16 C 40/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalované a žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, nacházející se v III. nadzemním podlaží bytového domu adresa na ulici ulice č. o. anonymizováno v obec, který je součástí pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, na list vlastnictví, pro obec Brno a tento předat žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 5.900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jež by žalovaná byla uznána povinnou vyklidit byt číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, nacházejícím se v III. nadzemním podlaží bytového domu adresa na ulici ulice č. o. anonymizováno v obec, neboť předmětný byt žalovaná užívá od samého počátku bez právního důvodu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21.4.2022, pod č.j. 16 C 40/022-34 Městský soud v Brně žalobě zcela vyhověl, když na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nesouhlasem pronajímatele z přechodem nájmu na žalovanou, této nevznikl žádný, natož nájemní vztah k předmětnému bytu a za situace, kdy žalovaná předmětný byt užívá bez právního důvodu je výlučně na žalobci, zdali bude tolerovat užívání tohoto bytu bez právního důvodu žalovanou či podá žalobu na jeho vyklizení. S ohledem na jeho neměnné stanovisko ve věci vyklizení předmětného bytu, soud tak shledal podanou žalobu jako důvodnou. Proti shora citovanému rozhodnutí bylo podáno žalovanou odvolání, kdy Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21.9.2022, pod č.j. číslo jednací, jež nabyl právní moci dne 5.10.2022 rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť námitku žalované ohledně nepředvolání právního zástupce žalované k jednání považuje za přiléhavou, neboť referát soudu ze dne 3.3.2022 vypravila kancelář až dne 8.3.2022, ačkoliv dne 7.3.2022 bylo soudu oznámeno zastoupení žalované právním zástupcem.

4. Městský soud v Brně dosud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví, pro obec Brno, k.ú. část obce, smlouvou o nájmu bytu číslo ze dne 27.9.2017, výpočtovým listem platným od 1.9.2021, úmrtním listem ze dne datum, žádostí o převod nájemní smlouvy ze dne 1.2.2021, výpisem usnesení Rady městské části obec část obce z jednání RMČ číslo konané dne 19.5.2021, výzvou k vyklizení bytu ze dne 25.5.2021, výzvou k vyklizení bytu ze dne 21.6.2021, vyjádřením k žádosti o přehodnocení rozhodnutí RMČ k pronájmu bytu číslo ulice a číslo ze dne 6.9.2021 včetně doručenky, vyjádřením k přípisu ze dne 4.10.2021 a replikou žalobce k žádosti o přehodnocení rozhodnutí RMČ ze dne 4.10.2021. Dokazování doplnil o vyjádření k přípisu ze dne 4.10.2021 ze dne 3.11.2021, výpisem z CEO k osobě žalované a usnesením Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, pod č.j. číslo jednací, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je mimo jiné vlastníkem domu adresa, nacházejícího se v obec na ulici ulice, ve kterém se nachází ve III. nadzemním podlaží byt číslo o velikosti 2+1, ke kterému byla dne 27.9.2017 uzavřena smlouva o nájmu bytu číslo mezi žalobcem jako pronajímatelem a jméno příjmení jako nájemcem. Z výpočtového listu vzal soud za prokázáno, že platností od 1.9.2021 představovaly celkové měsíční úhrady 5.555 Kč. Z úmrtního listu soud zjistil, že dne datum zemřel jméno příjmení a podáním ze dne 1.2.2021 žalovaná požádala žalobce o převod nájemní smlouvy po zemřelém otci, se kterým žila ve společné domácnosti, neboť jeho zdravotní stav vyžadoval osobní péči. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že otcem žalované je jméno příjmení. Na jednání Rady městské části obec část obce konané dne 19.5.2021 vzala jméno na vědomí úmrtí nájemce bytu číslo jméno příjmení s tím, že současně neschválila změnu subjektu nájemního vztahu na žalovanou. Podáním ze dne 25.5.2021 byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu číslo v domě na ulici ulice a číslo, a to nejpozději do anonymizováno dnů od doručení výzvy, když výzva byla žalované doručena dne 8.6.2021, jak vyplývá z doručenky. Následně byla vyzvána k vyklizení i podáním ze dne 21.6.2021, a to prostřednictvím advokáta žalobce, jakož i podáním ze dne 6.9.2021, a to ve lhůtě nejpozději do anonymizováno dnů od doručení výzvy se sdělením, že žalobce na svých závěrech trvá. Výzva byla žalované doručena dne datum. Rovněž podáním ze dne 3.11.2021 byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu s poukazem na ust. § 2279 odst. 1 o.z., kdy žalovaná není žádnou z osob uvedených v § 2279 o.z. a v daném případě tak může přejít nájem na žalovanou toliko za předpokladu, že s přechodem pronajímatel souhlasí, což v daném případě nenastalo. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, pod č.j. číslo jednací soud zjistil, že řízení bylo zastaveno, neboť zůstavitel zanechal toliko nepatrný majetek, který byl vydán vypravitelce pohřbu - žalované.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a jako takové jí bylo soudem bez dalšího vyhověno, neboť stěžejní otázkou v daném případě bylo zjištění, v jakém příbuzenském vztahu žalovaná byla k zemřelému nájemci jméno příjmení (v duchu ust. § 2279 odst. 1 o.z.), dle kterého: "zemřel-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovi domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný, než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu". Jinými slovy je-li žalovaná osobou jinou, než v tomto paragrafovém znění uvedeno, je třeba, aby k přechodu nájmu vyslovil žalobce jako pronajímatel souhlas. Jak z dokazování vyplývá, žalobce jako pronajímatel na zasedání Rady městské části obec část obce dne 19.5.2021 vzal úmrtí nájemce bytu číslo na vědomí a současně jednomyslně neschválil změnu v subjektu nájemního vztahu na žalovanou. Tímto nesouhlasem pronajímatele s přechodem nájmu na žalovanou, této nevznikl žádný, natož nájemní vztah k předmětnému bytu a pokud žalovaná předmětný byt užívá, užívá ho bez právního důvodu a pronajímateli pak vzniká oprávněný nárok požadovat vyklizení daného bytu. S ohledem na setrvalé stanovisko žalobce ve věci vyklizení předmětného bytu, tak soud shledává návrh jako důvodný, a to ve světle ustanovení § 1040 a následující o.z., neboť žalovaná neprávem zadržuje žalobcovu věc, a proto byla žalobcem jako vlastníkem vyzvána k vydání zadržované věci. Na tomto zákonném nároku žalobce soud neshledává ničeho nemravného, nemorálního či dokonce rozporuplného se zákonem, když v duchu shora citovaného zákonného ustanovení není ani povinností žalobce jako pronajímatele uvádět jakékoliv důvody, pro které neudělil souhlas s přechodem práva nájmu na žalovanou. V rozhodnutí žalobce soud neshledává, že by tímto docházelo k potírání smyslu městského bydlení a přístupu obcí a městských částí ke svým občanům, když jak žalobce, tak žalovaná v rámci tohoto řízení jsou povinni dodržovat zákony, v daném případě občanský zákoník, který jasným způsobem upravuje podmínky pro vznik změn, zánik nájemního vztahu.

6. K argumentaci žalované vážící se k ust. § 2282 o.z. uvádí soud následující. Shora citované zákonné ustanovení upravuje přechod práv a povinností z nájmu na nájemcova dědice, přičemž za dědice ve vlastním slova smyslu lze považovat jen toho, komu bylo rozhodnutím soudu dědictví potvrzeno, nebo kdo se stane nabyvatelem poměrné částí dědictví, popřípadě určité hodnoty zůstavitelem zanechaného majetku. Do té doby je tak možno osobu ucházející se o dědictví považovat jen za tvz. domnělého dědice, který ještě není nositelem práv a povinností spadajících do dědictví, ale kterým se jim stane se zpětnou účinností k době zůstavitelovy smrti až na základě výsledků řízení o dědictví. Za tímto účelem soud provedl důkaz mimo jiné i rozhodnutím Městského soudu v Brně ve věci řízení o pozůstalosti po panu jméno příjmení, datum narození, zemřelého dne datum bez zanechání pořízení pro případ smrti, jehož účastníkem byla vypravitelka pohřbu - žalovaná. Toto řízení bylo zastaveno s tím, že byl vydán nepatrný majetek zůstavitelem zanechaný, a to vypravitelce pohřbu - žalované, z čehož vyplývá, že dědické řízení po předcházejícím nájemci (jméno anonymizováno) skončilo zastavením řízení, neboť zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty. Řízení tedy neskončilo rozhodnutím o potvrzení nabytí dědictví. Účastníkem dědického řízení byla žalovaná nikoliv jako dědic, ale jako osoba, která se postarala o pohřeb. Původní nájemce zemřel bez právního nástupce (sp. zn. anonymizováno). S ohledem na uvedené tak žalovaná nebyla a není dědicem po zemřelém jméno příjmení, a proto ust. § 2282 o.z. na ní nedopadá.

7. Nad rámec shora uvedeného soud se dále zabýval i otázkou, zda za předpokladu, že by nájem v duchu shora citovaného zákonného ustanovení na žalovanou přešel, zda po přechodu tohoto nájmu na dědice dojde rovněž k omezení doby nájmu, nejdéle na 2 roky ode dne jeho přechodu, jak je tomu u členů nájemcovi domácnosti a dospěl k závěru, že ust. § 2279 odst. 2 o.z. se v daném případě použije analogicky, neboť opačný závěr by vedl k absurdním a nedůvodným rozdílům mezi členy nájemcovi domácnosti (kteří navíc často po nájemci současně dědí) a dědicem (který nebyl členem nájemcovi domácnosti). S ohledem na datum úmrtí zůstavitele, respektive na datum teoretického přechodu práva nájmu na případně žalovanou, pak ke dni vydání tohoto rozhodnutí marně uplynula lhůta 2 let. Za situace, kdy soud je vázán stavem k okamžiku vydání rozhodnutí, nelze než konstatovat, že i v tomto případě by byl shledán nárok žalobce jako opodstatněn s odůvodněním uplynutí 2 let ode dne přechodu nájmu na dědice.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000 Kč, jakož i ve 3 paušálních náhradách po 300 Kč dle ustanovení pr. předpisu, tedy celkem 5.900 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího a to ve třech písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.