15 C 1/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem l. máje 398, PSČ , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53 231 Kč od 16. 12. 2018 do 7. 6. 2021, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení a částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 70 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 31. 12. 2019 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím představující zadostiučinění za způsobené duševní útrapy a částky 100 000 Kč s příslušenstvím představující zadostiučinění za zásah do jeho tělesné integrity, neboť se na něm žalovaný dopustil zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví, když dne 7. 11. 2017 v [obec] před barem [anonymizována tři slova] na ulici [ulice] poté, co na něj, jeho bratra a kamaráda chrstl nápoj, fyzicky napadl bratra žalobce, a když se žalobce snažil žalovaného od svého bratra odtrhnout, žalovaný žalobce kopl do holeně pravé nohy, čímž mu způsobil zlomeninu pravého bérce, a to víceúlomkovou zlomeninu střední části pravé holenní kosti s posunem a víceúlomkovou zlomeninu střední části pravé lýtkové kosti s posunem, což si vyžádalo operaci a pětidenní hospitalizaci. Zranění vyřadilo žalobce z běžného způsobu života až do 2. 1. 2018, kdy byl zcela odkázán na pomoc rodinných příslušníků. Tímto zásahem žalovaný snížil žalobcovu lidskou důstojnost. Žalovaný žalobci uhradil pouze bolestné ve výši 20 000 Kč v trestním řízení a 51 731 Kč dne 7. 6. 2021, kdy žalobci uhradil též náklady na znalecký posudek ohledně hodnocení bolestného ve výši 1 500 Kč. Zadostiučinění za způsobené duševní útrapy ve výši 20 000 Kč je odůvodněno skutečností, že z důvodu útoku žalobce nemohl dlouho pořádně spát, budil se a drtila ho představa budoucího života, zda bude moci normálně chodit, obavy z případného posměchu ostatních a omezení ve výběru budoucího povolání a omezení dosavadního sportování, omezení při navazování známostí. Z důvodu této nejistoty byl nesoustředěný, vnitřně roztřesený a potil se. Zadostiučinění za zásah do tělesné integrity žalobce ve výši 100 000 Kč je odůvodněno ponížením, které žalobce cítí dodnes, když ho žalovaný na veřejném místě hrubím a surovým způsobem fyzicky napadl a způsobil mu závažné zranění, čemuž byly přítomny další osoby, které zraněného žalobce natáčeli na mobilní telefon. V době léčby 8 týdnů musel žalobce snášet pohledy ostatních, že kulhá a později, že nejistě našlapuje, v zaměstnání musel snášet, že neudrží krok s nezraněnými kolegy. Žalovaný žalobci škodu způsobil úmyslně. Svým jednáním se žalovaný navíc dopustil přečinu výtržnictví. Žalobce z důvodu zranění musel ukončit studium [příjmení] a [anonymizováno] fakulty [anonymizováno] univerzity v [obec], nemohl studovat v [anonymizováno] v [země] a musel ukončit vztah s [anonymizováno] přítelkyní, neboť ona neměla prostředky, aby za ním přijela.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. V průběhu trestního řízení se žalobci omluvil, což je podle něho spolu s náhradou nemajetkové újmy dostatečné.

3. Ve své replice žalobce uvedl, že omluvu s ohledem na intenzitu útoku a na dobu trvání následku nelze považovat za přiměřenou, zvláště když tato omluva byla pouze účelová, aby dosáhl nižšího trestu v trestním řízení, neboť přestože mu bylo uloženo dle svých možností nahradit žalobci způsobenou škodu, toto před zahájením předmětného řízení vyjma zaplacení části bolestného ve výši 20 000 Kč, které uhradil ještě v rámci trestního řízení, neuhradil.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný v době kolem 01.30 hodin dne 7. 11. 2017 v [obec] na ulici [ulice a číslo], před barem [anonymizována tři slova], po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [celé jméno žalobce] tím způsobem, že ho nejméně pětkrát kopl do dolních končetin v oblasti pod koleny a roztrhl mu tak riflové kalhoty a pak ho opakovaně udeřil pěstí do horní poloviny těla, přičemž dalšímu útoku chtěl zabránit žalobce, který se snažil žalovaného odtáhnout, avšak po tomto se žalovaný natočil pravým bokem k žalobci a silně ho kopnul do holeně pravé nohy tak, že žalobce ihned upadl na zem a pociťoval silnou bolest a tímto svým jednáním žalobci způsobil zlomeninu pravého bérce, a to víceúlomkovou zlomeninu střední části pravé lýtkové kosti s posunem a víceúlomkovou zlomeninu střední části pravé lýtkové kosti s posunem, kdy tímto svým jednáním žalobci způsobil středně těžké zranění, které si vyžádalo operační zákrok a pětidenní hospitalizaci, kdy byl žalobce zcela vyřazen z běžného života a po propuštění z nemocnice byl omezen nutností chodit o berlích nejprve bez došlapu a poté s částečným došlapem, a to až do kontroly dne 2. 1. 2018 a celkově byl žalobce omezen v obvyklém způsobu života po dobu 8 týdnů, čímž žalovaný spáchal zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let a byla mu stanovena povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jak se podává z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2018 č. j. [číslo jednací]. Uvedené následky jednání žalovaného na zdraví žalobce rovněž potvrzuje znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 60 trestního spisu) a lékařské zprávy žalobce (č. l. 19-24 trestního spisu). Výše bolestného 71 731 Kč je pak zřejmá ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 82 trestního spisu). Za své jednání se žalovaný žalobci v průběhu trestního řízení omluvil, jak se podává z této omluvy ze dne 17. 9. 2018 (č. l. 8). Žalovaný při hlavním líčení uvedl, že před útokem se s ním rozešla přítelkyně, a proto ten večer pil hodně alkoholu, proto si na předmětnou událost nepamatuje, dostal také dost lehkých úderů na hlavu, po útoku z místa rychle odešel, omluvu zaslal žalobci jeho zástupce, jak se podává z protokolu o hlavním líčení (č. l. 130 trestního spisu). V 1:46 hodin dne 7. 11. 2017 bylo žalobci naměřeno 1,23 promile alkoholu v dechu, [jméno] [celé jméno žalobce] 0,94 promile alkoholu v dechu a [jméno] [příjmení] 1,18 promile alkoholu v dechu, jak se podává z výsledků jejich dechových zkoušek (č. l. 8 trestního spisu). Ze zpráv o pověsti (č. l. 95 až 96 trestního spisu) a z opisu rejstříku trestů (č. l. 97 a 126 trestního spisu) se podává, že žalovaný před odsouzením v uvedené trestní věci nebyl přestupkově ani soudně trestán. Žalobce v rámci trestního řízení uvedl, že žalovaný stál před barem, bez jakéhokoliv podnětu na ně vylil alkoholický nápoj, začal jim nadávat a napadl bratra žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], jak se podává z úředního záznamu o žalobcem podaném vysvětlení (č. l. 12), ze kterého je rovněž zřejmé, že žalobce ve snaze pomoci bratrovi žalovaného uchopil zezadu a potáhl ho dozadu, když v tom mu žalovaný prokopl holenní i lýtkovou kost na pravé noze. [jméno] [celé jméno žalobce] doplnil, že předtím, než na ně žalovaný chrstl pití, oni si na ulici zpívali a žalovaný na ně z toho důvodu něco pokřikoval, jak se podává z úředního záznamu o jím podaném vysvětlení (č. l. 27 trestního spisu). Následně žalovaný [jméno] [celé jméno žalobce] několikrát kopl pod kolena jeho nohou, dvakrát ho udeřil pěstí do prsou, dále do pravé spodní části brady, do předloktí pravé ruky a do oblasti levého ramene, jak se z tohoto záznamu rovněž podává. Z počátku [jméno] [celé jméno žalobce] tyto údery vykrýval, pak už mu to nešlo a žalobce vzal žalovaného tedy zezadu kolem krku a odtáhl ho od něj, přitom žalovaný žalobce kopl do holeně pravé nohy, jak je opět zřejmé z tohoto úředního záznamu, ze kterého se dále podává, že když s žalobcem čekali na příjezd sanitky, kolem nich stálo několik osob. Žalobce v projednávané věci vypověděl, že to bylo 5 až 10 lidí, z toho 3 nebo 4 lidé si ho fotili na mobilní telefon. V úředním záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] (č. l. 36 trestního spisu) potvrdil vysvětlení [jméno] [celé jméno žalobce]. V projednávané věci svědek [příjmení] uvedl totéž s tím, že si nepamatuje, zda po útoku než žalobce odvezla sanitka, byli kolem nějací další lidé. [jméno] [příjmení] do úředního záznamu o podaném vysvětlení (č. l. 43 trestního spisu) sdělil, že se toho večera ve [anonymizováno] baru seznámil s žalovaným, který mu řekl, že se právě rozchází s přítelkyní, a proto pil alkohol. Když šli s žalovaným kouřit před bar, slyšeli na ulici zpívat nebo vykřikovat tři muže, žalovaný na ně začal křičet, na což se mu dostalo odpovědi a žalovaný se začal s jedním z těch mužů požďuchovat. Více si [jméno] [příjmení] nepamatoval, jen že se napadali pěstmi, jak je z tohoto úředního záznamu rovněž zřejmé. Žalobce v projednávané věci vypověděl, že oni žádným způsobem konflikt nevyvolali. Žalovaný napadl jeho bratra a on se ho snažil bránit. Žalobce prodělal dvě operace, první proběhla druhý den po napadení a při druhé mu vyjímali šrouby z nohy. V mezidobí se o něj musela starat rodina, byl stále na někom závislý, pořád mu musel někdo pomáhat. Do té doby v rodině pomáhal on druhým. Rozešel se s přítelkyní z [země], neboť v důsledku zranění za ní nemohl odjet a ona neměla prostředky na cestu do České republiky. Žalobce měl až do skončení jeho pracovního poměru k [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [právnická osoba], tedy do 28. 2. 2019, jak se podává z oznámení o skončení tohoto pracovního poměru (č. l. 21), problémy se spánkem, kdy usínal až nad ránem a obával se budoucnosti, kdy se mu všechny dosavadní plány rozpadly, obával se, zda bude schopen normálně chodit. S těmito problémy se neléčil. Žalobce kulhal do podzimu 2018 a dotýkalo se ho, když mu v zaměstnání říkali, že ho z toho důvodu nemůžou poslat na těžší práce. Žalovaný ho nikterak nekontaktoval, nijak mu nepomohl. V důsledku útoku se bál jít do restaurace nebo ven s kamarády, před tím tam chodil jednou nebo dvakrát měsíčně. Práce v lesnictví se u nich v rodině dědí, kdy jeho otec i děd vystudovali lesnictví, jeho sestra rovněž studuje střední školu v oboru lesnictví. S přítelkyní byli v kontaktu každý den, byli spolu od druhého ročníku a osobně se viděli dvakrát. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, vypověděla, že žalobce měl pokoj v patře, a protože v důsledku úrazu nemohl chodit do schodů, přemístili mu do února 2018 postel do obývacího pokoje, asi týden žalobci píchala injekce proti srážlivosti krve, asistovala mu při koupání, kdyby upadl. Žalobce se pohyboval pouze o berlích, při čemž si připadal méněcenný a zranění ovlivnilo jeho psychiku, kdy byl ve stresu z obav, jak bude po zranění chodit. Negativně psychiku žalobce ovlivnila i nemožnost studovat v zahraničí, rozchod s přítelkyní i ukončení studia. Dále špatně nesl skutečnost, že se nemůže věnovat sportu, myslivosti. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] v projednávané věci potvrdil průběh útoku, jak ho popsal do úředního záznamu o podaném vysvětlení, a potvrdil, že se po návratu z nemocnice žalobce pohyboval s obtížemi, potvrdil též, že mu v důsledku jeho zranění museli přestěhovat postel do obývacího pokoje, z následků zranění byl psychicky špatný, řešil svoji budoucnost, tížilo ho, že nemůže studovat v zahraničí, že se mu rozpadl vztah. Ani přes předžalobní výzvu (č. l. 6) žalovaný žalobci ničeho dalšího neuhradil.

5. Z faktury za znalecký posudek (č. l. 7) a z potvrzení o jejím zaplacení (č. l. 7 p. v.) soud s ohledem na částečné zastavení řízení neučinil žádná skutková zjištění. Z protokolu o ohledání místa činu s fotodokumentací (č. l. 9 až 10 p. v. a 34 a 35) soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění. Z vyčíslení nákladů zdravotní pojišťovnou (č. l. 48 – 48 p. v., 52 – 54 p. v., 116, 118 – 122, 127 trestního spisu) soud rovněž neučinil žádná skutková zjištění, když se netýkají předmětných nároků žalobce. Z připojení se k trestnímu řízení (č. l. 116 a 127 trestního spisu) ani z pokladní stvrzenky o úhradě částky 10 000 Kč žalovaným [příjmení] zdravotní pojišťovně (č. l. 131 trestního spisu) soud ze stejného důvodu neučinil žádná skutková zjištění. Z rozhodnutí o skončení studia soud neučinil žádná podstatná zjištění, neboť toto nemá vliv na žádný z předmětných nároků.

6. Soud k důkazu neprováděl znalecký posudek ohledně ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce, neboť takový nárok žalobce v projednávané věci neuplatňoval, resp. v tomto ohledu byla změna žaloby při jednání soudu dne 19. 5. 2022 zamítnuta, protože dosavadní výsledky řízení nemohly být podkladem pro rozhodnutí o tomto nároku.

7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V projednávané věci nebylo ohledně odpovědnosti žalovaného za způsobenou škodu sporu, když žalovaný svým úmyslným protiprávním, dokonce trestným, jednáním, pro které byl odsouzen v trestní věci, způsobil žalobci škodu na zdraví a na jeho důstojnosti (srov. ustanovení § 81odst. 2 OZ), a mimo jiné mu tím způsobil i duševní útrapy. Dle ustanovení § 2956 OZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Za nemajetkovou újmu je třeba považovat nepříznivé dopady do osobnostní sféry poškozeného, tedy nepříznivý dopad škodné události do jiných hodnot, než je jmění. Lze tak hovořit i o škodě morální, ideální, imateriální (např. le dommage moral, non-pecuniary damage, immaterial harm, immaterieler Schaden), za kterou náleží poškozenému peněžitá - materiální - satisfakce (odškodnění) (srov. Vojtek, P. in Švestka, Jiří, Jan Dvořák, Josef Fiala aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081) (Systém ASPI). Wolters Kluwer komentář k ustanovení § [číslo]). Projevuje se tedy v těžce definovatelné sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem do základních lidských hodnot. Duševní útrapy můžeme vymezit jako vnitřní mučivé pocity, které mohou, ale nemusejí mít přímou vazbu na tělesná zranění (prožívaná trýzeň, strach a utrpení, negativně vnímaný stres, smutek a zármutek, úlek, znepokojení, pocit ponížení apod.) /srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 2956 Dle ustanovení § 2957 OZ způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Soud tedy při zvažování výše náhrady nemajetkové újmy zohlednil trestní odsouzení žalovaného vč. druhu a výměry uloženého trestu, kdy doba trvání odnětí svobody 3 roky je nejvyšší, kterou lze podmíněně odložit, přičemž zkušební doba může trvat nejvýše pět let. Trestní odsouzení žalovaného dle názoru soudu dostatečně kompenzuje, že se útok stal na místě veřejnosti přístupném (skutečnost, že zranění žalobce přihlíželo 5 až 10 lidí, někteří si žalobce i natáčeli, soud ale zohlednil, neboť tím byl zintenzivněn zásah do důstojnosti žalobce a v tomto rozsahu odsouzení žalovaného za přečin výtržnictví, již nelze považovat za dostatečné). Soud dále zohlednil obavy žalobce z budoucnosti vč. obav o jeho zdraví, jeho pocit méněcennosti živený potřebou pomoci rodiny z počátku i v nejzákladnějších věcech, přestože před tím byl zvyklý rodině pomáhat, živený přístupem k němu v zaměstnání, kdy kvůli zranění nebyl posílán vykonávat těžší práce, živený ukončením studia a obavami z návštěv restaurací (soud na tomto místě podotýká, že samotnou potřebu pomoci ze strany rodiny, omezení v pracovním životě, ukončení studia ani omezení v návštěvách restaurací nebylo lze zohlednit, když tyto okolnosti by měly být kompenzovány v rámci ztížení společenského uplatnění žalobce). Soud dále zohlednil nemožnost živit se lesnictvím, když v projednávané věci tuto skutečnost nebylo lze kompenzovat pouze v rámci ztížení společenského uplatnění, ale protože se toto povolání v rodině žalobce„ dědilo”, mělo pro žalobce hlubší význam, než jen jako zaměstnání, rozpad jeho partnerského vztahu, kdy ale nebylo lze odhlédnout, že tento vztah byl dálkový, kdy se s přítelkyní osobně viděli pouze dvakrát, nepřímý úmysl žalovaného způsobit žalobci těžkou újmu na zdraví, kdy soud z průběhu události nemá pochyb, že se nejednalo o úmysl přímý, ale žalovaný věděl, že provedeným kopem může těžkou újmu na zdraví žalobci způsobit, a pro takový případ s tím byl srozuměn /srov. ustanovení § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, intenzitu zásahu, kdy žalovaný jedním kopem zlomil žalobci kost lýtkovou i holenní, ke skutečnosti, že u zraněného žalobce bylo přítomno více lidí, kteří si ho dokonce natáčeli, hodnotu zásahem postižených chráněných zájmů, a to lidského zdraví a důstojnosti jako po lidském životě nejvýznamnějších hodnot, ke skutečnosti, že žalobce událost nezavinil a zranění utrpěl, když pomáhal svému bratrovi, na kterého žalovaný právě útočil, a též ke skutečnosti, že událost vyprovokoval žalovaný, když na žalobce s kamarády vylil nápoj a následně svůj útok stupňoval (to, že žalobce s přáteli na ulici zpívali, nemůže omluvit následné zcela nepřiměřené jednání žalovaného). Naopak soud nepřihlížel k bolestem žalobce a délce léčení, které mu byly kompenzovány v rámci bolestného, ke skutečnosti, že žalobce musel zanechat kulturistiky, kterou lze kompenzovat v rámci náhrady ztížení společenského uplatnění, ani k omluvě žalovaného v rámci trestního řízení, když tuto soud považuje za ryze účelovou, [anonymizováno] ve snaze vyhnout se přísnějšímu trestu, neboť po skončení trestního řízení dokud proti němu nebyla podána předmětná žaloba, žalovaný žalobci žádnou náhradu škody [anonymizováno], omluvu navíc nezaslal žalobci sám žalovaný, ale jeho zástupce. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že pouhé trestní odsouzení žalovaného by s ohledem na skutečnost, že újma byla natolik intenzivní, bylo nedostatečné a je třeba žalobci [anonymizováno] zadostiučinění finanční, když k omluvě žalovaného pro její účelovost soud nepřihlížel. Přestože si je soud vědom toho, že s ohledem na individuální následky ve sféře každého poškozeného, lze jen těžko stanovit odpovídající výši kompenzace, z důvodů výše uvedených, které soud při zvažování této otázky zohlednil, se spravedlivým jeví kompenzace ve výši 30 000 Kč představující újmu žalobce na jeho přirozených právech – právo na zachování tělesné integrity a právo na lidskou důstojnost, a ve výši 10 000 Kč představující odčinění duševních útrap, které se u žalovaného projevily ve významných poruchách spánku, na druhou stranu nikoliv tak významných aby kvůli nim vyhledal odbornou pomoc. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1968 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s placením dlužné částky, přiznal soud žalobci právo na úrok z prodlení v zákonné výši, a to od 16. 12. 2018, když žalovaný byl k náhradě nemajetkové újmy předžalobní výzvou vyzván do 15. 12. 2018, a to vč. částky 53 231 Kč, kterou žalovaný uhradil dne 7. 6. 2021 Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ 3 dny.

8. Ve zbývající části požadovaného nároku žalobce, tedy v částce 10 000 Kč s příslušenstvím, resp. 70 000 Kč s příslušenstvím, byla žaloba z výše uvedených důvodů jako nedůvodná zamítnuta.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 OSŘ (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 42/16), dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V projednávané věci se jedná právě o tento případ, neboť žaloba sice byla převážně zamítnuta, avšak výše plnění zcela závisela na úvaze soudu, a co do základu byla žaloba důvodná. Náklady ve věci úspěšného žalobce představují odměnu advokáta za 10 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí, předžalobní výzvu, podání žaloby, replika ze dne 10. 6. 2020, účast při jednání soudu dne 15. 6. 2020, podání ze dne 24. 6. 2020, ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 12. 10. 2021, 2x účast při jednání soudu dne 19. 5. 2022, když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny) po 3 100 Kč stanovenou dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, 10x režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů po 300 Kč Celkem tedy náklady žalobce činí 34 000 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ 3 dny, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce.

10. Protože žalobce je dle ustanovení § 11c odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů osvobozen od placení soudních poplatků, ve věci byl úspěšný, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení a v řízení nevyplynuly žádné skutečnosti odůvodňující jeho osvobození od placení soudních poplatků, zavázal ho soud dle ustanovení § 2 odst. 3 tohoto předpisu k úhradě soudního poplatku ve výši stanovené dle pol. 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.