15 C 131/2019
č. j. 15 C 131/2019-74
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 9 § 142 § 149 § 151 § 160 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2054
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 53 800 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 53 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 53 800 Kč od 2. 9. 2016 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. Žalobou soudu doručenou dne 1. 7. 2019 s žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 53 800 Kč s příslušenstvím, z titulu ústně uzavřené smlouvy o půjčce poskytnuté manželovy žalované [jméno] [příjmení] v několika úhradách v celkové výši 135 600 Kč, splatné do 1. 9. 2016. Manžel žalované zemřel a na žalovanou po vypořádání SJM přešel tento dluh ve výši ½, tedy v částce 67 800 Kč. Žalovaná na tento dluh uhradila částku 14 000 Kč, čímž uznala i zbytek dluhu i to, že tento dluh spadal do jejího SJM. Žalovaná navíc byla přítomna předání každé částky. Žalovaná nárok žalobce neuznala. O žádném závazku jí není nic známo, po smrti manžela žalobci hradila z titulu směnky na částku 135 600 Kč, neboť měla obavy z vymáhání v době, kdy ztratila manžela a zůstala sama se čtyřmi dětmi. Tímto plněním rozhodně neuznala zbytek dluhu, když odmítla podepsat žalobcem předložené uznání dluhu a splátkový kalendář. Výše předmětného závazku převyšuje tehdejší poměry jejich SJM, když manžel žalované byl dlouhodobě hluboce zadlužen, byla proti němu vedena exekuční řízení, byl veden jako uchazeč o zaměstnání, příležitostně si přivydělával, měl sedm vyživovacích povinností, rodina žila ze sociálních dávek. Žalovaná k tvrzenému závazku nedala souhlas. Neví, že by její manžel kdy takovou částkou disponoval. Tento závazek tak nespadal do SJM, nebyl ani přihlášen do dědického řízení. Přes výzvu soudu při jednání dne 10. 6. 2021, aby žalobce doplnil svá tvrzení ohledně bližší specifikace tvrzené smlouvy, přes poučení, co konkrétně má doplnit a jaké budou následky nedoplnění žaloby, žalobce nebyl schopen tvrdit, z titulu jaké konkrétní smlouvy žalovanou částku požaduje, kdy tato měla být uzavřena a s jakým obsahem. S ohledem na skutečnost, kdy před tím žalobci k doplnění byla poskytnuta lhůta téměř tří měsíců, na skutečnost, že zástupkyně žalobce při jednání soudu dne 7. 9. 2021 uvedla, že žádné další informace o předmětné smlouvě nemá, nebylo lze k doplnění tvrzení žalobce vyzývat znovu, když by to nebylo účelné – zástupkyně žalobce při jednání nebyla schopna tvrzení doplnit a další poskytnutí lhůty nepřicházelo s ohledem na zásadu rychlosti řízení v úvahu. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 30. 6. 2021 doplněným podáním ze dne 30. 8. 2021, ve kterých požadované nedoplnil a odkázal na vystavenou směnku (č. l. 9), ze které ale nevyplývá důvod jejího vystavení. Nelze mít zato, že by existence tvrzené smlouvy byla prokázána částečným plněním žalované, když z okolností není zřejmé, že by žalovaná tímto plněním chtěla uznat i zbytek tvrzeného dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když nepodepsala uznání dluhu (č. l. 4) ani splátkový kalendář (č. l. 4 p. v.), které jí žalobce spolu s výzvou k úhradě dluhu (č. l. 3) k podpisu dne 21. 4. 2017, jak se podává z podací stvrzenky (č. l. 6) zaslal, jak je z těchto listin zřejmé, ani návrhy těchto dokumentů konkludentně neakceptovala, když se podle nich neřídila a místo navrhovaných splátek ve výši 5 424 Kč, jak se podává ze splátkového kalendáře, hradila pouze 2 000 Kč, jak se podává z přehledu plateb (č. l. 14). S ohledem na absenci tvrzení žalobce, kdy měla být předmětná smlouva uzavřena, je třeba pro případ, že by byla uzavřena do 31. 12. 2013 dodat, že zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů takovou úpravu neznal. Žalovaná žalobci po smrti svého manžela dne 3. 10. 2016, jak se podává z jeho úmrtního listu, po částkách 2 000 Kč postupně uhradila částku 14 000 Kč, jak se podává z přehledu plateb (č. l. 14) a z její účastnické výpovědi. Z její účastnické výpovědi rovněž vyplývá, že žalovaná uvedenou částku hradila z titulu předložené směnky, nikoliv z titulu tvrzené smlouvy o půjčce, částečným plněním tedy nemohla uznat existenci dluhu ze smlouvy. Uvedenému závěru rovněž nasvědčuje email zaslaný žalované (č. l. 63) ve kterém zástupce žalobce výslovně hovoří o plnění ze směnky, nikoliv z jakékoliv smlouvy. Zástupce žalované sice nepotvrdil jeho pravost, nicméně s ohledem na výpověď žalované, která existenci průvodního emailu potvrdila, i na její následné jednání, kdy hradila splátky ve výši 2 000 Kč, jak je zřejmé z přehledu plateb, tedy ve stejné výši, jak je uvedeno v tomto emailu, soud o pravosti obsahu tohoto emailu neměl pochybnosti. Z dědického spisu po manželu žalované soud zjistil, že žalobce do tohoto řízení přihlásil svou pohledávku ve výši 135 600 Kč z titulu předmětné směnky (přihláška č. l. 40 a předmětná směnka č. l. 41), nicméně toto řízení bylo zastaveno pro nemajetnost zůstavitele, jak se podává z usnesení Městského soudu v brně ze dne 15. 12. 2016 č. j. [číslo jednací]. S ohledem na absenci tvrzení a na zdravotní stav žalobce nebylo možné k důkazu provést jeho účastnickou výpověď, jak se podává z vyjádření jeho lékařky ze dne 9. 6. 2021 (č. l. 57 p. v.). Nebylo lze provádět výslech svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a Mgr. [jméno] [příjmení], kteří měli být přítomni některým předáváním peněz, nicméně důkazy nelze nahrazovat chybějící tvrzení účastníků, a protože žalobce přes výzvu a poučení soudu dostatečně nespecifikoval smlouvu, ze které předmětné plnění požaduje, nebylo lze provádět jejich svědecké výpovědi. S ohledem na nedostatečná tvrzení žalobce, který neunesl své břemeno tvrzení ohledně titulu, ze kterého nárokuje žalovanou částku, soud neučinil žádná skutková zjištění z oznámení o změně výše dávky (č. l. 34), z vyjádření úřadu práce (č. l. 42) s přehledem vyplacených dávek (č. l. 43 – 46), ze zprávy katastrálního úřadu (č. l. 48) s přílohou (č. l. 49), ze zprávy katastrálního úřadu v dědickém řízení, z protokolu o předběžném šetření ani z nákladů pohřbu manžela žalované, neboť tyto měly prokazovat poměry rodiny žalované rozhodné pro vyřešení otázky, zda předmětný dluh spadal do SJM žalované čili nic. Uvedené platí rovněž o přihláškách pohledávek věřitelů do dědického řízení po manželu žalované. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že přestože žalobce dostatečně netvrdil existenci smlouvy o půjčce, soud se nezabýval tím, zda by případně poskytnuté plnění nebylo lze posoudit jako bezdůvodné obohacení manžela žalovaného, neboť případné plnění by manželu žalované bylo poskytnuto na základě předmětné směnky, což bezdůvodnost jeho obohacení vylučuje. Otázky směnky jako cenného papíru však s ohledem na ustanovení § 9 odst. 2 písm. j) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) není zdejší soud věcně příslušný řešit. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Procesně plně úspěšné žalované soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 16 300 Kč za pět úkonů právní služby po 3 260 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 16. 11. 2020, účast při jednání soudu dne 18. 11. 2020, 10. 6. 2021 a 7. 9. 2021) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za pět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč a paušální náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 1, 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za vyjádření žalované ve věci samé ze dne 4. 9. 2020, kdy nebyla zastoupena. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalobce povinen žalované zaplatit činí 18 100 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalované.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.