16 C 54/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce: : osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62,53 Kč od 16.10.2019 do 15.10.2020, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.126 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 675 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené koncesionářské poplatky za měsíce červenec, říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.9.2020 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost splnil v říjnu 2018. Televizní poplatek, který činil od 1.1.2008 - 135 Kč měsíčně, však žalovaný nehradil a v období měsíců července, říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020 ničeho nezaplatil. Nereagoval ani na výzvy žalobce k zaplacení dlužné částky.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je plně důvodná, neboť poté co se žalovaný stal držitel televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, tomuto vznikla povinnost v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platit televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně. Žalovaný však svoji povinnost neplnil a televizní poplatek za měsíce červenec, říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020 nezaplatil. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určené předpisy práva občanského. Soud tedy návrhu žalobce vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky 675 Kč, jež představuje součet nezaplacených poplatků za shora citovaného měsíce, vždy po 135 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl shledán osobou, jež je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné jistiny i příslušenství pohledávky - úroku z prodlení s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení v § 2 vládního řízení č. 351/20013 Sb., přičemž žalobce úrok z prodlení kapitalizoval za období ode dne 16.10.2019 do 15.10.2020 Lhůta k zaplacení dlužné částky byla soudem stanovena s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu tří dnů.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za dva úkony právní služby po 200 Kč, dva režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 1.126 Kč, z čehož DPH představuje 126 Kč.

6. S ohledem na výši předmětu tohoto sporu podléhá odůvodnění tohoto rozhodnutí ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.

7. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.