17 C 14/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 29 329,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18.749 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 10.580,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.825,02 Kč od 13.4.2023 do zaplacení a dále úrokem 30% ročně z částky 19.891,80 Kč od 3.4.2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8.12.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 29.329,35 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 1.1.2022 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy byla žalované dne 2.11.2022 poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč. Současně byla žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci úroky zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Dále při uzavření smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce měsíční poplatek ve výši 154 Kč Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit poskytnuté peněžní prostředky v v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1.251 Kč (bez pojištění činila splátka 1.097 Kč), a to nejpozději do 25. dne každého kalendářní měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěru vyplacen. Žalovaná se doslala do prodlení, sjednané splátky řádně a včas nehradila, a proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2.4.2023. Žalovaná zaplatila za celou dobu trvání smluvního vztahu pouze částku ve výši 1.251 Kč. Následně byla pohledávka ve výši 32.315,39 Kč ke dni 25.9.2023 postoupena žalobkyni, kdy dlužná částka se sestávala z dlužné jistiny ve výši 19.891,80 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2.933,22 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 462 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a dále z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Součástí částky 32.315,39 Kč je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně s prodlením žalované, které však žalobkyně vůči žalované v této žalobě neuplatňuje. Žalobkyně v rámci projednávané věci požaduje na jistině částku ve výši 19.891,80 Kč, na dlužném úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve částku výši 2.933,22 Kč, na dlužném poplatku za pojištění částku ve výši 462 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 6.042,33 Kč (vyčíslené ke dni09.11.2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně), dále úroky ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.891,80 Kč od 3.4.2023 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22.825,02 Kč od 13. 4.2023 do zaplacení. Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 20.11.2023.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Dne 1.11.2022 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byla příloha č. 1 – pojištění schopnosti splácet úvěr. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, kdy tato jí byla vyplacena převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit částku ve výši 20.000 Kč resp. celkovou částku ve výši 52.656 Kč v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1.251 Kč (bez pojištění činila splátka 1.097 Kč), a to nejpozději do 25. dne každého kalendářní měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěru vyplacen. Úroková sazba činila 59,32% ročně. Z článku 1.

1. části B) smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet, kdy žalovaná měla předložit originály platných osobních dokladů, doklady o příjmu a další doklady a informace požadované právním předchůdce žalobkyně, které byly nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , číslo, .

6. Z dokladu o vyplacení peněžních prostředků bylo zjištěno, že žalované tj. na její účet č. , Anonymizováno, pod VS , var. symbol, byla dne 2.11.2022 poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč.

7. Z transakční historie bylo zjištěn, že žalovaná po číslo smlouvy , Anonymizováno, uhradila dne 23.11.2022 částku ve výši 1.251 Kč, kdy dne 2.11.2022 jí byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč.

8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 2.4.2023 bylo zjištěno, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradu splátek úvěru dle smlouvy o úvěru č. , číslo, , a proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Dlužná částka činila 24.685 Kč, a sestávala se z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 19.891,80 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2.933,22 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěru ve výši 462 Kč.

9. Dne 29.6.2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši 32.315,39 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 10.10.2023. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023 vč. přílohy č. 1 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 10.10.2023 vč. dokladu o odeslání.

10. Dne 20.11.2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 35.286,41 Kč, a to nejpozději do 5.12.2023 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru ze dne 1.11.2022 č. , číslo, , kdy žalovaná uhradila toliko 1.251 Kč. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalované prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 20.11.2023 vč. dokladu o odeslání.

11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru - dále ZSU, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

24. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

25. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal pravděpodobně na údaje výlučně od žalované, kdy nebyly předloženy žádné listiny prokazující tvrzení žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované tj. posouzení příjmů a výdajů žalované, kdy právní předchůdce žalobce si měl také vyžádat informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Nic na tom nezmění ani skutečnost, že z článku 1.

1. části B) smlouvy plyne, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná mu za tímto účelem předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje. Soud má za to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně nebyly ověřeny ani příjmy ani výdaje žalované.

26. Jelikož soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru č. , číslo, neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 20.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 20.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná by byla proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 18.749 Kč (20.000 Kč představující úvěr - provedené splátky ve výši 1.251 Kč). Výrokem I. tohoto rozsudku tedy soud zavázal žalovanou k úhradě částek ve výši 18.749 Kč.

27. S ohledem na shora uvedené tedy žalovaná nebyla povinna právnímu předchůdci žalobkyně hradit cokoliv nad rámec výroku I. tj. soud výrokem II. zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 10.580,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.825,02 Kč od 13.4.2023 do zaplacení a dále úrokem 30% ročně z částky 19.891,80 Kč od 3.4.2023 do zaplacení.

28. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , číslo, byla od počátku absolutně neplatné. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

29. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I. tj. pro částku ve výši 18.749 Kč a neúspěšná v rozsahu výroku II. tj. pro částku ve výši 10.580,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.825,02 Kč od 13.4.2023 do 15.5.2024 tzn. pro částku ve výši 3.742,67 Kč a dále úrokem 30% ročně z částky 19.891,80 Kč od 3.4.2023 do 15.5.2024 tzn. pro částku ve výši 6.686,91 Kč. Dle poměru úspěchu a neúspěchu (při kapitalizaci příslušenství k datu vyhlášení rozhodnutí tj. 15.5.2024), je však z obsahu spisu je zřejmé, že úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

30. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.