16 C 184/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce zastoupená advokátem titul . jméno celé jméno žalobce sídlem adresa , obec žalobce: ; b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce zastoupený advokátem titul . jméno celé jméno žalobce sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 50.601 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 50.601 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 50.601 Kč od 5.6.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 21.857,12 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhali vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 50.601 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné v souvislosti s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa], na ulici [ulice a číslo] v [obec], a to za období srpen, říjen, listopadu 2017 a leden, únor, březen, duben 2018.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Městský soud v [obec] provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro okres [okres], obec Brno, k.ú. [část obce], smlouvou o nájmu bytu ze dne 15.3.2017, vývojem plateb ze dne 18.5.2018, výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 21.5.2018 včetně podací stvrzenky, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobci jsou vlastníky obytného domu [adresa] v části [územní celek], ve kterém se nachází byt [číslo] jež byl na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 15.3.2017 pronajat žalované za měsíční nájemné 11.000 Kč a záloh na služby ve výši 1.500 Kč měsíčně.

4. Z přehledu evidence plateb soud zjistil, že žalovaná za měsíce srpen, říjen, listopad 2017 a leden, únor, březen, duben 2018 ničeho nezaplatila, přičemž v rámci vyúčtování služeb za rok 2017 činil u žalované přeplatek 3.899 Kč.

5. Dne 21.5.2018 tato byla písemně vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejpozději do 4.6.2018.

6. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení existoval závazkový vztah uzavřením nájemní smlouvy ve smyslu ust. § 2200 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění (dále jen o.z.). V tomto závazkovém vztahu vystupovali žalobci jako pronajímatelé a žalovaná jako nájemkyně, která se zavázala platit dohodnuté nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve smyslu ust. § [číslo] odst. 1 a ust. § 2247 a následující o.z. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou, s účinností od 15.3.2017 do 31.3.2018. Žalovaná neplnila svoje základní povinnosti vyplývající z tohoto nájemního vztahu, když nezaplatila žalobcům stanovené nájemné a zálohy za služby. Nájemní vztah skončil uplynutím lhůty dne 31.3.2018. Jelikož žalovaná předmětný byt užívala i po 31.3.2018, vznikla ji povinnost uhradit žalobcům za období duben 2018 bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následující o.z. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, soud se ztotožňuje s názorem, že je namístě, aby toto bezdůvodné obohacení bylo vyčísleno částkou, kterou by žalobci získali, kdyby byt řádně pronajímali. Nájemné v takovém případě činilo částku 11.500 Kč měsíčně + 1.500 Kč na zálohách za služby. Za zbylé období pak představuje dlužná částka dlužné nájemné, což v celkovém součtu představuje 87.500 Kč (7 x 12.500 Kč). Od této částky pak žalobci odečetli kauci ve výši 33.000 Kč a dále přeplatek na vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 3.899 Kč. Celková výše dluhu pak představuje 50.601 Kč (dlužné nájemné za období srpen, říjen, listopad 2017, leden, únor, březen 2018 a dlužné bezdůvodné obohacení za období duben 2018). S ohledem na shora uvedené, jakož i na naprostou nečinnost žalované v průběhu celého řízení, soud tak žalobě vyhověl, a to jak co do části dlužné jistiny, tak co do části dlužných úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v rozsahu tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. Výrok o náhradě nákladní řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšným žalobcům přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.531 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za šest úkonů právní služby za každého z žalobců po 2.512 Kč (3.140 Kč snížených o 20% § 12 odst. 4), tři režijní paušály po 300 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.), celkem 21.857,12 Kč, z čehož DPH představuje 3.354,12 Kč.

9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.