16 C 194/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce:Anonymizováno., IČO: IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o ochranu držby

I. Žaloba žalobce, aby žalovaný byl uznán povinným zdržet se rušení držby práva žalobce užívat nemovitost byt č. jednotky číslo číslo číslo, zapsaného na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, vedeného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, nacházející se v budově č.p. číslo, která je součástí pozemku parc.č. číslo, zapsaného na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, vedeného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 3.9.2025 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zdržet se rušení držby práva žalobce užívat nemovitost, a to byt číslo jednotky číslo číslo číslo, zapsaného na LV č. hodnota, pro katastrální území adresa uvedeného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, nacházející se v budova č.p. číslo, která je součástí pozemku parc.č. číslo, zapsaného na LV č. hodnota, pro katastrální území adresa, vedeného u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa. V žalobě se žalobce označil jako držitel užívacího práva k nemovitosti shora popsané, plynoucí z jeho členství v Bytovém družstvu adresa, se sídlem adresa číslo adresa, které bylo vlastníkem bytu a jehož je žalobce členem. S členstvím v Družstvu je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu v duchu článku 11 odst. 1 písm. d) Stanov družstva. Žalobce uzavřel s Družstvem nájemní smlouvu k nemovitosti při vzniku jeho členství v Družstvu, přičemž vzhledem k neaktivitě Družstva nájemní smlouva nebyla uzavřena písemně a trpí nedostatkem formy. Vzhledem k tomu, že žalobce užívá byt po dobu delší než 3 roky, v duchu ust. § 2238 občanského zákoníku (dále jen o.z.) je nutné nahlížet na nájemní smlouvu jako řádně uzavřenou. V současné době je proti Družstvu vedeno insolvenční řízení, v rámci kterého došlo k prodeji nemovitosti žalovanému, a to na základ kupní smlouvy ze dne 29.5.2025. Platnost této smlouvy je v rámci insolvenčního řízení sporná, neboť žalobce se skrze určovací žalobu domáhá neplatnosti smlouvy, když žalobci po uhrazení dalšího členského vkladu předně svědčí právo převodu bytu v souladu s článkem 11 odst. 1 písm. f) Stanov Družstva. Další členský vklad nebyl uhrazen toliko z důvodu, že žalobci nebylo ze strany Družstva sděleno, kam má být další členský vklad hrazen. Vedle práva převodu pak žalobci svědčí v souladu s ust. § 284 odst. 4 insolvenčního zákona ve spojení s § 1188 o.z. předkupní právo k nemovitosti. Ačkoliv byla v minulosti vedena jednání mezi žalobcem a insolvenčním správcem, tak nakonec insolvenční správce bez žalobcova dalšího vědomí nemovitost převedl na žalovaného, a to v rozporu s ust. § 751 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání, neboť k takovémuto převodu nedali souhlas všichni členové Družstva. Žalobce rovněž napadá i neplatnost zástavní smlouvy, která zřizovala zástavní právo na nemovitosti, jehož vykonání bylo důvodem prodeje nemovitosti, a to v incidenčním sporu. Současně je i podána žaloba pro zmatečnost, kterou se žalovaný domáhá zrušení rozhodnutí o úpadku. U Městského soudu v Brně je pak veden spor mezi žalobcem, insolvenčním správcem a Družstvem o nahrazení projevu vůle k prodeji nemovitosti do vlastnictví žalobce. Dne 9.7.2025 zaslal žalovaný jednateli žalobce předžalobní výzvu, ve které jej vyzívá, aby žalovanému nemovitost vydal společně s bezdůvodným obohacením, a to za období měsíce června roku 2025, a to ve lhůtě do 16.7.2025 s tím, že pokud nebude předžalobní výzvě vyhověno, podá žalovaný žalobu na vydání bezdůvodného obohacení a na vyklizení nemovitosti. Z toho žalobce dovozuje, že žalovaný o držbě nemovitosti žalobcem s jistotou věděl. Rovněž věděl, jak správně postupovat pro získání držby nemovitosti a užívacího práva k ní, tedy že tento měl podat žalobu k příslušnému soudu. Přesto vše žalobce z držby svémocně vypudil, čímž začal rušit držbu žalobce a znemožnil mu užívat bytovou jednotku. Na předžalobní výzvu reagoval žalobce prostřednictvím zástupce, ve které zpochybnil existenci vlastnického práva žalovaného, a to z důvodu nedodržení postupu dle § 751 odst. 1 z.o.k. Dne 24.7.2025 žalobce zjistil, že žalovaný neoprávněně vstoupil do nemovitosti, vyměnil zámek u vstupních dveří do bytu a na tyto zvenčí zavěsil nájemní smlouvu a předávací protokol k bytu, čímž dal žalobci jasně najevo, že jej vypudil z držby nemovitosti. Žalobce je přesvědčen, že nájemní smlouva žalobce převodem jednotky do vlastnictví žalovaného nezanikla, a to s odkazem na ust. § 2221 odst. 1 o.z. V protokolu žalovaný uvedl jako osobu předávající nemovitost jméno FO, trvale bytem Anonymizováno, kterou následně uvedl v omyl s tvrzením, že je osobou, které mají být klíče k bytové jednotce navráceny, přestože tyto klíče jí předala osoba pověřená žalobcem, a krátkodobý podnájem jí poskytl též žalobce. Shora uvedená osoba tak byla v domnění, že je předává osobě pověřené žalobcem, od kterého si bytovou jednotku prostřednictvím portálu Anonymizováno krátkodobě pronajala. Této osobě tak žalobce toliko propůjčil bytovou jednotku za účelem krátkodobého podnájmu prostřednictvím serveru Anonymizováno kdy k tomuto jí předal klíče od bytové jednotky. V rámci předání klíčů dne 24.7.2025 se žalovaný prokázal jako vlastník bytové jednotky výpisem z katastru nemovitosti. Ze samotného předání klíčů žalovanému jméno FO však nelze usoudit, že se žalobce dobrovolně vzdal držby, když prostřednictvím držby bytové jednotky věc užíval tak, že třetím osobám poskytoval krátkodobé podnájmy předmětné bytové jednotky za úplatu v souladu s článkem 11 odst. 1 písm. e) Stanov Družstva. Postup žalovaného tak žalobce hodnotí jako lstivě získané klíče k bytové jednotce, u které nechal žalovaný vyměnit zámek a znemožnil žalobci nadále bytovou jednotku užívat, čímž ruší jeho stávající držbu. O tom, že žalobce neměl a v současnosti stále nemá v úmyslu se držby k bytové jednotce vzdát, svědčí mimo jiné i skutečnost, že tento podal k příslušnému soudu žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy, podat trestní oznámení co do podezření spáchání trestného činu pletich v insolvenčním řízení a taktéž trestní oznámení co do podezření spáchání trestného činu porušení domovní svobody. Současně byl podán návrh na zproštění insolvenčního správce ze své funkce, neboť svým jednáním postupoval v rozporu se zákonem a ohrozil vlastnické právo žalobce k bytové jednotce, jež má ve své držbě. V neposlední řadě pak žalobce podal k příslušnému soudu i žalobu na ochranu držby (byť s nesprávně označenou bytovou jednotkou), což ve svém celku představuje absenci úmyslu žalobce dobrovolně upustit od držby k bytové jednotce č. číslo číslo číslo.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě ze dne 14.9.2025 navrhl zamítnutí žaloby žalobce ve věci uložení povinnosti zdržet se rušení držby práva žalobce užívat byt č. číslo číslo číslo, neboť žalobce je vlastníkem předmětného bytu, a to na základě kupní smlouvy ze dne 29.5.2025, kterou uzavřel s tituly před jménem jméno FO, jako insolvenční správkyní Bytového družstva adresa, na které byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum prohlášen konkurs. Insolvenční správkyně zaslala žalobci nabídku na převod předmětného bytu za kupní cenu 2.064.000 Kč datovou zprávou, která byla žalobci doručena dne 18.8.2021. Žalobce této nabídky ve lhůtě 3 měsíců od doručení (ani později nevyužil) a využít nemohl a to s ohledem na ust. § 295 odst. 1,2 insolvenčního zákona (dále jen i.z.), kdy majetek z majetkové podstaty nesmí nabývat osoby blízké dlužníku (což je i případ společnosti žalobce, která je členem statutárního orgánu Bytového družstva adresa viz. § 22 odst. 2 o.z.), a dále ani osoby, které podstatnou měrou ovlivňovaly majetkovou činnost dlužníka dle § 295 odst. 2 i.z. Byl to právě žalobce, který úpadek Bytového družstva adresa způsobil tím, že od 25.6.2015 přestal Bytovému družstvu adresa splácet další členský vklad, k jehož úhradě se zavázal notářským zápisem. Rovněž není možné přehlédnout skutečnost, že žalobce je zcela nesolventní, kdy je proti němu dlouhodobě a bezvýsledně vedeno vícero exekucí a fakticky je v úpadku. V duchu ust. § 284 odst. 4 i.z. ve spojení s ust. § 1188 o.z. se předkupní právo na žalobce vůbec nevztahuje, neboť žalobce není a nikdy nebyl nájemcem předmětného bytu, neboť tento neuzavřel nájemní smlouvu a nikdy neplatil nájemné. Rovněž není důvodná námitka zpochybnění pravosti a pořadí pohledávky zajištěného věřitele právnická osoba., neboť pohledávka právnická osoba. nebyla do zahájení přezkumného jednání v insolvenčním řízení ani během tohoto přezkumného jednání popřena žádným přihlášeným věřitelem a byla uznána insolvenčním správcem. Tvrzení žalobce ohledně probíhajícího řízení ve věci žaloby pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí o úpadku bytového družstva je rovněž nedůvodné, neboť žaloba pro zmatečnost již byla pravomocně zamítnuta. Žalobce tak neprokázal, že by žalovaný nebyl majitelem předmětného bytu a platí právní domněnka, že žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky tak, jak je to zapsáno v katastru nemovitostí ve smyslu § 980 odst. 2 o.z. Naopak žalobce nikdy nebyl nájemcem předmětného bytu, když bytové družstvo s ním nájemní smlouvu nejenže neuzavřelo, ale uzavřít i odmítlo. Při koupi družstevního podílu v roce 2012 v Bytovém družstvu adresa žalobce ani nemohl uzavřít žádnou nájemní smlouvu, neboť byty v té době nebyly zkolaudovány a stavbu bylo možné užívat toliko na základě kolaudačního souhlasu dle § 119 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. právnická osoba adresa byl zkolaudován teprve kolaudačním souhlasem s užíváním stavby vydaným dne 20.2.2024. Jakákoliv nájemní smlouva na nově vybudovaný byt by tak byla absolutně neplatná ve smyslu § 39 tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb., neboť se jednalo o nově vybudovaný byt, který vznikl vybouráním nosného zdiva v délce 2,76 m nově propojující místnosti označené Anonymizováno s nahrazením vybourané nosné zdi ocelovou nosnou konstrukcí, vybudováním zdi oddělující prostor bytu číslo od prostor vedlejšího bytu číslo (zeď mezi místnostmi Anonymizováno), vybouráním nosné zdi pro vchodové dveře do bytu číslo (mezi prostory označenými Anonymizováno), nově vybudované koupelny a záchodu (prostory Anonymizováno) a zazděním chodby pro oddělení prostor bytu číslo od prostor bytu číslo (vybudovaná zeď mezi prostory Anonymizováno). Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalovaného, a to právnická osoba nebylo povinno s žalovaným uzavřít nájemní smlouvu, neboť byt nebyl zkolaudován a žalobce nesplácel další členský vklad, k jehož úhradě se notářským zápisem zavázal. Rovněž odkaz na ust. § 2238 o.z. je v daném případě nepřiléhavý, neboť dané ustanovení se nepoužije v případě, že nájemcem bytu je právnická osoba, která nemůže bydlet a nemá ani bytovou potřebu ve smyslu shora citovaného ustanovení. V duchu ust. § 2235 - 2238 o.z. tak nájemci mohou být jen lidé. Poslední platba předpisů úhrad právnická osoba za bytovou jednotku číslo byla provedena dne 25.3.2025, nikoliv Bytovým družstvem adresa (který je k tomu povinen), ale ani osobou žalobce, která o sobě tvrdí, že je nájemcem. Platbu realizovala fyzická osoba jménem jméno FO. Vzhledem k exekuci bezvýsledně probíhající od roku 2017 na žalobce, je zřejmé, že žalobce předmětnou bytovou jednotku fakticky ani jinak ekonomicky neužívá a žalobcem tvrzená držba bytu číslo společností Anonymizováno tedy nemůže být nikterak rušena, neboť pronájem předmětného bytu byl inzerován na portále Anonymizováno, kde jako pronajímatel byla uvedena osoba „Anonymizováno“ se sídlem adresa. Žádná osoba pod tímto označením však není v České republice registrována jako právnická osoba a jedná se tak o inzerci anonymního pronajímatele. jméno FO si prostřednictvím portálu Anonymizováno pronajala předmětný byt ode dne 22.7.2025 za částku 142,80 Euro. Vzhledem k tomu, že v potvrzujícím emailu ani nikde jinde na stránkách Anonymizováno nebyla uvedena konkrétní osoba pronajímatele, ale pouze anonymní „Anonymizováno“, jednalo se o nájemní smlouvu uzavřenou mezi anonymem a osobou jméno FO. Uvedená smlouva je tak absolutně neplatná z důvodu neurčitosti, neboť není známa smluvní strana pronajímatele a není zřejmé ani komu má být byt vrácen. Předmětný byt tato osoba převzala od neznámé osoby dne 22.7.2025 přibližně v 17:45 hod. Držba bytové jednotky číslo byla tak předána neznámou osobou osobě jméno FO dne 22.7.2025, která měla poslední držbu užívání předmětného bytu. Dne 24.7.2025 pak předala bytovou jednotku vlastníkovi bytové jednotky - žalovanému, který se prokázal výpisem z katastru nemovitostí.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 7.11.2012 byla uzavřena smlouva o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém Družstvu (dle ust. § 230 a následující obch. z.), a to mezi převodcem - společností právnická osoba., nabyvatelem - žalobcem za účasti Bytového družstva adresa jako vedlejšího účastníka. Předmětem smlouvy byl převod družstevních práv a povinností k bytu č. číslo, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží bytového domu sestávající se z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství o celkové výměře 38,70 m2. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, vyklizení a předání bytů, předžalobní výzvy ze dne 9.7.2025 soud zjistil, že žalobce vyzval jméno FO Oleshkeviche k vyklizení bytů číslo číslo číslo a číslo/číslo a jejich předání žalobci ve lhůtě do 16.7.2025, neboť žalobce výslovně nesouhlasí s užíváním předmětných bytů ať již žalovaným či jinými osobami, když žalovaný předmětné byty přenechává za úplatu ke krátkodobému užívání třetím osobám prostřednictvím portálu Anonymizováno, aniž by disponoval nějakou nájemní smlouvou či jiným právním titulem k bezplatnému užívání předmětných bytů. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný se na úkor žalobce ode dne 29.5.2025 (ode dne kdy žalobce se stal vlastníkem bytové jednotky číslo číslo číslo a číslo/číslo) bezdůvodně obohacuje. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, pod č.j. KSBR spisová značka byl zjištěn úpadek dlužníka - Bytového družstva adresa, byl na majetek dlužníka: právnická osoba prohlášen konkurs, kdy účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastaly okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Insolvenčním správcem byla ustanovena tituly před jménem jméno FO. Konkurs prohlášený na majetek dlužníka bude projednáván jako nepatrný konkurs. Současně soud vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky do 2 měsíce ode dne rozhodnutí o úpadku, kdy k pozdějším podaným přihláškám insolvenční soud nebude přihlížet. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. adresa, obec adresa, k.ú. adresa, prokazující stav evidovány k datu 6.10.2020 soud zjistil, že právnická osoba bylo evidováno jako vlastník mimo jiné i bytu č. číslo číslo číslo. Dne 7.11.2012 sepsala tituly před jménem jméno FO, notářka se sídlem v Brně notářský zápis ve věci společnosti s obchodní firmou Anonymizováno. se sídlem na adrese adresa zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka Anonymizováno (dále jen „jméno FO a jméno FO jako jednatelé žalobce), kteří prohlásili, že jsou ke všem právním úkonům způsobilý a rozumí a čtou česky. Žalobce jako dlužník a osoba povinná požádal o sepsání tohoto notářského zápisu o svolení k vykonatelnosti pohledávky ve smyslu ust. § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb. v platném znění. Předmětem plnění byl peněžitý závazek ve výši 856.963 Kč, který je splatný v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 5.704 Kč a který zahrnuje i předpokládanou poměrnou část úroků a který je splatný vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka je splatná do 30.11.2012 a poslední splátka ve výši 1.363 Kč do 31.5.2025. Podáním ze dne 3.9.2025 podal žalobce oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu k Městskému státnímu zastupitelství v Brně. V oznámení uvedl, že je zřejmé, že žalovaný neoprávněně vnikl do bytu a oznamovateli jej znemožnil užívat, ačkoliv mu k bytu svědčí nájemní právo. Tímto jednáním žalovaného došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1 trestního zákoníku. Z předávacího protokolu k bytu ze dne 24.7.2025, jež sepsal žalovaný jako přebírající a jméno FO jako předávající soud zjišťuje, že předmětem předání byl byt č. číslo číslo číslo s příslušenstvím nacházející se ve 2. nadzemním podlaží na adrese adresa číslo adresa. Spolu s bytem předala předávající i klíče od předních vstupních dveří do domu a od bytu, to vše poté, co přebírající prohlásil, že je majitelem předávaného bytu, což doložil výpisem z katastru nemovitostí a internetovým náhledem do katastru nemovitostí. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne 2.8.2025 vzal soud za prokázané, že tato si rezervovala byt prostřednictvím portálu Anonymizováno na adrese adresa, a to ode dne 22.7.2025. V emailu od portálu Anonymizováno jí bylo sděleno telefonní číslo, na které dne 22.7.2025 zavolala, kdy následně se dostavila neznámá osoba, která jí předala klíče od bytu č. číslo, jakož i samotný byt č. číslo. Z výpisu obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 70521 soud zjistil, že dne 2.6.2011 byla zapsána pod sp. zn. C Anonymizováno u Krajského soudu v Brně obchodní firma - žalobce při jednatelství jméno FO a jméno FO. Dne 18.7.2018 vydal Úřad městské části měst adresa, odbor stavební a investiční oznámení o zahájení kolaudačního řízení a pozvání k ústnímu jednání na 30.8.2018, neboť právnická osoba podalo dne 28.11.2017 návrh na kolaudaci stavby: „změna stavby stavebními úpravami za účelem navýšení počtu bytových jednotek ve stávajících podlažích, v provedení dodatečného zateplení fasád, využití suterénu pro technické zázemí, provedení samostatného teplovodního vytápění se samostatnými zdroji tepla, přístavbě obytné plochy mezi vybíhajícími křídly domu ve dvorní části, v instalaci lanových výtahů se strojovnou nad poslední stanici bytového domu adresa č.p. číslo, pozemek parc.č. číslo, k.ú. adresa. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 1.7.2025 soudem bylo shledáno, že žalobce je opakovaně veden jako povinná osoba k jednorázové peněžité povinnosti ve výši 62.316 Kč, respektive 1.620 Kč. Krajským soudem v Brně byla usnesením ze dne 11.5.2022 pod č.j. incidenční spisová značka, KSBR spisová značka žaloba pro zmatečnost ze dne 15.11.2021, kterou se žalobce - právnická osoba domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum, pod č.j. KSBR spisová značka zamítnuta. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.1.2023, pod č.j. incidenční spisová značka, spisová značka (KSBR spisová značka) bylo usnesení soudu prvého stupně potvrzeno. Úřad městské části města adresa, odbor stavební vydal dne 15.3.2022 usnesení o zastavení kolaudačního řízení, zahájené dne 28.11.2017 na základě návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí, kterou podalo právnická osoba, adresa, neboť dne 16.2.2022 bylo stavebnímu úřadu doručeno pod č.j.: Anonymizováno podání stavebníka, ve kterém vzal podanou žádost v plném rozsahu zpět, a proto stavební úřad dané kolaudační řízení podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu zastavil. Dne 20.2.2024 vydal Úřad městské části města adresa-sever, odbor stavební kolaudační souhlas s užíváním stavby, který je dokladem o povoleném účelu částečného užívání stavby „adresa - změna dokončené stavby bytového domu č.p. číslo přístavbou, nástavbou a stavebními úpravami, pozemek parc.č. číslo, k.ú. adresa, neboť stavební úřad zjistil, že stavba byla provedena v souladu s vydanými rozhodnutími a ověřenou projektovou dokumentací. Současně byly dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Z čestného prohlášení předsedy představenstva a pověřeného člena Družstva, Bytového družstva adresa ze dne 5.7.2013 soud zjistil, že tito čestně prohlásili, že kompletní rekonstrukce bytového domu na adrese adresa číslo adresa proběhla v letech 2008-2010. Ze zprávy insolvenčního správce o průběhu insolvenčního řízení ze dne 2.11.2021 soud mimo jiné zjistil, že insolvenční správce za přítomnosti třetích osob si zjednal přístup dne 15.10.2021 do bytových jednotek č. číslo číslo číslo a číslo/číslo. Bytové jednotky nebyly užívány, v bytech nikdo nebydlel a insolvenční správce zjistil, že v těchto bytových jednotkách je pouze několik kousků nábytku. Prohlídka byla realizována dne 29.10.2021 za přítomnosti: Jméno advokáta jako advokát, jméno FO a Anonymizováno. Z vyúčtování služeb za rok 2022 soud zjistil, že na bytové jednotce č. číslo činí na službách celkový nedoplatek 206.234 Kč. Z portálu Anonymizováno bylo soudem zjištěno, že ubytovací služby na adrese adresa nabízí společnost „adresa“ , při telefonním čísle hodnota.

4. Podle ust. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

5. Podle ust. § 1006 o.z. držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany.

6. Podle ust. § 1007 odst. 1 o.z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo, že ho z držby vypudil.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení vypuzení z držby práv nastane, kdy druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

8. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

9. Podle odst. 2 shora citovaného zákonného ustanovení k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odst. 1.

10. Podle ust. § 1009 odst. 1 o.z. držba zaniká, vzdá-li se ji držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomoci nebo žalobou.

11. Podle odst. 2 shora citovaného zákonného ustavení nevykonává-li držbu držitel, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.

12. Podle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

13. Podle ust. § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

14. Podle ust. § 179 o.s.ř. v řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby.

15. Podle ust. § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

16. Podle ust. § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177-180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochranu rušené držby. Tak tomu je i v tomto případě.

17. Podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení je žaloba zrušené držby žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení. Nejde tak o žalobu o právu, již by se žalobce domáhal petitorní ochrany, nýbrž o žalobu o faktickém stavu, jíž se žalobce domáhá ochrany posesorní. V důsledku toho může být žalobci posesorní ochrana poskytnuta i tam, kde je zjevné, že mu žádné subjektivní právo nepřísluší a že tedy např. držbu vlastnického práva vykonává jako nevlastník. Soud proto také není oprávněn zkoumat právní otázky, nýbrž se omezí toliko na zjištění skutkového stavu. Samotná podstata posesorní (držební) ochrany spočívá v tom, že držební žaloby (žaloba na ochranu rušené či odňaté držby) chrání držitele před svémocným rušením či odnětím držby, a to bez ohledu na to, zda rušitel má k věci silnější právo než držitel. Z uvedené vyplývá, že je tak např. chráněn nepoctivý držitel proti tomu, kdo mu odňal svémocně věc, byť by to byl vlastník věci. Žalovaný, který jinému držbu rušil či odňal, tak nemůže namítat lepší právo k věci; může se však bránit námitkou, že žalobce od něj nabyl držbu násilím, tajně nebo výprosou (ust. § 993 o.z.). Předmětem řízení je držba a její rušení (případně odnětí). Jiné otázky, až na nečetné výjimky, připuštěny nejsou. Rozhodnutí o této žalobě nezakládá překážku litispendence ani věci rozhodnuté pro pozdější (případně i současně vedeny) spor o právo (petitorní řízení), zejména na základě vlastnické žaloby. K hmotněprávní povaze držebních „žalob“ podrobněji Spáčil in Lavický a kolektiv 2016 s. 878.

18. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 19.4.2022 pod sp.zn. IV. ÚS 3474/2021 uvedl, že pro úspěšnost z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně (libovolně) ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. Znovu je třeba zdůraznit, že v řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivním právům, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat toliko námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (ust. § 1008 odst. 1 o.z.), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle ust. § 1007 odst. 1 o.z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní. V uvedené věci projednávané Ústavním soudem ČR žalovaní namítali, že právním důvodem užívání pozemku byla výprosa (ust. § 2189 o.z.), tedy námitka, že šlo o tzv. nepravou držbu (ust. § 993, 1001 odst. 1 o.z.). Ústavní soud ČR uvedl, že výprosník je sice pravým držitelem práva, které mu bylo povoleno z ochoty vykonávat, ale jen do doby, než bylo svolení odňato; vykonává-li nadále, stává se držitelem nepravým [Spáčil, J., a kolektiv. : občanský zákoník III. věcná práva (§ 976-1474). komentář 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2021, str. 105-107]. O výprosu může jít jen za předpokladu, že si strany neomezí dobu užívání věci, přičemž takovéto omezení může vyplývat z ujednaného účelu užívání. Zda existuje jiný (a platný) právní důvod pro užívání pozemku, není z hlediska daného řízení podstatné, neboť to patří do řízení petitorního. Jinak řečeno význam by mohlo mít jen za předpokladu, kdyby tímto právním titulem byla výprosa, ketou by účastnice usilovala proměnit v trvalé právo (ust. § 993 o.z.).

19. Vypuzením z držby je v podstatně svémocné a fyzické odnětí detence věci nebo svémocné překažení výkonu drženého práva (nejde-li o pouhé rušení držby). Není třeba, aby vypuditel sám nabyl držbu, ze kterého jiného vypudil.

20. Žalobcem je držitel vlastnického práva nebo detentor (je-li držitelem práva), vypuzený z držby nebo z detence věci (podá-li posesorní žalobu považuje se jeho držba za nepřerušenou). Žalovaným je vypuditel bez ohledu na to, ujal-li se sám držby či nikoliv. Žaloba přísluší proti vypuditeli a jeho dědicům (Krčmář 1930 s. 91), nikoliv však proti singulárnímu nástupci. Žalovat lze přímého rušitele - toho, kdo sám, vlastním jednáním držitele z držby vypudil, a nepřímého rušitele; to je ten, kdo sice sám do držby nějak nezasáhl, ale na základě jeho chování mu může být rušební čin přímého rušitele přičítán (např. příkazce).

21. Vycházeje soud ze shora uvedeného zabýval se v prvé řadě otázkou, zda žalobce podal žalobu včas ve smyslu ust. § 1008 odst. 1 o.z., či nikoliv. Žaloba byla podána dne 3.9.2025. Zjistil-li žalobce dne 24.7.2025, že žalovaný neoprávněně vstoupil do nemovitosti, ve které vyměnil zámek od vstupních dveří do bytu a na tyto zvenčí zavěsil nájemní smlouvu bytu a předávací protokol k bytu, nelze než konstatovat, že od tohoto dne, tedy od 24.7.2025 počala běžet 6 týdenní lhůta a pokud byla žalobcem podána žaloba dne 3.9.2025, tak tato byla podána včas (předposlední den zákonné lhůty). K datu 9.7.2025 soud nepřihlédl, neboť tohoto dne žalovaný svoji „předžalobní výzvou“ nikterak nerušil či neohrožoval právo držby žalobce.

22. Ve smyslu ust. § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí toliko na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, což znamená, že žalobce není povinen prokazovat, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou či pravou (ve smyslu ust. § 991, 992 a 993 o.z.). Tyto předběžné otázky se řeší až v případě následného petitorního řízení, které je vyvoláno žalovaným především na ochranu jeho vlastnického práva. Žalobce je v řízení o žalobě zrušené držby úspěšný, jestliže prokáže, že byl držitelem práva (před zásahem žalovaného jej pokojně vykonával) a že toto právo žalovaný ke dni rozhodnutí ruší, respektive postačí, že hrozí nebezpečí opakování rušivého stavu.

23. Zákon nedefinuje držbu jako takovou, ale držitele. Na rozdíl od vlastnictví a jiných věcných práv k cizí věci, které oprávněné osobě (vlastníkovi nebo osobě oprávněné z věcného práva) zajišťují určité právo vázané ke konkrétní věci, nepředstavuje držba trvalé subjektivní právo držitele vázané na věci. Držba představuje faktické (nikoliv nezbytné i právní) panství nad věcí s vůlí nakládat s věcí jako vlastní. Držba je tak charakterizována kumulativně dvěma znaky: a) prvek objektivní představující faktické ovládání věci - panství nad věcí (corpus possessionis), spočívající v tom, že držitel s ohledem na okolnosti běžného života může vykonávat moc nad příslušnou věcí. Z uvedeného vyplývá, že v takovém případě existuje vztah moci osoby k předmětu věci, k níž je držba vykonávána. b) prvek subjektivní: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi). Držitelská vůle musí být předepsaným způsobem publikována, čili navenek realizována.

24. Aby žalobce mohl být v daném sporu označen za osobu aktivně věcně legitimovanou, tak tento musí nejenom tvrdil, ale současně i prokázat, že je držitelem věci a žalovaný jeho držbu svémocně (libovolně) ruší. Jak již bylo shora uvedeno držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. V žalobě žalobce tvrdí, že je držitelem užívacího práva k bytu č. číslo číslo číslo a současně nájemcem tohoto bytu, a to v domě adresa číslo adresa, na základě nájemní smlouvy uzavřené nikoliv v písemné formě při vzniku jeho členství v Bytovém družstvu adresa (v roce 2012), jejíž vada (absence písemné formy) byla zhojena s odkazem na ust. § 2238 o.z. Žalovaný ho měl svémocně vypudit z držby užívacího práva dne 24.7.2025 prostřednictvím neoprávněného vstupu do předmětného bytu a výměny zámků vchodových dveří do bytu.

25. Jak vyplývá z provedeného dokazování žalobce ke svému tvrzení nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly, že tento je držitelem práva, které mu náleží a které rovněž vykonává. Naopak žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že vlastnictví k předmětnému bytu nabyl kupní smlouvou ze dne 29.5.2025 uzavřenou s insolvenčním správcem Bytového družstva adresa, na které byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, pod č.j. KSBR spisová značka prohlášen konkurs. Pokud snad žalobce argumentuje existencí předkupního práva žalobce k předmětnému bytu, tak k tomu soud uvádí, že žalobcem zmíněné předkupní právo ve smyslu § 284 odst. 4 insolvenčního zákona ve spojení s § 1188 občanského zákona se na žalobce vůbec nevztahuje, neboť žalobce není a nikdy nebyl nájemcem předmětného bytu, neboť nikdy neuzavřel nájemní smlouvu a nikdy neplatil žádné nájemné, jak bude podrobně rozebráno níže. Ust. čl. 11 odst. 1 písm. f) Stanov Družstva uvádí, že mezi práva člena Družstva patří dle bodu f) převést jednotky, u kterých hradil nebo hradí další členský vklad do svého vlastnictví v souladu s podmínkami a postupem převodu schválených členskou schůzí a podmínkami finančního ústavu v případě, kdy na pořízení či opravu byl čerpán úvěr. Jak vyplývá z provedeného dokazování žalobce nepředložil žádné důkazy k tvrzení o úhradě dalšího členského vkladu spojeného s předmětným bytem. Od 9.4.2016 bytové družstvo vymáhalo po žalobci exekučně úhradu dalšího členského vkladu. Dne 30.9.2018 byl podán návrh na zastavení exekuce, kdy Krajský soud v Brně v usnesení uvedl, že žalobce žádal návrhem ze dne 10.5.2016 o částečné zastavení exekuce s tím, že na vymáhané pohledávce (dalšího členského vkladu) uhradil celkem dne 25.6.2015 částku 127.696 Kč k bytu č. číslo a částku 190.525 Kč vážící se k druhému bytu. Součtem těchto částek pak měla být vymáhaná povinnost ponížena. V usnesení je dále uvedeno, že žalobce ve svém odvolání ze dne 1.10.2018 namítl, že v dané exekuci nebylo ničeho vymoženo a povinná osoba dobrovolně ničeho neuhradila. Z výše uvedené tak lze dovodit, že žalobce další členský vklad nehradil, pročež nedisponoval dle článku 11 odst. 1 písm. f) Stanov právem k převodu vlastnictví bytových jednotek do svého vlastnictví. Byla-li pak podána žalobcem v rámci insolvenčního řízení žaloba na nahrazení projevu vůle k prodeji nemovitosti do vlastnictví žalobce, tak dle názoru soudu není námitka důvodná, neboť insolvenčnímu správci nebyla soudem ani zákonem uložena žádná povinnost vyčkávat se zpeněžením majetkové podstaty na výsledek tohoto sporu. Z uvedeného pak vyplývá, že žalobce nikterak neprokazuje, že by žalovaný nebyl majitelem předmětného bytu, když platí právní domněnka, že žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky tak, jak je zapsána v katastru nemovitostí (v duchu ust. § 980 odst. 2 o.z.). V krátkosti soud dále poznamenává, že nájemní smlouva nemohla být s žalobcem uzavřena ani v okamžiku koupě družstevního podílu v roce 2012, neboť v té době nebyly byty zkolaudovány. Ve smyslu § 119 odst. 1 b) zákona č. 183/2006 Sb. bylo možné užívat stavbu pouze na základě kolaudačního souhlasu, kdy bytový dům adresa byl zkolaudován kolaudačním souhlasem s užíváním stavby vydaným až dne 20.2.2024. Z uvedeného pak vyplývá, že v případě uzavření nájemní smlouvy před tímto datem, a to k nově zbudovanému bytu č. číslo číslo číslo by tak byla absolutně neplatná v duchu § 39 tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb. Rovněž pokud se týká tvrzení žalobce, že prostřednictvím § 2238 o.z. byly zhojeny nedostatky ústní nájemní smlouvy, a to uplynutím lhůty 3 let užívání bytu, soud považuje za liché, neboť důvodová zpráva k ust. § 2235-2238 uvádí následující: „v základních ustanoveních se navrhuje obecně stanovit, co se rozumí nájmem bytu nebo domu podle zvláštní úpravy. Ta sleduje úpravu nájmu k zajištění bytových potřeb. Výrazem bytová potřeba se vyjadřuje nejen účel, ke kterému byt běžně slouží, tj. k bydlení, ale i to, že byt musí být k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý. Proto se zdůrazňuje určení a užívání bytu k bydlení. Je-li byt pronajat k jinému účelu, než k bydlení, tato zvláštní ustanovení se nepoužijí. To platí i v případě, že nájemcem bytu bude právnická osoba; právnická osoba nemůže bydlet a nemá bytovou potřebu ve smyslu těchto ustanovení. Nájemci podle těchto ustanovení mohou být jen lidé“. Vzhledem k tomu, že žalobce je právnickou osobou, tedy nikoliv osobou fyzickou, dané ustanovení se na zjištěný skutkový stav nepoužije a ve smyslu ust. § 2238 o.z. žalobci rozhodně nevznikl nájemní vztah, přičemž v průběhu řízení žalobce nikdy neprokázal, že by nájem platil a předmětný byt užíval. Byl-li žalobcem předmětný byt užíván jako nezkolaudovaný, tak tento mohl být užíván toliko na základě kolaudačního souhlasu stavebního úřadu a pokud tento vydán nebyl, tak byl užíván protiprávně a k takovémuto protiprávnímu jednání v duchu § 6 o.z. soud nemůže přihlížet. Jedním z pojmových znaků nájemní smlouvy je i nájemné, jehož řádná a včasná platba jde za nájemcem, v daném případě žalobcem. Tento však nikdy nepředložil jediný důkaz, že by vlastníku bytové jednotky platil nájemné, natož řádně a včas. Pokud se týká osoby jméno FO, tato osoba trvale bytem Anonymizováno si prostřednictvím portálu Anonymizováno pronajala předmětný byt ode dne 22.7.2025 za částku 142,80 Euro, kdy pronájem předmětného bytu inzeroval na portálu Anonymizováno pronajímatel, jež se označil jako „Anonymizováno“ se sídlem adresa. Jedná se však o neexistující osobu, neboť tato není v České republice registrována jako právnická osoba. Na uvedené zjištění nelze nahlížet jinak, než jako na inzerci anonymního pronajímatele. Vzhledem k tomu, že v potvrzujícím emailu ani nikde jinde na stránkách Anonymizováno nebyla uvedena konkrétní osoba pronajímatele, ale pouze anonymní „Anonymizováno“ dle názoru soudu se jedná o absolutně neplatnou nájemní smlouvu z důvodu neurčitosti řádného označení pronajímatele. Dle čestného prohlášení osoby označené jako jméno FO tato převzala byt od neznámé osoby dne 22.7.2025. Z uvedeného tak vyplývá, že žalobce není a nikdy nebyl vlastníkem předmětného bytu, k předmětnému, (dříve nezkolaudovanému) bytu žalobce neuzavřel nájemní smlouvu, nikdy za předmětný byt neplatil žádné nájemné, a tento ani neužíval, neboť jako právnická osoba nemohl v bytě bydlet a tedy neměl bytovou potřebu, nemohl vykonávat k předmětnému bytu právo pro sebe. Žalobce není držitelem práva, kterého se touto žalobou domáhá, když na základě zjištěného skutkového stavu lze dospět k závěru, že posledním držitelem takovéhoto práva by mohla být osoba označená jako jméno FO, tedy osoba, které byly předány neznámou osobou klíče od bytu i celý byt a tato ho následně předala žalovanému jako vlastníkovi předmětné nemovitosti. Tento závěr soud činí s odkazem na ust. § 178 o.s.ř., kdy povinností soudu je se v řízení toliko omezit na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Poslední faktickou držbu práva užívání předmětného bytu tak vykonávala jméno FO, která by eventuálně přicházela v úvahu jako osoba aktivně věcně legitimovaná. Vzhledem k tomu, že tato osoba je odlišná od osoby žalobce, soud tak shledává nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce v tomto sporu, a to z důvodu absence existence objektivního prvku, a to prvku panství nad věcí, prvku, který kumulativně (se všemi důsledky kumulace) spolu s prvkem subjektivním charakterizuje držbu.

26. Lze tak uzavřít, že pokud žalobce nikdy neuzavřel nájemní smlouvu, nikdy neplatil nájemné za předmětný byt, tak tento nikdy nenabyl nájemní právo k předmětnému bytu, což mu muselo bý-ti více než zřejmé. Za předpokladu, že nějaké neznámé osoby užívaly předmětný byt v předcházející době, mohlo tomu být toliko za užitím výprosy. Žalobci tak musí být zřejmé, že pokud tento držel byt, na který neměl nájemní smlouvu, nikomu za užívání neplatil a neplatí, byt není v jeho vlastnictví a byl prodán v konkursu osobě žalovaného, tak žalobce vykonával právo, které mu nenáleží . V duchu § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe. Z toho, kdy žalobce v bytě fakticky nebydlí (právnická osoba z povahy věci ani bydlet nemůže) ani nevykazuje žádnou ekonomickou činnost, je zřejmé, že zde žalobce nevykonává právo pro sebe. Žalobce tedy není držitelem práva, kterého se domáhá.

27. K otázce pasivní věcné legitimace soud jen ve stručnosti uvádí: poslední uživatelkou předmětného bytu byla jméno FO, tedy osoba, která si pronajala prostřednictvím portálu Anonymizováno předmětný byt a tento jí byl neznámou osobou předán k užívání. Z vyjádření této osoby pak vyplývá, že žalovaný nevstoupil do bytu neoprávněně a byl to naopak vstup realizovaný se souhlasem posledního uživatele bytu, tedy jméno FO, která předmětný byt následně předala žalovanému jako vlastníkovi předmětného bytu. Z uvedeného skutkového zjištění pak vyplývá, že v daném případě absentuje svémocné rušení držby práva užívání předmětného bytu, tedy v daném případě není splněna ani tzv. pasivní věcná legitimace žalovaného ve sporu, tedy další podmínka pro shledání důvodně podané žaloby.

28. Pokud se týká zbývajících listinných důkazů předložených, ať již žalobcem či žalovaným jako např. nájemní smlouva, smlouva o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, případně listin zabývající se ohledně členství v bytovém Družstvu apod. soud tyto neprováděl, eventuálně k těmto listinám nepřihlédl v rámci svého hodnocení, neboť tyto se sporem přímo nesouvisí (posesorní ochrana) případně vykazují stav, který je pro daný spor nepoužitelný (např. zamazané podstatné náležitosti nájemní smlouvy či smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem).

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalovanému přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v jednom úkonu, a to za písemné vyjádření se k žalobě ve výši 450 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.