17 C 148/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 11 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8.000 Kč od 11.12.2021 do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 840,82 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 1.990 Kč, částky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.720 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 327,89 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26.4.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 11.720 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena dne 30.6.2020 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal celkem splatit částku ve výši 9.840 Kč, a to 30.7.2020. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil a dostal se do prodlení. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 postoupena pohledávka žalobkyni. Žalobkyně tedy požadovala úhradu částky ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 11.12.2021, dále částku ve výši 1.840 Kč představující nesplacený úrok a částku ve výši 150 Kč za poplatek za upomínku. S ohledem na uvedené byla dále žalovanému vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení. Smluvní pokuta činí částku ve výši 3.720 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 256 Kč na nákladech mimosoudního vymáhání a částku ve výši 840,82 Kč za kapitalizovaný úrok z prodlení od 31.7.2020 do 10.12.2021. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7.4.2022.

1. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 30.6.2020 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 30.7.2020 vč. úroku ve výši 1.840 Kč, roční pevná zápůjční úroková sazba činila 279,83% (uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy). Dne 30.6.2020 byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta na jeho účet č. [bankovní účet] částka ve výši 8.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy nesplatil, i když k tomu byla opakované vyzván upomínkou ze dne 13.8.2020, ze dne 30.8.2020, ze dne 10.9.2020. Následně byla pohledávka ve výši 13.718 Kč postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 s účinností k 10.12.2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16.12.2021. K úhradě částky ve výši 13.775,86 Kč byl žalovaný vyzvána výzvou ze dne 12.1.2022 s úhradou do 31.1.2022, kdy byl upozorněn na možnost vzniká nákladů mimosoudního vymáhání. Předžalobní výzvou ze dne 7.4.2022 byl žalovaný, a to nejpozději do 15.4.2022 vyzván k úhradě částky ve výši 13.718 Kč. Žalovaný byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 11.4.2022. Žalobkyně v souvislosti s úvěrovou smlouvou [číslo] měla dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 25.4.2022 zaslat žalovanému dne 1.2.2022 obyčejný dopis (39 Kč) a dne 8.3.2022 měl žalovaného na kontaktní adrese navštívit pověřený terénní pracovník (217 Kč). Výše nákladů vyplývala z dopisu ze dne 12.1.2022.

4. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

5. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

6. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

7. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.

16. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec posuzoval schopnost žalovaného úvěr splatit.

17. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

18. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 8.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalovanému částka 8.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalovaného přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil. Žaloba je důvodná co do požadavku na zaplacení částky 8.000 Kč.

19. Žalobkyně má nárok kromě vrácení jistiny rovněž na zaplacení úroku z ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč ode dne požadovaného žalobkyní tj. od 11.12.2021 (den následující po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení. Výše úroků z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Soud dále vyhověl žalobě v rozsahu částky ve výši 840,82 Kč představují zákonné úroky z prodlení z částky ve výši 8.000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky tj. od 31.7.2020 do 10.12.2021 do účinnosti postoupení pohledávky, kdy po propočtu soudem tyto činí částku ve výši900, 49 Kč, avšak žalobkyně požadovávala toliko 840,82 Kč.

21. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud bez dalšího zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 1.840 Kč představující nesplacený úrok a částku ve výši 150 Kč za poplatek za upomínku tj. celkem 1.990 Kč, dále částky ve výši 3.720 Kč představující smluvní pokutu a také v části 256 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Pokud jde o nárok na úhradu částky ve výši 256 Kč představující náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky, má soud ještě za to, že nebylo prokázáno, že by byly ze strany žalobkyně vynaloženy takové náklady, které by odpovídaly obsahu výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky.

22. Náklady řízení činí částku ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000,00 Kč. Odměna i paušál za doplnění žaloby dle výzvy soudu nebyly žalobkyni přiznány, neboť doplňovaná skutková tvrzení měla být součástí žaloby.

23. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, což představuje 57,28 % (úspěch 8.000 Kč) a neúspěšná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku, což činí 42,72 % (5.966 Kč). Nárok na náhradu nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyni náleží náklady řízení v rozsahu 14,56% (57,28 – 42,72) tj. 327,89 Kč.

24. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.