16 C 121/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená jméno příjmení, obecný zmocněnec bytem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o vydání věcí + předběžné opatření

I. Žaloba žalobkyně, aby žalovaný byl uznán povinným vydat žalobkyni následující věci: - dvojpostel 160 x 200 cm šedé barvy s úložným prostorem, - dětská dřevěná poschoďová postel, - kancelářská židle otočná, černá s pojezdem, - jídelní stůl z dřevotřísky s kovovými nohami a 1 židle, - sada 3 konferenčních stolků zapadajících jeden do druhého z dřevotřísky a kovových profilů, - automatická pračka bílá nezjištěné značky, - šatní skříň bílá, - šatní skříň hnědá, - obývací stěna bílo-černá, - dětská postýlka s matrací, - koberec, - dětský dvoj kočárek anonymizováno, - jídelní a kuchyňské nádobí, - vařič dvouplotýnkový, - mikrovlnná trouba, - chladnička s mrazákem WHIRLPOOL ARC číslo, - oblečení a šatstvo různé barvy a velikosti pro děti, - dokumenty, - oděv a další věci osobní a denní potřeby, které se nacházejí v dotčeném bytě, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným vydat žalobkyni věci popsané v žalobě, neboť v době nouzového stavu vstoupil zaměstnanec žalovaného do bytu žalobkyně, který užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 2.12.2019, došlo k výměně zámku a k následnému znemožnění užívání předmětného bytu žalobkyní, to vše z důvodu údajného dluhu na nájmu.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalovaný jako toliko insolvenční správce dlužníka (právnická osoba - vlastníka předmětných nemovitých věcí) není ve věci pasivně legitimovaný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opakovaně nehradila nájemné, tato byla vyzvána k úhradě dluhu, který ke dni 15.7.2020 činil částka, tedy částku odpovídající více než tříměsíčnímu nájemnému a poplatkům. Žalobkyni bylo současně zasláno ukončení nájemní smlouvy k bytu číslo s výzvou k vyklizení do 14 dnů, což částečně učinila se sdělením, že zbylé věci v bytě již nepotřebuje. Dne 27.8.2020 si žalobkyně převzala další své věci, a to za přítomnosti Policie ČR. Ačkoliv v mezidobí žalovaný předkládal návrhy na mimosoudní vyřešení dlužného nájemného, žalobkyně na žádný z návrhů nepřistoupila a žalovanému dosud neuhradila ani část dlužného nájemného.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 2.12.2019 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu číslo to mezi pronajímatelem - žalovaným jako insolvenčním správcem dlužníka právnická osoba a nájemkyní - žalobkyní s předmětem nájmu bytu číslo v 5. nadzemním podlaží domu na adrese adresa, obec sestávající se z jednoho pokoje s kuchyňskou linkou, jednoho pokoje, koupelny, WC a předsíně. Touto smlouvou přenechal pronajímatel byt nájemci do užívání na dobu určitou, a to od 1.12.2019 do 1.10.2020. Celkové nájemné včetně služeb bylo účastníky sjednáno částkou 8.876 Kč (5.000 Kč nájemné, 1.876 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 500 Kč jako služby za další osoby bydlící v bytě). Dne 15.7.2020 bylo sepsáno ukončení smlouvy o nájmu bytu číslo s tím, že k 15.7.2020 byla nájemní smlouva ukončena z důvodu neuhrazení nájmu za měsíc prosinec roku 2019, nedoplatků nájmu za měsíce únor až červen a nájmu za měsíc červenec dle odst. VII. 4. smlouvy. Celkový dluh k 15.7.2020 tak činí 27.474 Kč s tím, že nájemce byl vyzván k vyklizení bytu do 14 dnů od data ukončení nájemní smlouvy. Dne 1.1.2021 byla uzavřena smlouva o podnájmu bytu mezi jméno příjmení jako nájemcem a žalobkyní jako podnájemkyní s předmětem podnájmu bytová jednotka 0+1, číslo ve vlastnictví pronajímatele - právnická osoba nacházející se v 1. podlaží budovy adresa. Podnájem byl sjednán od 1.1.2021 na dobu neurčitou, při ceně 6.500 Kč měsíčně včetně služeb. Z výpisu konta dlužného nájemného soud zjistil, že 15.7.2020 žalobkyně dluží na nájemném a službách za měsíce prosinec 2019, doplatků nájmu za měsíce únor až červen a nájem za měsíc červenec 2020, tedy celkem 27.474 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro okres okres, obec Frýdek Místek, katastrální území Místek soud zjistil, že k 30.9.2022 byl vlastníkem mimo jiné i předmětného bytu příjmení jméno příjmení otevřený podílový fond a k 22.8.2023 právnická osoba 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť v průběhu řízení bylo žalovaným prokázáno, že k datu rozhodnému, tedy ke dni 24.8.2023 tento není vlastníkem domu adresa na ulici ulice ve obec, ve kterém se nachází i sporný byt, a to byt číslo neboť v mezidobí došlo k převodu vlastnického práva na třetí osobu.

5. Ve smyslu ust. § 2234 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. Z uvedeného zákonného textu vyplývá, že toto zadržovací právo svědčí toliko pronajímateli, což v daném případě k 24.8.2023 není žalovaný, tedy k tomuto datu není žalovaný pronajímatelem mimo jiné i bytu číslo jež byl na základě smlouvy o nájmu ze dne 2.12.2019 žalobkyní pronajat. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaný v tomto sporu není nositelem tvrzeného hmotně právní povinnosti, tedy jinými slovy žalovanému v této věci již nesvědčí povinnost, jejíchž splnění se žalobkyně v žalobě domáhá. Pokud se týká samotného tvrzení žalobkyně o existenci jen„ údajného dlužného nájemného“, tak k tomuto tvrzení soud nepřihlédl, neboť z výpisu z konta dlužného nájemného jasně vyplývá, že žalobkyně dlužila na nájemném za užívání předmětného bytu 27.474 Kč a tedy základní hmotněprávní podmínka ustanovená v ust. § 2234 o.z. naplněna byla.

6. Nad rámec shora uvedeného soud dále uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, že ke dni 15.7.2020 činil dluh žalobkyně na nájemném a platbách za služby s nájmem spojených celkem 27.474 Kč, což odpovídá více než tříměsíčnímu nájemnému a poplatkům za užívání předmětného bytu. Žalovaný tak zaslal žalobkyni ukončení smlouvy o nájmu bytu číslo při současném vyzvání k jeho vyklizení do 14 dnů. Jak vyplývá z tvrzení žalovaného žalobkyně opakovaně přebírala své osobní věci v předmětném bytu v souvislosti s jeho vyklizením s tím, že zbylé věci v bytě již nepotřebuje. Při spornosti tvrzení účastníků (na jedné straně žalobkyně, že jí bylo znemožněno vyklidit předmětný byt a na straně druhé tvrzení žalovaného o opakovaném vyklizení předmětného bytu žalobkyní s tvrzením, že zbylé věci již nepotřebuje) by soud standardně postupoval ve smysl ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení včetně důkazů k zjevné spornosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce k nařízenému soudnímu jednání nedostavila soud by zamítl žalobu i z tohoto důvodu pro neunesení důkazního břemene, jakož i břemene tvrzení.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalovanému přiznal na náhradě účelně vynaložených nákladů řízení, a to dvou paušálních náhrad po 300 Kč v celkové výši 600 Kč (vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 19.1.2022 a účast při jednání dne 24.8.2023) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve třech písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.