15 C 172/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený/á dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa , obec o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Brno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 9 493 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 27. 6. 2017 domáhal určení svého vlastnictví k nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť k tomuto pozemku je v katastru nemovitostí veden duplicitní zápis ve prospěch jeho i žalovaného, přestože dne 8. 11. 2000 od [jméno] [příjmení] koupil žalobce pozemek [číslo] o výměře 87 m2, který byl následně rozdělen na pozemky parc. [číslo] na předmětný pozemek parc. [číslo] součet jejich výměr činí 87 m2. Žalovaný od [jméno] [příjmení] koupil sousední pozemek parc. [číslo] o výměře 72 m2, který byl následně katastrálním úřadem označen jako parc. [číslo] o výměře 72 m2.

2. Žalovaný vlastnictví žalobce neuznal, neboť vlastnické právo k tomuto pozemku nabyl on kupní smlouvou ze dne 22. 11. 2000 od [jméno] [příjmení], kterou koupil pozemek parc. [číslo] o výměře 72 m2, jehož součástí v té době byl i předmětný pozemek, později označený parc. [číslo] když nebyl označen samostatným parc. č. a tzv. slučkou byl připojen k pozemku parc. [číslo].

3. Ve své replice žalobce uvedl, že vyznačení slučky předmětného pozemku k pozemku parc. [číslo] bylo chybné.

4. Naléhavý právní zájem žalobce na předmětném určení je zřejmý z duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí k pozemku parc. [číslo] když žalobce nemá žádnou jinou možnost, jak tuto duplicitu odstranit. Žalobce jako jeden z evidovaných vlastníků má tak naléhavý právní zájem na uvedení evidovaného stavu do souladu se stavem skutečným.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce dne 13. 11. 2000 od [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře 87 m2 a k objektu k bydlení [adresa] zapsaných na LV č. [rok] pro k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres], za 600 000 Kč, jak se podává z kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2000 (č. l. 3 – 4). Jeho vlastnictví těchto nemovitostí ke dni 22. 1. 2001 je rovněž zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 7). Ke dni 23. 11. 2000 od [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře 72 m2 a k objektu k bydlení [adresa] zapsaných na LV č. [rok] pro k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres], za 350 000 Kč žalovaný, jak se podává z kupní smlouvy ze dne 22. 11. 2000 (č. l. 5 – 6) a z výpisů z katastru nemovitostí (č. l. 137 a 143). Vlastnictví pozemků parc [číslo] [jméno] [příjmení] ode dne 29. 9. 1999 (účinky vkladu vlastnického práva z titulu darovací smlouvy pozemku parc. [číslo]) se podává z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 55 a 225) a z kupní smlouvy ohledně pozemku parc. [číslo] (č. l. 243) a z darovací smlouvy ohledně pozemku parc. [číslo] (č. l. 245). [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla, že při nákupu nemovitostí oba účastníci věděli, že předmětný pozemek patří k nemovitosti [ulice a číslo], tedy k nemovitosti, kterou koupil žalobce, jak rovněž tato svědkyně uvedla ve svém čestném prohlášení ze dne 16. 6. 2015 (č. l. 9). Tuto skutečnost rovněž potvrdil žalobce ve své výpovědi, svědek [jméno] [příjmení] a zejména svědkyně [jméno] [příjmení], když vypověděla, že byla přítomna tomu, že svědkyně [příjmení] oběma kupujícím říkala, že předmětný pozemek patří k tomu dražšímu domu, tedy k domu žalobce, který stál 600 000 Kč, dům žalovaného pouze 350 000 Kč, jak bylo zjištěno z kupních smluv. Uvedené rovněž vyplývá z prohlášení této svědkyně ze dne 16. 6. 2015 (č. l. 65). Z kopie katastrálních map ze dne 11. 12. 2000 (č. l. 31), č. l. 33 p. v a č. l. 35, z geometrického plánu ze dne 23. 6. 1994 (č. l. 32) a dále taktéž z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí (č. l. 34) se podává, že předmětný pozemek bez označení parc. č. je tzv. slučkou připojen k pozemku parc. [číslo]. Toto přislučkování bylo ale chybně do katastrální mapy zakresleno, když dle znalce [celé jméno znalce] měl být předmětný pozemek přislučkován k pozemku parc. [číslo] jak se podává z jeho posudku (č. l. 198), když výměra pozemku parc. [číslo] na rozdíl od pozemku parc. [číslo] byla vypočtena vč . 11 m2 předmětného pozemku, jak se podává z dodatku [číslo] jeho posudku. Ze záznamu ze dne 13. 3. 2008 (č. l. 40) s plánem (č. l. 41) se podává, že k tomu dni byl předmětný pozemek v katastrální mapě označen parc. [číslo]. Z výpočtu výměr parcel (č. l. 42) a výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí (č. l. 43) se podává, že byl vyčleněn z pozemku dříve označovaného parc. [číslo] o výměře 87 m2, který se rozdělil na pozemky parc. [číslo] o výměře 58 m2, [číslo] o výměře 18 m 2 a právě [číslo] o výměře 11 m2, celkem tedy 87 m2. Z těchto listin je dále zřejmé, že pozemek původně označený parc. [číslo] o výměře 72 m2 se rozdělil na pozemky parc. [číslo] o výměře 56 m2 a [číslo] o výměře 17 m2, celkem tedy 72 m2 po odečtení 1m2 vzešlého ze zaokrouhlení. Přípisem ze dne 21. 4. 2008 (č. l. 44) s kopií katastrální mapy (č. l. 45) byli účastníci a statutární město Brno vyrozuměni o duplicitním, resp. triplicitním zápisu vlastnictví k předmětnému pozemku. Ze souhlasného prohlášení žalobce a statutárního města Brna ze dne 24. 10. 2016 (č. l. 8) se podává, že tito účastníci uznali výlučné vlastnické právo žalobce k předmětnému pozemku. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že ke dni 29. 5. 2018 bylo k předmětnému pozemku duplicitně zapsáno vlastnické právo účastníků. Z přiznání k dani z nemovitosti na rok 2001 (č. l. 168) je zřejmé, že žalobce platil tuto daň z pozemku o výměře 87 m2, jak rovněž vyplývá z jeho platebního výměru k této dani (č. l. 170 ve spojení s potvrzením o úhradě daně č. l. 171). Ze sdělení finančního úřadu ze dne 13. 4. 2018 (č. l. 70) soud zjistil, že daň z předmětné nemovitosti od roku 2015 hradil žalovaný, nicméně v roce 2001 hradil daň z pozemku o výměře 72 m2, jak se podává z jeho přiznání k této dani (č. l. 186). Přes komunikaci zástupců stran se věc nepodařilo vyřešit mimosoudní cestou, jak je zřejmé z přípisu zástupce žalovaného zástupci žalobce ze dne 21. 3. 2017 (č. l. 51), když žalobce předmětný pozemek považuje za svůj, jak se podává z rozhodnutí o zamítnutí nesouhlasu žalobce s provedením opravy chyby v katastru nemovitostí ze dne 12. 10. 2009 (č. l. 25) a z rozhodnutí o odvolání proti tomuto rozhodnutí ze dne 18. 1. 2010 (č. l. 27).

6. Protože vlastnické právo statutárního města Brna k předmětného pozemku nebylo předmětem tohoto řízení, když město Brno není zapsáno jako vlastník tohoto pozemku a nebylo ani účastníkem předmětného řízení, soud z prohlášení města Brna ze dne 21. 6. 2004 o přechodu vlastnického práva ze státu na město (č. l. 36) neučinil žádná pro věc rozhodná skutková zjištění. Ze souhlasu o provedení rekonstrukce a nadstavby RD ze dne 12. 1. 2001 (č. l. 46) s projektem (č. l. 47), ze souhlasu s napojením plynárenské odbočky (č. l. 87) s plány rekonstrukce rodinného domu (č. l. 88 až 96) a s kolaudačním rozhodnutím (č. l. 102), ze sdělení o ohlášení udržovacích prací na domě žalovaného (č. l. 115) s plánkem (č. l. 116 až 117), ze stavebního povolení ohledně domu žalovaného (č. l. 118) s plánkem (č. l. 121 až 131) ani ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který se týkal ocenění domu a pozemku žalovaného (č. l. 132) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť se vůbec neupravují vlastnická práva k předmětnému pozemku. Rovněž soud neučinil žádná skutková zjištění z inzerátů o prodeji nemovitosti (č. l. 56 a 57) stejně jako z protokolu o nahlédnutí do stavebního spisu (č. l. 58), neboť s předmětem sporu nemají žádnou souvislost. Z protokolu o jednání na místě samém soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť nebylo zjištěno nic, co by dokazovalo, který z účastníků předmětný pozemek nabyl, současný stav předmětné nemovitosti nebyl s to přinést žádné rozhodné skutečnosti o jeho nabytí před 21 lety, a proto ho soud po změně v obsazení senátu neopakoval. Dohoda o narovnání (č. l. 81), souhlasné prohlášení (č. l. 83) a oznámení o sloučení parcel ze dne 30. 5. 2013 (č. l. 85) s neměřickým záznamem (č. l. 86) a plánkem (č. l. 86 p. v.) stejně jako kupní smlouva ohledně pozemku parc. [číslo] (č. l. 140) s geometrickým plánem (č. l. 142), výpis z katastru nemovitostí č. l. 156 a 157 se netýkají předmětného pozemku, a soud proto ani z nich neučinil žádná skutková zjištění. Rovněž ze sdělení finančního úřadu ze dne 14. 9. 2018 (č. l. 176) soud neučinil žádná skutková zjištění. Totéž platí o spisu č. SZ [anonymizováno] [číslo] 2015, dokumentaci změna staveb před dokončením, spisu žádosti o dodatečné povolení stavby – podesta p. [číslo] spisu zn. ZKI-O [číslo], fotodokumentaci stavebních prací, spisu zn. OR [číslo] a stavebním spisu č. ÚS [číslo] 2001 SP, ÚS [číslo], které nikterak neupravují vlastnická práva účastníků k předmětné nemovitosti. Povolení rekonstrukce domu žalovanému stavebním úřadem nemohlo založit jeho vlastnické právo k předmětnému pozemku. Ze stejného důvodu žádné skutečnosti nezjistil soud z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 8. 2021 (č. l. 323) s katastrální mapou (č. l. 322).

7. Soud se pro nadbytečnost nezabýval staršími vlastnickými a evidenčními vztahy pozemků parc. [číslo] neboť to s ohledem na skutečnost, kdy oba tyto pozemky před jejich prodejem účastníkům vlastnila jedna a tatáž osoba – [jméno] [příjmení], nebylo pro věc podstatné. Předcházející vlastnické vztahy k oběma pozemkům tím, že vlastnictví obou nabyla jedna osoba, jejíž vlastnictví nebylo ani jednou ze stran zpochybňováno, byly vyřešeny, evidenční vztahy nemají na předmětný soukromoprávní nárok vliv, když upravují veřejnoprávní evidenci pozemků, nezakládají, nezrušují ani nemění však vlastnické právo k nim, neboť tak se děje soukromoprávními skutečnostmi. Stejně tak na vlastnictví k předmětnému pozemku nemá vliv proběhlé stavební řízení ohledně domu na pozemku parc. [číslo]. S ohledem na uvedené soud neučinil žádná skutková zjištění z geometrického plánu ze dne [datum] (č. l. 37), polních náčrtů [číslo] z května 1972 (č. l. 38, 39), z kupních smluv ze dne 19. 3. 1991 (č. l. 77) a ze dne 23. 5. 1989 (č. l. 79) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Ze stejného důvodu k důkazu neprováděl dědický spis vedený Městským soudem v Brně pod sp. zn. 2N 228/89 ani znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], na který odkazovala kupní smlouva ze dne 19. 3. 1991, neprováděl výslech Ing. [jméno] [příjmení] ze stavebního úřadu, JUDr. [jméno] [příjmení] z majetkového odboru Magistrátu města Brna, když s ohledem na následující právní hodnocení věci nebylo třeba zjišťovat, proč město Brno uznalo vlastnictví pozemku právě žalobce. S ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] soud pro nadbytečnost neprováděl k důkazu sdělení katastrálního úřadu o historických souvislostech určení předmětné parcely ani výslech příslušného úředníka katastrálního úřadu k uvedenému. Pro určení vlastnictví s ohledem zejména na výpověď svědkyně [příjmení] není určující, kdo platil daň z předmětného pozemku. I když je zřejmé, že od roku 2001 ji platil pouze žalobce, žalovaný až od roku 2015, což rovněž svědčí o jeho vědomí, že nebyl vlastníkem předmětného pozemku až do uvedení duplicitního zápisu vlastnického práva v jeho prospěch.

8. V projednávané věci soud s ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 13. 11. 2000, kdy nastaly právní účinky kupní smlouvy ohledně předmětného pozemku žalobce (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 132 odst. 1 OZ vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Dle ustanovení § 133 odst. 2 OZ převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném ke dni 13. 11. 2000 právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu. Každý má právo nahlédnout do evidence doručených návrhů. Z kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2000 podpořené výpovědí svědkyně [příjmení], a dále pak výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení] soud zjistil, že touto smlouvou žalobce nabyl pozemek [číslo] vč. předmětného pozemku, v té době bez označení parc. číslem, když vůle svědkyně [příjmení], jako prodávající, a žalobce, jako kupujícího, byla pozemek 258 vč. předmětného pozemku žalobci převést. Uvedený závěr je zřejmý z kupní smlouvy, ve které je pozemek parc. [číslo] identifikován též svojí rozlohou 87 m2, když skutečnost, že předmětem této smlouvy je i předmětný pozemek nebylo lze tehdy uvést určitěji, neboť tento pozemek v té době neměl přiděleno parc. číslo, kdy z výpočtu výměr parcel a výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí je zřejmé, že předmětný pozemek byl po obnově katastrálního operátu vyčleněn právě z pozemku parc. [číslo] jehož vlastníkem je žalobce. K uvedenému závěru dospěl též znalec [celé jméno znalce]. Byla tedy zachována zákonná písemná forma převodu předmětné nemovitosti. Z uvedeného vyplývá, že svědkyně [příjmení] smlouvou ze dne 22. 11. 2000 nemohla převést vlastnické právo k předmětnému pozemku jako součásti pozemku parc. [číslo] žalovanému, neboť ode dne 13. 11. 2000, kdy nastaly účinky vkladu vlastnického práva žalobce k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, už nebyla jeho vlastníkem. To ostatně ani nechtěla a žalovanému to před svědkyní [příjmení] sdělila. Žalovaný tvrdil, že předmětný pozemek nabyl jako součást pozemku parc. [číslo] když k němu byl v době prodeje přislučkovám. Z provedeného dokazování ale vyplynulo, že při uzavírání kupní smlouvy mu bylo zřejmé, že projednávaný pozemek není jejím předmětem, jak mu svědkyně [příjmení] před svědkyní [příjmení] výslovně sdělila. K nabytí předmětného pozemku žalovaným tedy vedle toho, že svědkyně [příjmení] ho v té době již nemohla převést, neboť ho předtím převedla na žalobce, chyběla též vůle této svědkyně předmětný pozemek převést, což žalovaný věděl. Žalovaný tedy nemohl vycházet z katastrální mapy, kde byl předmětný pozemek k pozemku parc. [číslo] chybně přislučkován. Uvedené je rovněž zřejmé ze samotné kupní smlouvy žalovaného, kde je pozemek parc. [číslo] mimo jiné označen též rozlohou 72 m2, a z kdy z výpočtu výměr parcel a výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí je zřejmé, že tento pozemek byl rozdělen na pozemky parc. [číslo]. S ohledem na skutečnost, kdy žalovanému bylo prodávající jasně řečeno, že předmětem kupní smlouvy ze dne 22. 11. 2000 není dvůr, dnes označený jako pozemek parc. [číslo] jak vypověděla svědkyně [příjmení] i svědkyně [příjmení], nebylo podstatné, zda dům [adresa] měl sociální zařízení na tomto dvoře čili nic, neboť žalovaný nemohl mít pochybnosti o tom, že tento dvůr, resp. pozemek, nekoupil. Pokud svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalovaného vypověděla, že když se s žalovaným byla podívat na nemovitosti a svědkyně [příjmení] jim nesdělila, že předmětný pozemek jim neprodává, nevyvrací to výpovědi svědkyň [příjmení] a [příjmení], neboť právě z výpovědi svědkyně [příjmení] je zřejmé, že o tom, komu svědkyně [příjmení] prodává předmětný pozemek, informovala žalovaného na jiné schůzce, které se svědkyně [příjmení] účastnila, svědkyně [příjmení] ale nikoliv, jak vyplývá z výpovědi svědkyně [příjmení]. Obhlídky, které se účastnila svědkyně [příjmení] se svědkyně [příjmení] neúčastnila, jak vyplynulo z výpovědi [příjmení]. Pokud žalovaný tvrdil, že předmětný pozemek koupil od svědkyně [příjmení] jako součást pozemku parc. [číslo] tomuto jeho tvrzení jako účelovému soud neuvěřil, neboť je v rozporu s výpovědí svědků [příjmení], [ulice] a [příjmení], kterým soud neměl důvod nevěřit, když na výsledku sporu, na rozdíl od žalovaného, nemají žádný zájem. S ohledem na uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl.

9. Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 62 000 Kč za dvacet úkonů právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, jak se dovozuje z přípisu zástupce žalovaného ze dne 21. 3. 2017, kterým na tuto výzvu reagoval, vyjádření ve věci ze dne 12. 12. 2017, 28. 4. 2018, 3. 9. 2018, 26. 2. 2020, účast při jednáních soudu dne 28. 2. 2018, 3. 4. 2018 na místě samém, 27. 6. 2018, 4. 11. 2019, 26. 2. 2020, 5. 8. 2021, 2x 16. 5. 2018, 2x 27. 8. 2018, 2x 7. 11. 2018, když tato jednání trvala déle než dvě hodiny, a odvolání ve věci samé vč. doplnění ze dne 24. 6. 2020, když doplňované skutečnosti již měly být uvedeny v odvolání, a tento úkon tak nelze považovat za účelný, stejně jako vyjádření ze dne 2. 8. 2021, ve kterém nebyly uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro věc) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) za použití § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu, paušální náhradou nákladů za dvacet úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 6 000 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 5 000 Kč za žalobu a 5 000 Kč za odvolání. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 78 000 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce.

10. Protože za řízení vznikly státu náklady ve výši 9 493 Kč, stávající ze svědečného svědkyni [příjmení] ve výši 383 Kč a znalečného znalci [celé jméno znalce] v celkové výši 9 110 Kč, uložil je soud dle ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ uhradit ve věci neúspěšnému žalovanému, neboť u něho nebyly zjištěny předpoklady pro jeho osvobození od placení soudních poplatků, a to ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 OSŘ.