14 C 27/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 47 205,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 31 200 Kč s úrokem z prodlení výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení, a dále částku 10 000 Kč na smluvní pokutě, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 6 005,60 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 359 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky celkem 31 200 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 16 005,60 Kč z titulu vrácení úvěru dle úvěrové smlouvy ze dne 26. 2. 2018, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobce – společností [právnická osoba], [IČO].

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel dne 26. 2. 2018 s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a sjednání úvěru a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve 13 pravidelných měsíčních splátkách; poslední splátka byla splatná dne 26. 3. 2019. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, žalovaná neplatila vůbec žádné sjednané měsíční splátky a vůči právnímu předchůdci žalobce jí vznikl dluh, který je předmětem žaloby. Žalovaná dluží žalobci celkem částku ve výši 31 200 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, dále z neuhrazeného poplatku za uzavření smlouvy 800 Kč, za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a z neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 3 800 Kč. Dále žalobce požadoval po žalované smluvní pokutu ve výši 16 005,60 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil a vzal za prokázáno, že úvěrujícím byla společnost [právnická osoba], přičemž část závodu této společnosti (zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů) byla převedena na společnost [právnická osoba], která dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] Dne 26. 5. 2020 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce.

5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil a vzal za prokázáno, a to z žádosti o úvěr ze dne 26. 2. 2018, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Uvedla, že je svobodná, zaměstnaná, bydlí v podnájmu, její průměrná měsíční mzda činí 14 119 Kč, což bylo doloženo dohodou o pracovní činnosti z 2. 7. 2017, výplatními lístky za listopad a prosinec 2017 a leden 2018, nemá vyživovací povinnost. Výdaje žalované jsou představovány náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč, což bylo doloženo smlouvou o podnájmu ze dne 24. 1. (bez uvedení roku). Celkové měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na 9 000 Kč + 1 000 Kč rezerva, tudíž žalované zbývala částka 4 119 Kč měsíčně (důkaz: listina finanční analýza ze dne 26. 2. 2018).

6. Ze smlouvy o úvěru č. 1 2018 ze dne 26. 2. 2018 bylo zjištěno, že úvěrujícím (věřitelem) byla společnost [právnická osoba], která jako původní věřitel poskytla při podpisu úvěrové smlouvy dne 26. 2. 2018 žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 11 200 Kč (neuhrazený úrok z úvěru za dobu 26. 2. 2018 – 26. 3. 2019 ve výši 5 600 Kč, poplatek za správu úvěru 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, z něhož žalobce žádá pouze 1 200 Kč). Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně. Poslední splátka byla splatná dne 26. 3. 2019. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek úvěru byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a současně smluvní pokuta (souhrn uplatněné smluvní pokuty) nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (čl. V. odst. 4 smlouvy).

7. Žalovaná na dluh nezaplatila ničeho (tvrzení žalobce, které nebylo žádným důkazem zpochybněno).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], na kterou byla převedena část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 27. 7. 2020.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.

10. Soud zhodnotil předložené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

12. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná z části.

18. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi úvěrující společností bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

19. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval právní předchůdce žalobce informace o příjmech a výdajích žalované, které i podložil listinami. Z těch vyplynulo, že žalovaná je schopná vytvořit měsíčně přebytek cca 4 119 Kč. Věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované řádně. Bylo v možnostech žalované čerpat úvěr, kde jeho splátka bude činit 2 600 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru je tedy platná.

20. Žalobce má právo na splacení celé jistiny 20 000 Kč dle § 2390 o.z. a zákonných úroků z prodlení z této částky za dobu od 27. 3. 2019 do zaplacení (dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), kdy sazba úroků z prodlení činí 9,75 % ročně. Dále má žalobce právo na sjednané úroky 5 600 Kč dle § 2392 odst. 1 o.z.

21. Soud dospěl k závěru, že i ostatní poplatky byly sjednány platně. Žalobce tak má právo na zaplacení poplatku za správu a vyhodnocení úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek, z kterého požaduje toliko 1 200 Kč Celkem má žalobce právo na zaplacení částky 31 200 Kč s příslušenstvím.

22. Co se týká smluvní pokuty 0,1 % denně, celkem 16 005,60 Kč za dobu 27. 3. 2019 – 20. 8. 2020, tu soud musel redukovat. Žalobce totiž půjčil žalované 20 000 Kč, přičemž je přípustná smluvní pokuta do max. výše jedné poloviny z této částky (§ 122 odst. 3 z.s.u.) Soud tedy přiznal za prodlení žalované smluvní pokutu 10 000 Kč podle ust. § 2048 o.z.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch částečný (viz výrok I. a II.) Žalobce byl úspěšná co do částky 41 200 Kč, neúspěšný co do částky 6 005,60 Kč. Za těchto okolností soud rozhodl o tom, že žalobce má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl ve věci úspěšný do výše 87 %, po odečtení neúspěchu ve výši 13 % jí náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 74 %.

24. Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 2 361 Kč, odměny advokáta po 500 Kč/úkon podle 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, za úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu; 2) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; 3) sepsání a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

25. Za úkon podání ze dne 15. 4. 2021 soud náhradu odměny nemohl přiznat, neboť neshledal úkon za účelný, resp. za takový, aby jej bylo možno honorovat odměnou dle advokátního tarifu. Jednalo se totiž o doplňování skutečností, které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Proto soud žalované nemůže uložit povinnost nahrazovat takové úkony. Ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž předpokládá účelnost úkonů.

26. Ke třem úkonům odměny ke každému náleží paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K odměně a paušálním náhradám náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH 21 %, tj. 378 Kč.

27. Z celkové částky 4 539 Kč představuje podíl 74 % náhradu nákladů řízení ve výši 3 359 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce.