16 C 155/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o určení neexistence práva služebnosti

I. Zamítá se návrh, aby bylo určeno, že nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] jako zast. pl. p. [číslo] jejichž nedílnou součástí je objekt k bydlení [adresa] a zahrada p. [číslo] nejsou zatížené věcným břemenem užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II smlouvy sp.zn. V [číslo] 2015.

II. Zamítá se návrh, aby bylo zrušeno doživotní věcné břemeno užívání a spoluužívání nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] jako zast. pl. p. [číslo] jejichž nedílnou součástí je objekt k bydlení [adresa] a zahrada p. [číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 10.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku 20.570 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.7.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že nemovitost zapsané la [list vlastnictví] v k.ú. [ulice] pole jako zast. pl. p. [číslo] jejíž nedílnou součástí je objekt bydlení [adresa] a dále zahrada p. [číslo] nejsou zatížené věcným břemenem užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II. smlouvy sp.z. V [číslo] 2015, eventuálně, aby bylo zrušeno doživotní věcné břemeno užívání a spoluužívání uvedených nemovitostí. Žalobu odůvodnil tím, že je spoluvlastníkem id. [číslo] uvedených nemovitých věcí. Žalovaný 1) je spoluvlastníkem v rozsahu id. [číslo]. Žalovaná 2) je podle smlouvy o zřízení věcného břemene V [číslo] 2015 oprávněna ke služebnosti spočívající v doživotním a bezplatném užívání části pozemků p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Žalobce v roce 1982 zakoupil id. 1/4 předmětné nemovité věci, žalovaná 2) rovněž id. 1/4 a jejich rodiče [příjmení] a [jméno] [příjmení] id. 1/2. Žalovaná 2) se ještě před rokem 1989 odstěhovala do Řecka. Kvůli tomu převedla svůj podíl na rodiče. Po smrti otce žalovaný 1) nabyl jako dědictví id. 3/16 předmětných nemovitých věcí. S žalovanou 2) se dohodli tak, že její dědický podíl připadne žalobci. Poté žalobci darovala svůj podíl matka účastníků. Žalovaná 2) žila v Řecku a požádala žalobce, aby jí v domě umožnil bydlet, pokud přijede do ČR. Žalobce s tím souhlasil. Byla proto uzavřena smlouva o zřízení služebnosti pod sp.zn. V [číslo] 2015. Žalovaná 2) je tak oprávněna užívat bytové prostory sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, koupelny, WC, předsíně, chodby a sklep. Žalobce smlouvu považuje za neurčitou. Jedná se o třípodlažní dům, kde jsou dvě podlaží takřka identická a ve třetím podlaží je byt menší. Mezi účastníky bylo nicméně jasné, o co se jedná. Žalovaný 1) užíval byt v přízemí a žalovaná 2) na základě ústní dohody byt ve druhém podlaží, kde měla nechat žalobci jeden pokoj, což ale ze smlouvy nevyplynulo, dcera žalobce pak třetí podlaží. To ale nemůže zhojit neurčitost smlouvy, neboť třetí osoba ze smlouvy neurčí, jaké konkrétní prostory v domě má vlastně žalovaná 2) užívat. Obsah smlouvy není možno vyložit, neboť účastníkům této smlouvy byl její smysl a obsah jasný. Pokud však by na místo povinných z této smlouvy nastoupily třetí osoby, byl by již výklad smlouvy nemožný. Dále má žalobce za to, že došlo ke změně poměrů ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 o.z. S žalovanou 2) se domluvili na způsobu užívání nemovité věci již v roce 1999, kdy o tom sepsali dohodu. Později, v roce 2015, došlo k její transformaci ve služebnost. Žalovaná 2) bydlí trvale v Řecku, kde se po většinu času zdržuje. Situace je v roce 2020 zcela odlišná než v letech 1999 a 2015. Žalobce bydlí s manželkou v domě jejích rodičů v [část obce], na vzdáleném předměstí, což platilo i v době uzavírání smlouvy. Nicméně v důsledku věku žalobce odešel do důchodu. Bydlení na okraji města se stává větším problémem. Je větší problém jít si nakoupit, nebo k lékaři v [část obce], než ve středu města. Dům v [část obce] má již zhoršený technický stav a potřeboval by rekonstrukci, ke změně stavu domu však od roku 2015 nedošlo. Žalobce nemůže investovat do nemovitosti, která mu nepatří, zvlášť pokud má možnost vlastního bydlení v předmětné nemovité věci. Tam bydlí dcera žalobce. V poslední době došlo k výraznému zhoršení vztahu mezi ní a žalovanou 2). Věcné břemeno je žalované 2) v současnosti již takřka k ničemu a pro žalobce se stává nepřiměřenou zátěží. Fyzicky již není schopen toho, co v minulých letech a možnost bydlení ve vlastním domě by jeho problémy vyřešila. Žalovaná využívá služebnost tak málo, že ztratila původní smysl. Žalobci je 67 let a vlastníkem předmětné nemovité věci je již více než 30 let. Před lety se situace jevila jinak, nicméně nyní v důsledku věku došlo k změně, která vyvolává hrubý nepoměr. Žalobce by potřeboval bydlení ve vlastní nemovitosti s dosažitelnými službami v okolí. Žalovaná 2) služebnosti využívá jen občas a na krátkou dobu.

2. Žalovaný 1) poukázal na to, že obsah služebnosti je zcela totožný jako v notářském zápise sepsaném notářem podle formalistického občanského zákoníku 40/1964 Sb., ve prospěch matky účastníků, kdy bylo zřízeno zcela shodné věcné břemeno. Smlouva je platná. Žalobu navrhnul zamítnout.

3. Žalovaná 2) se bránila tím, že smlouva z 12.5.2015 je platným právním jednáním. Mezi účastníky není pochyb o tom, který byt v domě na ul. [ulice] v [obec] je předmětem služebnosti, specifikace služebnosti je dostatečná. Žalobce sám potvrzuje, že stranám smlouvy bylo při jejím uzavírání jasné, o jaké prostory se jedná. Žádné pochybnosti nevyvstaly. Žalovaná 2) nejméně od roku 2015 užívá byt ve II. podlaží domu [obec], [ulice a číslo], mát tu svůj nábytek a věci, má od bytu klíče a pokud je v ČR, pravidelně jej obývá. Na straně žalobce ani žalované 2) nedošlo ke změněn poměrů. Co se týče pobytu žalované 2) v Řecku, situace je stejná jako v roce 2015. Žalovaná 2) se stará o nemocného manžela. Zatížení žalobce jako povinného ze služebnosti ani výhody žalované 2) jako oprávněné se od doby zřízení služebnosti nezměnily. Dle názoru žalované 2) lze městskou část [část obce] charakterizovat spíše jako luxusní část [územní celek], vzdálenou 10 minut od centra, nabízející klidné bydlení v blízkosti přírody, než jako vzdálené předměstí. Přímo v [část obce] se nachází Globus, jeden z největších obchodů v [obec], dosažitelnost služeb je tedy zřejmá. Ke změně zdravotního stavu u žalobce nedošlo. Žalobce má navíc možnost bydlení i v domě na ulici [ulice], a to v bytě ve třetím podlaží, který užívá jeho dcera. Je pouze na něm, kdo tento byt bude užívat. Žalobce navíc sám pronajímá také přízemí domu ke komerčním účelům. Současně vlastní dva byty v [obec], a to byt [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] a dále byt [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce]. Žalovaná 2) nemovitou věc nevlastní. Předmětná služebnost jí zajišťuje jedinou možnost bydlení po návratu z Řecka. Nedošlo k žádným zásadním změnám na straně žalobce, ani žalované 2) a ani ke změnám, které by žalobce nemohl v roce 2015 rozumně předvídat. Účel zřízení služebnosti byl žalobci i žalované 2) od počátku znám. Služebnost byla zřízena za účelem zajištění bydlení žalované v [obec], a to v případě potřeby během jejích pravidelných pobytů v ČR, tak zejména pro dobu stáří, kdy žalovaná 2) s trvalým pobytem v Řecku nepočítala a chtěla se natrvalo vrátit do ČR. Tento stav trvá i nadále. Předmětný byt zvelebila, upravila, investovala do rekonstrukce, vybavila jej nábytkem. Tento postup by byl nelogický, kdyby tak činila, pokud by účelem zřízení služebnosti bylo pouze dočasné zajištění bydlení závisející na změně podmínek na straně žalobce. Postup žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Zřízení služebnosti bylo podmínkou, za které se žalovaná 2) vzdala svého spoluvlastnického práva na domě ve prospěch žalobce. Žaloba je tedy nedůvodná. <i>4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</i> 5. Jako vlastníci nemovité věci – pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], zaps. na [list vlastnictví], jehož součástí je stavba [adresa] jsou zapsáni žalobce s podílem id. 13/16 a žalovaný 1) s podílem id 3/16 (předmětná nemovitá věc). Ve prospěch žalované 2) je zapsáno věcné břemeno užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II. smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatné z 12.5.2015, s právními účinky zápisu k 13.5.2015, když zápis byl proveden pod [číslo jednací] (výpis z katastru nemovitostí).

6. Žalovaný 1) a žalobce jako povinní na jedné straně a žalovaná 2) jako oprávněná na straně druhé se dne 12.5.2015 v písemné formě s úředně ověřenými podpisy dohodli na tom, že povinní zřizují k předmětné nemovité věci ve prospěch oprávněné služebnost doživotního a bezplatného užívání a spoluužívání, a to pro vlastní potřebu oprávněné. Oprávněná je oprávněna v předmětném rodinném domě [adresa], ul. [ulice] č.o. 7, [obec], stojícím na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], užívat bytové prostory sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, koupelny, WC, předsíně, chodby a dále je oprávněna užívat sklep. Povinní umožňují oprávněné volný vstup do domu [adresa], ul. [ulice] č.o. 7, [obec], k.ú. [část obce]. Oprávněná je oprávněna užívat dům společně s jeho součástmi a příslušenstvími ve smlouvě neuvedenými. Věcné právo se zřizuje jako služebnost váznoucí na nemovité věci ve smyslu ust. § 1257 – 1259 o.z. Povinní se zavazují toto právo strpět a umožnit oprávněné nerušený výkon tohoto práva. Oprávněná zřízenou služebnost přijímá. (Smlouva z 12.5.2015).

7. Předmětnou nemovitou věc nabyli rodiče účastníků, manželé [příjmení] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] spolu s žalovaným 1) a žalovanou 2) na základě kupní smlouvy z 8.2.1982 Smlouvou z 8.6.1984 (s níž vyslovil souhlas Obvodní národní výbor [obec] III rozhodnutím ze dne 21.5.1984) žalovaná 2) prodala svůj podíl v rozsahu id. 1/4 k předmětné nemovité věci svým rodičům. Smlouvou z 9.8.1990 darovala matka účastníků, [jméno] [příjmení] svůj podíl na předmětné nemovité věci v rozsahu id. 6/16 žalobci. Zároveň se dohodli na zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni ve prospěch matky účastníků, které spočívalo v oprávnění doživotně a bezplatně užívat jednoho z bytů v domě oprávněnou, a to výlučně, dále pak společně s vlastníky předmětné nemovitosti užívat přístupové chodby, sklepy, půdy, zahrádky a předzahrádky. Notářským zápisem z 15.8.1990 k uvedené smlouvě přistoupil žalovaný 1). V dohodě o užívání nemovitosti z 8.6.1999 se žalobce a žalovaný 1) jako spoluvlastníci a matka účastníků jako oprávněná z věcného břemene dohodli na tom, že žalovaný 1) bude výlučně užívat byt v přízemí, sestávající ze tří pokojů, kuchyně, koupelny, WC, spíže a terasy, matka účastníků bude užívat byty v 1. a 2. patře, když byt v 1. patře sestává ze tří pokojů, kuchyně, koupelny, WC, spíže a balkonu, byt ve 2. patře sestává ze dvou pokojů, předsíně, kuchyňského koutu v předsíni, koupelny a WC. Žalobce měl užívat byty v 1. a 2. patře předmětné nemovité věci. Dále měl výlučně užívat kancelářské prostory v suterénu.

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná 2) užívá nepřetržitě stále tentýž byt v předmětné nemovité věci, jiný neužívá. Nebylo sporu ani o tom, že tentýž byt užívala již jejich matka, že mezi nimi existuje zavedená praxe.

9. Soud provedl důkaz účastnickými výslechy žalobce, žalované 2) a svědeckou výpovědí manželky žalobce, svědkyně [jméno] [příjmení].

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná 2) už předmětný byt užívala již v době, kdy byla smlouva z 12.5.2015 sepsána. Žalovaná 2) smlouvu uzavírala dle své výpovědi proto, že chtěla mít jistotu a možnost užívání bytu pokud je v ČR a pak po návratu, žalobce dle své výpovědi proto, že chtěl mít žalovanou 2) nablízku a poskytnout jí možnost bydlení po návratu.

11. Žalobce i žalovaná 2) potvrdili, že ke změnám ve využití předmětného bytu v II. podlaží po roce 2015 nedošlo.

12. Žalobce, žalovaná 2) i svědkyně potvrdili, že žalobce je vlastníkem dvou bytů v [obec]. Žalobce potvrdil, že suterén předmětné nemovitosti rovněž užívá, když jej pronajal dceři, která jej dále pronajímá třetím osobám.

13. Všichni slyšení potvrdili uspořádání domu na ulici [ulice], jakožto domu o třech patrech, s garáží a suterénem dole, zahradou. V přízemí bydlí žalovaný 1), v suterénním bytě jsou kanceláře, vedle garáž, vzadu sklepy. Byt žalovaného 1) je větší. Ve II. podlaží je byt, který je předmětem služebnosti, užívaný žalovanou 2), nachází se nad bytem žalovaného 1). Nahoře je dvoupokojový byt, v němž nyní žije dcera žalobce a dále se tam nachází půda. Ke změnám v užívání od roku 2015 nedošlo.

14. Stejně tak všichni slyšení potvrdili, že v okolí jsou základní obchody a služby (kadeřnictví, potraviny, atd.), stejně jako zastávka MHD.

15. Žalobce i svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdili, že podobná občanská vybavenost je i v [část obce]. Výpovědi žalobce ani svědkyně nepotvrdili změny v nemovitosti v [část obce] v posledních 6 letech. Svědkyně popsala byt na [anonymizováno] v [část obce], kde s žalobcem bydlí v domě, patřícím jejím rodičům, kteří bydlí v horním patře, jako menší dvoupokojový byt, na výměru si ona ani žalobce nevzpomněli.

16. Mezi účastníky nebylo sporu, že ke změně ve stavu domu v [část obce] od roku 2015 nedošlo.

17. Ze sjetiny Google Maps se podává, že se jedná o patrový rodinný dům.

18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce odešel do důchodu v roce 2020.

19. Žalobce netvrdil výrazné zhoršení zdravotního stavu po roce 2015, z žádného provedeného důkazu se takové zjištění ani nepodává.

20. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy byly povětšinou podkladem zápisu do veřejných rejstříků orgány veřejné moci, nebylo proti nim ze strany účastníků námitek, netrpěly vnitřními rozpory a vzájemně si neodporovaly. Co se týče účastnických a svědecké výpovědi, všichni slyšení se v zásadních otázkách podstatných pro rozhodnutí ve věci shodovali, dílčí rozpory soud nepovažuje za podstatné. Celkově provedené důkazy odpovídají i nesporným tvrzením účastníků. Soud je proto považuje za způsobilý podklad soudního rozhodnutí. <i>21. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:</i> 22. Podle ust. § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

23. Podle ust. § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

24. Podle ust. § 1299 odst. 2 o.z., při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. <i>25. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.</i> 26. Vzhledem k tomu, že žalobce svůj nárok uplatnil formou tzv. eventuálního petitu, zabýval se soud nejprve otázkou existence služebnosti, jejímž předpokladem je platnost smlouvy V [číslo] 2015.

27. Co se týče naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, soud shledal, že je dán, neboť se jedná o právní vztah, který je předmětem zápisu do katastru nemovitostí.

28. Při výkladu právního jednání je třeba přihlížet nejen k tomu, co je obsahem jeho textu (§ 555 odst. 1 o.z.), ale i k úmyslu stran, jeho projevu před, ale i po jednání (§ 556 odst. 1 o.z.). Tedy, rozuměly-li strany jednání stejným způsobem a podle smlouvy se chovaly, není důvod ji považovat za neplatnou. Soud přihlédnul k zavedené praxi mezi stranami, tomu, co právnímu jednání předcházelo, tomu, jak strany následně daly najevo jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Žalovaná 2) byt v II. podlaží užívala již před uzavřením smlouvy. Žalobce sám uvádí, že mezi účastníky smlouvy bylo jasné, o který prostor se jedná. Ustanovení o právním jednání jsou stejná pro celý občanský zákoník. Pokud je tedy právní jednání dostatečně určité, aby mohlo být podkladem zápisu do katastru nemovitostí, a zároveň bylo mezi účastníky zcela zřejmé, o co se jedná, nelze je považovat za neplatné. Občanský zákoník stojí na zásadě primátu výkladu, který směřuje k platnosti právních jednání. Účastníci smluv je zpravidla uzavírají proto, aby uspořádali, vyjasnili a závazně nastavili vzájemná práva a povinnosti, nikoli proto, aby vzájemné právní vztahy zatížili dalšími pochybnostmi. Při výkladu dané smlouvy jako právního jednání je třeba dle názoru soudu přihlédnout i k tomu, že služebnost je omezena osobou a délkou života žalované 2) – tzn. nelze předpokládat, že by ujednání ve smlouvě mělo být vykládáno zcela třetími osobami za mnoho desítek let. Z povahy věci bude vždy přítomna žalovaná, která předmětný byt dlouhodobě užívá. Odkaz na srozumitelnost smlouvy pro třetí osoby je tak dle názoru soudu nepřiléhavý. To však neznamená, že by formulace byla nesrozumitelná. Za těchto okolností by závěr o neplatnosti smlouvy pro neurčitost nebyl ničím než přepjatým formalismem. Soud tedy smlouvu z 12.5.2015 považuje za právní jednání určité, srozumitelné, učiněné v náležité formě, tedy platné a účinné, vyvolávající zamýšlené právní účinky, tedy vznik služebnosti váznoucí na předmětné nemovité věci ve prospěch žalované 2).

29. Výrokem I. proto zamítnul návrh žalobce na určení, že předmětné nemovité věci, nejsou zatížené věcným břemenem užívání a spoluužívání – doživotní a bezplatné dle čl. II smlouvy sp.zn. V [číslo] 2015 30. Dále se soud zabýval návrhem na zrušení služebnosti.

31. Předpokladem zrušení služebnosti je trvalá změna poměrů vedoucí k hrubému nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné. Při závěru o naplnění těchto předpokladů je na místě rovněž přiměřená náhrada ([číslo] odst. 2 o.z.).

32. Soud na základě provedeného dokazování neučinil závěr o naplnění těchto předpokladů.

33. Služebnost byla zřízena v roce 2015. Žalobce spatřoval změnu poměrů v tom, že odešel do důchodu a vzhledem k věku potřebuje nyní víc než dříve dostupné služby v místě bydliště, přičemž zároveň poukazoval na horšící se technický stav nemovitosti, kterou nyní spolu s manželkou obývá. Zároveň uvedl, že žalovaná 2) služebnost využívá jen málo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v rozsahu užívání, na straně žalované 2) rozdíl není, již při zřizování služebnosti měla zajistit její možnost bydlení při návštěvách ČR, až později, po případném přesídlení zpět do ČR na stáří k trvalému obývání. Na straně žalované 2) tedy ke změně nedošlo. Soud neshledal podstatnou změnu poměrů ani na straně žalobce. Žalobce sice odešel do důchodu a je o několik let starší, avšak tuto eventualitu musel v roce 2015 předpokládat. Služebnost je ze své povahy věcného břemene dlouhodobé povahy. Dokazování nepotvrdilo změnu ve zdravotním stavu, ani v potřebách žalobce. Ani stav nemovitosti, kterou obývá, nedoznal od roku 2015 změn. Jedinou změnou – navíc logicky nutně předpokládanou již v roce 2015 – je žalobcův odchod do důchodu a s tím spojené odpadnutí dojíždění do [obec] na pracovní dny. Dostupnost služeb, lékařské péče, MHD, atd., je však v [obec] – [část obce] stále stejná jako před žalobcovým odchodem do důchodu. Sám přitom uvedl, že nakupovat nechodí.

34. Měla-li by žaloba být důvodná, musel by žalobcův odchod do důchodu, jakožto jediná změna oproti roku 2015, vést ke vzniku hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné. Poměry žalované 2) jsou takové, že je v důchodu, trvale žije v Řecku, kde pečuje o 91 letého manžela. V ČR má možnost pobývat toliko v bytě, který je předmětem služebnosti, přesně tak, jak si to účastníci v roce 2015 sjednali. Poměry žalobce jsou takové, že je většinovým vlastníkem předmětné nemovité věci, kromě bytu, který je předmětem služebnosti tak může užívat kteroukoli její část. Dále má možnost bydlení, kterou využívá, v samostatném bytě v domě rodičů manželky v [část obce]. Dále vlastní dva byty v [obec], které pronajímá třetím osobám. Zdravotní stav žalobce není problematický. Dostupnost služeb v [část obce] a v [část obce] je dle svědeckých výpovědí obdobná, při započtení nedalekého Globusu však lepší v [část obce] (je dle názoru soudu notorietou, že kromě výběru potravin a spotřebního zboží zahrnuje i lékárnu, restaurace, různé specializované obchody a další služby). V [část obce] i [část obce] je dostupná MHD. Soud má za to, že v takové situaci nelze učinit závěr o hrubém nepoměru.

35. Otázkou přiměřené náhrady se soud s ohledem na výše uvedené závěry nezabýval.

36. Vzhledem k výše uvedenému soud výrokem II. zamítnul i návrh na zrušení služebnosti.

37. Výroky III. a IV. o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má procesně úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení proto náleží žalovaným 1) a 2).

38. Účelně vynaložené náklady žalovaného 1) sestávají jednak z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to ve výši 300 Kč za podání z 23.12.2020 a dále z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT). Zástupce žalovaného vykonal v řízení tří úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT, a to za přípravu a převzetí zastoupení z 19.5.2021 a 2x účast na jednání (25.5.2021 a 7.9.2021). Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna dle § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. b) AT ve výši 3.100 Kč + 300 Kč režijní paušál. Celkem se jedná o částku 10.500 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit přímo k rukám zástupce žalovaného 1), a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

39. Účelně vynaložené náklady žalované 2) sestávají z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalované 2) vykonal v řízení pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT, a to za přípravu a převzetí zastoupení z 30.11.2020, písemná podání ve věci z 22.12.2020, 19.5.2021 a 2x účast na jednání (25.5.2021 a 7.9.2021). Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna dle § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. b) AT ve výši 3.100 Kč + 300 Kč režijní paušál. Dále mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3.570 Kč. Celkem se jedná o částku 20.570 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit přímo k rukám zástupce žalované 2), a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).