15 C 46/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Říhovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená anonymizována tři slova jméno příjmení , anonymizována dvě slova , bytem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa , obec o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], je výlučným vlastníkem čtyřpokojového bytu bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 512 m², parcela č. [rok] o výměře 12 m² společný dvůr, zastavěná plocha a nádvoří, podílů na společných částech domu a pozemků [číslo], [katastrální uzemí], obec Brno na adrese [ulice a číslo], a to co do podílu ideální ½ předmětné nemovitosti.

II. Žaloba na určení vlastnictví žalobkyně k nemovitosti čtyřpokojovému bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 512 m², dále parcely č. [rok] o výměře 12 m² společný dvůr, zastavěná plocha a nádvoří, podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] katastrální území Bohunice, obec Brno na adrese [ulice a číslo], co do podílu ideální ½ nemovitosti, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 5. 3. 2019 žádala, aby soud rozhodl o tom, že je vlastnicí výlučnou čtyřpokojového bytu na adrese [adresa], katastrální pracoviště Brno-město, katastrální území Bohunice, obec Brno dle [list vlastnictví]. Jde o byt č. bytové jednotky [číslo] v budově [anonymizováno] bytový dům dle [list vlastnictví] na parcele [číslo]. Dále dle [list vlastnictví] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 512m², parcely č. [rok] zastavěná plocha a nádvoří, společný dům o výměře 12m² a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] uvedla, že žalovaná nabyla vlastnické právo předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 15. 7. 2005 s právními účinky vkladu k tomuto datu a smlouvy darovací ze dne 17. 4. 2007 s právními účinky k tomuto datu. Žalovaná nesouhlasila, aby žalobkyně jako dárkyně měla k tomuto bytu přihlášený trvalý pobyt. Ani nesouhlasila, aby bylo ve prospěch žalobkyně jako dárkyně zaneseno do katastru nemovitostí právo služebnosti k předmětnému bytu ve formě věcného břemene užívacího práva. V době daru rodinné poměry byly takové, že žalovaná jako obdarovaná spolu se svým tehdejším manželem a dvěma nezletilými dětmi synem [jméno] a synem [jméno] bydleli v předmětném bytě a žalobkyně jako dárkyně v té době bydlela v menším tří pokojovém bytě na [anonymizována dvě slova] v Brně, který byl součástí společného jmění manželů [příjmení]. Po odchodu tehdejšího manžela z bytu a rozvodu manželství manželů [příjmení], dle žalobkyně důvodem rozvodu byl nadměrné užívání alkoholu ze strany dcery. Tak žalobkyně se přestěhovala zpět do bytu na adrese [adresa žalobkyně a žalované], kde bydlela se svoji dcerou žalovanou a nezletilými syny. Bývalí manžel se přestěhoval do bytu na adresu [adresa]. [příjmení] [jméno] se za nedlouho přestěhoval za otcem do bytu na adresu [ulice a číslo] v Brně. Dle žalobkyně bylo důvodem to, že byl vyhozen z bytu a utekl před domácím násilím své matky, která se ho dopouštěla pod vlivem alkoholu. Koncem roku 2018 a počátkem roku 2019 se situace v bytě na adrese [ulice a číslo], který obývala žalovaná s mladším synem a žalobkyně vyhrotila tak, že žalovaná pod vlivem podnapilosti dopouštěla agresivních výpadů, které vyhodnotila i soudní znalkyně jako projevy fyzického, psychického a ekonomického, sociálního domácího násilí vůči žalobkyni a vůči nezletilému synovi [jméno]. Byla povolána i hlídka policie České republiky, která žalovanou zadržela a předvedla. Po vystřízlivění byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření pro domácí násilí. Žalovaná byla z důvodu domácího násilí vykázána z bytu, nejprve policí a pak soudem. Řízení bylo vedeno u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] Nezletilí syn [jméno] [příjmení] nyní již bydlí u svého otce, se svým starším bratrem. Řízení o svěření [jméno] do péče otce bylo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Domácí násilí žalované vůči žalobkyni spočívalo ve fyzickém násilí, strkání, šlapání po nohách, tahání za uši, držení za krkem apod. Také v psychickém urážení, ponižování formou plivání slovních urážek a ekonomické opakované slovní vyhánění z bytu s tím, že tam žalobkyně nemá co dělat, že byt patří žalované. Žalovaná v době vykázání z bytu porušovala tento režim vykázání. Tato kontaktovala svého syna [jméno] a označovala žalobkyni nevhodně s tím, že mohla jít k druhé dceři. Z sms zpráv bylo patrno, že žalovaná chtěla učinit se žalobkyně bezdomovce, vyhodit ji z bytu. Netajila se tím ani před svým synem. Jednání žalované bylo zcela proti dobrým mravům. Postrádalo slušnost vůči matce, ztrátu empatie, odcizení, nenávist, agresivitu. Proto se žalobkyně domáhala vrácení daru dle § 2072 Nového občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dne 28. 1. 2019 k vrácení daru, odvolání daru pro nevděk. V té době žalobkyně neznala adresu žalované, neboť tato byla vykázána z bytu, proto byla žádost o vrácení daru zaslána do datové schránky právní zástupkyně žalované, která ji zastupovala ve věci vykázání z bytu. Žalobkyně má za to, že odvolání daru pro nevděk bylo žalované předáno. V době kdy byla žalovaná vykázána z bytu, otec nezletilých dětí se předběžným opatřením domáhal o svěření nezletilého [jméno] do jeho péče. Předběžné opatření bylo vydáno. V té době byly zahájeny úkony trestního řízení shora uvedeného. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví podle § 80 písmeno c) o.s.ř. je dán dle žalobkyně s poukazem na judikaturu s tím, že je nutno uvést soulad právní a faktický stav k předmětným nemovitostem. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že jí byla doručena žaloba ze dne 4. 3. 2019 s výzvou k vyjádření dle spisu, k doručení došlo dne 26. 9. 2019. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že je nesporným, že na základě darovací smlouvy nabyla ke dni 15. 7. 2005 vlastnické právo k předmětné nemovitosti čtyř pokojového bytu na ulici [ulice a číslo] v Brně, katastrální území Bohunice. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná nesouhlasila se služebnosti ve formě věcného břemene u toho bytu, se nezakládá na pravdě. Dle žalované v trestním řízení žalobkyně uvedla, že tuto otázku vůbec neřešila, o změnu darovací smlouvy nežádala. Žalovaná v té době souhlasila s tím, aby její sestra [jméno] [celé jméno žalobkyně] si k předmětnému bytu zřídila zástavní právo, protože žalobkyně je matkou žalované i její druhé sestry. Sestra by si jinak nemohla pořídit vlastní bydlení. Toto zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí trvá stále, vázne na bytě, a to po dobu minimálně 10 let. Je také nesporné, že po dobu trvání manželství žalované žila žalobkyně v menším bytě na ulici [anonymizována dvě slova], v Brně, který je ve společném jmění manželů. Žalovaná s celou rodinou žila v předmětném bytě na ulici [anonymizována dvě slova]. Po odchodu manžela žalované ze společné domácnosti došlo k výměně bytu tak, že manžel se nastěhoval do menšího bytu. Žalobkyně se přestěhovala zpět k dceři a dětem. To je také nesporné. Žalovaná se v té době nedopouštěla domácího násilí vůči bývalému manželovi. Bylo by absurdní, aby v domácnosti, kde je domácí násilí ponechal bývalí manžel žalované své dva nezletilé syny. Žalovaná se rovněž nedopouštěla domácího násilí na nezletilém synovi [jméno], naopak tento byl agresivní, jak vůči žalobkyni tak vůči žalované. Toto bylo opakovaně řešeno na OSPOD. Počátkem roku 2019 vznikla taková situace, že mezi žalobkyní a žalovanou docházelo k slovním potyčkám, k výměně názorů. Na Vánoce 2018 žalovaná přišla o zaměstnání, byla více doma, situace se vyhrotila. Žalovaná toužila po soukromí a žalobkyně nechtěla bydliště opustit. Obe si byly dle názoru žalné vědomi toho, že v jednom bytě nemohou bydlet už celý život. Žalovaná chtěla bytovou jednotku prodat a za utržené peníze pořídit dvě menší bytové jednotky, ale vázlo tam zástavní právo sestry žalované. Nemohla s jednotkou nakládat i přes opakované žádosti sestra neučinila nic, co by směřovalo k výmazu zástavního práva, které doposud vázne na bytové jednotce. Je pravdou, že probíhá trestní stíhání žalované, ovšem dle názoru žalované tvrzení žalobkyně o požívání alkoholu žalované jsou účelová. Žalobkyně sama v roce 2019 uvedla v trestním řízení, že žalovaná nepila a pravidelně pije až poslední dobou. [příjmení] [jméno] se s žalovanou sám spojit, proto ho kontaktovala sms zprávami a uvedl, že se mu po matce stýská. Žalovaná chtěla komunikovat se synem. Dle názoru žalované znalecký posudek na základě zvukových záznamů o chování žalované pod vlivem alkoholu je neodborný. Záznam z jednoho dne nemůže být hodnotícím za období několika let. Žalovaná trvá na tom, že se nedopustila domácího násilí ani vůči žalobkyni, ani vůči dětem. Žalovaná je od 25. 7. 2019 zase oprávněna předmětnou bytovou jednotku užívat. Přesto se domluvila s žalobkyní, že tato bude nadále bytovou jednotku užívat, dokud si nezajistí jinou možnost bydlení. Žalovaná se bude zdržovat u třetí osoby, což je pro ni finančně náročné a musí dojíždět do zaměstnání. Žalobkyně odmítla, aby žalovaná zajistila možnost bydlení, přesto, že tato jí to nabízela. Žalovaná má za to, že jednání žalobkyně je účelové. Žalovaná trvá na zamítnutí žaloby. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se řídí ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných, věcných. Jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vznikly přede dnem nabytí účinnosti zákona se však posuzují dle dosavadních právních předpisů. Podle platné judikatury právo na vrácení daru při darování v roce 2005 po hmotně právní stránce je nutno posoudit dle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 628 a následujících občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 darovací smlouvou dárce bez platně přenechává věc obdarovanému a tento dar přijímá, je-li předmětem daru nemovitost, musí být darovací smlouva písemná. Podle § 630 občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014 dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Podle § 149 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014 společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Podle § 22 tehdy platného zákona o rodině, který byl zrušen až k datu 1. 1. 2014 manželství zaniká smrtí jednoho z manželů. Podle § 150 občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014 neprovede-li se vypořádání dohodou, provede ho na návrh některého z manželů soud, nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tři let od zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně nemovitosti, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Dle platné judikatury po uplynutí tři leté lhůty od zániku manželství, může jeden z bývalých manželů vyzvat obdarovaného k vrácení daru pouze, co do ideální ½ darované věci nemovitosti. K tomuto úkonu nepotřebuje souhlas druhého bývalého manžela, se kterým měl věc ve společném jmění. Projev vůle dárce věci vůči obdarovanému, může být obsažen i v žalobě o vrácení daru. Soud vzal za prokázáno ze spisu sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně, že [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] zemřel dne 3. 8. 2007. Dále usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 1. 2008, které nabylo právní moci dne 13. 2. 2008. Šlo o dědictví bez závěti a účastníky byly pozůstalá manželka paní [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalované], pozůstalá dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], narozená dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalované], přičemž byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví. Dle níž [celé jméno žalobkyně] pozůstalá manželka zůstala vlastníkem výlučným nemovitostí dle [list vlastnictví] katastrální území Horní Heršpice, pozemku parcela [číslo] orná půda včetně trvalých porostů. Nabyla i pohledávku specifikovanou v usnesení a přeplatek poplatku za komunální odpad, tudíž v podstatě dědictví nabyla výlučně pozůstalá manželka, dle dohody. V dědictví nebyla zahrnuta předmětná bytová jednotka na [anonymizována dvě slova] v Brně. Dále soud vzal za prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí, katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální území Bohunice, že žalovaná [celé jméno žalované] je vedena jako vlastník bytové jednotky [číslo] bytu č. popisné [anonymizováno] na parcele [číslo] [list vlastnictví] a dále parcely [číslo] zastavěné plochy a nádvoří o výměře 512 m², parcely [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, společný dvůr o výměře 12 m² dle darovací smlouvy s právními účinky vkladu dne 15. 7. 2005 Darovací smlouva rovněž byla k důkazu předložena a zde předmětnou nemovitost darovali oba manželé [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] žalované [celé jméno žalované]. Dále k důkazu byl předložen právní úkon odvolání daru, výzva k vrácení daru o vyklizení nemovitosti ze dne 28. 1. 2019 s tím, že sama žalobkyně poukázala na to, že neznala v té době bydliště žalované a doručila jej právní zástupkyni žalované, která ji zastupovala v jiné věci. Dle názoru soudu však podaná žaloba doručená soudu dne 4. 3. 2019, má náležitosti žaloby na vrácení daru a určení vlastnictví jako předběžnou otázku je nutno řešit otázku vrácení daru. Ze shora uvedeného dědického řízení vyplývá, že společné jmění manželů zaniklo úmrtím pana [jméno] [příjmení] ke dni 3. 8. 2007, přičemž jak přípis s výzvou k vrácení daru ze dne 28. 1. 2019 tak podána žaloba došlá soudu dne 4. 3. 2019 s výzvou k vrácení daru bylo učiněno po uplynutí lhůty tři let od zániku společného jmění od úmrtí manžela žalobkyní a v tomto případě dle platné judikatury může se žalobkyně domáhat pouze vrácení ideální ½ předmětné nemovitosti bez souhlasu manžela i bez souhlasu případných dědiců po úmrtí manžela. Nelze rozhodovat o vrácení druhé ideální poloviny předmětné nemovitosti předmětného bytu, proto soud žalobu na vydání a na určení vlastnictví druhé ideální poloviny předmětné poloviny nemovitosti zamítl. Co se týče vrácení ideální ½ předmětné nemovitosti bylo provedeno rozsáhlé dokazování. Byl proveden důkaz jak trestím spisem a v něm provedeném dokazování sp. z. [spisová značka] Městského soudu v Brně tak opatrovnickým spisem sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] Městské soudu v Brně. Z opatrovnického řízení shora uvedeného je prokázáno, že z manželství žalované [celé jméno žalované] a jejího bývalého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] se narodili dvě děti, a to [jméno], [datum narození] a [jméno], narozený dne [datum], oba synové žijí ve společné domácnosti s otcem. [příjmení] [jméno] tento byl svěřen do péče otce rozsudkem ze dne 24. 11. 2016. [příjmení] [jméno] byl svěřen do péče otce předběžným opatřením dne 27. 2. 2019. Původně u obou dětí v době rozvodu manželství bylo dohodnuto rodiči, že bude střídavá péče obou rodičů dle rozsudku ze dne 9. 4. 2014. Byla schválena dohoda rodičů v tomto směru. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 1. 2015, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2015, bylo manželství rodičů žalované [celé jméno žalované] a Bc. [jméno] [příjmení] rozvedeno. V obou opatrovnických řízeních i v trestním řízení proběhlo rozsáhlé dokazování týkající se chování žalované [celé jméno žalované] vůči žalobkyni, vůči nezletilým dětem v bytě na ulici [adresa žalobkyně a žalované]. Ze všech shora uvedených řízení vyplývá, že se situace vyhrotila v roce 2018 a začátkem roku 2019. Co se týká nezletilých dětí, doposud probíhá snaha o uskutečnění styku žalované a nezletilého [jméno] přes [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] je snaha, aby se žalovaná s nezletilým [jméno] stýkala. Bylo prováděno i šetření v [obec], kde žalovaná bydlí u svého nynějšího partnera [jméno] [příjmení], byl proveden i výslech tohoto svědka, u kterého žalovaná bydlí od února 2019. Tento se nemohl přímo vyjádřit k chování žalované v průběhu roku 2018 a začátkem roku 2019 pouze zprostředkovaně odkázal na jejího tehdejšího partnera s tím, že jsou přesvědčeni, že je to vůči žalované vyvolané v rámci její rozvodu a po rozvodové době. Ze šetření [stát. instituce] vyplynulo, že žalovaná nyní žije u [jméno] [příjmení]. Ten potvrdil, že se on pravidelně stýká se svými dětmi syny 8,11. Dále potvrdil, že žalovaná nepožívá alkohol a řádně se o jeho děti stará. Dále soud vycházel z rozsáhlého dokazování v trestním řízení sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně, a to z rozsudku soudu prvního stupně ze dne 28. 1. 2020 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 5. 2020 s tím, že oproti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně bylo podáno odsouzenou [celé jméno žalované] dovolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto Nejvyšším soudem České republiky. Rozsudkem shora uvedeným byla [celé jméno žalované] uznána vinnou zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 a 2 písmeno d) trestního zákoníku zločinem týrání osoby žijí ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 a 2 písmeno d) trestního zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte. Podle § 201 odst. 1 písmeno b) a d) trestního zákoníku a byl ji uložen trest odnětí svobody v trvání tři let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let a byl nad obžalovanou stanoven dohled. V tomto řízení bylo provedeno dokazování rozsáhlým trestním spisem shora uvedeným, a to výslechy svědků [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], znaleckými posudku v trestním řízení z oboru psychiatrie, lékařskými zprávami, výsledky přestupkového řízení, šetření u ÚMČ [obec] [obec], zprávou školy. Dále byl zde rovněž založen návrh na zpětvzetí daru a k tomu záznam o incidentu ze dne 12. 1. 2019, zpráva z bydliště, z evidence přestupků, rejstříku trestu. V trestním řízení se hovoří o nezjištěné době od 1. 3. 2014 do 13. 1. 2019, ovšem dle provedeného dokazování se situace v bytě přiostřila v roce 2018 a počátkem roku 2019. Tato žaloba byla podána dne 4. 3. 2019, tudíž i přes námitku promlčení promlčecí lhůta dle názoru soudu neuplynula. Je nutno aplikovat dle platné judikatury promlčecí lhůtu tři roky, dle právní úpravy platné do 1. 1. 2014. Nedošlo k promlčení tohoto nároku i v případě, že probíhaly konflikty již v roce 2017, což bylo potvrzováno dokazováním v rámci trestního řízení. Svědkové z rodiny potvrzovali, že v tomto období 2017 2018 až počátek roku 2019 žalovaná začala pít a pod vlivem alkoholu docházelo k nejhorším konfliktům. Dokonce došlo i k vykázání z bytu vůči žalované a jak je shora uvedeno i ke svěření dětí do výchovy bývalého manžela neboť agresivní chování pod vlivem alkoholu ze strany žalované se odehrávalo jak vůči žalobkyni, tak vůči dětem. Dle výroku trestního rozsudku bylo z důkazů provedených v trestním řízení prokázáno, že přesně v nezjištěné době nejméně od 1. 3. 2014 do 13. 1. 2019 kdy byla věc oznámena [obec] ČR v Brně, na ulici [ulice a číslo], vždy pod vlivem alkoholu psychicky a fyzicky [celé jméno žalované] týrala svého syny nezletilého syna [jméno], napadalo ho několikrát do týden vulgárními výrazy např. čůráku, hajzle, kokote. Vyhrožovala mu umístěním do dětského domova, uhodila ho otevřenou dlaní přes ucho, ve kterém mu pak půl hodiny pískalo, klekla mu na břicho, které ho pak bolelo, zakazovala mu slavit Štědrý den a ním spojené tradice, přičemž štědrovečerní večeři mu přinesla tajně do pokoje babička [celé jméno žalobkyně]. Dárky si sám vytáhl ze skříně. Fyzicky ho napadala v prosinci 2018 a v lednu 2019 např. rukou do hlavy, kopáním do nohou, štípání do oblasti genitálie, třísel, táháním za šourek, vlasy, čímž mu v několika případech způsobila podlitiny a hematomy po těle. Dále v téže době ve společném obydlí na adrese [adresa], že ji nepravidelně několikrát do týdne pod vlivem alkoholu slovně napadala vulgárními výrazy např. krávo, pičo, špíno, kurvo, chcípni, plivala po ni, kopala ji, tahala za vlasy, strkala ji koště do obličeje, stříkala na ni čistící prostředky, čímž ji způsobovala hematomy, podlitiny, přičemž lékařské ošetření vyhledala pouze dne 29. 6. 2018 po napadení dosud nezjištěným způsobem, čímž ji způsobila rozsáhlý hematom na pravé paži. Její jednání vyvrcholilo dne 12. 1. 2019, kdy ji bez příčiny kopla do oblasti hýždí, křičela na ni, požadovala po ní, aby zrušila věcné břemeno, které vázne na bytě a s hypotéky její setry zamezovala přístup do společných prostor. Dále ji vyhazovala z bytu, opakovaně ji udeřovala otevřenou dlaní do obličeje, tahala za vlasy, dupala po nártech, plivala na ni a v důsledku, čehož poškozená [celé jméno žalobkyně] vykazuje příznaky syndromu týrané ženy. Tyto skutky byly prokazovány výslechem jednak poškozené [celé jméno žalobkyně], výpovědi [jméno] [příjmení], výslechem svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], svědka [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] sestry poškozené [celé jméno žalobkyně]. Dále výpovědi [jméno] [příjmení], která poškozenou [celé jméno žalobkyně] zná třicet let a ta se ji svěřovala. Dále šetřením odboru sociální právní ochrany mládeže ÚMČ [obec] [obec], kteří vedou tuto rodinu žalované od roku 2013 od rozvodového řízení. Dle názoru soudu do celého případu zasáhla otázka rozvodu manželů [příjmení] a sporu o děti v opatrovnickém řízení. Rozpory mezi manželi i mezi matkou a dcerou jde o velmi složitou záležitost. Nelze tím omlouvat chování žalované vůči žalobkyni, kterého se prokazatelně dopouštěla pod vlivem alkoholu, na základě, kterého žalobkyně žádá o vrácení daru. Je jedině chvályhodné, pokud dle nynějšího přítele [jméno] [příjmení] žalovaná alkohol nepožívá a snaží se, zejména s mladším synem [jméno] stýkat. Nelze v této situaci pominouti to, že žalobkyně je v důchodovém věku, je narozená v roce [rok] a není možno po ní žádat, aby snášela takové konflikty v domácnosti. Soužití žalobkyně a žalované v jednom bytě soud považuje naprosto nevhodné a rizikové. Manžel žalobkyně a otec žalované zemřel dne 3. 8. 2007, nebylo v žádném případě prokázáno, že by v té době byly patrné nějaké důvody pro vrácení daru. Sestra žalované a druhá dcera žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] v prohlášení ze dne 23. 7. 2020 sdělila soudu, že zná důvod této žaloby, kterou podala její matka [celé jméno žalobkyně] ve věci a prohlašuje, že jí je známo, že jako dcera je procesním nástupcem jejího zesnulého otce [jméno] [příjmení]. Z toho důvodu by mohla mít zájem na výsledku řízení, nicméně v tuto chvíli do řízení jako vedlejší účastník nevstupuje. Prohlášení podává z důvodu právní jistoty matky jako žalující a rychlosti efektivnosti řízení. Je pravdou, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] nepodala návrh na vrácení daru, tento podala pouze matka [celé jméno žalobkyně]. Vzhledem k tomu, že soud záležitost posuzoval dle občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014, jak je shora uvedeno a přihlédl-li i k judikatuře k tomu to občanskému zákoníku. Rozhodl o vrácení datu pouze co do ideální ½ nemovitosti, neboť uplynula do žádosti o vrácen daru lhůta delší než tři roky od zániku SJM manželů [příjmení], tak jak je shora uvedeno. Soud návrhu do co ideální ½ nemovitosti vyhověl a rozhodl o určení vlastnictví žalobkyně k této ideální ½ nemovitosti předmětného bytu a zbytek žaloby co do ideální ½ nemovitosti soud zamítl. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. úspěch žalobkyně byl částečný a soud proto nepřiznal ani jednomu z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.