16 C 228/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ obec žalovanému: ; 2. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec žalovanému: ; 3. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné

I. Žaloba žalobce určující, že veřejná dražba dobrovolná [číslo] ze dne 30.9.2020, v 10:30 hodin zahájena, ukončena v 10:38 hodin v dražební místnosti v sídle [právnická osoba], [obec], [ulice a číslo], jejímž předmětem byly pohledávky, a to: - pohledávka za [právnická osoba] na zaplacení 2.500.000 Kč - část kupní ceny za nemovité věci, prodané společnosti [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne 23.1.2013, částka je splatná nejpozději do 23.1.2023, - pohledávka za [právnická osoba] - na vyplacení vypořádacího podílu ve výši dle ust. § 36 zákona č. 90/2012 Sb., - pohledávka za [právnická osoba] - půjčka ve výši 411.318 Kč, poskytnutá dne 13.5.2013 Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], - pohledávka za [právnická osoba] z elektroinstalace ve výši 100.000 Kč - bezdůvodné obohacení úhradou dluhu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], - pohledávka za elektrické práce (pohledávka nebyla blíže specifikována), - pohledávka za [právnická osoba] - faktury za stavební práce od [právnická osoba] ve výši 493.685 Kč, stavební práce provedené na nemovitosti při přípravě provozu společnosti [právnická osoba], - pohledávka za [právnická osoba] - půjčka ve výši 750.000 Kč poskytnutá [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v soupisu majetkové podstaty pohledávka zapsaná ve výši 1/2 půjčky, tj. ve výši 375.000 Kč je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1) žalovanému na nákladech řízení částku 720 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2) žalovanému na nákladech řízení částku 5.600 Kč k rukám právního zástupce 2) žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit 3) žalovanému na nákladech řízení částku 12.439,05 Kč k rukám právního zástupce 3) žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že veřejná dražba dobrovolná [číslo] ze dne 30.9.2020 zahájena v 10:30 hod., ukončena v 10:38 hodin v dražební místnosti v sídle [právnická osoba], [obec], [ulice a číslo], jejímž předmětem byly pohledávky, a to: -) pohledávka za [právnická osoba] na zaplacení 2.500.000 Kč - část kupní ceny za nemovité věci, prodané společnosti [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne 23.1.2013, částka je splatná nejpozději do 23.1.2023, -) pohledávka za [právnická osoba] - na vyplacení vypořádacího podílu ve výši dle ust. § 36 zákona č. 90/2012 Sb., -) pohledávka za [právnická osoba] - půjčka ve výši 411.318 Kč, poskytnutá dne 13.5.2013 Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], -) pohledávka za [právnická osoba] z elektroinstalace ve výši 100.000 Kč - bezdůvodné obohacení úhradou dluhu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], -) pohledávka za elektrické práce (pohledávka nebyla blíže specifikována), -) pohledávka za [právnická osoba] - faktury za stavební práce od [právnická osoba] ve výši 493.685 Kč, stavební práce provedené na nemovitosti při přípravě provozu společnosti [právnická osoba], -) pohledávka za [právnická osoba] - půjčka ve výši 750.000 Kč poskytnutá [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v soupisu majetkové podstaty pohledávka zapsaná ve výši 1/2 půjčky, tj. ve výši 375.000 Kč je neplatná, neboť i přes návrh žalobce na upuštění dražby, proběhla dne 30.9.2020 veřejná dobrovolná dražba realizovaná žalovaným [číslo]) na návrh žalovaného [číslo]). Předmětem dražby byly pohledávky žalobce včetně pohledávky žalobce na vyplacení vypořádacího podílu ve firmě [právnická osoba] Vydražitelem se stal žalovaný [číslo]). Dle názoru žalobce byl postup žalovaných při dražbě v rozporu se zákonem o veřejných dražbách, insolvenčním zákonem a zákonem o obchodních korporacích, neboť předmět dražby nebyl náležitě, hodnověrně a objektivně oceněn a proto dle žalobce byl majetek žalobce ve veřejné dražbě prodán jedinému zájemci za nepřiměřeně nízkou cenu, čímž byl žalobce poškozen a vedle žalobce též jeho věřitelé přihlášeni do insolvenčního řízení. Majetek žalobce se vydražil jedinému zájemci za vyvolávací cenu 290.000 Kč, přičemž vůbec není jasné, jak žalovaný č. 1) a 2) došli k ceně předmětu dražby. Rovněž žalobci není známo, že by nemovitosti, aktiva a pasiva žalobce byly oceněny znaleckým posudkem či jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o účelovosti dražby ve prospěch jediného účastníka dražby - vydražitele.

2. Žalovaný [číslo]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace ve sporu s odkazem na ust. § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, který zakotvuje taxativní výčet osob oprávněných navrhnout soudu vyslovení neplatnosti dražby. Těmito osobami jsou účastník dražby, navrhovatel, osoba oprávněná z předkupního práva v předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby a osoba, jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Žalobce (insolvenční dlužník) tak není osobou oprávněnou k podání žaloby, když navrhovatelé dražby byli dva insolvenční správci. Současně žalovaný [číslo]) poukázal na nedostatek pasivní věcné legitimace na jeho straně, když dle ust. § 40 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstavou nakládá. Žalovaný [číslo]) je tak toho názoru, že i kdyby byl žalobce aktivně legitimován, bylo nutné žalovat [právnická osoba] [právnická osoba] v pozici jejího výkonu insolvenčního správce v insolvenčním řízení vedeném proti dlužníku [jméno] [příjmení] a nikoliv [právnická osoba] [právnická osoba] jako samostatného právního subjektu, kdy dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že od způsobilosti být účastníkem řízení, jako institutu vymezeného právem procesním, je nutno odlišovat tzv. věcnou legitimaci, jak stav plynoucí z hmotného práva, která není podmínkou řízení; její nedostatek je pouze důvodem pro zamítnutí žaloby. Věcně legitimovaným je pak ten, kdo je podle hmotného práva skutečným nositelem tvrzeného subjektivního práva nebo tvrzené subjektivní povinnosti o které v řízení jde. Žalovaný [číslo]), jehož předmětem podnikání je výkon činnosti insolvenčního správce, je insolvenčním správcem tisíců právnických i fyzických osob a je přesvědčen, že musí být v souladu se shora uvedeným označován způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce konkrétního dlužníka. K námitkám, jež jsou součástí žaloby, odkázal na insolvenční řízení, kdy insolvenční soud konstatoval, že věřitelský orgán vyslovil se zpeněžením majetku veřejnou dražbou souhlas, přičemž o způsobu zpeněžení, datu konání dražby i stanovení ceny insolvenční správce s právním zástupcem žalobce v předstihu komunikoval. Insolvenční soud uzavřel, že insolvenční správce svým postupem neporušil žádné ustanovení insolvenčního zákona týkající se zpeněžování majetku v majetkové podstatě a v postupu správce neshledal porušení ust. § 219 insolvenčního zákona.

3. Žalovaný [číslo]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl rovněž zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu s odkazem na ust. § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. Nad shora uvedené dále doplnil, že nedošlo žádným způsobem k porušení zákona o veřejných dražbách, insolvenčního zákona ani zákona o obchodních korporacích, když shora citované ustanovení obsahuje rovněž důvodu pro vyslovení neplatnosti veřejné dražby. V tomto výčtu není uveden jakýkoliv důvod, jež by podpořil argumenty žalobce ohledně chybného ocenění předmětu dražbu nebo vadného průběhu dražby samotné. V duchu ust. § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách není dle žalovaného [číslo]) znalecký posudek pro takovéto stanovení ceny vyžadován, když předmětem dražby nebyla nemovitost, podnik, jeho organizační složka nebo věc prohlášena za kulturní památku. Žalobce byl navíc s dostatečným předstihem informován o konání veřejné dražby a dle dostupných informací byl opakovaně vyzýván ke sdělení možných zájemců o koupi předmětu dražby.

4. Žalovaný [číslo]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí pro nedostatek aktivní legitimace žalobce k podané žalobě s odkazem na ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Nad rámec dané argumentace dodal, že k tomu, aby soud prohlásil veřejnou dražbu dobrovolnou za neplatnou, musí existovat některý z důvodů taxativně uvedených v § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Skutečnosti tvrzené žalobcem, ale nenaplňují žádný z těchto důvodů. Žalovaný [číslo]) také projevil nesouhlas s právním názorem žalobce ohledně vypracování znaleckého posudku na ocenění pohledávky na vyplacení vypořádacího podílu, když ust. § 13 odst. 1 věty třetí tohoto zákona vyžaduje, aby cena předmětu byla zjištěna posudkem znalce za předpokladu, kdy předmětem dražby je nemovitost, podnik, jeho organizační složka nebo věc prohlášena za kulturní památku. S ohledem na předmět dražby není takovýto způsob ocenění pohledávky nutný.

5. Městský soud v Brně provedl důkaz návrhem na povolení oddlužení ze dne 6.6.2017, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16.4.2018, pod č.d. [spisová značka], protokolem o přezkumném jednání ze dne 8.6.2017, jež se konalo u Městského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka], usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.12.2020, pod č.j. [spisová značka], dražební vyhláškou ze dne 28.8.2020 a údaji z protokolu o provedené dražbě dobrovolné ze dne 30.9.2020, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 30.9.2020 se konala dobrovolná dražba [číslo] ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění, kdy navrhovatelem dražby byl žalovaný [číslo]) jako insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození], dražebníkem žalovaný [číslo]) a následně vydražitelem žalovaný [číslo]), kdy cena dosažená vydražením představuje 290.000 Kč.

6. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.12.2020, pod č.j. [spisová značka] byl návrh dlužníka, aby bylo od dražby [číslo] nařízené na den 30.9.2020 v sídle [právnická osoba] [obec], [ulice a číslo] upuštěno, aby soud insolvenčnímu správci uložil předložit dlužníkovi listiny, dokládající způsob a výši ocenění předmětu dražby ve lhůtě 3 dnů a vysvětlení svého postupu soudu a současně, aby soud správci uložil zadání a zpracování znaleckého posudku k ocenění předmětu dražby, se zamítl, neboť dospěl soud k závěru, že věřitelský orgán vyslovil se zpeněžením majetku veřejnou dražbou souhlas, o způsobu zpeněžení k datu konání dražby i stanovení ceny insolvenční správce s právním zástupcem dlužníka v předstihu komunikoval a dle názoru soudu insolvenční správce svým postupem neporušil žádné ustanovení insolvenčního zákona týkající se zpeněžování majetku v majetkové podstatě a současně postup správce ani nebyl soudem shledán v rozporu s ust. § 219 insolvenčního zákona.

7. S ohledem na shora provedené důkazy, jakož i shodné skutkové tvrzení všech účastníků tohoto řízení k otázce osoby dlužníka, osoby insolvenčního správce, tedy navrhovatele dražby, osoby dražitele i osoby vydražitele, soud považoval dané zjištění za dostatečně prokázané, a proto žádné další důkazy k této otázce neprováděl.

8. Lze tak uzavřít, že v rámci napadané dražby měl žalobce postavení dlužníka, žalovaný [číslo]) navrhovatele dražby, žalovaný [číslo] postavení dražebníka a žalovaný [číslo]) postavení vydražitele. [příjmení] žalobce mohl být v tomto sporu plně úspěšný, tak je třeba, aby splnil i procesněprávní předpoklady stanovené v daném případě občanským soudním řádem a soud z tohoto důvodu zkoumá mimo jiné i legitimaci účastníků v tomto sporu, a to optikou ust. § 90 o.s.ř., kdy sporné řízení vychází ze systému dvou stran, a to strany žalující a žalované, což nevylučuje, aby na každé straně sporu vystupovalo případně vícero osob. V žalobě označený účastník má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce nebo žalovaného je rozlišována aktivní procesní legitimace a pasivní procesní legitimace. Způsobilost být účastníkem řízení jako žalobce nebo jako žalovaný má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, popřípadě ten, komu zákon způsobnost přiznává. V žalobě podávané ve sporném řízení je procesně legitimován každý, kdo u soudu učiní podání, z něhož vyplývá požadavek, aby jeho záležitost byla projednána a rozhodnuta soudem. Procesní legitimací k žalobě má nejen každá fyzická či právnická osoba eventuálně stát (jeho organizační složka), ale i ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení a sám nemůže vystupovat v právních vztazích. Od procesní legitimace je však třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci, kterou rozumíme stav vyplývající z hmotného práva (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 397/2011). Aktivní věcná legitimace je dána, svědčí-li žalobci tvrzené subjektivní právo. Pasivní věcnou legitimaci zase posuzujeme z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti či nikoliv. Případný nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Na samotné účastenství v řízení však nedostatek věcné legitimace nemá vliv. Lze tak uzavřít, že aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu jde, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Učinil-li žalobce předmětem tohoto sporu určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné, nezbývá soudu, než zkoumat aktivní a pasivní věcnou legitimaci účastníků v tomto sporu optikou zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, a to konkrétně ust. § 24 odst.

3. Dané ustanovení zakotvuje taxativní výčet osob oprávněných navrhnout soudu vyslovení neplatnosti dražby. Těmito osobami jsou účastník dražby, navrhovatel, osoba oprávněná z práva předkupního k předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby a osoba, jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Žalobce jako insolvenční dlužník však není osobou oprávněnou k podání žaloby v duchu shora citovaného zákonného ustanovení. Lze tak uzavřít, že žalobci jako insolvenčnímu dlužníku nesvědčí právo na uplatnění daného nároku, neboť žalobce v tomto sporu není aktivně věcně legitimován k podání této žaloby, když neměl postavení účastníka dražby, navrhovatele, osoby oprávněné z práva předkupního k předmětu dražby, osoby oprávněné z práva na přednostní nabytí předmětu dražby ani osoby, jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutí zakázáno s předmětem dražby nakládat. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tato byla podána osobou, jež nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání takovéto žaloby. Nad rámec soud však uvádí, že z provedeného dokazování se ani nepodává, že by provedením předmětné dražby došlo podstatným způsobem do zásahu práv žalobce, když jak vyplývá z rozhodnutí Městského soudu v Praze či ust. § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, vyslovil věřitelský orgán se zpeněžením majetku veřejnou dražbou souhlas, o způsobu zpeněžení, datu konání dražby i stanovení ceny insolvenční správce v předstihu komunikoval s právním zástupcem dlužníka, a svým postupem nikterak neporušil ustanovení insolvenčního zákona týkající se zpeněžování majetku v majetkové podstatě či porušení ust. § 219 insolvenčního zákona. Jelikož předmětem dražby nebyla nemovitost, podnik, jeho organizační složka nebo věc prohlášena za kulturní památku, není v duchu ust. § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách třeba stanovení ceny prostřednictvím znaleckého posudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšným žalovaným přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, což v případě žalovaného [číslo]) představuje dva paušály po 300 Kč, a to za podání písemného vyjádření k žalobě a účast při jednání dne 17.2.2022 spolu s DPH, což celkem představuje 720 Kč (dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).

10. Žalovanému [číslo]) soud přiznal na účelně vynaložených nákladech řízení náklady za právní zastoupení, a to za dva úkony po 2.500 Kč (příprava, převzetí zastoupení a účast při jednání dne 17.2.2022), dva režijní paušály po 300 Kč, což v součtu představuje 5.600 Kč, kdy právní zástupce žalovaného [číslo]) není plátcem DPH (§ 9 odst. 3 písm. a) § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).

11. Žalovanému [číslo]) soud přiznal na náhradě účelně vynaložených nákladů řízení náklady za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 2.500 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, a to (příprava, převzetí zastoupení, sepis vyjádření a účast při jednání dne 17.2.2022) a dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním motorovým vozidlem Audi A6, [registrační značka], při kombinované spotřebě 6,5 litru nafty na 100 km, při vyhláškové ceně pohonných hmot 36,10 Kč za litr a cestovní náhradě 4,70 Kč za ujetý kilometr, což při celkovém počtu ujetých kilometrů 410 představuje na cestovních výdajích 2.889,06 Kč. K cestovním náhradám soud dále připočetl částku 50 Kč za parkování v [příjmení] [příjmení] v [obec] a dále za promeškaný čas v podobě 11 půlhodin po 100 Kč, což v celkovém součtu představuje 12.439,05 Kč. Při stanovení výše za úkon soud vyšel z ust. § 9 odst. 3 písm. a) § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Pokud se týká ceny pohonných hmot, soud v daném případě použil vyhláškovou cenu, neboť žalovaný [číslo]) nedoložil, že by provedl tankování u konkrétní čerpací stanice za konkrétní cenu jednoho litru pohonných hmot.