14 C 205/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3.780 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595,72 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 3.780 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne [datum]. Žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. a nezaplatil televizní poplatky za období od ledna 2017 až do dubna 2019, za každý měsíc 135 Kč, celkem činí dlužná částka 3.780 Kč. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný svoji povinnost splnil dne [datum]. Uvedené soud zjistil a vzal za prokázáno z přihlášení poplatníka. Předmětem žaloby jsou poplatky od ledna 2017 až do dubna 2019. Z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne [datum] soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného písemně k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však dosud dlužnou částku neuhradil. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal, že by žalovanou částku alespoň z části uhradil. Nárok žalobce je v souladu s ustanovením § 6, 7 zákona č. 348/2005 Sb. a dále dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. za období prodlení před 1. 1. 2014 (§ 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a ve zbývající období prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3344/12 tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v celkové výši 200 Kč za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Soud postupoval v souladu s uvedeným nálezem Ústavního soudu a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť je mu z úřední činnosti známo, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.