14 C 289/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31 221 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky a) ve výši částka, na jistině spolu se smluvním úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) ve výši částka na smluvní pokutě, c) ve výši částka na smluvní pokutě.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne datum (podána téhož dne) se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku částka na jistině, smluvní pokuty a příslušenství, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, č. sml. 819082. Na základě uvedené smlouvy žalobce poskytl žalované dne datum částku ve výši částka + částka provizi zprostředkovateli, přičemž žalovaná byla povinna dluh splatit ve 40 splátkách po částka měsíčně počínaje dnem datum. Žalovaná dluh nesplnila řádně a včas.

2. Po částečném zpětvzetí žaloby zůstalo předmětem řízení zaplatit: d) částku ve výši částka na jistině spolu se smluvním úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, e) částku ve výši částka na smluvní pokutě, f) částku ve výši částka na smluvní pokutě.

3. Žalovaná se během řízení nevyjádřila.

4. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl bez jednání a vyhlásil tento rozsudek.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru, č. sml. Anonymizováno (důkaz touto smlouvou). Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka s ročním úrokem 21,05 %, žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve 40 měsíčních splátkách po částka, počínaje dnem datum.

7. Z potvrzení Anonymizováno banky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na bankovní účet žalované částku částka. Z obdobného potvrzení soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala částku částka jakožto provizi zprostředkovateli, to ovšem na jiné číslo účtu než byl účet, na který žalobkyně poukázala částku částka, přičemž účet, na nějž byla uhrazena částka částka, byl podle smlouvy o spotřebitelském úvěru účet zprostředkovatele (důkaz smlouvou).

8. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila listinu „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne datum, z které vyplývá, že žalovaná má příjem částka a výdaje na bydlení částka na další úvěry částka. Dále měla žalobkyně k dispozici jeden výpis z účtu u Anonymizováno banky za období 5/2020, dvě výplatní pásky za 4/2020 a 5/2020, negativní výpis z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Z čestného prohlášení žalované „Závazky spotřebitele“ ze dne datum vyplývá, že žalovaná měla dluh u společnosti právnická osoba v celkové výši částka a měsíční splátkou částka.

9. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátila řádně a včas, když zaplatila toliko částku ve výši částka (tvrzení žalobkyně na č.l. 21, přičemž se v řízení neprokázal jiný údaj). Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu formou upomínek, a nakonec i předžalobní upomínkou (Upomínky pro smlouvu č. hodnota, Zesplatnění pro smlouvu č. hodnota ze dne datum včetně podacího lístku, Potvrzení České pošty , s.p.)

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých peněžních prostředků (a to ještě v omezeném rozsahu).

11. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc se aplikuje úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. V dané věci se jednalo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobkyně byla osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona).

12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí: „(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“ 14. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice prokázala uzavření smlouvy, avšak věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalované, tudíž smlouva je neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

16. Žalobkyně předložila určité doklady o příjmové a výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy, avšak z nich vyplynulo, že by žalované zůstávalo na živobytí jen částka měsíčně. Tato částka by měla dostačovat na život jedné osoby, což dle názoru soudu není adekvátní. Uvedená suma nepočítá s běžnými výdaji jako připojení k internetu, výdaje na mobilní telefon a jeho síť, ošacení, stravné. Nad to žalovaná již jednu půjčku měla, tudíž o její solventnosti vyvstávaly pochybnosti. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když po takto provedeném posouzení úvěruschopnosti poskytl dlužníku další úvěr se splátkou částka měsíčně (pak by žalované zbývalo jen částka měsíčně). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z. Žalobkyni tak nevzniklo a nelze jí přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.

17. Protože bylo žalované poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) a žalovaná je povinna toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatila (§ 2991 odst. 1 o.z.) Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované částku částka, jednalo se na straně žalované o plnění, které přijala z neplatného právního důvodu. Žalovaná ale už vrátila částka, proto je žaloba důvodná jen do výše rozdílu, tj. částka a ve zbytku je třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Proto je žalovaná povinna vrátit právě tuto částku podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka).

19. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch částečný (viz výrok I. a II.) Žalobkyně byla úspěšná co do jistiny částka, neúspěšná co do částek 6 931 + 300 + 2 994 + 996, tj. částka. Za těchto okolností soud rozhodl o tom, že žalobkyně má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná do výše 61 %, po odečtení neúspěchu ve výši 39 % jí náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 22 %.

21. Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku částka, odměny advokáta po částka/úkon podle 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, za úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu; 2) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; 3) sepsání a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

22. Za úkon podání ze dne datum soud náhradu odměny nemohl přiznat, neboť neshledal úkon za účelný, resp. za takový, aby jej bylo možno honorovat odměnou dle advokátního tarifu. Jednalo se totiž o doplňování skutečností, které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Proto soud žalovanému nemůže uložit povinnost nahrazovat takové úkony. Ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž předpokládá účelnost úkonů.

23. Ke třem úkonům odměny ke každému náleží paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K odměně a paušálním náhradám náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH 21 %, tj. částka.

24. Z celkové částky částka představuje podíl 22 % náhradu nákladů řízení ve výši částka. Celková částka náhrady nákladů řízení je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.