlášky [] [číslo] o závazných částech [anonymizováno], v platném znění) a z výkresů [anonymizováno] vyplývají následující podmínky využití předmětného území: stavby a zařízení neuvedené v regulačních podmínkách jednotlivých typů jsou nepřípustné, s výjimkou komunikací a zařízení technické vybavenosti zajištujících pouze bezprostřední obsluhu předmětné funkční plochy, objektů zeleně, dětských hřišť a ostatních veřejných prostranství. Plocha stavební je část území převážně zastavená nebo určená k zastavení objekty, pro které je míra využití území a přípustnosti umístění objektů určitého druhu vyjádřena v regulačních podmínkách pro plochy stavební. Plocha stabilizovaná je dílčí část území, ve kterém se stávající účel ani intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy (IPP), zástavba proluk a dostavba uvnitř stávajících areálů. BC plochy čistého bydlení – slouží bydlení (podíl hrubé podlažní plochy je větší než 80 %), pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, požaduje se využití vnitrobloku pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínek dále uvedených. Přípustné jsou: stavby bydlení (včetně domů s pečovatelskou službou) a jako jejich součást také obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území, jednotlivá zařízení administrativy. Podmíněné mohou být přípustné i jako monofunkční objekty, a to malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za dále uvedených podmínek, nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, sloužící denní potřebě obyvatel předmětného území, stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely, včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Dále bylo odkázáno na vyhlášku [] [číslo] Předmětné pozemky jsou součástí stabilizované plochy čistého bydlení a vzhledem k tomu, že veřejná prostranství jsou obecně přípustná ve všech funkčních plochách, jedná se podle vyhlášky k územnímu plánu a dle charakteru území o veřejná prostranství (volný prostor veřejné zeleně mezi bytovými domy).

6. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 7. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 117 049 Kč za užívání předmětných pozemků v období od 30. 1. 2019 do 31. 6. 2021 s tím, že žalobce požadoval provést úhradu do 2. 8. 2021.

7. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 13. 7. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný mimo jiné požádal, aby žalobce doložil znalecký posudek na stanovení obvyklého nájemného v daném místě a čase za užívání obdobných nemovitostí. Dále, že žalovaný zajišťuje podklady za účelem prověření předmětných pozemků s tím, že až bude mít podklady kompletní, může orgánům [žalovaného] předložit žádost žalobce k projednání. Vzhledem k tomu se nemůže doposud žalovaný vyjádřit k požadovanému plnění ve výši 117 049 Kč, ani provést úhradu.

8. Z kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce uzavřel dne 25. 1. 2019 jakožto kupující kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jako prodávajícími) na základě, které nabyl předmětné pozemky za cenu 300 000 Kč.

9. Z listiny záměr nabytí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ze dne 15. 10. 2015 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný, a to [], [obecní úřad], [odbor] [anonymizováno], dne 15. 10. 2015 sdělil mimo jiné ohledně předmětných pozemků, že [] [územní celek] na 38. schůzi konané dne 29. 9. 2015 nesouhlasila se záměrem nabytí pozemků do vlastnictví [žalovaného].

10. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 10. 11. 2021 a z výslechu znalce [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil a vzal za prokázáno, že znalec uvedl, že tržní nájemné za období od 30. 1. 2019 až do 30. 6. 2021 za předmětné pozemky činí částku ve výši 116 308 Kč. Znalec i v rámci svého výslechu setrval na svých závěrech, které uvedl ve své písemně zpracovaném posudku. Znalec popsal, o jaké pozemky se jedná a že vycházel z toho, že jde o pozemky veřejného prostranství. Znalec uvedl, kde jsou situovány s tím, že se jedná o parcely, které leží vedle pozemní komunikace a bytového domu s tím, že na těchto nemovitých věcech se nachází travní porost a chodník. Přístup k pozemkům je z jedné strany z ulice [anonymizováno], přes pozemky ve vlastnictví žalovaného a ze strany druhé z ulice [ulice] přes veřejně přístupné pozemky ve vlastnictví třetích osob. Celková výměra těchto parcel činí 588 m2. Znalec použil metodiku, a to ocenění porovnávacím způsobem, jak je uvedeno na straně 5 v bodě 4.1 posudku. Dále znalec uvedl postup stanovení obvyklého nájemného v bodě 4.2 tohoto posudku. V článku 4.3 posudku znalec vysvětlil, jaký použil postup pro stanovení obvyklého nájemného a že z důvodu odvození obvyklého nájemného z obvyklé ceny pozemku použil metodiku stanovení obvyklé ceny oceňovaného pozemku. Dále znalec uvedl, že dle výměrů Ministerstva financí č. 01/ 2019, č. 01/ 2020 a č. 01/ 2021 činí nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost pro [obec] částku 83 Kč/m2/rok, což je maximální možné nájemné. Znalec vyčíslil za rok 2019 nájemné ve výši 80 Kč/m2/rok, tedy za celou výměru 588 m2 činí 46 834 Kč, za rok 2020 nájemné ve výši 90 Kč/m2/rok, tedy za celou výměru 588 m2 činí 53 185 Kč a za rok 2021 nájemné ve výši 105 Kč/m2/rok, tedy za celou výměru 588 m2 činí 61 916 Kč. Celkový výpočet však učinil znalec s ohledem na výše citovanou maximální možnou výši nájemného, která je nižší, než znalec určil v období roku 2020 a roku 2021, tedy výši nájemného znalec vypočetl v tabulce, která je uvedená na str. 10 v bodě 4.4 jeho znaleckého posudku a celková výše činí 116 308 Kč. Znalec zdůraznil, že na základě provedené analýzy trhu s obdobným typem nemovitých věcí v obdobných lokalitách se nepodařilo nalézt sjednané nájmy pro přímé cenové porovnání. Proto nemohla být stanovena obvyklá cena a bylo přistoupeno k ocenění tržní hodnotou, která byla odvozena z cenového porovnání obdobných typů pozemků, ze které bylo nájemné odvozeno.

11. Z fotodokumentace předložené žalovaným ze dne 31.1.2023 soud zjistil a vzal za prokázáno, že se jedná o dvě parcely, na nichž se nachází travní porost a chodník. Mezi účastníky to bylo rovněž nesporné.

12. Z vyjádření [oddělení] [anonymizována dvě slova] - součást [] odboru [obce], ke znaleckému posudku [číslo] [rok] ze dne 1. 2. 2023, soud zjistil a vzal za prokázáno, že dle názoru tohoto odboru by měla v tomto konkrétním případě sazba nižší než která je uvedená, jako maximální výše nájemného dle výměrů MF č. 1/ 2019, 1/ 2020, 1/ 2021, protože v tomto případě jde o pozemky zeleně u bytového domu. Současně poukázali na realizované bezdůvodné obohacení za pozemek zeleně v k. ú. [část obce], ulice [ulice] v roce 2017 ve výši 20 Kč/m2, což by odpovídalo v roce 2019 - 21 Kč/m2/rok, v roce 2020 - 21,70 Kč/m2/rok a v roce 2021 ve výši (neuvedeno) Kč/m2/rok. Závěrem bylo uvedeno, že výše tržního nájemného ve výši 83 Kč/m2/rok je neúměrně vysoká.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, a proto jí vyhověl v souladu s ust. § 2991 občanského zákoníku, když dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor žalobce obohatil bez spravedlivého důvodu, proto musí ochuzenému (žalobci) vydat, oč se obohatil. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 117 049 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků žalobce žalovaným v období od 30. 1. 2019 do 30. 6. 2021. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši nájemného, které by žalovaný za užívání předmětných pozemků byl povinen žalobci platit v případě uzavření řádné nájemní smlouvy. Soud při stanovení výše nájemného vyšel z předloženého znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 10. 11. 2021 zpracovaného znalcem [titul] [jméno] [příjmení] a z výslechu tohoto znalce. Protože znalec vypočetl tržní nájemné za předmětné pozemky za období od 30. 1. 2019 do 30. 6. 2021 ve výši 116 308 Kč, tak soud, ve zbývající požadované části, žalobu, co do částky ve výši 741 Kč včetně příslušenství, zamítl. Soud rovněž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022 č. j. 28 Cdo 3602/2021-312, kde je přesně a srozumitelně vysvětleno, jaké jsou kladeny nároky na znalecký posudek, přičemž uvedený znalecký posudek, který byl v rámci dokazování hodnocen ve spojení s ostatními provedenými důkazy, zcela obstál. Podle dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu vzniká majetkový prospěch, který je obohacený povinen vydat podle pravidel o bezdůvodném obohacení, i užíváním cizí věci bez platné smlouvy či jiného právního důvodu (§ 2991 občanského zákoníku). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak obecně částka, která odpovídá obnosům placeným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných statků a kterou by uživatel za běžných tržních okolností byl povinen vynaložit, pakliže by si právo užívat věc musel opatřit smluvně. Důvodně se tedy náhrada poskytovaná za užívání cizí věci bez právního důvodu zpravidla poměřuje obvyklou hladinou nájemného (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1972/2017, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1799/2020, a ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3105/2020). Je-li přitom v poměrech konkrétní kauzy výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jakou úplatu by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností poskytovat (srovnej kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018, a ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2183/2021). Zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase není otázkou právní, nýbrž skutkovou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2123/2015, ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 540/2020, a ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2065/2021). Skutkové závěry o úrovni nájemného v daném místě a čase se pak zpravidla činí na základě znaleckého posudku, neboť k jejich vyslovení jsou v zásadě zapotřebí odborné znalosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2169/2018). Uvedené závěry jsou shrnuty v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022 č. j. 28 Cdo 3602/2021-312.

15. Obrana žalovaného byla vyvrácena, neboť soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že se jedná o veřejné prostranství, pokud jde o předmětné pozemky, jak bylo zejména prokázáno z provedeného důkazu - přípis [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 5. 2021 a i z ostatních provedených důkazů (zejména fotodokumentace předmětných pozemků). Pokud jde o vyjádření [oddělení] [anonymizována dvě slova] - součást [] odboru [obce], ke znaleckému posudku [číslo] [rok] ze dne 1. 2. 2023, tak soud uvádí, že toto vyjádření je zcela nepřezkoumatelné. Není jasné, o jaké konkrétní parcely, za které byla uvedena velmi nízká částka jako částka odpovídající výši bezdůvodného obohacení, se jednalo. Zřejmě záměrně nebylo uvedeno číslo dotčených parcel (případně alespoň jejich konkrétnější popis včetně výměry) a zřejmě se jednalo o zcela ojedinělý případ, který byl řešen i mimosoudně a obdobný další případ v tomto vyjádření zmíněn nebyl, přičemž bez uvedení konkrétnějšího popisu parcel včetně jejich výměr, nelze použít tuto realizovanou výši vyplaceného bezdůvodného obohacení jako srovnávací vzorek pro jiné případy, když ani nelze dovodit, že se jedná o obdobný případ.

16. Soud přiznal žalobci i požadované příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán žalobci na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 2. 2020, protože žalovaný měl splnit svoji povinnost do 2. 8. 2021, proto je v prodlení od 3. 8. 2021. Příslušenství je představováno úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. (když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu), i když žalobce měl úspěch jen částečný, tak mu může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části a v tomto případě i záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, proto má nárok na plnou náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 853 Kč, nákladech právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po 5 820 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 6. 12. 2021, porada s klientem přesahující 1 hodinu ze dne 23. 1. 2023, účast u jednání dne 24. 1. 2023 a účast u jednání dne 2. 3. 2023), 7 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 8996,40 Kč, dále náklady vynaložené za znalecký posudek ve výši 4 840 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 62 529,40 Kč.

18. Podle ust. § 148 o.s.ř. soud rozhodl o náhradě nákladů státu, když stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný, který byl v tomto řízení z poměrně větší části neúspěšný (neúspěch žalobce byl v poměrně nepatrné části a navíc záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku), je tedy povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 936 Kč za vynaložené znalečné