14 C 236/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Silnickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 520 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 28. 5. 2025 do zaplacení z částky 10 220 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 520 Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a následně i dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud měl splněné podmínky dle ust. § 115a o.s.ř., a proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku, v souladu s § 48 a § 95 odst. 1 z. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění (dále jen „Zákon“) zřízenou jakožto profesní organizace pojistitelů. Dle § 49 písm. a) a § 95 odst. 3 Zákona žalobkyně spravuje garanční fond včetně správy aktiv souvisejících s tímto fondem. Ustanovení § 6 odst. 1 Zákona stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla (s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy) zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel; případně po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Dle § 6 odst. 2 Zákona se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích. Ustanovení § 2 odst. 15 z. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pak stanoví, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Dle § 38 odst. 1 a 3 Zákona pojistitelé poskytují žalobkyni údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti. Ministerstvo dopravy pak poskytuje žalobkyni jím vedené údaje o vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o údajů o evidenčních změnách. Žalobkyně tyto údaje dle § 39 ve spojení s § 45 Zákona zpracovává mimo jiné právě za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 Zákona. V případě, že provozovatel tuzemského vozidla poruší povinnost podle § 6 odst. 1 Zákona, zaplatí Žalobkyni dle § 45 odst. 2-4 Zákona příspěvek za každý den porušení povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (dále jen „Příspěvek“). Pro část nepojištěného období od 22. 3. 2024 do 31. 3. 2024 došlo k porušení povinnosti žalovaného dle předchozí právní úpravy, a to dle zákona č. 168/1999 Sb. a nárok žalobkyně vznikl dle ust. § 4 odst. 1 a 2 cit. zákona.

6. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 Zákona a v období do , datum, ust. § 1 odst. 2 předchozího zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 292 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne , datum, .

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

8. Žalovaný neuhradil žalovanou částku ani po zaslání předžalobní upomínky.

9. Soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, je důvodná. Současně je od 1. 4. 2024 žaloba důvodná i dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

10. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy.

11. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne , datum, . Dlužná částka ve výši 10 520 Kč (příspěvek) se se vypočte jako součin počtu dní, po které byla porušena zákonná povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Za 292 dní při denní sazbě 35 Kč činí příspěvek částku 10 220 Kč a za mimosoudní vymáhání příspěvku požaduje žalobkyně 300 Kč v souladu s cit. zákonnými ustanoveními. Výpočet byl proveden dle obou právních úprav, kdy dle předchozí právní úpravy (zákon č. 168/1999 Sb.) byla úprava doplněna i vyhl. č. 205/1999 Sb. Od 1. 4. 2024 se výše příspěvku řídí novou právní úpravou ve spojení s vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Denní sazba je však stejná dle obou cit. vyhlášek, a to 35 Kč za den. Žalovaný žalovanou částku nijak nerozporoval a ve věci se po celou dobu řízení nevyjádřil.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 30 000 Kč částku 400 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobkyni přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla částka 1 200 Kč navýšena o DPH v částce 315 Kč. Žalobkyni byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč. Celková částka 2 615 Kč.

13. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.