17 C 106/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o stanovení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaná , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , nar. , Datum narození žalobce, , splatnou vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobce počínaje měsícem květnem 2022 do 31.8.2025.Tímto se mění rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14.10.2020 č.j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnuto, že žalované se vyživovací povinnost k tehdy nezletilému žalobci s účinností od 18.11.2009 prozatím nestanoví.

II. Žalovaná , Jméno žalované, , nar. , anonymizováno, , nar. , anonymizováno, žalobci, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.5.2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby tři roky zpětně od podání návrhu dne 26.5.2025 žalobci hradila výživné ve výši 1.000 Kč. Žalobce uvedl, že je svobodný, zdravý, je studentem maturitního ročníku odboru , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , kdy rád by ve studiu pokračoval na vysoké škole. Je tedy studentem denního studia, kdy jeho matka mu nepřispívá ničeho. Žije se sestrou , jméno FO, a otcem, kdy byli do jeho péče svěřeni dle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14.10.2020 č.j. , spisová značka, , kdy tehdy nebylo matce stanoveno výživné. Otec má pronajatý byt s tím, že za nájem vč. energií hradí částku ve výši 16.500 Kč. Otec je veden na Úřadu práce a pobírá dávky hmotné nouze a příspěvek na bydlení v celkové výši cca 23.000 Kč. Přídavky na děti dává dětem tj. žalobci a sestře Sáře. S matkou není žalobce v kontaktu, naposledy ji viděl asi před čtyřmi lety, nemá o ní žádné informace.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na den 13.10.2025 se žalovaná bez omluvy nedostavila, kdy bylo jednáno v její nepřítomnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z níže uvedených listinných důkazů a z výslechu žalobce soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 14.10.2020, který nabyl právní moci dne 9.12.2020, bylo zjištěno, že žalobce a jeho sestra , jméno FO, , nar. , datum, byli svěřeny do péče otce. Matce – žalované nebyla s účinností od , datum, prozatím vyživovací povinnost stanovena.

6. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, – sestra , jméno FO, , který nabyl právní moci dne 28.12.2024, bylo zjištěno, že s účinností od 1.10.2021 je žalovaná povinna na výživu nezletilé , jméno FO, přispívat částkou ve výši 1.000 Kč měsíčně. Žalovaná byla nekontaktní, ve věci pasivní, stanovení výše výživného vycházelo zejména z podkladů zajištěných soudem.

7. Z evidenčního listu platného od 7/2025 a příjmového pokladního dokladu na nájem ze dne 16.5.2025, ze SIPO za květen 2025 (elektrika, plyn) bylo zjištěno, že nájemné pro byt č. , hodnota, v domě , adresa, stanoveno od 7/2025 na částku ve výši 12.000 Kč, zálohy na služby částku ve výši 1.795 Kč s tím, že měsíční předpis činí měsíčně 13.795 Kč. Zálohy na elektřinu činí měsíčně částku ve výši 1.000 Kč na plyn částku ve výši 3.500 Kč.

8. Z potvrzení o vzdělání ze dne 1.9.2021 bylo zjištěno, že ve školním roce 2021/2022 byl žalobce žákem první ročníku denního studia na , Anonymizováno, , obor , Anonymizováno, . Dle potvrzení ze dne 1.9.2022 byl ve školním roce 2022/2023 žalobce žákem druhého ročníku, dle potvrzení ze dne 1.9.2023 byl žákem předmětné školy rovněž ve školním roce 2023/24, a to v třetím ročníku, a dle potvrzení ze dne 2.9.2024 byl žákem čtvrtého ročníku předmětné školy rovněž ve školním roce 2023/24.

9. Z přehledu vyplacených dávek od 1.5.2024 do 31.5.2025 – , jméno FO, bylo zjištěno, že v rozhodném období od 1.5.2024 do 31.5.2025 bylo na příspěvku na dítě celkem vyplaceno 15.040 Kč, a to po 1.080 Kč měsíčně. V 05/2025 byla dále vyplacena částka ve výši 1.000 Kč jako náhradní výživné.

10. Z přehledu vyplacených dávek od 1.5.2024 do 31.5.2025 – Jakub bylo zjištěno, že v rozhodném období od 1.5.2024 do 31.5.2025 bylo na příspěvku na dítě celkem vyplaceno 14.040 Kč, a to po 1.080 Kč měsíčně.

11. Z přehledu vyplacených dávek od 1.5.2024 do 31.5.2025 – , jméno FO, - otec bylo zjištěno, že tento byl v daném období 1.5.2024 do 31.5.2025 příjemcem sociálních dávek, a to doplatku na bydlení. Celkem bylo vyplaceno 153.685 Kč.

12. Z potvrzení o poskytnutí dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí ze dne 2.6.2025 bylo zjištěno, že otec žalobce – , jméno FO, je od 1.4.2025, od 1.5.2025 i od 1.6.2025 příjemcem dávky v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, kdy společně posuzované osobou jsou žalobce a , jméno FO, .

13. Ze seznamu vyplacených dávek od 1.1.2024 příjemcem sociálních dávek, a to příspěvku na živobytí ve výši 8.598 Kč (1.1.2025 do 05/2025) a doplatku na bydlení ve výši 6.618 Kč (10/2024, 11/2024), ve výši 747 Kč (12/2024), ve výši 668 Kč (1/2025—02/2025).

14. Ze sdělení Úřadu práce ČR – zařazení otce do evidence bylo zjištěno, že otec žalobce , jméno FO, , nar. , datum, je od 25.8.2009 doposud veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, s Úřadem práce spolupracuje, avšak vzhledem k vyššímu věku a zdravotnímu omezení je nabídka omezená. Je vyučen v oboru zedník.

15. Ze sdělení Úřadu práce ČR ze dne 27.8.2025 – zařazení matky do evidence bylo zjištěno, že žalovaná byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 25.4.2019 do 17.11.2019.

16. Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení , právnická osoba, ze dne 2.9.2025 bylo zjištěno, že žalovaná není v současné době vedena v evidenci jako zaměstnanec u zaměstnavatele ani není jmenována poživatelkou důchodu.

17. Ze sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11.10.2022 bylo zjištěno, že osoby se základním vzděláním v Jihomoravském kraji v roce 2020 dosáhly průměrného hrubého výdělku 24.900 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 26.500 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč. Celorepublikově dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku v roce 2020 27.180 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 22.590 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 28.760 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.900 Kč. V I. pololetí roku 2022 dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku 29.710 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 24.880 Kč18. Ze sdělení Úřadu práce ČR, , adresa, ze dne 13.10.2022 na č.l. 33 + příloha bylo zjištěno, že průměrné mzdové rozpětí u volných pracovních míst evidovaných u , Anonymizováno, bylo pro osoby se základním vzděláním v roce 2020 v rozsahu 18 – 23,4 tis., v roce 2021 v rozsahu 18,9 – 24,4 tis., v 01-09/22 v rozsahu 19,3 – 25,8 tis. U osob nekvalifikovaných v roce 2020 v rozsahu 15,8 -18,1 tis., v roce 2021 v rozsahu 16,6 – 18,6 tis., v 01-09/22 v rozsahu 17 – 23,9 tis. Dále bylo zjištěno, že počet volných pracovních míst pro osoby se základním vzděláním bylo v roce 2020 - 8.124, v roce 2021 – 10.711 a v 01-09/22 11.945, pro osoby nekvalifikované bylo v roce 2020 – 2.837, v roce 2021 – 3.670 a v 01-09/22 3.574.

19. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalovaná je jeho matka s tím, že nemá žádné informace o jejích majetkových poměrech. Matka má ještě kromě žalobce a , jméno FO, dvě starší děti, tyto jsou zletilé. Žalobci ani sestře ničeho nepřispívá, nejsou spolu v kontaktu, nemá na ni telefon, nepíší si, nevolají si, neviděli se už více než 3 roky. Žalobce v období 09/2021- 06/2025 studoval na , Anonymizováno, , což bylo čtyřleté studium ukončené maturitou, studentem byl do 31.8.2025. Nyní nestuduje, je zaměstnaný. I v průběhu studia si zajistil příjem např. brigádou. Brigádu měl o velkých prázdninách, ale i po škole. Od roku 2023 pracoval v , Anonymizováno, jako brigádník. Dosahoval příjmu nejdříve cca 10.000 Kč, poté ve třetím, čtvrtém ročníku mezi 15.000 Kč – 18.000 Kč. Pokud jde o výdaje související se studiem, ty hradil jen otec, popřípadě on sám z brigády. Žalovaná na tyto výdaje nepřispěla ničeho. Žalobce nemá žádné mimořádné výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem ani koníčky. Pokud jde o otce žalobce, ten zabezpečuje úhradu všech výdajů a výdajů sestry , jméno FO, , což hradí z dávek. Žalobce měl za to, že jeho rodina nevlastní nějaký nadstandartní majetek tj. nevlastní žádný rozsáhlý nemovitý majetek, luxusní auta, úspory apod.

20. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Shledal je způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. Listinné důkazy nebyly rozporovány, jsou souladné, logické bez vnitřních i vzájemných rozporů. Účastnický výslech žalobkyně nebyl rozporný s tím, co se podává z listinných důkazů, soud neshledal důvod považovat jej za nevěrohodný.

21. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

22. Podle § 911 NOZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

23. Podle § 913 odst. 1 NOZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

24. Podle § 913 odst. 2 NOZ při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř., zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.

25. Podle § 915 odst. 1 NOZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

26. Podle § 922 odst. 1 NOZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

27. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že je na místě vyživovací povinnost žalované k žalobci, která doposud soudně upravena nebyla, upravit s tím, že je na místě rozhodnout o výši výživného, kdy žaloba je, co do základu důvodná. V řízení bylo prokázáno a uvedené nebylo nijak rozporováno, že žalovaná je matkou žalobce a na jeho výživu nepřispívá ničeho. Dále bylo prokázáno, že účastníci řízení se nestýkají přes 3 roky, kdy žalovaná o žalobce ani jeho sestru nejeví žádný zájem, nezajímá se o jeho studium, nepřispívá ničeho, a to ani k narozeninám. Dále bylo prokázáno, že žalobce byl od 09/2021 do 06/2025 studentem , Anonymizováno, , což bylo čtyřleté studium ukončené maturitou. Nyní již nestuduje, je zaměstnán. Žalobce se tedy v rozhodném období připravoval na své budoucí povolání studiem střední školy, tedy nebyl schopen se sám živit. Jsou tedy splněny podmínky pro přiznání výživného ve smyslu ust. § 911 NOZ.

28. Je nesporné a nepochybné, že v souvislosti se středoškolským studiem došlo ke změně poměrů na straně žalobce. Jediným příjmem žalobce byl příjem z brigád. Pokud jde o výdaje (bydlení, strava, ošacení) tyto hradil otec, a to ze sociálních dávek. Otec tedy zajišťoval pro žalobce, jakož i pro jeho sestru ubytování, kdy za toto hradí nájemné ve výši 12.000 Kč měsíčně, zálohy na služby činí částku ve výši 1.795 Kč s tím, že měsíční předpis nájemného činí měsíčně 13.795 Kč. Zálohy na elektřinu činí měsíčně částku ve výši 1.000 Kč na plyn částku ve výši 3.500 Kč. Otec je příjemcem sociálních dávek – přídavky na děti, doplatek a příspěvek na bydlení. Nebylo prokázáno ničeho, že by se žalovaná jakkoliv podílela na krytí výdajů pro žalobce.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v rámci řízení zcela pasivní, na svoji obranu netvrdila ničeho ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že případně nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud zjišťoval její výdělkové poměry z vlastní iniciativy. Nebylo prokázáno ničeho k příjmům a výdajům žalované. Tato není v současné době vedena v evidenci jako zaměstnanec u zaměstnavatele ani není jmenována poživatelkou důchodu. Současně však bylo prokázáno, že žalovaná, jako osoba se základním vzděláním, si mohla a může zajistit vyšší příjem, když bylo prokázáno, že počet volných pracovních míst evidovaných u Úřadu práce ČR – , adresa, pro osoby se základním vzděláním bylo v roce 2022 – 7.458, v roce 2023 – 5.793, v roce 2024 – 4.128 a v roce 2025 - 6.881, pro osoby nekvalifikované bylo v roce 2022 – 2.040 , v roce 2023 – 1.618, v roce 2024 – 1.572 a v roce 2025 - 1.

895. Není tedy jediného důvodu, proč se žalovaná nesnažila či nesnaží si zajistit vyšší příjem, když je/byl k dispozici dostatek volných pracovních míst i pro osoby nekvalifikované nebo se základním vzděláním. Dále bylo prokázáno, že osoby se základním vzděláním v Jihomoravském kraji v roce 2022 dosáhly průměrného hrubého výdělku 29.350 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 26.210 Kč, v roce 2023 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 31.170 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 27.560 Kč a v roce 2024 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 33.010 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 29.080 Kč. Celorepublikově dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku v roce 2022 dosáhly průměrného hrubého výdělku 30.850 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 25.180 Kč, v roce 2023 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 33.030 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 26.560 Kč a v roce 2024 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 35.590 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 28.400 Kč30. S ohledem na uvedené soud při stanovení výše vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni vycházel z potencionality příjmů žalované, kdy soud při úvaze o konkrétní výši výživného zohlednil také doporučující tabulku Ministerstva spravedlnosti, která pro dítě ve věku 18 a více let doporučuje výživné v rozsahu 19–25 % čistého příjmu.

31. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná jako osoba se základním vzděláním by mohla dosahovat průměrného příjmu v Jihomoravské kraji cca 29.350 Kč hrubého (pro rok 2022) resp. celorepublikově 30.850 Kč, což je 24.105 Kč čistého resp. 25.205 Kč čistého, kdy nebylo pro pasivitu žalované prokázáno, že by měla ve své péči nezaopatřené děti. S ohledem na shora uvedené a při zohlednění také toho, že žalovaná má vyživovací povinnost i vůči sestře žalobce, se doporučené výživné na žalobce pohybuje v rozmezí 4.339 Kč až 4.537 Kč.

32. Soud rovněž zohlednil tzv. Gerlichovo pravidlo (Křístek, A., Výživné pro děti: problematika určování jeho výše, jeho vymáhání a pomoc veřejné správy s uplatňováním práva na výživné v minulosti a dnes, Právní rozhledy 13-14/2015, s. 492), podle něhož se příjem povinného dělí na tolik dílů, kolik je vyživovacích povinností s tím, že na povinného by měly připadnout další tři díly, kdy vychází částka cca 4.900 Kč (počítáno ze shora uvedeného čistého příjmu). Tyto hodnoty jsou určené mechanicky a nezohledňují samy o sobě konkrétní okolnosti případu, umožňují však nástin hrubého rámce odpovídajícího výživného.

33. Co se tedy týče konkrétní výše výživného, vycházel soud na základě shora uvedených zákonných ustanovení z odůvodněných potřeb žalobce a poměrů žalované tak, aby životní úroveň účastníků byla v zásadě stejná. Odůvodněné potřeby žalobce spočívaly primárně v potřebě zajistit vzdělání. Soud rovněž při stanovení výživného zohlednil skutečnost, že sám žalobce si zajistil měsíční příjem z brigády v rozsahu 10.000 Kč – 18.000 Kč. Je třeba zdůraznit, že úhrada výživného je významnější než jakákoliv jiná exekučně vymáhaná pohledávka. Soud s ohledem na citovaná ustanovení při určování výše alimentační povinnosti zohlednil odůvodněné potřeby žalobce, tedy že je student, bez trvalého zdroje příjmů, její výdaje objektivně narůstají. Dále bylo zohledněno, že majetkové poměry rodinné domácnosti, kterou žalobce sdílí, nejsou nijak výstřední. Jedná se o běžnou domácnost, kde se v podstatě prohospodaří skoro vše, co se vydělá resp. získá prostřednictvím sociálního systému. Příjmy domácnosti nedovolují členům rodiny, tedy i žalobci, mrhat peněžními prostředky. Žalobce je potřebný peněz, neboť se připravoval na své budoucí povolání, přičemž si ještě zajistil vlastní příjem. Na výdajích na zajištění obživy žalobce a na výdajích za jeho studium příp. volnočasovou aktivitu se musí podílet rovněž žalovaná, která je ovšem zcela pasivní. Soud tak má za to, že je v možnostech a schopnostech žalované hradit žalobci výživné na částku 3.000 Kč měsíčně, a to za období do 31.8.2025. Tato částka je pouhým podílem na zajištění výživy zletilého syna, který se řádně připravoval na svoji budoucí profesi. Žalovaná musí mít na paměti, že ke svému dítěti má jisté povinnosti, především povinnost alimentační.

34. S ohledem na uvedené skutečnosti soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce částkou ve výši 3.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobce počínaje měsícem květnem 2022 do 31.8.2025.

35. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit žalobci dluh na výživném za období 26.5.2022 do 31.8.2025 ve výši 120.000 Kč, neboť žalobce se domáhal v souladu s ust. § 922 NOZ výživného za dobu tři roky zpětně od podání návrhu, který byl soudu doručena dne 26.5.2025. Žalovaná po dobu od května do vyhlášení rozsudku neplatila na výživné žádnou částku. Každý měsíc jí tedy vznikl dluh ve výši 3.000 Kč měsíčně. Od 26.5.2022 do 31.8.2025 (40 měsíců) se tedy jedná o částku 120.000 Kč (40 x 3.000 Kč).

36. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., kdy soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která se sestává z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za sepis žaloby a účast u jednání dne 13.10.2025.

37. Pokud jde o lhůtu k plnění tato je odůvodněna ust. §160 odst. 1 o.s.ř., s tím, že u výroku II. byla žalované poskytnuta delší lhůta s ohledem na výši dlužného výživného, u výroku III. tato prodloužena nebyla, a to zejména s ohledem na pasivitu žalované.