17 C 18/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karel Goláň Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 40 541 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.147 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 31.394 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.873,09 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.488,53 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17.223,59 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a dále úrokem 15% ročně z částky 16.096,36 Kč od 12.7.2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11.1.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 40.541 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 15.7.2021 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byl přehled splátek, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 22.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále úrok ve výši 2.118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10.780 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.036 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.960 Kč tedy celkem částku ve výši 40.894 Kč zaplatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2.921 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 15.9.2022. Poslední splátka byla uhrazena dne 26.7.2022 ve výši 853 Kč, celkem žalovaná uhradila 12.853 Kč. Následně byla pohledávka ke dni 7.8.2023 postoupena žalobkyni a dlužná jistina činila částku ve výši 16.096,36 Kč. Žalobkyně požaduje toliko na jistině částku ve výši 13.304,46 Kč, na úroku ve výši 1.127,23 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6.928,57 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.314 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.574,84 Kč, na smluvní pokutě částku ve výši 12.500 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 2.873,09 Kč, na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení částku ve výši 12.488,53 Kč a dále žalobkyně požaduje úroky i zákonné úroky z prodlení od 12.7.2023 do zaplacení a úroky ve výši 23,79 % ročně také od 15.12.2023 do zaplacení .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Dne 15.7.2021 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byl přehled splátek, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále úrok ve výši 2.118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10.780 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.036 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.960 Kč tedy celkem částku ve výši 40.894 Kč zaplatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2.921 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 15.9.2022. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, ohledně které je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, kdy smluvní pokuta byla splatná v den následují po dni prodlení. Úrok byl sjednán v výši 15% ročně Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , číslo, vč. přehledu splátek.

6. Ze transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila dne 16.7.2021 částku ve výši 2.000 Kč, dne 20.8.2021 částku ve výši 4.000 Kč, dne 30.9.2021 částku ve výši 3.000 Kč, dne 31.10.2021 částku ve výši 1.500 Kč, dne 29.11.2021 částku ve výši 1.500 Kč a dne 26.7.2022 částku ve výši 853 Kč tj. celkem zaplatila 12.853 Kč.

7. S účinností ke dni 7.8.2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15.8.2023 s tím, že žalované bylo sděleno, že ke dni 11.7.2023 celkem s příslušenstvím dluží částku ve výši 46.402,62 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 vč. přílohy č. , číslo, a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15.8.2023 vč. dokladu o odeslání.

8. Dne 1.11.2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 47.471,43 Kč, a to nejpozději do 16.11.2023 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, (jistina 16.096,36 Kč). Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalované prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 2.11.2023 vč. dokladu o odeslání.

9. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

10. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

12. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru - dále ZSU, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

22. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

23. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal pravděpodobně na údaje výlučně od žalované. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec schopnost žalované úvěr vrátit zkoumal.

24. Jelikož soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru č. , číslo, neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 22.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 22.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná by byla proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 9.147 Kč (22.000 Kč představující úvěr - provedené splátky ve výši 12.853 Kč). Výrokem I. tohoto rozsudku tedy soud zavázal žalovanou k úhradě částek ve výši 9.147 Kč .

25. S ohledem na shora uvedené tedy žalovaná nebyla povinna právnímu předchůdci žalobkyně hradit cokoliv nad rámec výroku I. tj. soud výrokem II. zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 31.394 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.873,09 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.488,53 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17.223,59 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a dále úrokem 15% ročně z částky 16.096,36 Kč od 12.7.2023 do zaplacení.

26. Pro úplnost soud uvádí, že byť žalobkyně nepožadovala v rámci projednávané věci nároky na souhrnných poplatcích, soud vyhodnotit v této části smlouvy rovněž absolutně neplatné pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tyto částky tj. úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10.780 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.036 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.960 Kč v celkové výši 16.776 Kč představovaly 76,25 % poskytnutého úvěru. K tomu soud dále uvádí, že předmětné smlouvy byly uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012).

27. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, byla od počátku absolutně neplatné. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

28. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I. a neúspěšná v rozsahu výroku II. Dle poměru úspěchu a neúspěchu (při kapitalizaci příslušenství k datu vyhlášení rozhodnutí), je však z obsahu spisu je zřejmé, že úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

29. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.