16 C 106/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného žalovanému: ; 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 50.368,67 Kč s příslušenstvím Žalovaní 1), 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 50.368,67 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 57.878,67 Kč od 15.3.2020 do 8.6.2020, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 55.878,67 Kč od 9.6.2020 do 14.12.2020, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 55.378,67 Kč od 15.12.2020 do 30.12.2020, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 52.868,67 Kč od 31.12.2020 do 9.2.2021 a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 50.368,67 Kč od 10.2.2021 do zaplacení a na nákladech řízení k rukám zástupce žalobce částku 47.801,40 Kč, to vše prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč, splatných vždy k 28. dni v měsíci, počínaje měsícem listopadem 2023 pod ztrátou výhody splátek. Plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaní 1), 2) byli uznáni povinnými zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 50.368,67 Kč s příslušenstvím, neboť dne 24.10.2019 způsobil žalovaný [číslo]) jako řidič vozidla tovární značky Volkswagen Passat, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný [číslo]), škodu ve výši 112.410 Kč na vozidle tovární značky Volkswagen Touareg, [registrační značka], jehož vlastníkem byl [jméno] [příjmení]. V souvislosti s opravou poškozeného vozidla vznikly poškozenému náklady za nájem náhradního vozidla ve výši 58.806 Kč. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný [číslo]) jako provozovatel a vlastník vozidla, žalovaný [číslo]) jako řidič vozidla, když k vozidlu nebylo k datu vzniku škody sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. V návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila [ulice] [anonymizováno] pojistitelů poškozenému náhradu škody na vozidle ve výši 112.410 Kč, na nákladech za nájem náhradního vozidla ve výši 58.806 Kč a samotnému pověřenému partnerovi částku 2.420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Výplatou plnění z garančního fondu vznikl [anonymizováno] nárok na náhradu 1/3 toho, co plnili poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému či uplatněním jeho práva, nejvýše však 300.000 Kč. V souvislosti s dopravní nehodou vyplatila [ulice] [anonymizováno] pojistitelů celkovou částku ve výši 173.636 Kč z čehož 1/3 představuje 57.878,67 Kč. Na vzniklou pohledávku bylo uhrazeno toliko 7.510 Kč, a to platbou ze dne 8.6.2020 ve výši 2.000 Kč, ze dne 14.12.2020 ve výši 2.500 Kč, ze dne 30.12.2020 ve výši 510 Kč a ze dne 9.2.2021 ve výši 2.500 Kč.

2. Žalovaný [číslo]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zmítnutí, neboť tento předmětné vozidlo nevlastnil, neprovozoval a nehodu nezpůsobil. Žalovaný [číslo]) svému synovi (žalovanému [číslo]) automobil toliko v dobré víře pojistil. [příjmení] vozidla byl [celé jméno svědka].

3. Žalovaný [číslo]) v průběhu řízení uvedl, že v případě, že žaloba bude vůči žalovanému [číslo]) okamžitě vzata zpět, tento je ochoten dlužnou částku uhradit formou měsíčních splátek.

4. Následně v průběhu řízení žalovaný [číslo]) uznal dlužnou částku co do důvodu i výše a zavázal se ji zaplatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč měsíčně, počínaje dnem 28.11.2023.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z protokolu o dopravní nehodě zhotovený skupinou dopravních nehod [obec] pod [číslo jednací] soud zjistil, že dne 24.10.2019 v 8.15 hod. žalovaný [číslo]) jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky Volkswagen Passat, [registrační značka] s přívěsem po silnici III [číslo] v obci [obec] ve směru od [územní celek] nepřizpůsobil rychlost jízdy situaci v provozu, když nedobrzdil před ním zpomalujícím a následně vlevo odbočujícím osobním motorovým vozidlem tovární značky Volkswagen Touareg, [registrační značka], uvedl vozidlo do smyku a levým bokem vozidla narazil do levého zadního rohu vozidla Volkswagen Touareg. Ke zranění osob nedošlo a dechová zkouška na alkohol byla s negativním výsledkem. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na všech zúčastněných vozidlech. Současně bylo zjištěno, že jak vozidlo Volkswagen Passat, tak připojené vozidlo neměly sjednáno zákonné pojištění, připojené vozidlo dále nemělo platnou technickou kontrolu. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody na místě nebyla ohledáním zjištěna a ani uplatněna. Žalovaný [číslo]) byl označen jako řidič škodného vozidla. Jako držitel osobního vozidla tovární značky Volkswagen Passat byl označen [celé jméno svědka]. Dne 31.10.2019 byl pořízen zápis o prohlídce poškozeného vozidla tovární značky Volkswagen Touareg, ve které byly mimo jiné i označeny poškozené věci na vozidle. Dne 25.11.2019 byla vystavena faktura [číslo] na částku 58.806 Kč za půjčení náhradního vozidla po dobu opravy vozidla [registrační značka], a to za dobu od 30.10.2019 do 25.11.2019. Splatnost faktury nastala dnem 9.12.2019. Z protokolu o zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy bylo soudem zjištěno, že dne 25.11.2019 bylo náhradní vozidlo tovární značky Audi A4, [registrační značka] poškozeným vráceno zpět. Z faktury [číslo] ze dne vystavení 28.11.2019 bylo soudem zjištěno, že oprava vozidla tovární značky Volkswagen Touareg byla vyčíslena částkou 120.396 Kč. Z likvidační zprávy č. [anonymizováno] [rok] [číslo] bylo soudem zjištěno, že jako držitel škodného vozidla byl označen žalovaný [číslo]), řidič škodného vozidla žalovaný [číslo]) a poškozený [jméno] [příjmení] při výši pojistného plnění 112.410 Kč za opravu vozidla a 58.806 Kč za pronájem náhradního vozidla. Dne 7.5.2018 byl žalovaný [číslo]) upomenut o úhradu částky 3.553 Kč ve lhůtě nejpozději do 27.6.2018. Ze stanovení výše skutečné škody vozidla včetně protokolu o zapůjčení náhradního vozidla soud zjistil, že skutečná výše škody na poškozeném vozidle byla vyčíslena částkou 112.410 Kč a cena zápůjčky náhradního vozidla ve výši 58.806 Kč. Z detailu transakce bylo soudem zjištěno, že dne 20.1.2020 byla uhrazena částka 112.410 Kč, a to příjemci - poškozenému, dne 20.1.2020 částka 58.806 Kč, a to příjemci - poškozenému a dne 19.10.2019 částka 2.420 Kč příjemci - firmě [právnická osoba] Podáním ze dne 13.2.2020 uplatnila [ulice] [anonymizováno] pojistitelů u obou žalovaných právo na náhradu plnění ve smyslu ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., a to ve výši 57.878,67 Kč. Dne 24.4.2020 byli žalovaní vyrozuměni o postoupení pohledávky na žalobce, a to na základě smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 8.4.2020. Předžalobní upomínkou ze dne 16.2.2021 byli žalovaní upomenuti o úhradu dlužné částky 57.931,05 Kč. Z výslechu žalovaného [číslo]) soud zjistil, že předmětné vozidlo tovární značky Volkswagen Passat tento nikdy nevlastnil a v dobré víře je asi před čtyřmi lety pojistil ve prospěch žalovaného [číslo]), jakožto skutečného vlastníka. Po dvou letech pojistka zanikla z neznámého důvodu.

6. Žalovaný [číslo]) v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že tento projevil ochotu dlužnou částku zaplatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3.000 Kč, neboť v době výslechu byl nezaměstnaný a finanční možnosti mu neumožňovali uhradit dlužnou částku jednorázově. V rozhodné době byl vlastníkem sporného vozidla [celé jméno svědka], kterého žalovaný [číslo]) nezná a vozidlo od této osoby zakoupil přes třetí osobu. Žalovaný [číslo]) nikdy nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Ze sdělení [stát. instituce], odboru správních činností ze dne 2.11.2022 soud zjistil, že v době rozhodné byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] [celé jméno svědka]. Ze sdělení [stát. instituce], odboru dopravněsprávních činností ze dne 27.10.2022 bylo soudem zjištěno, že v době rozhodné byl evidován jako provozovatel - vlastník vozidla tovární značky Volkswagen Passat Variant, [registrační značka] [celé jméno svědka]. Z fotokopie technického průkazu čísla [anonymizováno] [číslo] bylo soudem zjištěno, že dne 30.9.2011 byl evidován jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení], dne 15.5.2015 [jméno] [příjmení] a dne 8.1.2016 Mgr. [jméno] [příjmení]. Ze žádosti o vyřazení vozidla z registru silničních vozidel ze dne 11.11.2013 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] požádal o dočasné vyřazení vozidla z evidence na dvanáct měsíců. Ze žádosti o zápisu změny vlastníka nebo provozovatele ze dne 19.11.2018 soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] požádal jako dosavadní vlastník o zápis změny vlastníka na [celé jméno svědka].

7. Z kupní smlouvy na automobil soud zjistil, že dne 6.1.2019 uzavřel [celé jméno svědka] jako prodávající s [celé jméno žalovaného] jako kupujícím kupní smlouvu k vozidlu Volkswagen Passat, [registrační značka]. Z pojistné smlouvy - sdruženého pojištění vozidla soud zjistil, že dne 28.2.2018 byla uzavřena pojistná smlouva mezi pojistitelem - [právnická osoba] a pojistníkem - žalovaným [číslo]), který se v bodě 3.1. označil jako vlastník vozidla.

8. Podle ust. § 3 odst. 2 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákona jinak.

9. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) [anonymizováno] poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

10. Podle odst. 9 shora citovaného zákonného ustanovení výplatou k plnění z garančního fondu vzniká [anonymizováno] nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. a) ,b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] k vyřízení případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 Kč. Vůči pohledávce [anonymizováno] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič a vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle ust. § 10 má [anonymizováno] nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení, nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [anonymizováno] vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle ust. § 12 odst. 1 písm. d). [anonymizováno] je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné [anonymizováno] pojistitelů náhradu tohoto, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a §24b.

11. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

12. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle ust. § 2927 odst. 1 občanského zákona (dále jen o.z.), kdo provozuje dopravu nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

14. Dříve, než soud ve věci rozhodl, zkoumal, zdali jsou splněné základní zákonné předpoklady pro přiznání požadovaného nároku či nikoliv, a to jak z hlediska procesního, tak z hlediska hmotněprávního. Pokud se týká otázky aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu, tato byla soudem shledána jako dostatečně splněna, když z obsahu spisu se jednoznačně podává, že to byl právní předchůdce žalobce, který v souvislosti s dopravní nehodou vyplatil v duchu své zákonné povinnosti celkem 173.636 Kč. S ohledem na následné postoupení pohledávky na žalobce, soud tak shledává na straně žalobce aktivní věcnou legitimaci za prokázanou.

15. Pokud se týká pasivní věcné legitimace žalovaného [číslo]) i 2), tak k tomu soud uvádí následující. Jak z protokolu o dopravní nehodě, tak i koneckonců z vyjádření samotného žalovaného [číslo]) vzal soud v řízení za spolehlivě prokázáno, že žalovaný [číslo]) byl řidičem škodného vozidla, který byl orgány Policie ČR označen jako viník dopravní nehody. Jelikož tyto skutečnosti nebyly v průběhu řízení jakkoliv sporné, soud se otázkou pasivní věcné legitimace žalovaného [číslo]) dále nezabýval a tuto vzal za dostatečně prokázanou. U osoby žalovaného [číslo]), osoby, jež je v tomto sporu označena jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla, bylo prováděno poměrně rozsáhlé dokazování, a to jak výslechem účastníků - žalovaných, tak pojistnou smlouvou - sdruženým pojištěním vozidla ze dne 28.2.2018 či technickým průkazem ke škodícímu vozidlu a zprávou odboru dopravněsprávních činností [stát. instituce], ke kterým soud uvádí následující. Pokud se týká škodného vozidla, tak toto vozidlo lze charakterizovat jako věc movitou u které se vlastnictví převádí obvykle předáním a převzetím věci, což je zásadní rozdíl od věci nemovité, kde vlastnictví vzniká až zápisem v příslušné evidenci (v katastru nemovitostí). Z uvedeného vyplývá, že zápis v technickém průkazu či v kartě vozidla eventuálně na odboru dopravněsprávních činností příslušného úřadu má toliko evidenční charakter a tímto zápisem rozhodně nevzniká vlastnické či jiné právo k tomu kterému vozidlu. Z uvedeného tak lze uzavřít, že není vyloučeno, aby vlastníkem jakéhokoliv vozidla byla osoba odlišná od osoby, jež je evidována jako vlastník či provozovatel vozidla. Z osvědčení o registraci části II. (technický průkaz) čísla [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že k datu 30.9.2011 byl evidován jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení], k datu 15.5.2016 bylo zaevidováno vlastnictví k témuž vozidlu ve prospěch [jméno] [příjmení]. Již dne 8.1.2016 je evidován jako vlastník Mgr. [jméno] [příjmení], který dne 19.11.2018 podává žádost o zápis změny vlastníka či provozovatele silničního vozidla, a to na [celé jméno svědka], který je dne 19.11.2018 zapsán v technickém průkazu jako vlastník škodného vozidla. Případná další změna vlastníka k předmětnému vozidlu již v technickém průkazu zaznamenána není. Jak vyplývá z karty vozidla [registrační značka] [celé jméno svědka] byl evidován jako a provozovatel daného vozidla do 23.3.2021, kdy došlo k zániku vozidla. S těmito zápisy pak koresponduje i vyjádření žalovaných [číslo]) ,2), kteří shodně tvrdili, že žalovaný [číslo]) nikdy nebyl vlastníkem daného vozidla. Bez dalšího by tak bylo možné uzavřít, že jako vlastník a provozovatel daného vozidla v době rozhodné byl [celé jméno svědka] nikoliv žalovaný [číslo]). S tímto závěrem však nekoresponduje vyjádření žalovaných, kteří v průběhu řízení shodně tvrdili, že k datu 24.10.2019 byl skutečným vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla žalovaný [číslo]), to znamená, že vlastnictví k vozidlu bylo převáděno na další osoby, aniž by to bylo zaznamenáno v příslušném registru. Z uvedeného pak vyplývá, že zápis v registru v žádném případě neodrážel stav faktický a stav právní, neboť vycházeje z tvrzení obou žalovaných mělo sporné vozidlo v době rozhodné dozajista jiného vlastníka, než evidovaného [celé jméno svědka]. Soud tak doplnil dokazování o pojistnou smlouvu - sdružené pojištění vozidla ze dne 28.2.2018, jež byla uzavřena mezi pojistitelem - [právnická osoba] a pojistníkem - žalovaným. [číslo]), který se ve smlouvě označil současně jako vlastník vozidla tovární značky Volkswagen Passat, [registrační značka], kdy smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, nicméně pro neplacení pojistného byla ukončena ještě v roce 2018. V takto poměrně obsáhle provedeném dokazování najedou proti sobě stály dva důkazy, a to listinný důkaz v podobě pojistné smlouvy, vážící se k vlastnictví předmětného vozidla k osobě žalovaného [číslo]) a tvrzení žalovaných, kteří shodně označili vlastníka ke spornému vozidlu jako žalovaného [číslo]). Soud tak posoudil věrohodnost tvrzení žalovaných ve vztahu k tomuto listinnému důkazu a dospěl k závěru, že pojistná smlouva byla uzavřena v roce 2018, tedy v době před dopravní nehodou, v době, kdy reálně nehrozila žádnému z žalovaných finanční újma a tak údaje, které byly v této smlouvě zaznamenány považuje soud za reálné, odrážející skutečný vlastnický vztah žalovaného [číslo]) ke spornému vozidlu. Naopak tvrzení žalovaných v současné době soud považuje za nevěrohodné, neboť bylo soudu poskytnuto v době, kdy těmto reálně hrozí nemalá finanční újma v souvislosti se vzniklou dopravní nehodou, a proto bylo soudu předloženo účelové tvrzení o jiném, než skutečném vlastníku předmětného vozidla. To, že tvrzení žalovaných soud považuje za účelové vyplývá i v případné neschopnosti žalovaných předložit soudu doklad, ze kterého by bylo zřejmé, že v mezidobí bylo vlastnictví z žalovaného [číslo]) převedeno na žalovaného [číslo]), a to právě ve vazbě na obsah pojistné smlouvy ze dne 28.2.2018, kde se žalovaný [číslo]) označil jako vlastník vozidla. V neposlední řadě soud shledává tvrzení žalovaného [číslo]) jako nevěrohodné i v části jeho údajné neznalosti osoby [celé jméno svědka], jak uvedl při jednání dne 25.10.2022, neboť z předložené fotodokumentace vyplývá, že škodné vozidlo bylo označeno reklamou„ [anonymizováno]“, což soud považuje za složeninu dvou jmen, a to [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka]. Jako účelově vyhotovenou považuje soud i kupní smlouvu na automobil, jež byla uzavřena dne 6.1.2019 mezi prodávajícím [celé jméno svědka] a kupujícím [celé jméno žalovaného], neboť tato v žádném případě neodpovídá sdělení [stát. instituce], odboru dopravněsprávních činností a kartě vozidla, [registrační značka], neboť pokud by soud vycházel toliko z kupní smlouvy ze dne 6.1.2019, tak vozidlo by mohl odhlásit z evidence výlučně vlastník tohoto vozidla, tedy žalovaný [číslo]), který měl dle svého tvrzení nabít vlastnictví k vozidlu dne 6.1.2019. Soud tak i dle„ úředních sdělení“ považuje tvrzení žalovaného [číslo]) za nevěrohodné a tomuto neuvěřil. Soud tak uzavírá, že žalovaného [číslo]) považuje za vlastníka a provozovatele vozidla v době rozhodné, tedy ke dni 24.10.2019, čímž došlo k naplnění otázky pasivní věcné legitimace žalovaného [číslo]) v tomto sporu. Žalovaný [číslo]) tak měl ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu, což neučinil a v daném případě tak odpovídá za vzniklou škodu, jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla v duchu § 2927 občanského zákona. Žalovaný [číslo]) pak odpovídá v duchu § 2910 o.z. za škodu jako řidič vozidla, jelikož tento porušil povinnost při provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že dané vozidlo nebylo v době vzniku škodné události„ pojištěno“ v duchu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. měla [anonymizováno] povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla poškozenému, když škoda na poškozeném vozidle byla vyčíslena částkou 112.410 Kč a dále náhradou za nájem náhradního vozidla ve výši 58.806 Kč. K tomu pak je dále nutno připočíst částku 2.420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Celková výše škody tak byla stanovena částkou 173.636 Kč, přičemž s odkazem na § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl [anonymizováno] výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu 1/3 toho co plnila poškozenému, což v daném případě činí 57.878,67 Kč. Vzhledem k tomu, že výše částky účastníky sporována nebyla, soud se touto otázkou dále nezabýval a na základě provedeného dokazování (předložených zápisů o prohlídce, faktury č. 2019, 2019, likvidační zprávy či protokolu o zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy) vzal za dostatečně prokázanou s absencí nutnosti případně dalšího dokazování k její výši.

16. S ohledem na shora uvedené, jakož i prohlášení žalovaného [číslo]) (v duchu ust. § 153a odst. 1 o.s.ř.) soud tak shledal nárok žalobce po právu, a to jak co do dlužné jistiny, tak co do dlužného příslušenství - úroku z prodlení s odkazem na § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vážící se k prvému dni prodlení, když ke dni 8.6.2020 byla uhrazena částka 2.000 Kč, ke dni 14.12.2020 částka 2.500 Kč, ke dni 30.12.2020 částka 510 Kč a ke dni 9.2.2021 částka 2.500 Kč, což bylo v otázce prvého dne prodlení té které částky zohledněno.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.015 Kč, jakož i nákladech za právní zastoupení, a to za 11 úkonů právní služby po 3.140 Kč, 11 režijních paušálů po 300 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 47.801,40 Kč, z čehož DPH představuje 7.946,40 Kč.